Jednoducho Bobo

[Bobo]

Sam som zvedavy, co z dnesneho clanku vznikne, kedze mam teraz v mozgu pomerne vela emocii a zazitkov a takisto trochu alkoholu. Takze idem na take male rozpamatavanie dnesneho vecera.

Bol som dohodnuty s kamoskou, ze ideme na pivo. Ona bola ale s kamosom, takze nebola nastastie sama. Cestou mi volala ina kamoska s mojim kolegom, ci sa zastavim s nimi v meste, ale na to som reagoval, ze idem s tou druhou kamoskou. Onedlho som pred sebou videl celkom peknu slecnu, ktora drzala v ruke tricko a na usiach mala sluchadla a tak ma napadlo, ze ju oslovim. Presiel som popri nej a povedal: Ahoj, ty si ale riadne vyzbrojena. Po tejto prvej vete dala dole sluchadla a ja som ju zopakoval. Nerozumela, tak som jej to este raz zopakoval, ale nechapala. Tak som sa dal do vysvetlovania. No vies, mas tricko, keby ti bolo zima a sluchadla, keby na diskoteke hrali zlu hudbu. Celkom ju to pobavilo a dali sme sa do reci. Bola velmi mila a aj pekna. Dozvedel som sa, ze musi hodinu a pol cakat na autobus a tak ma napadlo, ze ju zoberiem do mesta na pivo. Ta druha kamoska bola aj tak zabezpecena, kedze bola so svojim kamaratom a tak ja som sa mohol vybrat s touto. Na namesti sme zbadali moju druhu kamosku, ktora mi telefonovala, aj s kolegom, tak sme sa ku nim pripojili a sedeli sme asi hodinu na namesti. Debatovali sme fakt o vsetkom a myslim, ze mi hodne pomohli. Na konci som ju bol odprevadit na autobus a dali sme si dve pusy na pery. IZ. Dalsi IZ bol, ked sa pocas cesty prva pytala na moje meno. Chyba mi este treti IZ. Ale cislo mam, takze hadam to bude mozne.

Potom som siel naspat a povedal som si, ze si dam kofolu a pojdem na diskoteku. Ale zacul som z jednej terasy svoje meno a tak som sa na chvilu pristavil pri kamaratoch. Povedal som im, ze keby tam este bola volna stolicka, tak sa k nim pripojim. Oni vraveli, ze nech si prisadnem, zacula nas casnicka a povedala, ze je tam este volna stolicka niekde. Az do tejto chvile som nic nepil. Hned som si objednal pivo a bol som pri vedlajsom stole (sedeli tam tri pekne dievcata) pre stolicku. Kamosi si ma doberali (bez toho, aby vedeli, ako som sa zmenil), ze som tam mohol rovno ostat. Tak som povedal, ze s tym nemam problem a vyhecovali ma, nech to ukazem. Tak som sa ich spytal, ci ma niekto pero a papier. Nikto nemal, ale povedali mi, ze mi zozenu od casnicky a ak pojdem za babami, tak mi este zaplatia pivo. To bola riadna vyzva. K casnicke som siel sam a na papier som napisal dve slova, s ktorymi som prisiel k tym dievcatam a trochu som ich pobavil. Bol som tam asi 5 minut. Dozvedel som sa za tych 5 minut mena dievcat a vymenil som si s nimi par bozkov. Cisla so nepytal, hoci som mozno aj mohol skusit, hlavne od jednej z nich. Vratil som sa ku kamosom a samozrejme vsetci zacali vyzvedat, ze co som im na ten papier napisal. Mysleli, ze nieco ako nech sa na mna usmeju alebo podobne. Potom som im povedal, ze to boli len dve slova. Tak tipy padali rozne. Ja som im vsak povedal, ze dobry kuzelnik nikdy neprezradza svoje tajomstva a cely vecer som ich nechal v tom. Potom som im vsak dal papier, aby vedeli, co tam bolo. Bola to totalna haluz, z ktorej nic nemohli vediet a nemalo to ziadny suvis s balenim dievcat. Jeden z nich to hned isiel vyskusat na inu dvojicu dievcat. Vratil sa s tym, ze od nich pocul 4 krat nie. To ma celkom pobavilo. Zrazu som bol medzi nimi alfa. Prvy krat v zivote som si vychutnal ten pocit, hlavne ma to tesilo preto, ze ma poznali a bol som v ich ociach taky looser. Kamosa som vsak pochvalil za odvahu a povzbudil som ho do dalsich bojov.

Za zmienku stoji este to, ze na ceste domov som sa zastavil na jednej diskoteke, kam chodim vzdy, ked idem domov, len tak pozriet. Videl som dve dievcata, velmi pekne hrat biliard. Ked som prechadzal okolo (isiel som na wc), tak som jednej naznacil rukou, kam ocakavam, ze tu gulu trafi. Ked som sa vratil z wc, tak som sa spytal, ci sa jej podarilo a ona, ze nie. Potom som siel pozriet cely podnik a vratil som sa spat, ze ci si s nimi mozem zahrat - ony proti mne. Vyzvu prijail. Treba povedat, ze dievata to boli vo veku 20 a 21 a boli fakt velmi dobre a spravodlive. Dokonca pocas hry som si nevsimol, ze sa raz dotkli mojej gule a same mi povedali, ze ide do jamky. Prvu hru som vyhral, dokonca zo zaciatku to vyzeralo dost jednoznacne. Sam som bol prekvapeny, kedze som toho popil pomerne dost a biliard som nikdy nevedel velmi hrat. Dalsie dve hry som vsak prehral, hoci to bolo vsetko tesne a po mojich chybach. Uznal som ich cestnost a zmysel pre hru. Naozaj som bol z nich velmi prijmne prekvapeny. Ani od jednej som vsak nedostal cislo, co je trochu skoda. Jedna vraj ma priatela a druha veri na osud, ze sa este stretneme. Nevedel som, ako ich mam presvedcit, kedze mi to uz velmi nemyslelo.

Celkovo povazujem dnesny vecer za uspesny. Velmi dobre som sa zabavil, mam jedno cislo, zavist kamaratov a trochu rozcvicky.

[Baller]

Bobo:

A poradi mi niekto, ako najst sam seba?

Co treba se sam sebe zeptat:
Jaky jsem clovek?-jsem s tim spokojen, nebo bych chtel byt jiny-Jaky??
Jake jsou me prednosti? Jake mam zapory?-a co muzu udelat pro to, abych byl se sebou spokojeny?
Co chci v zivote delat a cemu se chci venovat?Ceho chci dosahnout? Jake jsou me ocekavani do budoucna?
Jake veci me bavi a davaji memu zivotu smysl? Jaky chci byt v zivote clovek?
polozit si dalsi otazky a odpovedet si na ne...
a nebo je taky mozne, ze se ti neco v zivote prihodi a bude to mit tak silny charakter(emocionalni, atd.), ze pote k tomuto poznani dojdes take...

[Bobo]

Mozno sa niektori tesili, ze sa ma zbavili, ale ja som tu opat 

Nepisal som, pretoze nebolo o com. Dnes som sa nahodou na jednej terase stretol znova s tymi istymi kamaratmi, co som im ukazoval ten trik s papierikom, na ktorom boli napisane dve slova a oni nemohli pochopit, ako som sa s dievcatami dal do rozhovoru. Dnes ma uz brali uplne inac, ako pred tym. Ked som sa s nimi lucil, zbehol som cestou do jedneho disko klubu na dalsiu terasu, kde som si vsimol dve zaujimave dievcata. Jedna z nich bola nakoniec mama tej zaujimavej, len som jej nevidel pred tym do tvare, tak som nemohol odhadnut vek.

Suverenne som si prisadol k nim, na oboch sedackach mali sice kabelky a nebolo si uz kde inde sadnut, ale poprosil som ich, ze ci mozem na chvilu. Mama mala zmrzlinovy pohar, tak som sa zameral na nu, ze ci jej to chuti, aka je. Potom som sa spytal, ci radi tancuju, lebo som bol akurat na ceste do toho klubu a chcel som ich zobrat na latino. Dozvedel som sa, ze nie su z tohto mesta, ale boli tu v kine, uhadol som aj film, lebo viem, co sa teraz hra a bol som na nom pred tyzdnom. Pouzil som jednu dobru vetu: Viem, ze to je dost divne, ze som si ku vam len tak prisadol, lebo na Slovensku na to nie sme velmi zvyknuti, ale v zahranici je to uplne bezne. Tym som odbural akykolvek strach zo mna. Ale myslim, ze ho aj tak nemali, debatovalo sa nam prijemne a nevzbudzoval som ziadne negativne emocie. Len ta slecna bola z toho trochu mimo, ze som len tak prisiel. Potom som to skusal na mamu, ze ci jej bude vadit, ak jej odvediem na chvilu dceru, ale potom som si uvedomil, ze to nebol najlepsi napad, lebo by tam bola ostala sama. Neskusal som si zobrat cislo, co som mozno mohol skusit, prave cez tu mamu a potom hned za tym od jej dcery, ze ci by jej niekedy vadilo, keby sa so mnou len tak stretla na kave.

Hned, ked so odisiel, videl som dalsie dve slecny, ako pozerali do vykladu na model jedneho "mrakodrapu", ktory sa stavia v nasom meste. Prisiel som so slovami: To je parada mat byt v takomto dome. Ktory by bol taky najlepsi?
S: nejaky drahy, cize asi niekde vysoko.
Ja: A pozrite, tu su aj nejake auta, ktore z toho? To cervene?
S: No jasne, to je velmi pekne.

Zjavne som ich zaujal, tak sme sa chvilu bavili. Potom som zistil, ze idu na veceru, neskor do Talianska a podrobil som ich testu najlepsich kamaratok (boli sestry). Pre tych, co nevedia. Opytal som sa ich otazku, ze ci pouzivaju spolocny sampon a hned ako som videl, ze sa na seba pozreli, tak som povedal, ze bez ohladu na odpoved, testom presli, pretoze sa pozreli pred tym na seba. Potom som sa ich spytal, ze ci ich mozem niekedy zobrat na kavu. Hned som sa vsak opravil, lebo sa zacali na seba pozerat a dohadovat ocami. Tak som povedal tej "skaredsej", ze hadam jej nebude vadit, ked sa opytam len jej sestry. Na to som sa opytal jej sestry, ze ci by niekedy so mnou zasla. Najprv sa trochu vykrucala a potom mi jej sestra povedala, ze ma priatela a ze nemoze. Tak sme sa rozisli.

Hoci tieto dve oslovenia nedopadli najlepsie, mal som po nich vynikajuci pocit, ze som po dlhom case opat nieco spravil. Pokecal som si uplne nezavazne s peknymi slecnami a opat som si dokazala, ze na to nie je nic hrozne a ze vacsina ludi je s vami ochotna konverzovat. Viem, ze to bolo aj kvoli tomu, ze som bol uplne v pohode, tie oslovenia som urobil bez rozmyslania, bezprostredne po tom, co som obe dvojice zazrel a nic som od toho necakal. Rozpraval som zartovne, veril som si a bolo to take uvolnene, prijemne. Uz sa tesim, ako opat niekoho takto oslovim.

Bohuzial sa mi opat nepodarilo posunut sa ani o kusok dalej. Vzdy si len pokecam a nic viac sa z toho nekona. Ked sa mi podari z toho raz vymacknut aj nieco viac, budem uz dokonale stastny.

[asdf]

ide ti to podstatne lepsie nez tie konverzacie na 1. strane tejto temy To sa musi nechat. Ale zda sa mi, ze to trochu silis. Jednak oslovujes baby v skupine - co by som moc nerobil, ak chces cislo. V skupine z toho budu mat skor srandu, a nebudu sa bavit tak akoby sa bavili keby neboli viacere. A po druhe oslovujes uplne vsade, to ti tiez znizuje uspesnost. Skus si niekedy vyhliadnut nejaku SAMU co sa nudi sama na lavicke, na zastavke, vo vlaku, v mhd, u lekara, a skus to. Pocty pokusov ti sice poriadne klesne, ale myslim, ze toto su "kvalitnejsie" sance ako to co robis ty...

[Bobo]

Stoji to za zvazenie. Dievca v skupinke sa vsak chova ovela prirodzenejsie, ako ked v tej skupinke nie je. A zase je dost problem najst dievca, ktore bude len tak same.

Dnes vecer mam za sebou oslovenie dvojice dievcat po ceste do mesta. Nakoniec vyplynulol, ze maju 14 a 15 rokov, tak som velim neriesil. Potom kamoska, co sa vratila zo zahranicia a pozname sa cez net. Stretli sme sa, prisiel som ku nej na 5 minut, lebo bola so sestrou, kamosom a jej priatelkou. Snazil som sa viac bavit so sestrou. Potom, co som sa vratil z terasy ku svojim kamaratom, mi napisala sms, ze bude lepsie, ak sa stretneme zajtra. Takze ta zase necitim nic dobre. To ma dnes serie asi najviac. Po ceste domov zase dalsia dvojica dievcat, ktore prenasledoval akysi chlap, takze tam som mal minimalne sance na uspech. Trochu som ich sice ukludnil, ale nebolo to dostacujuce.

Ja si neviem ziskat doveru ludi, keby som si ju ziskal, tak to uz ide same, ale dnes to bolo nula percent. Asi si to pojdem hodit

[Bobo]

Niektore moje zazitky z kupaliska som presunul do inej temy - Problem najit sebe samu - tak ich tu nejdem rozoberat. Dnes som si uz hovoril, ze konecne sa na mna usmialo stastie, ale asi som sa tesil predcasne. Cakal som na jednu slecnu v meste (take pracovne stretnutie), lenze nemohol som sa jej dovolat, tak som siel prec. Tesne predo mnou isla taka sympaticka slecna a sadla si na lavicku, tak som si sadol hned na vedlajsiu. Chvilu som pockal, asi pol minuty, akurat si davala dole sluchatka a schovavala ich do kabelky. Povedal som: Myslel som, ze to mas cez mobil. Ona sa usmiala. Potom vytiahla mobil, nechala dlhsie zvonit, ale nedovolala sa. Vytiahol som mobil ja a povedal: Tak tebe sa to nepodarilo, skusim teraz ja. Pocas vyzvanania som sa pytal, ze kolko krat to nechala zvonit. Zevraj 6 krat. Mne to ale po tretom raze ta slecna zodvihla. Presunuli sme si stretko a ked som dovolal, tak som jej povedal, ze mam pol hodinu cas a ze je hrozne teplo, ci so mnou nezajde na kofolu. Najprv hovorila, ze caka na kamaratku, ale namietal som, ze ked nechodi, tak si zatial moze dat tu kofolu so mnou, ked sme uz na namesti. Suhlasila, ale v tom momente jej zavolala kamaratka a uz odchadzala. Zastavil som ju este a spytal sa, ze ci ju teda mozem na tu kofolu pozvat inokedy. Suhlasila, tak sme si vymenili cisla, s tym, ze jej vecer zavolam.

V tej dobe som si myslel, ze je vsetko vporiadku, celkom pekna slecna, ochotne mi dala cislo, hoci mohla odmietnut a este som bol dohodnuty, ze jej zavolam. Potom som ju vsak este raz stretol v meste s nejakou kamoskou a vypadlo z nej, ze beha po meste, lebo vybavuje dovolenku, ze ide do Grecka s rodicmi a priatelom. To povedala sice tak neisto, ale citil som z toho, ze s nim fakt ide. Vecer som sa jej snazil dovolat a nezodvihla mi to. Nejdem to este hadzat za hlavu, ale tak nejak citim, ze tuna mi to zase nezapasuje. Normalne sa sam seba zacinam pytat, ci to ma vobec nejaky vyznam hladat si takto slecnu, kedze zakazdym narazim na nejaku, co uz niekoho ma. A ked nahodou nie, tak ma zo mna strach. Tento krat to z mojej strany nebol ziadny natlak, taka normalna konverzacia. Cakat v kute nemozem, ale jednoducho nejak stracam nadej.

[dazed]

Nazdar Bobo, mám za sebou daleko míň oslovení než ty, nicméně zkušenost mám podobnou, tedy že konverzace s neznámou holkou je v pohodě, číslo leckdy dostaneš, ale jakmile není "pod vlivem" (konverzace), tak začne přemýšlet, znejistí, upřednostní vysvětlení, že oslovovat holky na ulici je "divný", a nikam nejde (94 % na mém "vzorku", ale počítám i ty, které mi číslo nedaly, nevím všechno tak přesně ), nebo jde, ale nic z toho není (3 %, i když tam jsem hlavně ztratil zájem já), nebo jde, ale je z toho "občasné kamarádství" celkem bez šance na něco víc (3 %). Takže mám v tomhle směru taky trochu krizi a říkám si, jestli to k něčemu je.

[Bobo]

Robim pre jednu vzdelavaciu a marketingovu spolocnost a oslovovanie neznamych ludi je pre nas na dennom poriadku. Naozaj castokrat sa stava, ze ti ludia si nic nekupia, ale uz sa mi nejeden krat stalo aj to, ze na prvom stretnuti, uplne neznami ludia moznosti vyuzili. Hovorim si preto, ze nejak podobne to predsa musi byt aj s tymi dievcatami. Inac uz fakt neviem, ako by som sa mal s nejakou babou zoznamit. Pri praci, no v pohode, lenze to je skor o tom, ci moji kolegovia privedu nejaku slecnu, kedze pre mna by to bol skor konflikt zaujmov. A este aj ked niekoho privedu, neznamena to, ze sa mi bude paci, alebo ja jej, pripadne, ci bude volna. Cely den som v kontakte s ludmi, takze ja naozaj nemam problem v tom, ze by som nemal prilezitost zoznamit sa. Dokonca kopec z tych bab je naozaj velmi v pohode a aj sa so mnou rozpravaju. Len nemozem najst nejaku volnu. Nechapem, ako moze byt tak vela ludi okolo mna poparovanych. Ved keby to fungovalo tak ako mne, tak predsa sa takmer nikto nemoze dat dokopy. Vacsina ludi je fakt tak hanblivych, ze nespravi nic a toho svojho partnera si najdu. Vyzor mam tiez v pohode. To viem na zaklade odozvy od dievcat a dnes ma fakt jedna vec potesila.

Vcera som robil v meste taku anketu a zastavil som jedno pekne dievca. Islo o to, aby nechala na seba kontakt a meno. Ked som si zapisoval meno, hned som vedel o koho ide. Sestra mojho kamarata, ktoru som dovtedy nepoznal a navyse sa ta kocka pozna aj s mojou sestrou. Dnes mi mama rozpravala, ze ju niekto vcera na ulici zastavil a ze som to mohol byt jedine ja alebo moj kolega. A vraj o tom chalanovi, povedala, ze to bol taky fesak. Takze to ma celkom potesilo. Skoda je uz len tak, ze viem, ze ma priatela. Ona doteraz nevie, kto som, ja som sa jej nepriznal

[asdf]

Normalne sa sam seba zacinam pytat, ci to ma vobec nejaky vyznam hladat si takto slecnu, kedze zakazdym narazim na nejaku, co uz niekoho ma. A ked nahodou nie, tak ma zo mna strach. Tento krat to z mojej strany nebol ziadny natlak, taka normalna konverzacia. Cakat v kute nemozem, ale jednoducho nejak stracam nadej.

jj ja tiez. Ale v podstate inak to ani nejde - v praci/robote proste ziadne zeny nie su, neexistuje aby som na nejaku narazil. Kamaratky nemam ziadne, kamarati tiez. teda ja vlastne ani nemam ako spoznat nejaku prirodzenym sposobom. Leda tak zajst na disco (aj ked nie som disco typ, a uz vobec nemyslim, ze na disco je vacsia sanca najst v pohode babu nez hocikde inde) - lenze tam by som musel robit presne to iste co na ulici, a to oslovit neznamu Teda tak alebo tak - jedina sanca ako nejaku spoznat je proste oslovit neznamu. A to je podla mna sumafuk kde spravim...Ale inak to citim tak ako ty - tiez sa mi zda divne oslovit nejake nezname, a robim to len vynimocne, tak aby to bolo prirodzene, nesilim to. Aj ked tvoj posledny pokus s tou babou na lavicke bol prirodzeny, tak neviem kde je problem...A tiez bohvie, preco ti dala cislo ked ma priatela.

[p@lo]

no cislo mu dala preto, lebo to bola anketa, ci nie? chlapci, tak tu skuste cez net. ja som si tak nasiel frajerku a som spokojny:-) a mam dost vysoku uspesnost

[asdf]

anketa to nebola, vravim o tej co si k nej prisadol na lavicku Da mu cislo, a nakoniec sa o par dni stretnu v meste a povie ze ide na dovolenku s priatelom. Divne nie?

A cez net by som tomu moc neveril...Fotky a real su 2 rozne veci. Okrem toho, ja proste nedokazem pisat s niekym kto sa mi podla foto nepaci, a som si isty ze to plati obojstranne. Kdezto v osobnom kontakte az tak na vzhlade nezalezi, lebo jednak foto je uplne nieco ine nez real - ked sa s dotycnou rozpravas, tak sa mozno pekne smeje, ma sympaticke gesta, nbieco z nej vyzaruje, mozno ma mile chovanie, pekny hlas, nieco co ta pritahuje a takisto ja mozem uplatnit zmysel pre humor alebo byt niecim sympaticky - kdezto na foto hodnotim len jedno jedine - pekna alebo nie, nic ine z nej nevidiet, ani necitit. A to by som si moc bab teda nenasiel keby 90% podla fotky vylucim, a tych 10% co by preslo by urcite vylucilo mna Osobny konktakt je proste osobny kontakt

napr. vcera som videl jedno dievca predo mnou ako si kupovalo bagetu myslim. Podla foto by som ju nikdy neoslovil - vyzerala normalne ako kazda druha. Ale ked sa rozosmiala...ked som ten jej usmev zbadal, skoro sa mi kolena podlomili. A to vystupovanie, hlas, proste bola naozaj sympaticka - skoda ze bola s priatelom ale o to nejde. Co som chcel povedat je, ze z foto nic take nezbadam, a teda na fotke sa mi bohuzial pacia iba naozaj pekne baby - ktore jednak nebudu chciet mna (z fotky nezistia, ze som mozno sympatak alebo mam zmysel pre humor, xyz) a dvak su mozno kravy

[p@lo]

aha jasne. no tak to ani ja neviem preco mu dala cislo

to s tym pisanim cez net som samozrejme nemyslel zoznamky, lebo tam chodia vacsinou tupe slepicky, ktore sa chcu zabavit. daju sa najst aj normalne baby, len treba vediet kde. myspace napriklad:-) a jasne,  real je real ale ked to nejde ani v reale, tak kde potom?

[henry]

Da mu cislo, a nakoniec sa o par dni stretnu v meste a povie ze ide na dovolenku s priatelom. Divne nie?

no pro nějaké holky to divné není. Zvlášť v tom případě, kdy kluk neprojeví o ní zájem jako "o ženskou" ale kamarádsky se baví. Holka si pak myslí že chce bejt kamarád a číslo mu dá. Holky pořád neví, že kluci neoslovují cizí holky za účelem kamarádství....

[p@lo]

a niektore to vedia az prilis a brania sa aj prveho kontaktu. a teraz otazka na boba. flirtujes ty s nimi vobec alebo je to skor kamaratska konverzacia? je to totiz dost podstatny rozdiel a v nom moze spocivat tvoj neuspech.

[Bobo]

Internetove zoznamky skusam tiez, ale vobec nedokazem pochopit, ako sa cez ne mozu ludia dat dokopy. Je to dokonca dost casty sposob zoznamovania, no mne sa to nikdy nepodarilo.

Flirtovat s tymi dievcatami skusam, ale tak ako kedy. Niekedy na to fakt nie je prilezitost. Skusam sa ich sem tam dotknut, asi dost nemotorne a mozno prave v tom je ten pes zakopany. Ale zase, ked sa s dievcatom bavim prvy krat, tak vacsinou ide iba o pokec, lebo je to fakt sme jeden pre druheho uplne neznami. Napr. to vcera bol fakt pokec na 2 minuty, snazil som sa vzbudit zaujem. No a akurat pri predstavovani som ju pobozkal, nic viacej. Ale bolo to asi moje najrychlejsie ziskane cislo. S tym flirtovanim asi budem musiet nieco spravit.

Mimochodom, dnes som sa chcel stavit v kaviarni za jednou kockou, co som ju oslovil na ulici asi pred dvoma tyzdnami. Nebola tam, tak som jej poslal sms, ze sa flaka Ona mi vecer odpisala, ze nech jej prepacim, ze neodpisovala skor, ale ze cely den bola s priatelom. Teraz neviem, ci to na mna len skusa alebo naozaj ma priatela. V kazdom pripade velky zaujem o mna to asi neznaci Mozem si pripisat dalsiu ciarku v neuspesnom pokuse o zoznamenie.

[asdf]

Ja by som povedal, ze hlavny dovod neuspechu je ten, ze oslovenie BEZ DOVODU (alebo akoze nahodne - kolko je hodin, ako sa dostanem tam a tam, a pod kaleraby ) na ulici vyzera obvykle (ci chces alebo nie) akoby to robis podla planu a s urcitym cielom. A potom si vravi, tak ako oslovil mna, to mohol spravit uz 100x predtym, naco by som s takym vobec sla...Bud je to zufalec, alebo niekto kto v tom uz ma slusnu prax - obe varianty su zle. A teda obvykle s nim uz nikam nejde.

Ale ak by si ziskal cislo po nahodnom stretnuti, napr. nastupujes do busu a nejakemu dievcatu nieco padne a ty jej to podas alebo jej pomozes s nejakym tazkym batohom a potom sa das do reci - a za par minut ked vystupuje si vypytas cislo - to je nieco trochu ine. Ak je prvotny kontakt nahoda, ona nema pocit ze cielavedome ides po neznamych zenach, a je to hned ine. Aspon to je moj nazor...

[p@lo]

akurat som chcel napisat, ze najlepsie su tie nahodne stretnutia ale niekedy je dobre k nim aj dopomoct. robit nieco podla "planu" mava zvycajne opacny efekt. vacsinou ani ta konverzacia nie je taka nutena a vyborne sa nadvazuje kontakt a myslim, ze cislo nie je problem ziskat.

[Bobo]

Suhlasim s vami oboma. Nemozete ist podla nejakeho navodu a ja podla toho navodu uz davno nechodim. Na druhej strane tej nahode treba trochu dopomoct, lebo malokedy sa stane taka situacia, ze vas nejaka nahoda da dokopy s nejakou slecnou.

[asdf]

Na druhej strane tej nahode treba trochu dopomoct, lebo malokedy sa stane taka situacia, ze vas nejaka nahoda da dokopy s nejakou slecnou.

jj, to je presne to o com sme sa my dvaja volakedy bavili. Ak chces aby to bolo prirodzene ci nahodne stretnutie, to sa fakt stane 1-2x do roka a to je hrozne malo. A ak to vyhladavas umyselne, zas to nie je prirodzene a teda ti to skoro vobec nevychadza...Takze sme nahrati

[Bobo]

1 - 2x do roka? To je blbost. Zo zaciatku je to hodne o kvantite, aby si sa naucil vyjadrovat a rozne typy reakcii. Tych typov ludi nie je zas tak vela, takze casom budes priblizne vediet, ako mas reagovat. Takisto ako s matematickymi prikladmi. Tiez ich je obmedzeny pocet typov, ale zakazdym s inymi hodnotami. Clovek, ktory sa vycvici v komunikacii s ludmi, sa potom uz moze zamerat na kvalitu. Prilezitost si najde absolutne vsade a nemusi sa spoliehat na nejaku nahodu, ktora sa vyskytne sama od seba fakt 1 - 2x za rok. To chces preboha tak dlho cakat? Mne sa to teda nechce. Ja sa idem o svoju sancu pobit sam.

[stegy]

Po delší době, jsem se rozhodl reagovat.. Nejdřív trochu infa co se událo u mě..
Na začátku března jsme se s klukam rozhodovali, kam by jsme jeli na naši 1. Samostatnou dovolenou bez rodičů :-DDD.
Výběr padnul na Slovensko, přesněji Tatry. Cílem bylo projít hory křížem krážem, vedlejší byla komunikace s holkama 
Již při příjezdu do Popradu nás udivovalo, jaký tam na Slovensku máte pěkný baby. U nás si člověk musí "vybírat", ale tam bylo skoro každá pěkná..
První kontakt s holkama proběhl v hospůdce, kterou jsme měli hned pod domem, kde jsme byli ubytováni. V hospodě jsme byli sami a tak číšnice neměla moc práce a sedla si sama k vedlejšímu stolu s pitím. Následovalo pozvání k našemu stolu. Holčina vystupovala velice skromě a vypadalo, že má radost z komunikace s ostatními, když tam nikdo nebyl. Pokecali jsme asi půl hoďky a i ostatní dny jsme tam chodili a pokecali, bylo to jen takové odreagování, nakonec nám dala icq...
Po celou dobu dovolené se mi zdálo, že kamkoli jsme vkročili upoutávali jsme pohledy dívek..
Potom jsme oslovili pár holek právě při "náhodném střetnutí" byla to strašná sranda a my si dokazovali že na to máme.
Nejvíc mě za celý pobyt dostala jedna slečna na koupališti. Nejdřív jsem ji vždy jen někde potkal, tak jsme po sobě se zájmem koukali. K večeru jsme se šli s klukama naložit do termálního bazénu. Ona tam za chvilku přišla(určitě bych za ní šel, škoda že tam byla s rodinou) Tak jsme na sebe házeli kukuče, smáli se na sebe, když odcházeli tak jsme si zamávali. Tahle holka mě to úplně dostala...

Přišlo mi, že se mi strašně jednoduše dostávalo do konverzace s ostatními lidmi, zpětně jsem si ale uvědomil, že to bylo tím jak sem byl v pohodě a nic neřešil, chtěl jsme se jen bavit.Tím, že jsme pořád někde cestovali a potkávali řadu lidí se člověku naskytne mnohem víc možností ke komunikaci a člověk si na to zvykne a baví ho to.

btw: Pokud se někdy budete s kamarádem v nějakém dopravním prostředku nudit, zkuste si před ostatním lidmi zahrát na syny milionářů. Hrát takový ty znuděný týpky kteří si neváží peněz neskutečně rozhodí ostatní lidi, chlapík si od nás dokonce odsedl a ostatní házeli vražedné pohledy :-DDD

[GR77A]

Hodím vám sem jeden takovej příběh, kterej je pro mě tak trochu inspirující. Ale to je jenom tím, že su pořád strašně naivní a ikdyž si vždycky rozbiju držku, budu naivní dál  Hlavně ale ukazuje, co se všechno může v životě stát, ikdyž to přece jenom nečekáte a že podle mého názoru se zde nejedná o nic víc než osud. Toť můj názor, rád si přečtu vaše ohlasy 

Stopaře nikdy

Když workoholik potká lektorku osobnostního růstu

S Varvarou jsem se chtěl sejít jen proto, že neznám nikoho, kdo by se jmenoval Varvara. Byl jsem na dně. Začalo to nevinně. Občasné přesčasy a příležitostné braní práce domů. Po čtyřech letech bez dovolené, osobního života a přátel, takřka před sesypáním jsem si uvědomil, že potřebuju změnu, prostě něco. Dřív jsem sportoval, chodil na rande do kina, občas divadlo. Probrouzdal jsem internet a nic.
Až pak se mi jako kouzlem dostalo do rukou telefonní číslo na jistou Varvaru Urban, lektorku osobnostního růstu. Bohužel byla docela normální. Zklamání ale netrvalo dlouho. Přesně mě odhadla. Na druhé sezení jsme šli nakupovat. Musel jsem si pořídit ležérní vytahané oblečení. Nutila mě si vzpomenout, kdy jsem si koupil nějakou hloupůstku, blbost pro radost. Nejdřív to moc nešlo, ale díky jejím nadšeně dětinským poznámkám se kdesi uvnitř mě probudila dosud spící bytost, která je z krásných věcí nadšená. Na další schůzku přišla s lístky na bobovou dráhu. Místo v luxusní restauraci jsme jedli u stánku. Noc jsem sice proseděl na míse, ale stálo to za to. Donesla mi knihu, a když jsem chtěl další, vzala mě do knihovny. A já si pořídil průkazku!
Pak se jednou namísto pozdravu zeptala: „Co nikdy neděláte?“
„Nikdy neberu stopaře,“ vyhrkl jsem, hrdý na to, že mě konečně nevykolejila a já dokázal na její otázku odpovědět bez koktání.
„Tak se ozvěte, až nějakého vezmete!“ A odešla. Jenže u nás v rodině se stopaři neberou od té doby, co máminu sestru při stopu znásilnil řidič kamionu. Naštěstí to přežila, ale ne bez následků. Nebereme stopaře. Nikdy! Je to jako jedenácté přikázání. Vyjadřujeme tak němý nesouhlas se stopováním i soucit se všemi oběťmi tohohle způsobu cestování. Vězelo to uvnitř mě tak hluboko, že jsem byl zpočátku odhodlán paní Varvaře zavolat, a v případě, že bude trvat na svém, se s ní rozloučit a najít si někoho jiného, s kým bych rostl.
Týden jsem se na ni zlobil, ale nedokázal jsem jí zavolat a naše sezení skončit. Nepřitahovala mě jako žena. Byla mnohem starší než já, a mě starší ženy netáhnou, spíš jsem k ní cítil úctu a obdiv. Nechtěl jsem zatím přijít o její bláznivé nápady. Pomáhala mi a děsně mě štvala. Neberu stopaře! Nikdy! Vezmeš jednou, musíš vždycky. Co když ti dá pistoli k hlavě nebo nůž na krk a donutí tě vystoupit, vzpomeň si na nebohou tetu.
Pak se to stalo. Jel jsem ve Vysočanech po silnici, kde by se to dalo prát kilem, ale je tu padesátka, proč, kruci, vždyť tu není obydlená zóna. Často tu chytají, zpomalil jsem. Byla tma, venku začínalo pršet. Sjíždím z kopce a z dálky vidím autobus, jak se odlepuje od zastávky. V dešti, stěrače ho skoro neberou, běžící postava. Nestihla to, zastávka se střechou nikde ani žádný jiný přístěnek. Byla to vteřina. Hodil jsem blinkr vpravo a zastavil těsně u zastávky. Natáhl se, otevřel dveře a houkl, abych překřičel déšť a vítr: „Rychle, ještě ho doženeme.“ Ze tmy na mě koukal umáčený kukuč, urousané vlasy, rozmazaná řasenka. Autobusy tu asi nejezdí zrovna často. Dlouho neváhala.
Honili jsme tu červenobílou bestii a kvůli světelným křižovatkám to trvalo docela dlouho. Byla milá, tak jsem ji dovezl až domů. O dva dny později jsem našel v autě její doklady, musely jí vypadnout. Snad ještě nezačala obcházet úřady, říkal jsem si. Chtěl jsem je poslat, ale paní Varvara mě zpražila: „Jak chcete poznat nové lidi, když se jim budete vyhýbat?“
Zazvonil jsem a čekal zmáčenou divoženku. Nejdřív jsem ji vůbec nepoznal. Proměna z ošklivého káčátka v labuť byla dokonalá. Pozvala mě dál a já šel. Z těch dveří už jsem vyšel tisíckrát. Z jejího života snad neodejdu nikdy.

[Bobo]

Pekne pribehy. Obidva. Niekedy je to fakt o tom, ze ked to clovek najmenej caka, tak sa docka. Ale aj s tou stoparkou to nebola tak uplne nahoda. Bolo to hlavne kvoli tomu, ze ty si chcel na sebe nieco zmenit. Keby si sa nerozhodol stretnut s pani Varvarou, tak nic z toho by sa nebolo stalo. Mimochodom velmi pekne pises. Je to putave, zaujimave a nemusel by sa za to hanbit ziaden spisovatel.

to stegy: a preco ste vlastne po sebe hadzali len pohlady a nebol si sa s nou aspon porozpravat?

[p@lo]

praveze si myslim a tusim to aj napisal, ze to nie je jeho pribeh ale cita sa to vazne skvele a je to vyborna inspiracia. zazraky sa este stale deju

[stegy]

Víš, že ani nevím. Prostě jsem si to chtěl jen užít bez mluvení, prostě jen řeč těla, asi :-D.
Ne, nešel jsem za ní, protože se cákala s tatínkem a  byla to polka, ale znáš to kdo chce hledá způsob, kdo nechce hledá důvod.
Ale prostě tohle jsem ještě nikdy nezažil a docela mě to stačilo víc bych asi neunes