Příběh pro introverty

[Death_Angel]

hlavní slovo v jeho trénicích měla vůle a nikoliv činky.

- tyjo, ale vule, osobnost, a vsechny mentalni schopnosti a charakterove vlastnosti jsou stejne tak determinovane jako fyzicke. Zarodek je dany genama, dalsi cast prostredim a dlasi cast je zpetne ovlivnena tim jak se ve svete propaguji, ale nemuzes rozlisovat "co je v moci cloveka", "co ovlada vuli" protze i jeho vule je dana jeho pohledem na svet, a jeho pohled na svet je dany tim jak mus vet pripada, a to jak mu svet pripada je dane tim jaky je sam. Takze kdy se nekomu vycita treba ze je krasny, a ze se o to nijak nezaslouzil. Tak stejne tak muzes nekomu vicita ze je pracovity, a ze se o to nijak nezaslouzil, prote je pracovity a to je jeho charakterova vlasntost, jeho bonus do zivota, nebo neco co v nem vzniklo na zaklade nejakych vnejsich okolnosti.

Každej člověk se rodí jako optimista.. to, co je dobrý nebo špatný a jakej je svět mu do hlavy nacpe teprve jeho okolí, který mu řekne co by si měl myslet o tomhle a o tomhle, už jenom z tohodle důvodu má člověk neomezené možnosti.. kdyby se dostal mezi lidi, kteří mu od začátku budou říkat, že můžeš dokázat všechno, tak by to dokázal, stejně tak jako když se dostane mezi lidi, kteří budou jenom nadávat na ostatní.. tak bude dělat to samý.. pokud si řekne, že tohle nechce a chce dosáhnout něčeho lepšího, tak prostředí kolem sebe může taky změnit.
Jinak co je v moci člověka.. postav vedle sebe 2 uplně stejný lidi... jak je možný, že jeden dosáhne obrovskýho úspěchu, a je oblíbenej.. a druhej se bude topit v depkách? přitom začínali uplně stejní život bude takovej jakej si ho každej udělá, pokud chce někdo něco dokázat, a vydrží,..tak toho dosáhne..
To jakej mi příde svět, je taky daný mým okolím, pokud se cítím šťastnej tak je svět kolem super.. a pokud ne, tak je někde problém, vyřeším ho a jdu dál, zase šťastnej Pohled na svět se dá taky změnit.. i když to chce vyloženě nějakej zlom v životě, člověk si pak uvědomí, že dělal scény kvůli uplným kravinám..

[James Kolbern]

Chlap bez ženský se dožije sotva 40?

  - coze? Kdes to vzal? to nemam sakra sanci stihnout... ja umru... pomooc 

To jsem rád, že už víš, že umřeš, páč umřem všichni, ale je statisticky dokázáno, že muži bez partnerky umírají daleko dřív než s partnerkou.

[marcus]

Chlap bez ženský se dožije sotva 40

Aj ked neviem ake su statisktiky, tak toto je blbost.

[James Kolbern]

Chlap bez ženský se dožije sotva 40

Aj ked neviem ake su statisktiky, tak toto je blbost.

Dobře, abych nežral tak 50...

[Death_Angel]

stejně mi to příde jako uplná kravina to s tím věkem..

[marcus]

Podla internetu slobodny muzi zomieraju priemerne skorej ako zenaty. Nenasiel som ale ziadny udaj, takze by ma zaujimalo z ktoreho prsta si tie cisla cucas?
A to ze zomieraju skorej moze byt ovplyvnene mnozstvom roznych faktorov, napr. ze menej zdravy jedinci maju mensiu sancu najst si partnera, co dava zmysel (evolucia). A tiez vacsina umrti mladych ludi(slobodny), ktory mohli pokojne zit este dlho(zenaty, ci nie), stahuje ten priemer dole.

[Fal]

Death_Angel : V tom případě máš můj částečný obdiv, že jsi se takhle vypracoval.

0254 : Asi máme podobnou krevní skupinu, nebo jsme prostě depresisti - většina tvých názoru se shoduje s mými.

Galileo : Určitej čas jsem se přímo kulturistice věnoval, konkrétně od 15 do 17 roku a vím jednu věc - po určité době se člověk dostane na své silové maximum a pokud nezačne užívat podpůrné prostředky jako creatin, syrovátkový extrakty, apd. je bez šance aby postoupil dál - v té fázy totiž nepomůže nic jako změna tréningového programu nebo jídelního plánu - v mém případě jsem toto nemohl praktikovat, protože už tak mi hrozilo při sériích do vyčerpaní že bych mohl dostat infarkt, mozkovou příhodu nebo totální selhání organismu - což by v mém případě znamenalo smrt. (Doktorka mi vyloženě řekla, že jestli se chci zabít, je to jen moje věc.) Vše kvůli jaterním problémům - abych to uvedl na pravou míru - často se mi doslova vařila krev, protože játra nepracovala tak jako u zdravého člověka. Takže v mém případě byly genetické dispozice k vybudování perfektní postavy naprosto k ničemu. Ale bylo to přesně jak řikáš, šel jsem za svým snem, tvrdě jsem dřel, v duši věřil že všechno zvládnu - když si na to vzpomenu, neúspěch jsem si vůbec nepřipouštěl - no a nakonec jsem za to málem zaplatil životem a částečně tim ještě více játra poškodil a to jsem si pro jistotu nedával ani žádné gainery. A Schwarzennegerem bych se v tomhle případě vůbec neoháněl - měl impozantní výšku, perfektní tělesnou stavbu - tím myslím perfektní proporce s ohledem k jeho výšce a určité genetické předpoklady. Zároveň ale naprosto souhlasím s tím, že šel za svým cílem a věnoval tomu vše. Ty ale nechápeš jednu věc, máš lidi kteří mají extrémně rychlý metabolismus (často ti vyhublíci) a ti se mohou snažit jak chtějí a nic pořádného z toho nevzejde. IQ taky výrazně nezměníš.

PS: Další příklad - kamarád hrál za Spartu už od mala a byl fakt dobrej. Dostal se k juniorům, dokonce na juniorská mistrovství světa - no a hned při prvním zápase měl tvrdý střet, který mu zničil hokejovou kariéru - horší to bylo v tom, že to byl v hokeji běžný zákrok, jenže on nešikovně spadnul. Jestli s tím má něco společného to že si dostatečně nevěřil - tak tomu se můžu jen smát, pro něj v tomhle případě spíš brečet. A jeho snem bylo dostat se do NHL a pokud mohu sám soudit, věřim že kdyby se mu tohle nakonec nestalo, dostal by se tam. Byl fakt hodně dobrej.

Já zase někde četl, že spokojeně ženatí chlapy s dostatkem sexu umírají dříve ale netrpí stařeckými nemocemi. A naopak tzv. staří mládenci se dožívají vysokého věku, ale trpí velkým množstvím různých nemocí.

[Galileo]

Galileo : Určitej čas jsem se přímo kulturistice věnoval, konkrétně od 15 do 17 roku a vím jednu věc - po určité době se člověk dostane na své silové maximum a pokud nezačne užívat podpůrné prostředky jako creatin, syrovátkový extrakty, apd. je bez šance aby postoupil dál - v té fázy totiž nepomůže nic jako změna tréningového programu nebo jídelního plánu - v mém případě jsem toto nemohl praktikovat, protože už tak mi hrozilo při sériích do vyčerpaní že bych mohl dostat infarkt, mozkovou příhodu nebo totální selhání organismu - což by v mém případě znamenalo smrt. (Doktorka mi vyloženě řekla, že jestli se chci zabít, je to jen moje věc.) Vše kvůli jaterním problémům - abych to uvedl na pravou míru - často se mi doslova vařila krev, protože játra nepracovala tak jako u zdravého člověka. Takže v mém případě byly genetické dispozice k vybudování perfektní postavy naprosto k ničemu. Ale bylo to přesně jak řikáš, šel jsem za svým snem, tvrdě jsem dřel, v duši věřil že všechno zvládnu - když si na to vzpomenu, neúspěch jsem si vůbec nepřipouštěl - no a nakonec jsem za to málem zaplatil životem a částečně tim ještě více játra poškodil a to jsem si pro jistotu nedával ani žádné gainery. A Schwarzennegerem bych se v tomhle případě vůbec neoháněl - měl impozantní výšku, perfektní tělesnou stavbu - tím myslím perfektní proporce s ohledem k jeho výšce a určité genetické předpoklady. Zároveň ale naprosto souhlasím s tím, že šel za svým cílem a věnoval tomu vše. Ty ale nechápeš jednu věc, máš lidi kteří mají extrémně rychlý metabolismus (často ti vyhublíci) a ti se mohou snažit jak chtějí a nic pořádného z toho nevzejde. IQ taky výrazně nezměníš.

Máš pravdu, že člověk může po určité době narazit na své maxium. Ale pochybuju, že to může být po pouhých dvou letech cvičení, zejména v tak mladém věku. OK máš možná zrovna smůlu, že máš zdravotní problémy, které ti brání toho maxima dosáhnout.
Na druhou stranu, každý člověk má svoje silnější a slabší stránky. A jen hlupák se usilovně upne jen na ty svoje slabé stránky. Například já vůbec nemám hudební sluch. Proto mě nenapadne přihlásit se třeba do Superstar A nebudu fňukat, že je to nespravedilvé, jak jiní umějí zpívat a já ne.
Ono součástí toho optimismu, o kterém tady mluví třeba Death_Angel , je schopnost najít si to, v čem jsem dobrý a to rozvíjet. Pak nezbyde čas brečet nad slabinama.
Většinu slabin lze však úspešně zmírnit. Možná ti nemoc brání stát se vrcholovým sportovcem, ale pěkné vypracované tělo (na balení bab - od toho je tohle forum ) si určitě vytvořit můžeš. U 99% všech vyhublíků a tlouštíků je rychlost metabolismu jen výmluva.

[Death_Angel]

Souhlasím s Galileem, každej má nějaký svoje maximum.. který si ale stanoví on sám.. ale může ho kamkoliv posouvat přece jenom maxima sou od toho, aby se překonávaly Každej má silnější a slabší stránky, měl by se soustředit na ty silný stránky, vypilovat je k dokonalosti , pokud tady třeba Fal říká, že má dobrej hlas, tak nevidím důvod proč by se neměl zlepšovat, ať už třeba v mluvení - řečnictví, nějaké přednášky, popř. zkusit něco prodávat , fakt vzít to co mi de a rozvinout to.. a když už mám nějakou slabinu, tak z ní taky můžu udělat svoji přednost a nebo ji minimálně nějak zpravit
Co se týká toho vzhledu, všechno se dá vylepšit, nějakým cvičením (a teď nemluvím jenom o fitku, ale třeba aji bojové umění například Thai-chi.. nebo tak něco), používáním kvalitní kosmetiky, se dá udělat i při hodně citlivé pleti super výsledek no, a co se týká rychlosti metabolismu, kvalitníma potravinama a kvalitníma otravinovýma doplňkama se dá všechno zpravit nebo minimálně zlepšit..
_______________________________________________
EDIT 1: jak říká moje directorka.... Kdo chce hledá způsob, kdo nechce hledá důvod...

[MarŤas]

Chlap bez ženský se dožije sotva 40?

  - coze? Kdes to vzal? to nemam sakra sanci stihnout... ja umru... pomooc 

[/quote]

 
Ale..
Do těch 40 let se dá toho dost stihnout, pokud budeš chtít. Když nadhodím ironickou poznámku, tak aspoň se tu nebudeš nudit a v nejlepším  se má toho nechat a odejít.. 
Obrátím list, co bys dělal, kdyby bys byl nesmrtelnej??

[Trpaslik]

...co bys dělal, kdyby bys byl nesmrtelnej??

Vec Makropulos? Byt nesmrtelny, umrel bych nudou...

[barbarela.trust]

 A to je přesně důvod, proč chlapy vymírají ! Chlap bez ženský se dožije sotva 40

A na to jsi přišel proboha kde ? 

[MarŤas]

...co bys dělal, kdyby bys byl nesmrtelnej??

Vec Makropulos? Byt nesmrtelny, umrel bych nudou...

má řeč 

[MarŤas]

 A to je přesně důvod, proč chlapy vymírají ! Chlap bez ženský se dožije sotva 40

A na to jsi přišel proboha kde ? 

Tyto důvody platí pouze pro ti, kteří si neumějí najít koníčka a nebo jsou líní budovat kariéru. 
Komu by bavilo celých čtyřicet let čučet na prázdnou stěnu nebo strop, výjimkou samozřejmě jsou ti, kteří tuto zábavu berou jako koníčka.

[0254]

Vec Makropulos? Byt nesmrtelny, umrel bych nudou...

to je blbost, vetsinu zivota stejne clovek zije tak jako vy mel zit vecne (aspon teda ja) protste co prijde to se resi, kdyz me neco zrovna zaujme tak ser tim zabyvam, tzn. kdybych zil vecne tak by se porad obevovaly dalsi a dalsi veci co zaujmou, a steje n jako ted bych se donekonecna cvracel k nedoresenym problemum. Myslim ze to exponencialni vetveni stromu problemu/zajimavosti k reseni vydrzi fakt na dlouho, nejsem si jisty ze na nekonecne dlouho ale rozhodne na desitky stovky milionu let, navic si uvedom ze svet kolem by se taky vivijel takze by bylo porad neco noveho k reseni nebo k upoutani pozornosti

[MarŤas]

Vec Makropulos? Byt nesmrtelny, umrel bych nudou...

to je blbost, vetsinu zivota stejne clovek zije tak jako vy mel zit vecne (aspon teda ja) protste co prijde to se resi, kdyz me neco zrovna zaujme tak ser tim zabyvam, tzn. kdybych zil vecne tak by se porad obevovaly dalsi a dalsi veci co zaujmou, a steje n jako ted bych se donekonecna cvracel k nedoresenym problemum. Myslim ze to exponencialni vetveni stromu problemu/zajimavosti k reseni vydrzi fakt na dlouho, nejsem si jisty ze na nekonecne dlouho ale rozhodne na desitky stovky milionu let, navic si uvedom ze svet kolem by se taky vivijel takze by bylo porad neco noveho k reseni nebo k upoutani pozornosti

Dokázal bys u toho vydržet celou dobu?? Samozřejmě s tebou souhlasím, že nový objev otevře velkou bránu dalších neprozkoumaných oblastí a ty zas po prozkoumání otvírají další brány.

[0254]

nemuzu soudit, ale nemam duvod soudit ze bych nevydrzel (a myslim ze ani capek nemel), kdyz clovek umira zridka kdy si rika "konecne, uz bylo na case"

[Fal]

Tak teď jsem se zrovna vrátil ze srazu s kamarádem a musim se podělit o své zážitky. Vše začalo krásně, mládá slečna se nás zeptala kde je na IPaku Sokol, já samozřejmě v dobré náladě. Tak jsem jí nakonec poslal na Prahu 10  teda na jediný místo o kterym poblíž vim (asi 4 zastávky tramvají). Ta mladá kráska těkala pohledem z jednoho na druhého a náladu nám to ještě spravilo. Až pak jsme si uvědomili, že kdybysme nebyli blbý tak bysme reagovali asi trochu jinak - resp. já - kamarád neni zrovna mluvka. Byla tam totiž se dvěma kamarádkama. Pak jsme zalezli do hospůdky, probrali jsme jak je to všechno na hovno a nakonec nám hostinský nezapočítal dvě pivka. Další dobré znamení. Hned nám jela tramvaj a tak jsme se přesunuli do pizzerky na Anděla a tam pokračovali. Pokec, pohodička, dobrá nálada, stella, mallibu, pizza - no probrali jsme naše debilní zážitky s ženskejma a bohužel se nakonec shodli že my nejsme ti špatní a že to jsou TI DRUZÍ.  No kolem bylo dost slečen ale tak nějak vzhledem k tomu že to bylo po delší době co jsem někam vypad, tak jsem neměl sílu zabředávat rozhovor. Krom toho jsem teď uplně zničený protože jsem se zase pustil do cvičení a bolí mě celý tělo. Takže bych se stejně necejtil. Ale pár zajímajících se pohledů jsme zachytili. Krom toho kolem seděli páry a já cejtil jak to mezi nimi téměř nejiskří, prostě to vypadalo jako když si jde sednout kamarád s kamarádkou. A přesto že jsem jim částečně záviděl, že alespoň mají s kým být, na druhou stranu bych takhle nikdy nechtěl skončit. No říkali jsme si že půjdem dolu do clubu, sednem si a něco provedem. Bohužel štěstí nebylo na naší straně. Nikdo netancoval, nejlepší místa zabraná a atmosféra uplně na hovno. A já cejtil jak játra nestíhají filtrovat chlast - prostě člověk cítí že není v pořádku (a nidky v tomto ohledu nebude). Tak jsme dál kecali. Kolem nás odcházeli znudění loviči (dle mého názoru) osamoceni a znuděné dívky osamoceny. Bohužel o nás ani očkem nezavadily. Tak jsme to vzdali. Po cestě na tramvaj po nás pokukovala a usmívala se trojice pěkných slečen oblečených jak kurvy, takže si nejsem jistý zda jimi skutečně nebyly.  Ale lepší než nic. No kámoš šel domu, já jel domu a vše jsem si cestou uvědomil - doufám že chlast byl jen prostředkem který mi trochu otevřel oči. Teď mám zase depky jak svině jak jsem to všechno posral, ale mám jasno. V duchu bohužel stále částečně miluju Editu a hrozně lituju rozhodnutí který jsem učinil ohledně té tzv. modelky - protože když jsem si to tak probíral, ona byla přesně podle mého gusta téměř ve všem. Bohužel jsem byl v té době zamilován právě do Edity. Přestože vždycky bude část mého srdce patřit jí, nikdy už bych jí nechtěl - to jakým způsobem mi ublížila jsem jí odpustil, ale nelze na to zapomenout. A naopak jsem si uvědomil, že vše ohledně Jany byly jen předsudky a že ta do mého srdce patřila taky, vždycky. A proto nemám zájem o jiné ženské, protože polovina mého srdce patří Editě (tá zničená) a druhá Janě (ta která mě drží při životě a držela v době kdy jsem to nejvíc potřeboval). No nebudu to dál natahovat. Rozhodl jsem se že teď na sobě pořádně zapracuju ve všem a Janu vyhledám (ona na mě ani po roce nezapomněla a čas od času jsme si psali). Přeci jen jsou to v podstatě jen dva roky (rok co o ní nic nevím), takže pokud se nevdala tak na ničem ostatním nezáleží. Tak mi prosím vás držte palce. Protože dokud neuzavřu tuhle kapitolu svého života, némužu v něm plnohodnotně pokračovat a zajímat se o cokoli dalšího - tím myslím i o jiné ženy nebo dívky - jak chcete. Akorát mě štvě že jsem musel promarnit další dva roky svého života než mně to docvaklo. Jen doufám že není pozdě.

PS: Nakonec jsem rád že jsem sem napsal, protože nebýt toho, asi by se to ve mně nikdy nezlomilo. Takže všem díky, protože jakýkoli příspěvek co jste tu napsali mohl být ten který mě podvědomě donutil se zamyslet. Teď stírám slzy svého žalu a štěstí a přeji všem dobrou noc.

[Death_Angel]

my nejsme ti špatní a že to jsou TI DRUZÍ. 

Tak mi prosím vás držte palce. Protože dokud neuzavřu tuhle kapitolu svého života, némužu v něm plnohodnotně pokračovat a zajímat se o cokoli dalšího - tím myslím i o jiné ženy nebo dívky - jak chcete. Akorát mě štvě že jsem musel promarnit další dva roky svého života než mně to docvaklo. Jen doufám že není pozdě.

PS: Nakonec jsem rád že jsem sem napsal, protože nebýt toho, asi by se to ve mně nikdy nezlomilo. Takže všem díky, protože jakýkoli příspěvek co jste tu napsali mohl být ten který mě podvědomě donutil se zamyslet. Teď stírám slzy svého žalu a štěstí a přeji všem dobrou noc.

s tou první částí co tady cituju absolutně nesouhlasím.. za všechno si člověk může sám, svýma rozhodnutíma atd... nemá cenu to zase celé vypisovat

s tím dalším... blahopřeju k tomu rozhodnutí a držím pěsti, aby ti vůle to dokázat vydržela a nevzdal si to moc brzo;) držím pěsti...

[James Kolbern]

nemuzu soudit, ale nemam duvod soudit ze bych nevydrzel (a myslim ze ani capek nemel), kdyz clovek umira zridka kdy si rika "konecne, uz bylo na case"

To by ses možná i divil kámo...

[R3v]

No vidite, ja uz len ako citam Angelove prispevky, do toho som si pustil Iggyho Popa a z nejakeho nepochopitelneho dovodu som sa tu zacal usmievat a mam super naladu... dik bracho

[Death_Angel]

No vidite, ja uz len ako citam Angelove prispevky, do toho som si pustil Iggyho Popa a z nejakeho nepochopitelneho dovodu som sa tu zacal usmievat a mam super naladu... dik bracho

Nemáš za co 

[Fal]

Tak mám zase potřebu se vypsat. Ani jsem netušil jak bude kurevsky těžký vrátit se do aktivního života po tak dlouhý době. Neustále se ve mně bouří pocity, že jsem k ničemu, že to nemá cenu, že to snažení bude na hovno. Stejnou měrou pak ty že je mi kurva 24 a ještě toho můžu hodně stihnout a že je lepší pozdě než nikdy. Furt se mi mění nálady. Když jdu mezi lidi, chvíli se cítim sebevědomě a mluvím nenuceně a pevně a pak se to v mžiku změní a nastává opačná fáze a furt se to tak střídá. Připadám si jak kdybych se pomalu hrabal z hrobu. Furt se mi vynořujou okamžiky toho co jsem posral a toho že v té době jsem to ani jinak udělat nemohl a naopak toho že přes všechny svý handicapy jsem plno věcí zvládl tak jak by to nikdo nedokázal. Jde to pomalu ale jde to. Pořád ale bojuju s pochybnostma a ve chvíli kdy to začínám vzdávat se objeví situace jako nabídnutí pomoci nevidomé dívce a její upřímné poděkování, jako úsměv na tváři pěkné dívky která sedí naproti v metru. Je to jak počasí v Anglii, chvíli svítí slunce, chvíli prší, ale připadá mi že slunce začíná svítit déle a déšť polevuje.

[Death_Angel]

Fal>
nevzdávej to držím pěsti... jak vidíš už to de k lepšímu.. di pěkně po malých krůčkách a nakonec budeš happy člověk

[Galileo]

A já cejtil jak játra nestíhají filtrovat chlast - prostě člověk cítí že není v pořádku (a nidky v tomto ohledu nebude).

Před tím jsi tady psal, jak ti tvoje nemoc brání v dosahování cílů. Ale koukám, že v pití ti to nějak nevadí.
Nevím jestli je pro člověka s nemocnými játry ten pravý způsob balení holek vymetání nočních podniků spojený s vysokou konzumací alkoholu