Co dělat - dostat ji zpět?

Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
28. Leden 2021, 16:33:34

Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení
Vyhledávání:     Pokročilé vyhledávání
JSI TU NOVÝ?
Nezapomeň si přečíst pravidla tohoto fóra!
68 112 příspěvků v 2 569 témat od 3 709 uživatelů
Nejnovější uživatel: sordson
* Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
+  forum.QARK.net
|-+  Pokecání
| |-+  O rozchodech (Moderátoři: Av4, Mistar)
| | |-+  Co dělat - dostat ji zpět?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] 2 3  Vše Tisk
Autor Téma: Co dělat - dostat ji zpět?  (Přečteno 29809 krát)
nightwish

Karma: 0
Místo: vysočina
Příspěvků: 41


Zobrazit profil
« kdy: 08. Duben 2007, 09:13:23 »

Ahoj, před nedávnem jsem tu psal příspěvěk ohledně záchrany vztahu. Asi před 3 týdny mi přítelkyně (30) oznámila, že ve mně nevidí budoucnost, že to z ní už nějak vyprchalo a že by bylo lepší kdyby jsme skončili. Mě to hrozně vzalo a prosil ji o svoji šanci na nápravu, protože jsem věděl že v tom není jiný chlap nebo tak, ale jen moje chování a názory, což jsem jí slíbil se snažit napravit. Nakonec souhlasila, řekla že je sama zvědavá jestli to dokážu se změnit a že ona není 100% rozhodnutá jestli je konec. Během těch 3 týdnů jsme se asi 3 sešli, poprvé to bylo naprosto super, vyříkali jsme si spoustu věcí, vášnivě se líbali, hladili, donesli jsem ji kytičku. Pak mi napsala že je ráda a že jí se mnou bylo hezky. Já byl v sedmým nebi. Na druhé schůzce to ale najednou trochu skřípalo, povídali jsme si, líbali ale když jsem ji začal hladit na intimnějších místech tak řekla ať toho nehcám,. Já toho okamžitě nechal a omluvil se jí. Pak se mi zdálo to bylo zase ok. Domluvil jsem pak společný výlet na víkend do českého ráje, měl jsem pocit že se ona i já na to moc těšíme. Sama mi to řekla. Řekl jsem jí, že tam budeme mít dost času si vše vyříkat a uvědomit si v jiném prostředí a třeba nám to pomůže srovnat si to v hlavě. Jenže den před výletem mi volala, že je nemocná. Vím jak to vypadá, ale myslím že opravdu byla, aspoń jsem to cítil z hlasu. Spíš ale nachlazená. Nedalo se nic dělat, nejeli jsme a já z toho byl dost hotovej, protože jsem tím výletem žil celé 2 týdny.   Volali jsme si a psali zase normálně, já ji napsal že ať se hlavně uzdraví a pojedem jindy. Nechtěl abych za ní přijel, že prý vypadá hrozně. Po pár dnech jsme se domluvili že přijedu, řekl jsem si že musím udělat dojem, vyvoněl jsem se,oholil, koupil nové hadry atd., nahodil krásný úsměv a dobrou náladu. Hrozně jsem se těšil. Jenže jakmile jsem přijel, cítil jsem že něco už není v pořádku. Když jsem jí chtěl dát pusu na přivítanou, nastavila jen tvář. Věděl jsem že je něco špatně. Cítil jsem z ní napěti ale dělal jsem blbýho a ptal jsme se se, že jí asi není dobře ještě po tý nemoci. Ona mi řekla že neví "jak mi to má říct". Já najednou věděl že je zle. Pověděla, že si myslí že to opravdu nemá cenu a by mě zbytečně trápila a že neví jestli její city se ke mě ještě někdy vrátí. Já na to že ona mi za to stojí o ní bojovat a jsem rozhodnutej do toho jít získat jí zpátky i za cenu možnýho neúspěchu. Ona mi řekla, že je poprvé v životě v situaci, že neví co je správné aby udělala. Ještě jsme si chvíli povídali a já jí říkal že ona tomu vůbec nedává šanci na nápravu, že sice říká jak není rozhodnutá, ale uzavírá se do sebe a dopředu tak možnou nápravu eliminuje. Že bysme spolu měli trávit víc času a snažit se chovat k sobě jako dřív kdy nám bylo spolu ještě hezky. Vyznělo to tak že je spíš pro ten rozchod ale nabídla mi, že spolu zítra pojedem na výlet na jeden zámek. Já samozřejmě souhlasil. Bylo to takový divný, rozchod/nerozchod. Jel jsem domů s pocitem beznadějě. To vše se stalo před 2 dny, včera jsem měl narozeniny (27) takže asi víte jak mi bylo a jak mi je. Na narozeniny mi napsala hezkou sms, ale to je vše. Dnes jsem jí volal jestli platí ten výlet, řekla že jo. Mám pocit že je tohle moje poslední šance, když přemýšlím napadá mě sposta slov ale bojím se že když budu s ní, budu tak nervozní že jí neřeknu vůbec nic z toho, co bych chtěl. Nevím jak se mám zítra chovat, co je nejlepší. Přece kdyby už neměla vůbec zájem, tak se mnou nejede. Já zjistil že ji moc miluju a že bez ní jsem hrozně prázdnej a osamělej. Ani nevím proč jsem sem tohle napsal, možná sem se chtěl jen vypovídat. Prosím jestli někoho napadne, co by bylo nejlepší abych udělala ať napíše. Budu rád.
Zaznamenáno
Av4
Globální Moderátor
*****


Married since 2017

Karma: 227
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 5 415


Zobrazit profil
« Odpověď #1 kdy: 08. Duben 2007, 11:33:59 »

Me teda nic nenapada. Ale vubec se mi nezda ta pusa na tvar. fakt ne. To je neco jako velka cervena stopka. Moh bych ti tu napsat, at se snazis dal a z to urcite vyjde, ale muj nazor je:

Buďto má někoho jiného. Nebo už tě nemiluje. A protože tě zná, tak ví, jak moc by tě rozchod s ní ranil. A nechce ti ublizit. Ale na drouhou stranu uz s tebou nechce nic mit. A doufa, ze to proste driv nebo pozdeji z jeji ignorance pochopis. Mozna premysli stejne jako ty, ale obracene. Pojedu s nim na ten vylet a az bude nejaka dobra prilezitost, tak mu reknu, ze je uplne konec. Ale nikdy neni "ta spravna chvile". A tak se to protahuje...
Zaznamenáno

Upozornění: Veškeré informace v tomto příspěvku jsou mým osobním názorem. Pokud se nimi chcete řídit, tak vizte, že mám mnohem víc teorie než praxe.
nightwish

Karma: 0
Místo: vysočina
Příspěvků: 41


Zobrazit profil
« Odpověď #2 kdy: 08. Duben 2007, 12:28:44 »

Dík, víš asi to cítím podobně, akorát se bojím si to přiznat. Já prostě nedokážu pochopit , když mi řekla že mi tu šanci dá a já se choval nejlíp jak to šlo, proč se se mnou před týdnem vášnivě líbala a nyní nic. Vím že nikdo jiný v tom není, na to ji znám moc dobře a vím, že je to typ člověka který by mi to na rovinu řekl. Jen by mě zajímalo, jestli se dá laska někdy vrátit zpátky. Mám pocit že kdyby byl zájem z její strany, měli bysme teď nádherný vztah, protože jsem si moc věcí uvědomil. Štve mě jen, že tomu nehce dát tu šanci. V našem vztahu to bylo vždy tak, že ona mě milovala a já se ji snažil nepřipouštět moc k tělu a nic neplánovat. Už předtím jsem měl 2 letý vztah, který nedopadl moc dobře. Teď se naše role naprosto obrátili. Bojím se, že už vždycky budu bát budovat jakýkoliv vztah ze strachu, že je to všechno stejně pomíjivý a ze dne na den může být vše jinak.
Zaznamenáno
Av4
Globální Moderátor
*****


Married since 2017

Karma: 227
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 5 415


Zobrazit profil
« Odpověď #3 kdy: 08. Duben 2007, 13:03:42 »

Me by prislo jako nejlepsi reseni ji nechat.

Myslim, ze s tim v tomhle stavu nic moc neudelas. KDYZ nebudete spolu stane se spousta veci. Ona si muze najit nekoho jineho. Ten muze byt lepsi nez ty, ale treba taky horsi. Muze ji nejak ublizit. A v tu chvili tam muzes byt ty, ktery ji popori a pomuze ji. A protoze to bude treba za pul roku, nebo za rok, tak uz bude predchozi zapomenuto a muzete zacit znovu od zacatku budovat. Jediny trosku problem vidim v tom, ze tebe to treba za toho pul roku nebo rok prejde, takze uz nebudes mit zajem. I kdyz ono to nebude problem vlastne. A pokud te to po pul roce (ale nesmis na ni porad myslet) neprejde, tak si dovolim rict, ze to fakt stoji za to a v tu chvili bys mel delat vsechno mozne, jen abys ji ziskal zpet. Ale fakt necekej, ze je to akce na dva mesice. To nema cenu. Tim, ze to uspechas bys to jen zkazil.
Zaznamenáno

Upozornění: Veškeré informace v tomto příspěvku jsou mým osobním názorem. Pokud se nimi chcete řídit, tak vizte, že mám mnohem víc teorie než praxe.
daemoniack
****


Karma: 58
Pohlaví: Ženské
Věk: 38
Místo: Praha
Příspěvků: 1 082


Zobrazit profil
« Odpověď #4 kdy: 08. Duben 2007, 18:34:34 »

No, mozna Te ma rada... ale nemiluje Te. Proto Ti nabidla tu moznost vyletu. Aby videla, jestli spolu budete moc byt kamaradi a soucasne to take muze byt vubec pokus o navazani kamaradstvi Úsměv

S mym byvalym - mela sem ho moc rada, ale nemilovala ho, kdyz jsme se rozchazeli, aspon zpetne myslim, ze uz ne, a nebyl v tom jiny chlap, ale take jsem mu dala jeste sanci, proto, ze jsem ho nechtela ztratit uplne... a byla to chyba... tedka si uz muzu jen rikat, co by mohlo byt, kdybych se s nim byla byvala rozesla driv Smutný
Zaznamenáno

Zitrek nebo pristi zivot. Nevime nikdy, co prijde driv.
nightwish

Karma: 0
Místo: vysočina
Příspěvků: 41


Zobrazit profil
« Odpověď #5 kdy: 09. Duben 2007, 04:50:07 »

S tím kamarádstvím to taky tak cítím, na druhou stranu proč mi řekla že si není  100% jistá a že poprvý v životě neví co má udělat. Že nevěří že se lidé mění a myslí si že já se nezměním. Já měl teď dost času přemýšlet o našem vztahu, předtím tohle vše šlo bokem kvuli práci, bral jsem vztah jako takovou samozřejmost a stereotyp.Na druhou stranu jsme se třeba snad nikdy nepohádali, byl jsem na ni hodný, nikdy jsem nezapomněl na svátky, narozeniny,....  Vlastně jsem se rozejít chtěl taky, ale právě jsem se bál toho že nevím co by to se mnou udělalo, moc dobře jsem věděl že člověk si často uvědomí jak někoho miloval až o někoho přijde. A teď se mi to potvrdilo. Pořád mám pocit že vztah který skončil hlavně na základě mého chování se může zachránit, pokud se doopravdy změním a toho druhého o tom dokážu přesvědčit. Když si teď uvědomuju jak moc ji miluju, vím jak moc krásný by to mezi námi mohlo být kdyby tomu tu šanci dala. Kdekdo kolem mě tu šanci dostal, lidé kteří si to vůbec nezasloužili. Já vím, že si ji zasloužím, jsem o tom předsvědčený, nejen kvuli sobě ale taky kvuli ní.
Zaznamenáno
GIZMO



Karma: 2
Příspěvků: 12


Zobrazit profil
« Odpověď #6 kdy: 09. Duben 2007, 08:41:39 »

Ahoj, rozhodne si dokazu predstavit jak se asi citis, taky vim jak moc chces tu holku zpatky. Shodou okolonosti jsem si zazil neco podobneho. Bral jsem to jako stereotyp, delal machyrka jak je mi to jedno, az jednou prisla a rekla konec Podivený  No, hodne tezce jsem to zvladal, prakticky se v tom porad koupu, ikdyz je to uz 2 mesice a 1 mesic je odstehovana. Pomaha mi ze si nepiseme ani se nevidame. Taky jsem mockrat premyslel a porad premyslim nad tim, co by bylo kdybychom se k sobe vratili, jenze tady plati pravidlo, ze chtit musi oba dva stejnou mirou. Tzn. ze tvoje holka te musi chtit zpatky stejne jako ty ji a kdyz se zamyslis, myslim ze je tu silny nepomer. Ona te ma tedka na haku, protoze ses oznackoval jako zavisly na vztahu, chapej, tedka ji nepritahujes, jen si jedno velke bremeno, ktereho se ona musi zbavit. Vidi ti v ocich jak moc ji chces zpatky a dokud tohle to v tobe uvidi, tak ji nemas sanci ziskat zpet!!!! Tohle jsou zakonitosti ve vztazich a nikdy to nebude jinak. Radim to vsem a budu to vsem radit i nadale, ukaz (hlavne sam sobe, ze jsi chlap) postav se tomu celem, nefnukej, rekni "dobre, nestojis o me, ale zivot jde dal" dej ji pusu na licko, otoc se a dustojne odkracej. Ja jsem se po rozchodu stnazil asi tyden vsechno jeste zvratit, ale jakmile to holka rekne, ze je konec, uz s ni nepohnes, cim vic budes tlacit tim vic si bude jista ze si ten rochod muze dovolit protoze jedine ty z toho budes v prdeli, takhle to samo neni, jenze ona si v tu chvili mysli, ze vyhrala, jenze nevyhrala, straci stejne jako ty, jen ji to dojde pozdeji.

Takze ve zkratce, nech ji jit, nevolej, nepis, na vylety nejezdi. Bud trpelivy a cekej, casem se budes citit lip, pak zacnes premyslet o jinych zenskych. Ona se mozna bude chtit za nejaky cas vratit, kdo vi. To je ale na dlouhe povidani, takze se pak ozvi a muzeme pokracovat Mrkající
Zaznamenáno
Ondrash
**


Karma: 5
Pohlaví: Mužské
Věk: 39
Místo: Neverhood
Příspěvků: 270


Zobrazit profil
« Odpověď #7 kdy: 09. Duben 2007, 12:32:56 »

Jednou jsem taky takhle dostal kopy, akorat jsem moc nechapal proc, protoze to co mi dala za duvod mi nepripadalo jako duvod (jedna asi pul roku stara hadka, kterou jsme si vyrikali). Den na to jsem ji samozrejmne porad psal a volal, byl jsem z toho dost nezvuj a nechtel se smirit s tim, ze je konec. Ona me furt presvedcovala, ze je proste konec. Den na to jsem se teda smiril s tim, ze to skoncilo, zavolal ji, ze je mi lito, ze se to stalo a ze me mrzi, ze mi nerekla drive, ze to pro ni bylo tak dulezite, protoze z mojeho pohledu to byla prkotina, ale ze teda ofiko koncime. Najednou uplne zmenila a chtela se hned videt a jeste ten den jsme to dali dohromady... bohuzel uz jsem tomu vztahu neveril a nemel jsem jistotu, ze zase neprijde s necim, ze je konec a tak uz jsem do toho neumel jit naplno, takze jsme to pak stejne rozpustili.
Zivot je nekdy hrozne ironicky  Super!
Zaznamenáno
nightwish

Karma: 0
Místo: vysočina
Příspěvků: 41


Zobrazit profil
« Odpověď #8 kdy: 09. Duben 2007, 15:42:32 »

Tak jsem se teď vrátil z toho výletu. Musím říct, že mám z toho dobrý pocit. Byli jsme na zámku, smáli se spolu a bavili, jako by to bylo všechno při starým. Akorát jsem se jí bál dotknout nebo pohladit a tak. Při cestě zpátky jsem ji pozval na oběd a tam ji řekl že chci aby věděla že pro mě moc znamená a že jsem si uvědomil sílu svých citů k ní. Dozvěděl jsem se, že to chtěla skončit už před rokem, ale že jsme oba neměli odvahu se o tom bavit. Já v klidu pokračoval, že vím kde jsem dělal chyby a že si plně uvědomuju že jsem jí nedával to co by chtěla. Vyříkali jsem si toho hodně, byl jsem celou dobu naprosto v klidu (na oko, v duši jsem se klepal jak ratlík), řekl jsem ji že jen chci aby věděla co cítím a že rozchodem může přijít o někoho kdo o ni stojí a chce ji udělat štastnou. Taky jsem ale řekl že si může být jistá, že už před ní brečet nikdy nebudu a ať se nebojí že bych ji bombardoval lítostivými smskami. Ona mi řekla že si právě hodně váží toho, jak se o tom dokážu v klidu pobavit a nedělám žádný srdceryvný scény, že tohle dělal její bývalej a tím se jí dokonale zprotivil. Že aspoń vidí, že jsem nějaká osobnost a ne nějakej ukňučenec. Řekla mi že teď neví co chce a nemůže mi odpověděť ano nebo ne. Na to jsem jí odpověděl že jí dám dostatek času na přemýšlení, že na ni nebudu tlačit a ať si v klidu uvědomí, jestli se mnou chce nadále být nebo ne. Poděkovali jsme si vzájemně za hezkej den, jo a pžekvapila mě že mi dala sice opožděně dárek k narozeninám. Teď nevím jak to bude dál, každopádně jsem rád že jsem jí v klidu dokázal říct všechno co jsem chtěl a že ona ke mně není lhostejná. Ať to dopadne jakkoliv, mám pocit že je to člověk, kterého budu moci vždy aspoň vídat a bavit se o všem možném. Děkuji všem za rady, je možné že mi za týden oznámí že je opravdu konec ale naděje umírá poslední a já v ni věřím.
Zaznamenáno
nightwish

Karma: 0
Místo: vysočina
Příspěvků: 41


Zobrazit profil
« Odpověď #9 kdy: 14. Duben 2007, 16:05:10 »

Ahoj, tak píšu po týdnu. Vypadá to blbě, s každým dnem cítím jak se sobě vzdalujeme. Mám těžky deprese, musel jsem vyhledat psychologa a být na práškách jinak bych nebyl schopnej  zvládnout. Mám pocit že přicházím o svoji životní lásku svoji vinou. Včera jsem se ale bavil s někým kdo ji zná a nestačil jsem koukat co mi ta osoba řekla. Prý ví, že je to holka která je závislá na rodičích, je jí 30, vyhovuje ji žít doma s rodiči a mít svoje pohodlí. Prý je ráda že má přítele se kterým se občas vidí ale na bydlení spolu nemá ani pomyšlení. To je přesněj opak toho co mi celou dobu tvrdila. Jeden z nich zákonitě musí lhát. Připadá mi, že kdybych ten vzah nebral od začátku s odstupem a chtěl po ní hned společný bydlení atd. tak jsme skončili už dávno protože by couvla. Takhle to vzala jako výmluvu pro rozchod, když já jsem celou dobu váhal. Ted když jsem jí řekl že bych s ní bydlet šel a že pro ni udělám všechno tak řekne že už je pozdě. Mám pocit že si se mnou celou dobu jenom hrála. Nevím co mám dělat, jiný holky mě absolutně neberou, mám pocit že lepší už nikdy nepotkám a budu sám. Sere se mi práce, jsem projektant a musím se soustředit a to teď nemůžu. Všichni z okolí se mě snaží držet ale nejde to.
Zaznamenáno
Av4
Globální Moderátor
*****


Married since 2017

Karma: 227
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 5 415


Zobrazit profil
« Odpověď #10 kdy: 14. Duben 2007, 18:19:06 »

Tyden? To neni zadna doba. To muze trvat mesic. Ale jinak to nejde. Musis si to srovnat v hlave. A casem to prejde Úsměv Nic jinyho se poradit neda. A mysli taky na to, ze pokud k tobe celou dobu nebyla uprimna, tak jak bys s ni moh dal zit? Moh bys ji verit?
Zaznamenáno

Upozornění: Veškeré informace v tomto příspěvku jsou mým osobním názorem. Pokud se nimi chcete řídit, tak vizte, že mám mnohem víc teorie než praxe.
Andy75



Karma: 0
Příspěvků: 25


Zobrazit profil
« Odpověď #11 kdy: 15. Duben 2007, 09:15:53 »

Problém je, že si člověk vždycky tu svou lásku idealizuje, odpouští, spíš nebude věřit kamarádům, než aby si přiznal, co je partner zač. Láska je slepá....
Zaznamenáno
Av4
Globální Moderátor
*****


Married since 2017

Karma: 227
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 5 415


Zobrazit profil
« Odpověď #12 kdy: 15. Duben 2007, 09:53:20 »

jj souhlasim, ale IMO to tak funguje do te doby nez se v tom druhem zklame. Proto se lidi rozchazeji.
Zaznamenáno

Upozornění: Veškeré informace v tomto příspěvku jsou mým osobním názorem. Pokud se nimi chcete řídit, tak vizte, že mám mnohem víc teorie než praxe.
nightwish

Karma: 0
Místo: vysočina
Příspěvků: 41


Zobrazit profil
« Odpověď #13 kdy: 16. Duben 2007, 08:51:28 »

Dnes ráno mi napsala že hodně přemýšlela, ale že chce definitivní konec a že bude lepší pro nás pro oba se nevidět. Já jí zavolal, řekl jsem jí že jí že chci aby věděla že opouští někoho kdo ji moc miluje a byl rozhodnutý se pro ní změnit a napravit vše co kdy pokazil. Popřál jsem jí hezký život a poprosil jestli můžem někdy zajít třeba na kafe nebo tak, v budoucnu. Souhlasila, i když nejsem naivní a vím jak to chodí. Hrozně moc to bolí, jsem si teď jistý že nikoho jako je ona už nepotkám. Já jsem o žádné v životě nikdy nemohl říct že ji doopravdy miluju, ale teď se mi zdá že jsem najednou procitl a poznal ten pocit někoho milovat poprvé v životě. Bohužel po nás pro oba až tehdy, kdy jsem ji ztratil a nenávidím se za to. Mám pocit že jsem jí neřekl všechno co jsem chtěl, přemýšlím o dopisu, vím že tím nic nezměním ale potřebuju avy věděla všechno co teď cítím a proč jsem dělal některé věci které jsou mi teď moc líto.
Zaznamenáno
noghri
*****


deadly assassin ;)

Karma: 81
Pohlaví: Ženské
Věk: 38
Místo: Honoghr
Příspěvků: 1 271


Zobrazit profil
« Odpověď #14 kdy: 16. Duben 2007, 10:50:34 »

pokud chces mezi vami zachovat aspon zdani nejakeho pratelstvi (prozatim), tak ten dopis napis, ale neposilej. pekne si ho schovej, jednou na to rad zavzpominas... pokud uz se rozhodla pro definitivni konec a ty sam tusis ze na tom moc nezmenis, jakekoliv dalsi vyznavani citu z tve strany bude jen protahovat do nekonecna tu agonii, kterou ted citis a bude nicit dalsi sanci na pozdejsi pratelstvi... to ti pak bude lito, to mi ver...
Zaznamenáno

Jen stekam, nekousu...
dextera
***


Karma: 10
Místo: Praha
Příspěvků: 339


Zobrazit profil
« Odpověď #15 kdy: 22. Duben 2007, 17:58:01 »

Já teda nevím, proč lidi při rozchodech zahazujou svou hrdost někam do haj..u. Po šesti letech se se mnou rozešel přítel kvuli jiné ženské. Lezla jsem za ním uplně přesně jak je uvedno výše. Dokonce jsem s ním byla na svoje narozeniny, kde mi řekl, že se se mnou vídá z alibismu, že už se dokáže představit, že by se se mnou už nevídal (pro upřesnění: 14 dní předtím mi tvrdil, jak mě pořád strašně miluje). Celou dobu co byl se mnou si s tou druhou psal smsky, pže ho celou dobu asi pronásledovala a tak trochu citově vydírala. Nakonec mi ještě předtím co už jsme si koupili lístky do kina řekl, že nikam nejde, ať jdu sama. Nakonec jsem ho přemluvila (nevím proč), ale musel se dovolit jí...tzn. že jí volal a já čekala před kinem jak debil, jak se rozhodne....Úsměv Pak jsem si ještě vyslechla jak ji představil doma a jak se často hádají a to pak myslí na mě. Moje uštěpačná poznámka, zda na mě myslí i když s ní zrovna spí, zůstala nevyřčena. Ano ano, kampak se poděla hrdost? Podotýkám jen, že mi je 29 let, se státnicemi z psychologie (kovářova kobyla chodí bosa Úsměv) a v září raději odjíždím do Francie na stáž, abych se neztrapnila ještě víc....člověk se po rozchodu bohužel dostává do nějakýho "čangru" a není schopen racionálně uvažovat. Jinak bych Ti, nightwishi, doporučila knihu Partneři a rozchody od Jeronýma Klimeše. Jsou tam popsané fáze rozchodu a jak by se ten "odopnutý ve vztahu" měl v jednotlivých fázích chovat. Možná ti to pomůže a možná ti to dá i trochu naděje, pže se tam mluví o tzv. paradoxní fázi rozchodu, kdy je ještě možný návrat.Úsměv Ale musíš tomu teď dát volný průběh a netlačit na pilu....Vím, jak tě to moc bolí, pže prožívám to samé, zhoršené o to, že ten můj bývalý má někoho jiného a možnost na návrat je téměř nulová. A s tou idealizací je to pravda, člověk má tendenci vzpomínat na to hezké a to špatné nějak potlačuje. Zkus si třeba přehrát situaci, kdyby se k tobě tvá bývalá láska chtěla vrátit...opravdu by jsi chtěl zpátky? opravdu by jsi chtěl zpět člověka, kt. ti řekl, že už k tobě nic necítí? Ta trhlina by tam možná už byla pořád...možná ne, to záleží, jak tolerantní jsi člověk a dokážeš se přenést přes nepříjemný věci a zapomenout....
Zaznamenáno

"Na ranách na duši je krásné to, že z nich rostou křídla." (Jung)
curtis
*
Karma: -1
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 100


Zobrazit profil
« Odpověď #16 kdy: 22. Duben 2007, 18:03:32 »

To Dextera:

Tak to je teda sila ...

Zaznamenáno
Av4
Globální Moderátor
*****


Married since 2017

Karma: 227
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 5 415


Zobrazit profil
« Odpověď #17 kdy: 22. Duben 2007, 21:15:41 »

To Dextera:
Tak to je teda sila ...
TJN!
Zaznamenáno

Upozornění: Veškeré informace v tomto příspěvku jsou mým osobním názorem. Pokud se nimi chcete řídit, tak vizte, že mám mnohem víc teorie než praxe.
dextera
***


Karma: 10
Místo: Praha
Příspěvků: 339


Zobrazit profil
« Odpověď #18 kdy: 23. Duben 2007, 15:13:00 »

NJN, jsem holt blbá...Vždycky když se se mnou někdo rozejde, tak se zapřísáhám, že už za ním nepolezu, když o mě nestojí a vždycky je ten scénář stejnej...zajímavý je, že já jsem se ještě s nikým nerozešla, vždycky to za mě udělá někdo jinej Úsměv třeba bych fakt měla začít konečně přemýšlet, proč tomu tak je  Mrkající
Zaznamenáno

"Na ranách na duši je krásné to, že z nich rostou křídla." (Jung)
curtis
*
Karma: -1
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 100


Zobrazit profil
« Odpověď #19 kdy: 23. Duben 2007, 16:34:08 »

Rozhodne blba nejsi ! Jsi proste jen ta silnejsi a pokud nekoho milujes a das mu kus svyho zivota, nechces ho tak lehce ztratit a vycerpas vsechny moznosti. To neni zadne dolejzani.

O tom ani nepremyslej ... zustan takova jak jsi !
Zaznamenáno
dextera
***


Karma: 10
Místo: Praha
Příspěvků: 339


Zobrazit profil
« Odpověď #20 kdy: 23. Duben 2007, 16:59:09 »

Až na to, že to funguje tak trochu kontraproduktivně. Čím víc se o někoho snažíš a bojuješ, tím víc to jde všechno do hajzlu  :|Ale co, možná by si pak člověk vyčítal, že pro záchranu neudělal nic...
Zaznamenáno

"Na ranách na duši je krásné to, že z nich rostou křídla." (Jung)
curtis
*
Karma: -1
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 100


Zobrazit profil
« Odpověď #21 kdy: 23. Duben 2007, 17:29:42 »

To nemas tak docela pravdu ... proste jsi silnejsi a snazis se vztah zachranit ... to ze mas pred sebou nekoho, kdo tve city neopetuje anebo to vubec nechape to je holt zivot.
Nic si nevycitej, to urcite neni na miste a mas svou hrdost "za" uz proste nejdes ...

Ono je zachranit vztah a "zachranit" ... nekdo se tim treba bavi, libi se mu jak je pro Tebe ten "pravy", jak se snazis a on si je moc jisty, ze mu zase odpustis, protoze ho milujes. Spis bych to nazval tak, aby jsi se pred nikym neponizovala ... das proste ze sebe to nejlepsi i pro zachranu vztahu ... snazis se, ale musis vedet kde je ta hranice. Klidne to priste rekni/napis normalne natvrdo ...
Klidne po 5 sms kdy se snazis ... napis - Asi Te uz me sms obtezuji ... uz se snazit nebudu ... vis, ze jsi pro me byl v zivote hodne dulezity ale rozhodl jsi se ... boli to, ale preziju to ! Preju Ti v zivote jen to NEj Dextera





Zaznamenáno
dextera
***


Karma: 10
Místo: Praha
Příspěvků: 339


Zobrazit profil
« Odpověď #22 kdy: 24. Duben 2007, 10:19:06 »

Myslím, že právě tady v těch situacích lidi tu hranici rozpoznat nedokážou...v tom je ten problém Úsměv už jsem o tom tu myslím psala...možná někdo to dokáže, já ne a jdu vždycky až skoro do potupnýho škemrání.... Velmi smutný no, aspoň jsem se mu zhnusila a dokázal se rozhodnout Úsměv Někde jsem četla, že věčná láska je jako lov na ryby, nebo sáňkování...ale koho by bavilo 30 let sáňkovat? Myslím, že je to trefný...vždycky v tom vztahu to jednoho asi omrzí a jde hledat jinam...jj
Zaznamenáno

"Na ranách na duši je krásné to, že z nich rostou křídla." (Jung)
curtis
*
Karma: -1
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 100


Zobrazit profil
« Odpověď #23 kdy: 24. Duben 2007, 14:05:45 »

To Dextera:

Neopětovaná láska je věčná ...


Podle mě hodně zaleží na tom koho máš před sebou. Pokud Tě někdo alespoň trochu miloval, nenechal by to dojít až tak daleko, aby jsi před ním až "potupně škemrala", jak píšeš. Vím jaké to je, když se někdo snaží vratit svoji lásku "zpátky do hry" i za cenu, že to kolikrát bude hodně bolet ... ale myslím, že tu hranici určitě poznáš.

Tady spíš došlo k tomu, že Ti dotyčný hodně ubližoval svým chováním (přitom musel vědět za těch 6 let jaká jsi) a bylo to dost kruté. Pokud by měl milenku a ty jsi se o ní nikdy (zdůrazňuju nikdy) nedověděla a rozešli se ... budeš to snášet o moc líp ...
Zaznamenáno
dextera
***


Karma: 10
Místo: Praha
Příspěvků: 339


Zobrazit profil
« Odpověď #24 kdy: 25. Duben 2007, 17:40:11 »

To Dextera:

Neopětovaná láska je věčná ...

Tak to mám pěkný vyhlídky do budoucna Úsměv
Zaznamenáno

"Na ranách na duši je krásné to, že z nich rostou křídla." (Jung)
Stran: [1] 2 3  Vše Tisk 
« předchozí další »
Skočit na:  

Copyright © 2005–2021 QARK.net Powered by SMF 1.1.11 | SMF © 2006-2008, Simple Machines LLC sitemap | RSS