vsak pri spouste usmevech nemusis otvirat pusu,
podle me ani tak vyrobit primo na obliceji nejakou smaci grimasu ale spise o to se co nejrychleji vnitrne naladit do nejakeho zertovneho modu ktery uz ten vyraz vytvori podvedome a kdyz ne tak aspon mozku velmi usnadni vydani prikazu "zacni se usmivat svale!"- docela mi prijde ze odezva holek je o poznani lepsi kdyz po nich v metru pokukuju po tom co sem se predtim dobre naladil tim ze sem nekomu neco vysvetloval, nebo ze sem si spomel na nejakou prijemnou nebo srandovni spominku
docela me potesilo ze kdyz sme se bavili se spoluzackou kdo je smutny, a ja sem se zeptal co si mysli o me, tak rekla "dyt se porad smejes", takze asi ze sem smutny nepusobim navenek
ale teda kdyz skousim v metru pokukovat, tak mi to smani se u toho moc nejde (jedine kdyz si sundam bryle a nevidim poradne, tak se mi stalo ze sme se s jednou holkou zacali na sebe smat) jinak kdyz vidim vsechno ostre, tak mi prijde ze to musi byt hronzne okate a nepodari se mi hned nejak psychicky preladit z pozorovciho modu, abych se mohl zacit smat prirozene... - (pzn. mozna ze bez brili sem si to ze se ona smala prvni vymyslel, ale konecny efekt byl i tak pozitivni)
i kdyz dneska se mi to jaksi povedlo, se na me zacala pousmivat holka co me videla jen tak skvirou mezi lidma (heh, doufam ze si to nenamlouvam, to by bylo trapne
tak sem se na ni taky prakrat skusil pousmat, a myslim ze to bylo mene krecovite nez v jejim pripade
Autor