BornToHate
Nedáš-dostaneš.
Karma: 0
Pohlaví: 
Věk: 35
Místo: Brünn
Příspěvků: 53
|
 |
« kdy: 19. Červen 2009, 13:40:25 » |
|
Čau,
mám jednu kamarádku, známe se už celkem dlouho, nevídáme se až tak často a když už, tak jen za účelem kalby, spíš si krátce píšem po icq, chodili jsme na stejnou školu, asi před rokem a půl mě odmítla (to jsem poprvé přišel sem). Tzn. už dřív mezi náma byly nějaký sympatie, nicméně ona je ve vztahu už sto let, je to znát, nudí se. Vždycky jsem měl pocit, že ve mě vidí ,,zálohu", maskuje to do keců o ,,nejlepším kamarádovi" apod. Nesmysl, nesvěřuju se jí s ničím a když začne ona, řeknu, že mě to nezajímá nebo přestanu odepisovat.
Vzhledem k tomu, že se vídáme jen na akcích a tam se pije, vznikají situace. Vyžaduje pozornost a mnohdy se chová úplně stupidně, zvlášť když se věnuju nějaké jiné. Nedávno jsem měl krátkej vztah, na jedné akci mně řekla jak strašně žárlila (což bylo vidět i v chování), ale že mně to přeje a podobnej bullshit. Já se k ní obecně chovám docela nepěkně, dělám si z ní srandu, někdy to přeháním, urážím, jednou jsem ji rozbrečel, nemůžu si pomoct. Každá normální by mě musela zabit.
Přišla další pitka, úlet, ne zrovna zanedbatelnej, říkala, že si nic nepamatuje (pravda nebo lež, není důležitý), když se mně ptala co bylo, odpovídal jsem, že nevím a nechtěl jsem se o tom bavit. Pak následovaly asi dvě akce, ale maximálně nějaký cicmání. Furt na mě zkouší jestli ji mám rád, ale neguju to. O co mně jde, prostě jsem si stanovil jako výzvu, dotáhnout to do konce, a tím nemyslím nějaký chození. To je nepředstavitelný.
Na poslední kalbě jsme zůstali sami dva, něco jsem zkoušel, ona jakože ne, ale byla to taková hra, rozhodně jí to nebylo nepříjemný. Autobus měl jet až za dlouho, já chtěl jít ještě nekam sednout, ona nechtěla, klasicky jsme se zhádali, odešla pryč. Měl jsem strach ji nechat samotnou, tak jsem napsal ať se vrátí, sedl jsem do knajpy, náhodou potkal dvě kamarádky, volala zpátky, nechal jsem to vzít jednu z nich, už si to moc nepamatuju, dohadoval jsem se s ní, ona vypisovala a prozváněla, jak nic nechápu a že jsem to zkazil, že su zlej a necitlivej, že jsem teď mohl být s ní a mohlo něco být (něvěřím). Nevím co mě to napadlo, nebo jak je to možný, napsal jsem jí, že jsme spolu mohli být už dávno. Plus, jsem přidal ještě hloupý oslovení, nemyslel jsem to vážně, kombinace nezdařenýho vtipu, opilosti, uraženosti.. Na to už neodepsala.
Druhej den vypisovala, že si nic nepamatuje a nechápe moje sms (ale nebavili jsme se o nich). Byl jsem vytočenej na sebe i na ni, strašně jsem ji sjel, ryl do ní, posílala mě někam, debata o ničem.
Prostě mě štve, že to teď vypadá, jako bych ji chtěl a měl ji rád. Jasně, že ji mám rád, ale přiměřeně a chodit s ní nechci ani za nic. Baví mě tady ta naše game a nechcu to pohřbít tím, že ji vyplaším takovým nedorozuměním. Jak jsem mohl dupostit takovej PFU tah. Je mně trapně, su naštvanej, nevím jak bych jí to vysvětlil. Nesmí mít navrch. Asi to dám k ledu, nedělat nic bude nejlepší. Souhlas nebo jinej nápad?
Dík
|
Autor