Kruci, taky mi teď v hlavě taková jedna leží.
Už loni jsem se s ní zryl jak prase a kdybych neměl výpadky paměti, tak ten sex mohl být i bezva, ale už tenkrát mi v posteli říkala, že je mrcha, což mi chtěla naznačit, že to bere jako takový úlet a v tu chvíli mi to bylo fuk.
Já do toho ale nějak spadl, ale nechtěl jsem ze sebe dělat hňupa, tak jsem se na ni vykašlal a nechal to být a časem bylo zase fajn.
Minulý týden se stavil kamarád a vzal s sebou i ji s tím, že se něco vypije a ráno pojedou domů. Já měl jasno, že si mě už k tělu nepustí a tak jsem to neřešil, ale opět padlo pár lahví, já po ní vyjel a bylo to tu znova, jenže tentokrát s tím, že jsme si v mezipauzách povídali a ona začala mluvit o svém životě, že ji už je z té samoty smutno, že by chtěla rodinu a o tom, že jsme oba sami a že bychom mohli být spolu, co já na to. Zeptala se mě na to aspoň 5x a já ji pokaždé odpověděl, že si o tom popovídáme, až budeme střízliví.
Ráno mě objala, políbila a řekla, že se ozve a některý den se staví.
Já si myslel, že jsem nad věcí, ale zjišťuju, že jsem zase v prdeli, je mi jasné, že ji bych neukočíroval, ikdybychom to zkusili a přesto ji chci. Jenže pokud se nebudu snažit já, tak ona to dle mého nechá vyšumět a třeba zrovna v této situaci bych uvítal její iniciativu, abych si byl aspoň trochu jist, že v tom nebyl jen alkohol.
Ale co si to vlastně namlouvám :-D
Prekérka.
Takže mrchám zdar.
Autor