Jak říkáte rodičům o nových vztazích

[Tomfi]

V týdnu jsem řešil právě tuto debatu s kamarádem, a shodli jsme se, že to není úplně jednoduché a hovor jsme táhli hodně do noci nad sklenkou lahodného moku.
Toto téma tu ještě postrádám, furt se tu reší, jak koho sbalit, přitom todle je také důležitý další krok. Přece nechceme rodičům lhát, či mlžit dlouhou dobu, kde jsi byl a s kým? Po chvilce člověk vyčerpá všechny možné kamárady a pak co jak to vyřešit, samotného to začne trápit a ostatní vyzvídají. čím dále oddalovat tím hůře?
A to horší je situace, když jedni z rodičů se znají a nemají k sobě zrovna nejlepší vztah, ne že by se při každé příležitosti knockautovali, ale přátelství to zrovna není a výdají se pravidelně
Proto otázka na ostatní, říct vše na rovinu, nebo pomaloučku připravovat?
Prostě někteří neradi mluví o svých citech a zvláště s rodičema, přitom jinak by si lepší nemohli přát.

Nechci topic s milionem odpovědí, který nic neřeknou, protože jich tu začíná být čím dál více a forum to ochuzuje! Ale spíše komentáře někoho, kdo už todle nějak řešil!

[afi]

hele ja nerikam nic, co je taky komu do toho.. leda kdyz mamka prijde nevhod a uvidi holcinu tak nejak na ostro, tak ji reknu jak se jmenuje, a zas mam chvili klid

[Augi]

No já to řešil tak, že rodiče (teda hlavně mámu) se ptali, kam to furt jezdím, tak prostě řeknu za jednou holkou no a ona se pak už doptá sama (jak se jmenuje, jak jsme se seznámili atd.).

[noghri]

tohle jsem resila nekolikrat a to hlavne kvuli pristupu mych rodicu. bylo pro ne tezke smirit se s tim, ze jsem se o kluky zacala zajimat velice brzy a kdyz na to prisli, mela jsem na nekolik let docela prisny nadhled, dokud jsem se v 17ti netrhla a neodjela pryc. to jsem pak i zacala mit nejake vztahy, aniz bych se ohlizela pres rameno, obzvlast na vysce. rikala jsem si, ze uz je to doma ok, tak jsem to rekla primo a ono ne, vynoril se konflikt, jelikoz ja uz si do toho nechtela nechat kecat a stvalo me, ze i kdyz jsem to doma rekla, tak me mati ani nestalo za to zapamatovat si jmeno nekoho s kym jsem nakonec stravila par let sveho zivota.

jenze to vytahlo na stul problem a ten se musel resit. vyresil se tak, ze se me nasi neptaji, neptaji se kde jsem byla a pokud nahodou jsem nekde s chlapem, pouzivam odpoved "neptej se, pokud to vazne nechces vedet". domluva je, ze az se bude jednat o vazny vztah, ktery ma budoucnost, pak to doma oznamim a budou to brat na vedomi. musim potvrdit, ze nyni po par letech to konecne funguje a dobre... jen jestli to neni tim, ze ted uz by me radi videli usazenou

v kazdem pripade se s nimi proste domluvit na pravidlech... "chcete to vedet? kdy a jak to chcete vedet?" mi pomohlo...

[Av4]

Já slečnu přivedu domu, když někoho potkáme v bytě, tak slečnu představim. Když rodiče chtějí, tak se zeptaj. A já se většinou rozpovídám, takže pak vědí všechno. A většinou sou v pohodě, ale i když se mi do toho pletou, tak je mi to jedno. Poslechnu si je a když myslim, že nemaj pravdu, tak to ignoruju.

Nevidim důvod, proč jim to neříkat. Už mi neni 15, aby mi mohli nějak "přikazovat". A jejich názor mě zajímá.

[Mawe47]

to ja reknu "co tam a tam s tim a tim" at rodice vi, kde se pohyby zhruba. No a kdyz se zacne jmeno objevovat moc casto, maminka sama prijde s dotazem, jestli se me nahodou nelibi, ja zamlzim, jeste parkrat se jmeno objevi a pak ho vemu dom a kdyz narazime na rodice, predstavim. Nejak to nehrotim, nasim to vzdycky dojde kdyz podezrele casto mizim s jednim clovekem z domu

[Lee Cougan]

Ja rodicum nikdy nijak konkretne nerikam: Mam novou holku, jmenuje se Petra, je ji 19, chodi na gymnasium a bydli ve Lhote. 
Proste tak o Petre obcas neco reknu, ze s ni nekam jdu nebo jsem s ni nekde byl. Kdyz Petra poprve potka nase rodice u nas doma, slusne ji predstavim, ale nikomu nerikame, ze spolu chodime. A kdyz u nas Petra jednou spi, tak nasim, pokud se tak jeste nestalo, dojde, ze to asi nebude jen kamaradka. 

[Tedy]

Tak na řešení těhlech záležitostí mám dva fakt dobrý kámoše, který to berou stejně jako já a veškerý dojmy, zklamání a radost se jim nebojím sdělit ...
Jinak s našima je to momentálně dost těžký no, ve věku kdy s tím počítaj, tak se dost zajímaj. Ale většinou řeknu jenom jméno a zbytek se tak časem dolíhne 

[ten největší smolař]

No když to vezmu u mě - tak rodičům jsem se nikdy nesvěřval se svými pocity takže ani s tím že jdu ven s holkou. Většinou jsem řekl přidu večer a to bylo vše. Když se mě někdo zeptal kde jsem byl tak jsem řekl například v kině a stačilo to. Až niní co jsem potkal moji současnou přítelkyni a mám sní zatím svůj nejdelší vztah to nešlo zamaskavat - když z ničeho nic jedu pryč autem a přijedu pozdě večer nebo když řeknu že přijdu zítra - tak se předpokládá že se na to někdo zeptá - tak jsem řekl že jedu za Petrou a rodiče se zeptali kdo to je - atd. No pokud jde o rodiče přítelkyně tak tam to bylo v pohodě - jednou mě vzala k sobě domů, rodiče byli taky doma, pozdravil jsem trochu jsme hodili řeč a z toho co jsem zpozoroval tak ji petra o mě dávno řekla vše co by měli vědět. no a když ona přespí u mě nebo já u ní tak každému dojde o co běží. To je asi vše. 

[Blaueminence]

Když už o tom mluvíte, stalo se vám někomu, že by vás rodiče pořád vopruzovali, jestli už konečně někoho máte?.... Nebo dokonce řikali, ať už si konečně někoho najdete?.... To mi totiž připadá jako nejčastější důvod toho, proč leckdo všechno záměrně tají ..... zvlášť když začnou už v 17 jako u mě

[Palo]

Přesně tohle mi dělají naši, hlavně teda mamka, akorát u mě začali ještě o rok dřív 
Docela mě to štve, když o tom mluví na veřejnosti, třeba u babičky, tety atd., nejradši bych vzal lepící pásku a omotal jim to kolem huby
 

[Av4]

Na veškerou diskusi o tom, že "bys měl někoho najít" reaguj s přehledem slovy: "Třeba taky nemusíte vědět všechno "

[larry flint]

mam oblibenou strategii ...o novem vztahu podavam prubezne informace ukecane babicce {samozrejme pod slibem mlceni} a o zbytek se nemusim starat...rodina samozrejme vsechno hned druhy den vi, ale ze solidarity s babickou dela, ze nevi a na nic se nepta 

[noghri]

lary: niiiiice

[Luboš92]

Když už o tom mluvíte, stalo se vám někomu, že by vás rodiče pořád vopruzovali, jestli už konečně někoho máte?.... Nebo dokonce řikali, ať už si konečně někoho najdete?.... To mi totiž připadá jako nejčastější důvod toho, proč leckdo všechno záměrně tají ..... zvlášť když začnou už v 17 jako u mě

Tak to že se rodiče někoho ptají jestli už si někoho konečně našel spíš bude důsledek toho že to záměrně tají ne? 

[Blaueminence]

Ne... to že já to tajim je důsledek toho, že se furt vyptávaj a mě to štve... takže předstírám tajení, i když nemám co, abych je aspoň naštval