forum.QARK.net

Ahoj lidi,
chci vám napsat můj první velký rozchd po 9 letech.Náš vztah byl krásný od první chvile našeho setkání.Všechno bylo užasné, až na ten konec.Divný konec.S mojí bývalou přítelkyni jsme začli bydlet někdy v zaří minuleho roku ,pořád bylo všechno užasný,takový to starání se o byt ,nakupování věcí do bytu atd.V listopadu si našla praci.Pořád vše super byl jsem rád ,že pracuje časově jak já.A budeme spolu ještě víc než předtím.Bohužel v dubnu nastal zlom.Odjel jsem na hory do Itálie (upozorńuju ,že mi chodily zprávy typu ahoj lásko ,ahoj broučku, už te´d se na tebe těším atd) na návrat domů jsem se hrozně těšil.:( Přijel jsem ona nebyla doma byla u své kamaradky a přijela domů taxíkem.Přišla dala mi pusu a šla se umýt a spát.Objala mě a spolu jsme krásně uslii.Ráno jsem šel do práce ona taky zase klasická pusa při odchodu.Přes den normální zpravy.A te´d to přijde!!!!!  Přišel jsem domů ,přítelkyně už byla taky doma .Zeptala se mě jestli si nedám něco k jídlu já řekl že ne v pohodě.A začla brečet!!! Ptám se jí co je .Ona na to že už mě nemiluje ,že v práci poznalanové lidi a že se rozejdem. ŠOK ,vůbec jsem nechápal co se děje opravdu vůbec,myslel jsem si ,že jsem někde v kómatu a že se probudím ,bohužel.Prostě to nechápu.Jó a to všechno.kvúli cizímu člověku s kterým byla 7*na kafi.Říká ,že ho ASI miluje atd.A svým kamarádkám říká ,že náš vztah nefungoval.Nedala vůbec nic najevo,nepovídali jsme si spolu o ničem,že jí něco vadí atd.Všechno v pořádku.A pak tohle.Vůbec mi neodpovídá na sms ,a kdž jsem ji potkal v jedne hospudce(a já ji rekl že ji nešpehuju ,že tam mám sraz s kamošem)tak mi řekla :TAK JDI DÁL.totální ignorace.Samozřejmě jsem navštivil psychologa,kamarády ale pořád na ni musím myslet a doufám,že pozná co měla.prostě jsem zoufalej co mám dělat

Co mi to jen připomíná? Zdá se že některé věci se neustále opakují podle podobného klíče.

Dlouholetý vztah, ve kterém nejsou žádné viditelné problémy. Slečna začne pracovat. Vše funguje, plánuje se svatba, rodina, společné bydlení a v tom......... já už tě asi nemiluju.
Tak mě napadá že pro holku ideální kluk (studia) se možná nerovná ideální muž/manžel (rodina, děti).

O rozchodech tady už bylo napsáno hodně, tak přidám jen něco málo z vlastní zkušenosti. Vím že srdci neporučíš, alespoň prozatím a devět let života taky nemůžeš vymazat jen tak z paměti. Po takové době prostě vztah zevšední a navíc se do něj dostane rutina. Nediv se, že ji pak lehce omámí pozlátko nepoznaného.

Zkus se na to podívat z jiného úhlu. Tvoje slečna asi udělala chybu, je dost pravděpodobné že toho časem olituje a bude se chtit vrátit. V tuto chvíli ale nic nevyřešíš, protože ti nebude naslouchat. Ber to tedy jako dočasné prázdniny a svobodu. Děvět let si žil s jednou ženskou a teď máš možnost poznat i jiné. (Jen jim dej šanci a nesrovnávej je s ní). Až slečna pozná že udělala blbost a bude se chtít vrátit. Bude na tvém rozhodnutí, jestli o to ještě budeš stát.

Nejhorší je ,že ona vlastně pracuje od listopadu.Dá se říct když se postavila na vlastní nohy tak hůrá do světa.Spíš to vypadá jakoby mě využila nebo tak něco.Je to strašně smutný od ní jsem to nečekal.Po našem rozchodu si našla do týdne podnájem a odstěhovala se.Všechno pryč.Nevím jestli by se dokázala taky tak rychle vrátit.Nikdo to nechápe ani z její rodiny.Dokonce jí její máma říkala bez Petra se nevracej a že prostě u mě bude.Tak jsem ji to jel vysvětlit ,že to není správné řešení.Hrozně jsem se těšil jak si budem užívat toho sluníčka a hezkých dní.Bohužel jsem se toho nedočkal. :(

neostava ti nic ine, nez samoliecba. ozaj sa cez to musis len preniest. je to vsetko rovnake. ja uz by som jej nepovedal ani slovo... revala vtedy preto, aby na teba zahrala. plakala skor pre obranu, ako zo sucitu. je to mrcha... a ty by si kvoli takej zene nemal trpiet uz ani minutu. mozes si gratulovat, ze je tomu koniec, lepsie ako nevedome trpiet taku falos.

Ach jo, to je tak smutný. Tak se drž, ono to časem třeba přejde.  :roll:

A taky je tu věc,že on měl přítelkyni která se s ním rozešla někdy koncem února když byl na služební cestě.Někdo říká ,že si našel berličku.Nevím co jí mohl říct,že na to naletěla.Nejdřív mi napsala zprávu ,že by se to jednou stejně stalo a čím dřív tím líp pro oba.A že nechtěla ,ale musela.Chápe to někdo? Musela!!!  Samozřejmě ,že at si jde a kafe já jí v tom nkdy nebránil (třeba řešit něco ohledně práce),ale podruhý to už je divný když sem jí řekl proč šla na to kafe podruhé řekla ,že chtěla ,že to tak cítila. No (pardon) ty voleee co to je?  A podle mě jsem si zasloužil aspon nějakej z normálních rozchodů typu hádky ,hádky a zase hádky abych se mohl aspon naštvat.Prostě to nejde ted myslím jenom na to krásné a to bolí.A to všechno ještě řeší z její kamaradkou s kterou se její přítel tyky rozešel.Podle mě nebyla jistá jestli to má uděltalekdyž si holky popovídaly tak do toho šla. Ted je s mamčou a sestrou na dovolené a snad poprvé bude taky slyšet názor mamči a možná zjistí ,že kamarka nemá pravdu.Podle mě totiž záviděla její život a partnera tak tomu trochu přihřála kašičku.A pak mě její kamaradka klidně řekne jestli nepůjdem na squash nebojestli si taky nemůžem povídat o něčem jiným.No prostě na hlavu

no, klasika, no....nový lidi, euforka, přitažlivej kolega a bum.... máme tu rozchod jak z praku...9 let je fakt síla, ale na druhou stranu, podle věku je ti 27, tzn. že jsi od 18-ti  :shock: neměl jsi i ty chuť poznat někoho jiného???...přesně jak tu psal Lasendou, využij svobodu, která se ti naskytla...druhá taková šance třeba pak už nepříjde  :lol: přesně jak se tu psalo, teď to musíš nechat bejt, nic neřešit a prostě jet dál...i když máš pocit, že to nejde...

mno ja mam 18, a o neco takoveho se snažim, ale ak to skonči po 9 letech, asi si skočim z Pražskeho Orloje ( nech to ma štýl  :twisted: 8) :D :D )

Věřte mi ,že holky jsou krásné ,milé a přítažlivé ale já jsem si třeba užil flirt (takový to pokukování a maximalně líbání ale to bylo na začátku) nic víc a pak jsem si řekl proč bych to dělal ztratit takovej krásnej vztah kvůli jiný.Pro mě byla prostě vším.Miloval jsem ji a zatím ještě miluju.Nechtěl jsem poznávat nové (třeba i lepší).Jenom něco udělaám a všechno mě jí připomíná.I v tom autě si nějak nemůžu pustit písničky.Prostě třeba jsem byl teď cvičit a když jsem se vracel do bytu tak mě hned popadlo takový to boleční na srdci "prostě nikdo na mě nečeká nebo nepřijde". Chtěl bych věřit ,že to jsou jenom prázdniny,že někam odjela a že zase přijede. :?

   


Ale kdy to přejde?

Tak za půl až 3/4 roku.

 
No tak to je strašný.Nejhorší je ,že můj kamrád chodí s jejím dvojčetem a když se začnem bavit tak to stejně skončí u ní.A zase a zase to probíráme.

Njn, je to holt těžký. Z toho posledního rozchodu jsem se vzpamatovával půl roku. Jestli jste byli spolu dlouho, tak to taky dlouho bude trvat přestat na ní myslet. Rozhodně je nejlepší zbavit se co nejvíc věcí, který ti jí připomínají a ty hezký věci skovat někam, kde je uvidiš až třeba při úklidu skříně nebo šuplíku. A najít si jinou, to pomáhá nejvíc  :wink:

Jinou?  Ted to asi opravdu nepůjde .Jestli osud bude chtít aby jsme byli zase spolu tak to nikdo nepřekazí :)

Jinou?  Ted to asi opravdu nepůjde .Jestli osud bude chtít aby jsme byli zase spolu tak to nikdo nepřekazí :)

[/quote]

Možná máš pravdu...... pokud jste si souzeni, tak se vrátí. Tak co řešíš? Jenže.....nebude to hned.
Vím jaké to je když ji vidíš všude a když její hlas slyšíš ze všech stran. Jenže teď máš dvě možnosti.
Buď se budeš litovat, sedět v prázdném bytě a představovat si její stín na zdi.
Nebo chytíš život za pačesy a budeš se rvát jako správný chlap.

Není ostudou spadnout na "hubu" ubohé je odmítat se zvednout.

Možná máš pravdu...... pokud jste si souzeni, tak se vrátí. Tak co řešíš? Jenže.....nebude to hned.
Vím jaké to je když ji vidíš všude a když její hlas slyšíš ze všech stran. Jenže teď máš dvě možnosti.
Buď se budeš litovat, sedět v prázdném bytě a představovat si její stín na zdi.
Nebo chytíš život za pačesy a budeš se rvát jako správný chlap.

Není ostudou spadnout na "hubu" ubohé je odmítat se zvednout.
[/quote]


Je vidět ,že jsi rozumný,nebo máš více rozchodů za sebou.Každopádně se v tom plácám,doufám že o tom aspoň přemýšlí.

Jen jsem chtěl prostě říci. Že ty, já ani nikdo jiný nemůžeme vědět jakou budoucnost vám osud přichystá. Co ale vím je, že míru toho jak se budeš trápit a prožívat nejbližší období, můžeš z velké části ovlivnit ty sám.

Měj se a....... no vždyť víš.

Připádá mi,že každou minutou jí ztrácím čím dál víc  :(

Smiř se s tím, že teď hned se k tobě nevrátí...pokud se k sobě máte vrátit, bude to spíš později, až ona se vybouří a snad si uvědomí, co v tobě měla....btw: kolik je let té tvé slečně? pokud je stejnýho věku jak ty a byla s tebou od 18 let, je možný, že třeba to fakt chce jen zkusit s někým jiným...budeš se přes to muset přenést a překousnout to...

Ahoj...   :wink:

kdyz jsem si procital ten tvuj pribeh, tak me docela zamrazilo. To same, ten samy scena,r potkal i me. Sice ne po 9 letech, ale po 3, coz taky neni malo a neco to znamena.
 
V listopadu nastoupila do prace, teda musela travit 3 mesice v jinem meste kvuli zauceni, takze jsme se vidali jen o vikendech, nebyl jsem z toho nadseny, ale chapal jsem to, cca...po mesici takoveho odlouceni se mnou prestavala chtit spat, byla porad unavena a zacinala byt odtazita...moje nervozita se stupnovala, nevedel jsem se co se deje...cim vice jsem se chtel priblizovat, tim vice se ona oddalovala, z toho plynuly samozrejme jen neshody a hadky, ja vycital ji, ona me, takhle asi dva mesice...

no a nakonec to dopadlo tak, ze kdyz zase prijela v patek domu (2 roky jsme spolu bydleli) tak se posadila na zidli a rekla, " za tyden se stehuju, oba dva se trapime a ja uz to takhle nechci"  Byl to pro me sok, vubec jsem nechapal, zeptal jsem se jestli je to v tom nekdo jiny, rekla, ze ne...(nevim jestli mluvila pravdu) Snazil jsem se ji racionalne vysvetlit at to nedela, ze je to chyba, ale byla pevne presvedcena o tom, ze je to spravne....Z milujiciho devcete se stala flegmaticka, necitliva osoba, ktera ikdyz videla jak moc mi z toho je zle, jen me prehlizela...odstehovala se...nebranil jsem ji v tom....

Taky se za posledni 2 mesice naseho vztahu dala do kupy s nejakou "kamoskou" taky po rozchodu, takze si myslim, ze ji taky pekne naockovala, navic i jeji nejlepsi kamoska se prave rozesla, takze inklinovala k teto socialni skupine hezkych, chytrych, svobodnych devcat, ktere prece maji na vic nez na to co mely do te doby doma  :evil: Hrozne moc me zklamala...moc...bolelo to silene, opravdu jsem se hodne trapil ...je mi to lito porad, ale bolest ustoupila... jsem cca 3 mesice po rozchodu, kdyz to srovnam se situaci pred 2 mesici neda se to srovnat.

Od te doby s ni nekomunikuji, zadne telefonaty ani sms, videli jsme se jen jednou asi pred mesicem, potrebovala nejaky dokument, 10 minut jsme si zdvorilostne vykladali o rodinach.. (jak se kdo ma a co dela :D) Je to hodne tezke, mel jsem velke nutkani ji zavolat nebo napsat, ale vydrzel jsem to... ted uz tu potrebu nemam....

Pokud mam v necem poradit, zkus se zacit venovat sam sobe, kup si novy hadry, cvic, chod ven, vim, ze to neni ze zacatku jednoduche, ale mej TRPELIVOST!!! Hlavne se ji nedoporosuj, par dni po rozchodu jeste ze sebe muzes delat chvili pitomce, ale nemelo by to trvat dlouho...stahni se...prestan ji jakkoliv kontaktovat, nech ji uplne byt, priprav se na to, ze je to moc tezke, ale je to ta nejlepsi cesta. V dohledné dobe (nekolik nasledujicichh mesicu) ji zpatky urcite nedostanes. Priprav se na pro tebe asi smutne leto, ale neboj, neni to tak horky jak to hned po rozchodu vypada, postupne se uklidnis a zacnes to snaset lepe. Novou zenskou taky nehledej, je to blbost, stejne bys porad myslel na bejvalku a te nove jenom ublizoval, a to prece nechces.

Cekej, bud trpelivy, ona se vratit uz nemusi, takze pocitej s touto variantou, prestan v neco doufat (hezky se to rekne), postav se zase na nohy a jdi dal... bez ni...Mozna ji to za nejaky cas dojde, tohle se stava celkem casto, pak uz bude zalezet opravdu jenom na tobe, ale to uz muzes byt nekde uplne jinde a o navrat uz mozna nebudes stat..

drz se, bud silny a trpelivy...

GIZMO

Děkuji za zprávu.Právě jsem si myslel ,že po 9 letech se to stát ani nemůže ,že ví co chce.Bohužel jsem netušil jaké je těžké období když nastupuje do práce (jiný lidi ,jiné chování).Ještě v autě když jsme jeli z hor tak kluci říkali ,že je divný že je u tý kamarádky když se na mě tak těšila. Kamarád mi říkal jestli nemá jinýho (ve srandě) říkám blbost a usmál jsem se. No a boooom . Cituji ze Zoufalych manželek:Hrozny je kdyz se musis vzdat neceho co si mel rad,ale uplne nejhorsi je kdyz to udela nekdo za tebe.

To já si taky myslel, ze ji prece nemuze rozhodit to, ze nekde zacne pracovat. Je to pohodova a inteligentni holka, o to vic mi neni jasne, co se v jeji mysli odehravalo. Jestli opravdu nova situace a prostredi dokazi cloveka takhle rozhodit, a donutit ho k takovym "fatalnim" rozhodnutim, neda se nic delat... navic je tady dalsi vyznamny faktor, a to kamaradky...divil by ses co dokaze jeden takhle straveny vecer s kamaradkou...i kdyz si rikas, prece ma svuj rozum, neni to tak...pokud zacala vahat s tim jestli te opoustit nebo ne a vysla si nekam s kamaradkou, ktera nikoho nema, je z toho rozchod jak vysitej...

btw: ten citat, ano pravda  :lol:

Ona je teď  právě na tý dovče s rodinou.Je to 7 týdnů (přesně) po rozchodu a tak trochu doufám,že dostane do hlavy i jiný názor než od té kamarádky.

Psal jsem, že nemáš doufat, takhle jenom přiživuješ tu naději, která tě ničí. Nevím jestli se něco spraví, když do ní bude máti hustit. Na to aby přehodnotila své postoje a názory, aby začala přemýšlet jinak potřebuje člověk několik měsíců (uvádí se min. 6 měs.) chodíš k psychologovi tak se zeptej. Jestli to má mezi váma zase někdy fungovat je NUTNE byt bez sebe delší dobu a ani to není záruka, že to dobře dopadne. Chápej, ona je teďka myšlenkama a pocitama uplně jinde než ty, ty truchlíš a jsi ve sračkách, ale ona si užívá znovunabyté "svobody" a bude si takhle užívat několik měsíců než jí to přestane bavit, než se zastaví, posadí se na prdel a řekne si "a co dál", jen ji nechej, ať se vyblbne, možná, že uvidíš to, čeho sis dříve nevšímal...

Nejhorší je ,že je to všechno na ní a já nemůžu dělat vůbec nic.

  Ahoj Petr, takze uprimnou soustrast.Mrzi mne co se ti stalo,avšak ak ti to pomože,ver že niesi sám.Prečetl jsem si to tu všechno a ty pocity,myšlenky,otázky jsem mel taky.UPLNE, ače vztahule uplne stejne.Co poradit?Hodne veci ti kluci uz napsali a všechno je pravda.Mne jenom napada odpoved na to jak pišeš,že mysliš jenom na ty hezke veci,že i to se zmeni.Mel jsem to tak taky,všechno bych ji odpustil, i kdyby me snad zabila.Prešel čas a zmenilo se to tak,že ji primo nesnašim.Asi je to tým,že človekovi sa po čase otvoria oči a vidí veci aj z ineho pohladu.Nesnaším ji a zaroven miluju.
  Ty si teraz v stave,kedy nedokažeš racionalne rozmyšlat.Myslím čo sa tyče vztahu a nej.Nesnaš sa niečo chapat,rozmyšlaj kolko chceš,nič teraz nevymyslíš, takže len ži a prečkaj toto obdobie.Nič nevzdavaj,ozaj bude líp.Ak tomu pomožeš tym že budeš trebars plavat,behat proste akokolvek sa zatažovat, tym skor začneš racionalne uvažovat.Nechcem ti davat nadeje,ale do mesiaca by si mohol kopu veci vidiet už inak ako teraz.
  Jo a schovaj vsetko co by ti ju pripomenulo a taky sa nestykaj s ludmi,ktorý ti ju hodne pripominaju.Proste to na čas obmedz.Povedz im ,že sa necitiš dobre a hotovo.Rozumný pochopí a s hlupakom sa nemusíš kamaradit.
  Pocit,že ju strácaš,som mal tiež a všetci mali.Nič s tým neurobíš.Ozaj nič.Vnucovat sa jej nebudeš,prenasledovat ju tiež nie.Asi je to blbé,ale ty si ju už stratil,lenže ona tak rozhodla za teba.Výčitky,že to som mal urobit inak,tam sa zachovat lepšie, atd...sú tiež k ničomu.V danej situacii si urobil vždy to najlepšie,alebo si to urobil tak ako si zrovna citil.Už to nevratiš,len nabuduce to mozes zmenit,avšak najprv musiš prekonat toto.
  Inu nehladaj,ona pride sama.Ci ina,alebo ta stará.Ty sa potom rozhodneš,ktorú.Avšak nevyhybaj sa ženskej spoločnosti.Nevešaj im hned na nos,čo sa ti stalo,kludne bud smutny,pretože ak sa aj budeš usmievat,rozumný ludia z teba vycitia,že niečo nieje v poriadku.Neviem,kde žiješ,ale skus sa nahlasit do dajakeho kruzku(volejbal,basket,atd.),kludne niečo čo si pred tým vobec nerobil.Ide o to,že tam stretneš nové lidi,kterí nevedi nic o tvých problemech a proto se s tebou budou bavit akoby se nic nestalo a ty se budeš citim mezi nima celkem v pohode.Aspon na okamžik.
  Takže už žadne smsky,maily,telefonaty,navštevy proste NIC!!! Ona se takhle rozhodla,i za tebe,takže se uč žít sám.Jo a nikdo te nečeká doma?Kup si papouška,maleho pejska,skratka nekoho,kto te bude doma cekat a vitat te s radosti i po deseti letech. Hodne stesti,pevné nervy a moc trpezlivosti se sama sebou. A možna jsme se pro tuhle chvili narodili. 

Taky se ptám jestli se někomu stalo ,že se ona s ním rozešla a vrátila se zpátky.Pořád si říkám ,že u nás je to jiný.Přeci jenom 9 let je 9 let.Všechno co jsme spolu prožili se přeci jentak nedá zahodit.Ale tuhle větu si asi říká každý když to nastane.

Ano tuhle větu jsme si říkali všichni, ale postupem času ztrácí na významu, a tvoje touha po návratu poněkud zhořkne a začne se vytrácet, teď tomu nevěříš, ale časem to zjistíš....

 :(   

Jsem 4 měsíce po rozchodu, dnes jsem potkala jednu naši společnou známou (od bývalýho), vykládala mi jak byli společně s bývalým i s jeho novou přítelkyní (odešel ode mě k ní) na nějaké akci...už to tak nebolelo, jak kdyby mi to řekla hned po rozchodu...byla jsem na tom tak špatně jako ty...uvidíš, bude to lepší...ono to totiž nejde se pořád trápit, po čase tě to přestane bavit  :)

Jé, to mě ale mrzí, upřímně....9 let je nezanedbatelná doba a to já blbec tady truchlil, že ode mě odešla holka po půl roce, taky jsem to nemohl pochopit...směšný....nicméně nejsem tak starý jako ty, ale já si myslím, že jí to po čase začne vrtat hlavou a vzpomene si na ty krásné chvíle a třeba se k tobě vrátí :wink: snaž se být co nejmín doma, chod ven s kámošema, jdi si zatančit, atd....ale snaž se nenajít nějakou berličku, je to těžký, ale jak už tady bylo řečeno, tý holce by to pak jen ublížilo...tak hodně štěstí!

Taky bych si přál, aby jí to vrtalo hlavou a chtěla se vrátit.Já bych jí to odpustil,ale pouze kdyby od něj odešla ona a né,že ji nechal on.Ale to se nestane hned jak píšete,ale moooooc bych si to přál.Připadám si jak maly dítě co brečí když mu někdo vezme oblíbenou hračku a chce to hned zpátky.Je mi stašně smutno.A venku je tak hezky.

Bude jí v srpnu 26 . Ona po mě toužila už od 14 ,ale ja jsem vedel ze kdyz to dame dohromady tak to prave brzo skončí.A byla ještě opravdu mladá. A nebo bych tu psal ze se to nestalo po 9 ale po 12 letech

měla vůbec někoho jinýho, když po tobě toužila od 14-ti? to se prostě stává, někdy tomu druhýmu hrábne a má pocit, že mu něco uteklo, chce poznat nový lidi....prostě změnu...třeba za čas, až se vyhrabeš z toho nejhoršího, tak to taky uvidíš jinak...

Měla jenom takový klasickýprazdninový kluky.Já jsem byl její první. A si si myslí ,že s ním to bude jiný to žití. Moc mi chybí.

Njn. To by ses s ní musel rozejít ty, aby to bylo opačně.

Teď je nejhorší to, že ona je děsně v pohodě, free, spokojená a ty jsi v prdeli. To se těžko snáší, to znám. Ale má to i pozitivnum, časem, čím ona má lepší náladu a ty horší, tím víc na ní začneš být naštvaný. A to je první krok k odmilování :D

Nejradši bych jí napsal jak moc jí miluju strašně moc.Vim ž je ted na dovolený,ale je to taky stašný pocit,že až přijede tak nepůjde za mnou ,ale do svého podnájmu nebo za ním.

Hele, moje ex se přestěhovala k mému kámošovi (pronajímal pokoj ve svojem bytě). Ani nevíš jak jsem vyšiloval a trápil se kvůli tomu (co když oni dva, spolu, večer, u televize, u flašky vína) oooo jaký jsem to byl hlupák  8-[ Mohl jsem se kdykoliv toho kámoše se kterým jsem se za tu dobu i několikrát potkal, jak se mojí daří (páč s ní od rozchodu nekomunikuju), ale neudělal jsem to, veděl jsem, že mi to nepomůže, vydržel jsem to a teď, teď jsem si na to, že bydlí u něj už zvykl, a že spolu třeba spí??? NO A CO! TOHLE UŽ PŘECE NENÍ MOJE VĚC!!! Pochop, potřebuješ jen čas, na to aby ses dopracoval to takové "apatie" vůči bývalé jakou mám teď já:)  Drž se a bojuj, nepolevuj, nepiš!!! nevolej!!! buď silnej!!! dokázal jsem to já, dokážeš to i ty!

Mám strach ,že sice nevím proč ,ale tuhle "apatii" má ted ona ke mně.Ale tohle není moje přítelkyně taková není to musí od někoho mít a to sice od své kamarádky.Uplne ji vidim jak ji radi jak se ma chovat
:(

Nazdarek Pitr, je to blbe, ale vsetci maju pravdu. Tiez som tomu neveril,ked som si to čital po rozchode,alebo teda aj veril, ale hlava si robila svoje.Srdce mi išlo roztrhnut a bolest mam este aj dnes. Rana sa zahoji,ale jazva ostane. Nehádž na nikoho ineho vinu. Urobila to ona a zrejme by to urobila tak ci tak. Ja viem, je to tazke. Ozaj len skus tuto dobu prekonat,preckat,pretrpiet. Plač vždy ked ta to chytí,kludne i stale. Avšak potom sa zober a skus sa ist prejst.Skus ist plavat,alebo nieco robit.Nesed tu!!! Dobre , tak sed a hledej si na netu, neco , co te uklidni, ale skus si naplanovat, ze zitra pujdes nekam a udelas neco pro sebe,anebo nekoho jineho. Ach jo chlape, jen čas pomuže. Bolest nezmizi. Skus porozmyslat ci ozaj nieje nieco co by ta trocha rozptylilo, aspon na chvilu. Jo a tiez ta upozornujem, ze ak sa nahodou budes citit dobre casom,nenechaj sa oklamat. Bud rad za tu chvilku pohody a teš sa z nej, ale hned si pripomen, že sa to moze za chvilu zmenit a ty budes chciet znova vykopnut si hlavu na mars. Tak co, ozaj nieje niečo , alebo niekto, kto by ta zamestnal. Ach,ach....Jo a taky nehledej vinu v niekom inom , nesud inych, ty máš problém a ty sa s tym musiš popasovat sám. Proste bud sam sebou a bud tvrdý na seba, seš ve valce.Valka jmenem život.Skus ist este hlbšie,aby si sa mohol odrazit od dna a začat plavat smerom hore,tak ako mi tu všetci. Kua , si chlap, tak podla toho spravaj.

Zdar Pítre. Pokud chceš aby ty rady, co ti tady všichni dávaj, měli pro tebe nejakej význam, tak se jima začni řídit! Lasendou, GIZMO aj tralali ti jasně napsali, jak by ses k tomu měl postavit..

ta holka co tě opustila se teď čim dál víc utvrzuje v tom, že udělala dobře a jakákoli snaha ji to vyvrátit ji v tom utvrdí ještě víc.. takže takovýhle fňukání s nadějí ti nikdy nepomůže!

záleží jen na tobě jak se k tomu teď postavíš..můžeš dál fňukat a nechat to hojit čas, nebo to vezmeš do vlastních rukou a ukážeš tý holce, že takhle teda ne! zkus to zklamání a bolest přetavit do energie, tim že ji ukážeš , že udělala chybnej krok(ne, že ji to budeš říkat:D..myslim činama)!

ještě jednou si pročti celou diskuzi, naposledy se vybreč..dostaň všecku lítost ze sebe..a di do toho!! nejseš sráč ne?

Ujelo mi pár sprostejch slov, když jsem to četl! :roll: Jaký to je, vídat její dvojče?

Její dvojče je povahově uplne jina.Drsna ,prubojna a vi co chce. Videl jsem ji akorat dvakrat po nasem rozchodu,ale nejak mi to nevadi.Ta moje byla proste jina.

Nějakej čas to určitě s kámošma řešit budeš, ale ta doba by neměla být moc dlouhá (týden, max 2) Pak totiž kámoše už začneš nudit a brzdit sám sebe v procesu rekonvalescence.

Nemusíš hrát jak si v pohodě a dělat ze sebe reklamu na štěstí, klidně buď smutný, ale chovej se normálně, nikomu se nevyplakávaj na rameni, postěžuj si, rozeber to, ale nepižlej se v tom. Musíš se k tomu postavit jako chlap, nejsi žádnej chudáček, nebo jo? Než dojde k obnově tvého seběvědomí, které je teď dost pošramocené, uplyne nějaký čas, a právě v tvojí moci je ten čas k tomu nutný zkrátit na minimum. A jak? přečti si naše rady výše. Průser je, že musíš začít přemýšlet, že žádná šance na návrat již není, přijmi tuhle bolestivou myšlenku, a máš napůl vyhráno.

Howg... 8)

Tak teď jsou to 2 měsíce, stále to moc bolí.Neuvěřitelný jakse něko¨do takhle může zachovat po 9 letech :(.  Já jsem asi úplná sračka nebo co.Volala mi její máma asi jsem to nemel zvedat.Zase jsem se dozvedel pár veci ktery me uplne polozili.Pripadam si jak na zacatku.Nechapujak me mohl nekdo nahradit za tech par dni.Vzdycky kdyz jsem s kamosema tak se uz o tom nebavim,ale uvnitr to vzrusta a ja pak doma kdyz jsem sam tak to nejak nezvladam. :cry:

Zkus se stýkat víc s jinýma ženskýma....třeba pak pochopíš, že ta tvoje bývalá taky není jediná na světě...jak ale vidím, rozchody mají u každýho stejný průběh  :?....sračka nejsi, akorát ty 2 měsíce po 9-ti letech je málo, bohužel......

Se přestaň litovat a začni s tím něco dělat. Než tě to přejde, tak to bude trvat ještě tak 5 měsíců. Běž si zasportovat, něco fyzicky náročného - tam nebudeš mít čas na něco jinýho myslet. Nebo tancovat či co jiného tě baví. Naučit hrát na kytaru se taky nenaučíš za čtvrt roku.

maj rad predovsetkym seba. nemozes byt sracka. ja som bol tiez sedem mesiacov v srackach a zbytocne. potom vzdy zistim, ze je to hydina. taketo dievca na teba mozno ani nema pravo a ja hovorim, zeny su take, ze zacnu lutovat, az ked je neskoro. a prva laska takmer vzdy vyhori, to je pravidlo. pozri sa do zrkadla, povedz si: som uspeny a v pohode, nic mi nechyba, amozes to okorenit tym, ze: nik na mna nea :) a vijdi von, s usmevom a uvidis konecne tie diercata okolo seba, ktore si predtim kvoli tej ... ignoroval. aj ked zeny su... nejdem tu kydat na zeny, ale zasluzia si iba riadne vysukat, tech curaju puder a ni viac im netreba. uz by si mohol mat konecne radsej seba ako ju, nezasluzi si to. to ty by si mal vyhrat zajazd na makarsku rivieru :) ver mi vela ludi si lame hlavu nad hlupostami, ale len preto, ze sa tym nechaju zuzovat. problemy nie su. to my si ich vymyslame.

Jo hochu, me opustila manzelka po 15 letech,  je to uz pul roku, ale jsem stale na zacatku,
a co nadelam?, jako kazdy, proste nic.  Chtela zacit novy zivot a bavit se, tak uvidime,  vzdy je to 50/50, mit se lepe/hure...
ale 50/50 je to i unas opustenych.....
Jen kazdy na to musi prijit sam

pitr: vim jake to je, me se to stalo po 6ti letech (ale nebydleli jsme spolu). Ale jako bonbonek ma tedka muj ex fotky jak se liba se svou novou holkou...no, mozna uz je tam i neco vic, ale radeji jsem nekoukala... a zacal si s ni hnedka po rozchodu (mozna i pred)
jinak, 9 let je velke prd. Dennodenne  (jak se to pise?) se setkavam s lidma, kteri se rozchazeji po 10, 15, 20 letech manzelstvi, maji deti, maji spolecny byt a ja nevim co vsechno. A nekteri v pohode, jini se k smrti nenavidi. Bud rad, ze se to stalo, kdyz jste nemeli spolecne zavazky, zbylo Ti "jenom" to bolave srdce, ale aspon ji nemusis vidat u soudu, nemusis s ni resit deti a psa a tak...
Ja stale po temer roce po rozchodu nemam chlapa, ale mam teprve tedka pocit, ze se ucim zit sama se sebou... trebas v sobe objevis nake nove  moznosti a schopnosti o kterych jsi nevedel
kazdopadne hlavu vzhuru a hodne stesti

me staci jak sem na tom po roce a pul... je to "uz" mesic, a porad se citim jako ten den... a to sem jeste mlada, celej zivot pred sebou... spoustu let ve kterych muzu nekoho potkat... ale mam pocit, ze uz nikoho nechci...

daemoniack ma pravdu, bud rad, ze nemate spolecne zavazky... musis si na tom vybrat to lepsi.
ja uz to mam za sebou 4 roky a stejne mam porad pocit, ze lepsi holku uz nikdy nepotkam...

Takhle je to vždycky IMO, dokud tu lepší opravdu nepotkáš :)

Ano, je to jiste lepsi, kdyz jste bez zavazku... bohuzel, me to teprve ceka, to vse resit...
ale musim rici, ze se snazime rozejit se vzajemnou uctou, ja jsem ten opousteny, tak mi verte, ze me to stoji hodne sil se ovladat a vse drzet v sobe (to ponizeni, zlost, atd..). 
Ale proste s tim clovek uz nic neudela, vse je na rozhodnuti partnerky, tak co, musim se s tim smirit a aspon odejit zpusobem, abych mel hlavu nahore, i kdyz je to opravdu zahul (a ze zacatku jsem to take nezvladal, ale kdo tu?).
A ze zadna lepsi uz nebude? Nejde ani tak o lepsi nebo horsi, jde o to, koho ty budes mit rad a take kdo tebe. Na rozdil od tebe jiz take nejaky rok mam (skoro 40), mam hruzu zacinat znova od nuly, ale co nadelam, zatim se pripravuji, ze budu jiz zit sam...
Takze se drz, nejsi v tom sam, a nekteri jsou na tom relativne i hure..

vždycky se najde někdo, kdo je na tom hůř... ale jako útěcha to moc nepomáhá :(

jenik: tak přeju hodně sil...

jenik: hodne zdaru, nezavidim... ale 40 let - jsi vyzralej muzskej, jiz vychovanej (rozumej od zenske) - to rozhodne neni k zahozeni, videla bych to spis jako bonus :-)

Jak to tak sleduju, tak spousta těch holek/děvčat/žen se chovají v tomto hodně nefér. A kolikrát se tu dočteme, že mnoho z nás mužů to ani nenapadne - rozejít se s partnerem kvůli tomu, že kamarádka se rozešla. :lol: To mi promiňte, ale to je největší džouk od doby pravěku.
Já ti mistře nezávidím, po 9 letech tady toto, ale zkusme v tom najít to pozitivum. Spousta z nich už zde byla řečena, já bych jedno přihodil:
Ber to jako výzvu! Výzvu pro sebe, ukázat, že jsi skutečně silný člověk! Ukaž celému světu, že TY jsi ten výjimečný! A kdo jiný to má být, když ne ty?! :!:

Mám takový dotaz přátelé, napadá vás, jak takovýmto stupidním situacím předejít? :?:

Kratce Pitrovi: nastesti 1.5roku, to same, je blba. ale ja ji dal 2. sanci... na to cekas? na 2. sanci? Na to se vykasli! NIkdy sem nechtel dat 2.sanci. Ale dal, porusil jsem sve zasady. jeji rodina na me tlemila jak na kokota, ona 'tvrdila' ze ne, ze me miluje atd. stejne to slo do kytek,... je mi 21 ted uz sem rok bez ni, diky bohu,... na neco sem prisel.... NEZASLOUZI SI 2. SANCI. Byl jsem na tom uplne stejne jako ty. Taky bych ji radsi rekl ze ji miluju atd. atd... chci se dostat k tomu, jak se toho vyvarovat:

 Tak a nyni reakce HLAVNE na Archiho komentar. protoze tam to chci smerovat... Je tu jeden zasadni problem, jak je mozne ze k takove situaci dojde?. A taky, Jak tomu predejit?

Takze vec 1. vsimneme si ze vsichni co jsme skoncili - tak skuhrame, jak byla hodna atd, jak ji milujeme bla bla (schvalne to znevazuju, abyste trosku dostali jinaci postoj) ... jsme na nich zavisli.

Vec 2. Ja ji tak miluju, kdyby prisla dam ji 2. sanci a byli bysme spolu a bylo by to fajn...Je to jako se syrem, ten starej, je plesnivej, kdo z vas chce zrat plesnivej syr? Vite co je ftipne? ja to udelal, sel do toho znova a jedl plesnivej syr a 3m horce polykal nez zacal chutnat aspon prachobycejne.... hele... serte na to. zadna 2. sance, Kdo to nechape, at jde do lednicky a zkusi snest pulku plesniveho syru... treba vam to dojde vic

Vec 3. Zijeme JEJICH zivot - co tim myslim? zijeme ho tak jak chteji ony... ona navrhne dovolenou, ona navrhne plan atd atd... u tyto veci bych se zastavil... nedokazu to mozna vylicit uplne presne, ale snad me nekdo pochopi.... divej... Kdyz balime baby, co obdivujou? --> QARKa... Proc? Protoze je sebevedomej, jistej, protoze dela to co on chce, uz? vidite taky? 1/2 z vas si nedokaze sebe predstavit na qarkovych testech,... dobre predstavte si qarka... to co je na nem podstatny je to... ze je SAM SEBOU... zije svuj ZIVOT,.. ukazte mi zenskou, ktera by mu rekla broucku, budeme plest kosiky... :) 80% chlapu kyvne a rekne ano broucku, to je dobry napad...  ja to taky driv rekl... a ted? hele... nasrat s pletenim kosiku, ja mam svuj zivot ne?

Hele, mozna si to spousta chlapu z nas neuvedomuje, proto vas chci vyzvat: Zacnete zit SVOJE zivoty. prestante byt zavisli... vite... to je ono... jsme tak zavisli na babach ze jsme slepi a  nevsimneme si, ze nas syr zacina smrdet a hnit a tak ho nechame shnit a pak naraz behame a piseme na forum, jezisi on je plesnivej on je plesnivej a chceme ho zpatky si znova kousnout... no fuj,. (hele fakt sem ho zkousel i z te lednicky,.. nebo treba zkazeny mliko to je fajn to je taky dobry).

Zensky obdivujou chlapy, co jsou v pohode, obdivuji jejich zivot, ze dava smysl, ze ma smer, ze nekam jdeme. Ze dokazeme resit situace, prijde prekazka? nevadi , preskocim... a nebo budeme fnukat 'uaaaa! to je 40cm vysoke a ja to nepreskocim'... Hele, cim vic jste rozjety, tim rychlej ty prekazky preskocite. Citite ten postoj z toho? Proste se potreba rozjet a jedu dal. Mate svoje tempo, rozjette to na plne obratky!

Hele kdo z vas hleda babu? Ja jo, uz jich mam za sebou za tech 9 mesicu kolem 40 rande... Vyhovuje? ne? vezmem dalsi.. jejda. kdyz cekam v Brne na care na rande, tak tam jenom tech pet minut stoji dalsich 15. Jedna nevyjde? vyjde dalsi... proste jedem. Hele, pokud je to prava, tak se ji neubranis, dostane te na lopatky tak jako tak.

To co potrebujete lidi, je se rozjet, stojite na bode mrazu u plesnivyho syra. Jedem. Proste jedem, zacnete zit SVUJ zivot, VY jste jedinecni, zenska VAS ma obdivovat. Vy jste ten magnet. Howk (sorry za delku)

Ad1. souhalsim, je to zavislost,  ale kde je hranice mezi laskou a zavislosti? Asi kdyz pochopime, ze jiz to nema smysl a jdeme svou cestou.. ale neni to take tak trochu utek?
Ad2. sance neni vzdy plesnivej syr, nekdy je to i hledani jine, presto spolecne cesty
Ad3. zijeme jejich zivot, ve vztahu tak trochu kazdy zije zivot toho druheho, o tom to prece je, nebo ne?
Ad dale: je pravda, ze zensky maji proste rady "darebaky" (pouzil jsem uvozovky, aby to nebylo brano jako nejak spatne). Proste hodny chlap, ktery se snazi nezlobit je pro ne nezajimavej, na prd.  Vidim to, co nektery drahym zenuskam delaji, a oni je miluji nade vse, a nejsou to zadne husicky, ale inteligentni i razantni zenske.
V tom musim souhlasit, urcite chteji nekdy i hodneho a citliveho chlapecka, ale to jen nekdy a spise malo kdy.
O me draha take rikala, ze jsem hodny, spolehlivy, pracovity, pozorny, tolerantni, a nevim jak jeste zlatej a k cemu me takovy pristup byl? k PRDU, proste utekla ...
A ze jsem po odchodu nefnukal? fnukal, ale ted jiz to nikdy neudelam, dam vzdy na vedomi, ze jsem ji mel rad, ale otocim se na podpadku a pujdu, at si to v te hlave prebere sama. Ze to neboli?, boli , ale proc ukazovat svou slabost (jiz zminovanou zavislost) a zvysovat jeji ego?
Me forum pomohlo v jednom, ze jsem si toto uvedomil,  ... ale jo, at se tu kazdy vyfnuka, proc ne ... ale at nefnuka pred odchazejicim partnerem, to je to nejhorsi, co muze pro zachranu vztahu udelat (ma-li to jeste cenu a chce-li to). !!
Asi jsem to napsal hodne zmatene, ale snad si to kazdy prebere...

Jeníku, vůbec to není zmatené, alespoň já jsem to pochopil. :lol:
Souhlasím s tebou i s MooMoo, je to prostě tak. Někteří rádoby filosofové by mohli říct, že je to sobecké chování, ale myslím, že není. Vždyť co je na tom, zajímat se o svůj vlastní život? Co? Jako - narodil jsem se pro někoho? Abych žil jeho život? Zajímal se o jeho život? Stejně primární fce člověka je rozmnožit se, nikoli snažit se vycházet s tím druhým člověkem (teď to zní, jako bych to nepovažoval za důležité :D ).
Hele, holka, která po mně netouží, holka, která mě celým srdcem nemiluje, která není schopná kvůli mně něco obětovat, která není schopná používat hlavu v tom vztahu... je mi líto, ale tato slečna se nekvalifikuje ani na to, abych já se o ni zajímal. A může být inteligentní, jak chce, může umět vařit jak chce, může být vtipná, krásná, dominantní, submisivní, nymfomanka, odvážná, může být jaká chce, ale pokud nesplňuje to, co jsem napsal, u mě nemá šanci.

Ještě jedna věc k těm rozchodům po dlouhé době, používejte autosugesci. Věřte tomu a přesvědčte sebe, že jste v pohodě a že takovou holku/kluka nepotřebujete. Vždyť co vám udělali tak pěkného, že je chcete zpátky? Dobře, něco? A co vy jste jim udělali tak zlého, že vás nechtějí?  :?:
Jaké je tedy skóre? Kdo je ten nejslabší? Kdo dostane nakonec padáka?
Toho padáka dostalo spousta z nás, protože jsme byli ti slabší. Ti, kteří jsme si nedokázali jít za svým snem, kteří jsme si bláhově mysleli, že jsme našli toho pravého partnera, který nám bude naslouchat a kdesi cosi, ale chce to mít oči otevřené a hlavně mít na vědomí jednu věc:
Vztah je jako váha. Jeden se dostane nahoru a druhý dolů. Ne náladou, ale tím, co ten vztah pro ně znamená. Je třeba v tom udržovat neustále rovnováhu. Pro hodné dušičky mám špatnou zprávu - vztah je hra.

ArchimonDe: amen.

...kterou vyhrává ten, kdo lépe udrží "poker face"...nebo jinak řečeno, kdo miluje méně :-({|=

to je bohužel pravda

Ty taky? Jsem myslel že jsem nějaký exot, když cítím závislost. Tyhle věci mají překvapivě moc velkou spojitost s vybudováním pocitu jistoty v raném dětství a/nebo vzdávání se věcí v pozdějším stadiu dětství. Neříkám že za to můžeš někoho vinit, ale třeba jak jednou budeš mít vlastní děcka, máš tip navíc, jak z nich neudělat ubožáky.

Dál tu padly slova o tom, že vztah je hra a silnější vyhrává. Hra by to mohla být jen zpočátku, později takhle být na sebe hodní, v ideálním naivním případě. Co je na hře špatné je, že můžeme vyhrát, nebo prohrát. Pak se jeden z partnerů raduje z výhry nad tím druhým, který to schytá. To je ale hodně bezohledný pohled. Možná vám, pánové, ty vaše osmnáctky tohle udělaly, ale pak o ně netřeba stát. Skutečná výhra je taková, kdy vyhrají všichni žůčastnění, žádná hra. Ale takový přístup chce moudrost, která zrovna na stromech neroste ... hlavně dneska, všude s těma reklamama typu "chceš to hned? puč si u nás prachy!" anebo "kup si tenhle vohoz! budeš in!", uctíváním hlouposti mládí a až moc svobodným projevem. prostě američani, posedlí hledáním vlastního "štestí" přes mrtvoly

Dovolil bych si tvrdit, že v jistým pohledu na věc jsou to protichůdné síly. Láska nevzniká, buď ji v sobě máš, nebo nemáš. Láska jde skrz obdiv a úctu k sobě, k druhým, k životu, ke světu. Máš jí omezené množství a rozhodneš se, komu ji chceš dávat. Zato závislost je vysávání lásky z jiného člověka, když sám pociťuješ její nedostatek. A bereš si ji odjinud, místo toho aby jsi ji v sobě tvořil.

Myslim si take, ze vztah neni hra, budto vyhraji nebo naopak prohraji oba zucastneni. I kdyz obcas ve vztahu ma jeden z partneru navrch, ale to je spise nastavovani mantinelu nez ziskani nadvlady. A jestlize to je uz hra, pak to asi neni uz tak laska ale soutez.
Laska a zavislost, myslim si ze to nejsou protiklady, i ja jsem ten exot, ktery si o sobe mysli ze je zavislej (a asi take jsem, kdyz jiz 5 mesicu se z toho nemuzu dostat), jen se ten cit prenesl do roviny, ze si clovek mysli ze bez toho druheho nedokaze zit a existovat (coz pekna blbost, ale hlava to proste nekdy nebere, ono take po xx letech je opravdu tezke byt uplne bez zavislosti.).

Prohrává ten, kdo do toho zcela spadne.
Šance, že najdeš partnera, který do toho spadnes tebou a nebude se toho chtít nikdy vzdát, zároveň s tebou, je míň než 10% si myslím. ;)

Ahoj všichni ,
 předem chci poděkovat za všechny ty příspěvky je vidět ,že v tom opravdu nejsem sám.A jsou mnohem horší věci.Opravdu horší : doslechl jsem se od jedné kamarádky co pracuje na ARU ,že jim tam přivezli 26 kluka ktery byl opilej a skočil  do vody .Bohužel tam bylo asi 60 cm.Co myslít jak to dopadlo?Určitě by jsi to s nama vymenil aby mohl chodit a hybat rukama.Kdyz jsem se tohle dozvedel tak jsem si opravdu rekl ,ze jsem rad ze jsem zdravej.
 
 Tak a ted k memu rozchodu.Je to už 3 mesice ,persne.Muj stav se opravdu zmenil.Je to lepsi.dokonce posloucham uz hudbu co jsme meli tolik radi.Neprohlizim fotky,snazim se na ni nemyslet.Moc to nejde ale snazim se a navazuji kontakty i s jinyma slecnama.Je to ale takovy divny.Kamarad mi rika hlavne nesrovnavej,ale nejde to.Jiny gesta,jiny usmev,jiny chovani  proste srovnavam.A kdyz s nejakou jsem tak si potom reknu jezisi TO NEEEEE.Ale jeste jsem ve stadiu BYLA NEJLEPSI (zavislost jak se tu pise).V praci uz je to taky mnohem lepsi zacina to tam zit  :D. Ona to asi taky ted nema jednoduchy,ale nebudu ji omlouvat.Zahodila vsechno.Jeji mamca rikala ,ze ted tam byla asi po 1,5mesici a ze se s ni nikdo nebavi jenom klasicky veci.Ale o jejim novym vzathu ani slovo ,nikoho to nezajima.Nenavazuju zadny kontakt s ni ani s jeji rodinou.Je to tak lepsi.Proste se snazim nejak zabavit .Jdu na Ladronku zajezdit na in-linech sem tam jdu do hospudky s kamosem dame petanqeu a pohoda,ale kdyz nic nepodnikam je to horsi.Treba se bojim abych ji nekde nevidel nebo nepotkal asi bych to jeste neustal.Ale hlavu vzhuru nefnukat proste stalo se zivot jde dal  :wink:

tááák táák to je slovo chlapa!

No a teď jsi právě naťuknul problém dlouhodobých vztahů. To se totiž právě obvykle potkají lidi, kteří o toho spadnou spolu. Všechno klape rok, dva, tři (znám i pár kterým to klape jednadvacet let a oba v tom lítají jak puberťáci). A potom si jeden řekne "vždyť žiju jen pro něj,  chtělo by to víc samostatnosti" a začne žít víc pro sebe, víc svůj život a méně ten společný.
Ten druhý to zaregistruje a myslí že je něco špatně. Snaží se prvního zpátky přitáhnout k sobě.
Dál už to znáte, mističky vah se začínají vychylovat.

Ve vztahu musí být rovnováha. A riziko dlouhodobých vztahů zpočívá v tom, že si myslíte že partnera dokonale znáte, důvěřujete mu a předpokládáte že vám se něco takového stát nemůže. Může a stane.
Vztah může být intezivní když žije jeden pro druhého, nebo laxní když vedle sebe žijí lidé s bohatým samostaným životem. A jakkoli intezivní vztah může i fungovat. Je jen na vás jaký vztah chcete a budete mít. Důležité ale je udržovat v něm rovnováhu a nepropadat (nadávat) do vztahu o moc víc než partner. Zní to nepěkně, ale taková je realita.

Kdysi jsem nad tim premyslel, a spoluprace/vztahy mezi lidmi se daji rozdelit podle toho co jim nesou:
PROHRA + PROHRA:
- to jsou ti co se rozejdou, vetsinou, takove vztahy nezaciname umyslne vetsinou, jen je potreba zjistit kdy to smrdi a pustit to k vode nebo zmenit, jak je komu libo (tyvado NIKDY NEDAVEJTE 2. SANCI! - Neumi si toho vazit ted? a myslite ze se jako zmenila? haha. Jestli rika ze jo, tak na 90% keca)

VYHRA + PROHRA:
- Typicke zneuziti. Nic vic... dochazi k tomu diky manipulaci s lidmi. Protoze je tak krasna.. tak s ni budu.. bla bla vsechno keci. shrnul bych to takto: NENI MOZNE CLOVEKA ZMANIPULOVAT, POKUD NECHCE ON SAM. Amen. Je to proste tak. Takove vztahy vzdy konci

VYHRA + VYHRA:
To jsou vztahy, ktere tvori vecne pratelstvi, diamantove svatby, obchodni transakce, vzajemnou spolupraci, praci v tymu. Vsechno. Toto je cil... Vzajemne vyhodna spoluprace. Nejlepsi vec. Logicky, kdyz si udelate vysledovku s obchodnim partnerem a vy na tom tratite, reknete papa. Ja to zacal pouzivat ve vztahu delam po mesici "vysledovku" a staci aby to slo 3x dolu a papa. to poznate rychle... Zenskou treba uhanite, nepise vam, 4x ji pozvete a ona vas nikam, to za to pak nestoji. toto je jediny model dlouhodobeho vztahu, jinak to nejde. Prirozene kazdy z paru se tim padem musi snazit pomoct co nejvic tomu druhemu... atd. atd. neni to jenom o sukani borci, pouzivejte mozek (ne ten mezi nohama, ten v hlave)

Myslím, že problém dlouhodobých vztahů je spíš stereotyp, do kterých zákonitě každý vztah jednou či později  spadne a který většina lidí špatně snáší a pokud je ve vztahu špatná komunikace,  tak si každý začne žít víc svůj vlastní život, hledá něco nového...nastane odcizení partnerů a pak už je jen otázkou času, kdy se ti dva rozejdou....no, a to s tou rovnováhou ve vztahu, že se nemá dávat do vztahu víc než partner (jak psal Lasendou), ale dávat do vztahu to samé....jak se to dá ovlivnit, když toho druhého miluješ a mozek moc racionálně nefunguje? hm?                               

Myslím že stereotyp není problém, to je holý fakt. Po několika společných letech si lidi zevšední a do vztahu se dostane rutina, tomu nezabráníš. To ale nutně neznamená, že se lidi přestanou mít rádi a rozejdou se.
Partnera miluješ, protože ho obdivuješ. V další fázi vztahu ho miluješ proto, že si ho vážíš a on naplňuje tvoje životní potřeby (ale pozor životní potřeby se věkem mění). No a ze stejných důvodů on miluje tebe. Partnerská láska není nezištná.
Jediná nezištná láska je ta rodičovská. Myslim  :roll:
Ovlivnit se dá spousta věcí ale je potřeba se nad tím zamyslet.
Při rovnovážném vztahu do něj oba vkládáte a oba z něj stejně získáváte. Ve chvíli kdy tvůj partner začne dávat do vztahu méně můžeš reagovat několika způsoby.
1) Začneš do vztahu dávat taky méně. Tady je riziko že budete ubírat na intenzitě vztahu tak dlouho až se rozpadne.
2) Budeš dávat pořád stejně. Nastane ustálený i když nevyrovnaný vztah, ve kterém se budeš pravděpodobně trápit.
3) Budeš si chtít partnera získat zpět a začneš dávat do vztahu víc. Partner si tebou bude jistý a bude dávat naopak čím dál tím méně. Nakonec budou mističky vah vychýlené natolik, že se rozejdete.
4) Pokusíš se donutit partnera aby začal dávat do vztahu opět aspoň tolik, co předtím. Toho se dá dosáhnout tak, že ho donutíš aby tě obdivoval a nebyl si tebou jist. Což ale znamená, že alespoň na čas se budeš věnovat více sobě a méně partnerovi.