Ahoj všichni ,
 předem chci poděkovat za všechny ty příspěvky je vidět ,že v tom opravdu nejsem sám.A jsou mnohem horší věci.Opravdu horší : doslechl jsem se od jedné kamarádky co pracuje na ARU ,že jim tam přivezli 26 kluka ktery byl opilej a skočil  do vody .Bohužel tam bylo asi 60 cm.Co myslít jak to dopadlo?Určitě by jsi to s nama vymenil aby mohl chodit a hybat rukama.Kdyz jsem se tohle dozvedel tak jsem si opravdu rekl ,ze jsem rad ze jsem zdravej.
 
 Tak a ted k memu rozchodu.Je to už 3 mesice ,persne.Muj stav se opravdu zmenil.Je to lepsi.dokonce posloucham uz hudbu co jsme meli tolik radi.Neprohlizim fotky,snazim se na ni nemyslet.Moc to nejde ale snazim se a navazuji kontakty i s jinyma slecnama.Je to ale takovy divny.Kamarad mi rika hlavne nesrovnavej,ale nejde to.Jiny gesta,jiny usmev,jiny chovani  proste srovnavam.A kdyz s nejakou jsem tak si potom reknu jezisi TO NEEEEE.Ale jeste jsem ve stadiu BYLA NEJLEPSI (zavislost jak se tu pise).V praci uz je to taky mnohem lepsi zacina to tam zit  . Ona to asi taky ted nema jednoduchy,ale nebudu ji omlouvat.Zahodila vsechno.Jeji mamca rikala ,ze ted tam byla asi po 1,5mesici a ze se s ni nikdo nebavi jenom klasicky veci.Ale o jejim novym vzathu ani slovo ,nikoho to nezajima.Nenavazuju zadny kontakt s ni ani s jeji rodinou.Je to tak lepsi.Proste se snazim nejak zabavit .Jdu na Ladronku zajezdit na in-linech sem tam jdu do hospudky s kamosem dame petanqeu a pohoda,ale kdyz nic nepodnikam je to horsi.Treba se bojim abych ji nekde nevidel nebo nepotkal asi bych to jeste neustal.Ale hlavu vzhuru nefnukat proste stalo se zivot jde dal 

Tak teď jsou to 2 měsíce, stále to moc bolí.Neuvěřitelný jakse něko¨do takhle může zachovat po 9 letech .  Já jsem asi úplná sračka nebo co.Volala mi její máma asi jsem to nemel zvedat.Zase jsem se dozvedel pár veci ktery me uplne polozili.Pripadam si jak na zacatku.Nechapujak me mohl nekdo nahradit za tech par dni.Vzdycky kdyz jsem s kamosema tak se uz o tom nebavim,ale uvnitr to vzrusta a ja pak doma kdyz jsem sam tak to nejak nezvladam.

Ujelo mi pár sprostejch slov, když jsem to četl! Jaký to je, vídat její dvojče?

Její dvojče je povahově uplne jina.Drsna ,prubojna a vi co chce. Videl jsem ji akorat dvakrat po nasem rozchodu,ale nejak mi to nevadi.Ta moje byla proste jina.

Mám strach ,že sice nevím proč ,ale tuhle "apatii" má ted ona ke mně.Ale tohle není moje přítelkyně taková není to musí od někoho mít a to sice od své kamarádky.Uplne ji vidim jak ji radi jak se ma chovat

Nejradši bych jí napsal jak moc jí miluju strašně moc.Vim ž je ted na dovolený,ale je to taky stašný pocit,že až přijede tak nepůjde za mnou ,ale do svého podnájmu nebo za ním.

měla vůbec někoho jinýho, když po tobě toužila od 14-ti? to se prostě stává, někdy tomu druhýmu hrábne a má pocit, že mu něco uteklo, chce poznat nový lidi....prostě změnu...třeba za čas, až se vyhrabeš z toho nejhoršího, tak to taky uvidíš jinak...

Měla jenom takový klasickýprazdninový kluky.Já jsem byl její první. A si si myslí ,že s ním to bude jiný to žití. Moc mi chybí.

Smiř se s tím, že teď hned se k tobě nevrátí...pokud se k sobě máte vrátit, bude to spíš později, až ona se vybouří a snad si uvědomí, co v tobě měla....btw: kolik je let té tvé slečně? pokud je stejnýho věku jak ty a byla s tebou od 18 let, je možný, že třeba to fakt chce jen zkusit s někým jiným...budeš se přes to muset přenést a překousnout to...

Bude jí v srpnu 26 . Ona po mě toužila už od 14 ,ale ja jsem vedel ze kdyz to dame dohromady tak to prave brzo skončí.A byla ještě opravdu mladá. A nebo bych tu psal ze se to nestalo po 9 ale po 12 letech

Jé, to mě ale mrzí, upřímně....9 let je nezanedbatelná doba a to já blbec tady truchlil, že ode mě odešla holka po půl roce, taky jsem to nemohl pochopit...směšný....nicméně nejsem tak starý jako ty, ale já si myslím, že jí to po čase začne vrtat hlavou a vzpomene si na ty krásné chvíle a třeba se k tobě vrátí snaž se být co nejmín doma, chod ven s kámošema, jdi si zatančit, atd....ale snaž se nenajít nějakou berličku, je to těžký, ale jak už tady bylo řečeno, tý holce by to pak jen ublížilo...tak hodně štěstí!

Taky bych si přál, aby jí to vrtalo hlavou a chtěla se vrátit.Já bych jí to odpustil,ale pouze kdyby od něj odešla ona a né,že ji nechal on.Ale to se nestane hned jak píšete,ale moooooc bych si to přál.Připadám si jak maly dítě co brečí když mu někdo vezme oblíbenou hračku a chce to hned zpátky.Je mi stašně smutno.A venku je tak hezky.

Ano tuhle větu jsme si říkali všichni, ale postupem času ztrácí na významu, a tvoje touha po návratu poněkud zhořkne a začne se vytrácet, teď tomu nevěříš, ale časem to zjistíš....

    

Taky se ptám jestli se někomu stalo ,že se ona s ním rozešla a vrátila se zpátky.Pořád si říkám ,že u nás je to jiný.Přeci jenom 9 let je 9 let.Všechno co jsme spolu prožili se přeci jentak nedá zahodit.Ale tuhle větu si asi říká každý když to nastane.

Psal jsem, že nemáš doufat, takhle jenom přiživuješ tu naději, která tě ničí. Nevím jestli se něco spraví, když do ní bude máti hustit. Na to aby přehodnotila své postoje a názory, aby začala přemýšlet jinak potřebuje člověk několik měsíců (uvádí se min. 6 měs.) chodíš k psychologovi tak se zeptej. Jestli to má mezi váma zase někdy fungovat je NUTNE byt bez sebe delší dobu a ani to není záruka, že to dobře dopadne. Chápej, ona je teďka myšlenkama a pocitama uplně jinde než ty, ty truchlíš a jsi ve sračkách, ale ona si užívá znovunabyté "svobody" a bude si takhle užívat několik měsíců než jí to přestane bavit, než se zastaví, posadí se na prdel a řekne si "a co dál", jen ji nechej, ať se vyblbne, možná, že uvidíš to, čeho sis dříve nevšímal...

Nejhorší je ,že je to všechno na ní a já nemůžu dělat vůbec nic.

To já si taky myslel, ze ji prece nemuze rozhodit to, ze nekde zacne pracovat. Je to pohodova a inteligentni holka, o to vic mi neni jasne, co se v jeji mysli odehravalo. Jestli opravdu nova situace a prostredi dokazi cloveka takhle rozhodit, a donutit ho k takovym "fatalnim" rozhodnutim, neda se nic delat... navic je tady dalsi vyznamny faktor, a to kamaradky...divil by ses co dokaze jeden takhle straveny vecer s kamaradkou...i kdyz si rikas, prece ma svuj rozum, neni to tak...pokud zacala vahat s tim jestli te opoustit nebo ne a vysla si nekam s kamaradkou, ktera nikoho nema, je z toho rozchod jak vysitej...

btw: ten citat, ano pravda 

Ona je teď  právě na tý dovče s rodinou.Je to 7 týdnů (přesně) po rozchodu a tak trochu doufám,že dostane do hlavy i jiný názor než od té kamarádky.

Ahoj...   

kdyz jsem si procital ten tvuj pribeh, tak me docela zamrazilo. To same, ten samy scena,r potkal i me. Sice ne po 9 letech, ale po 3, coz taky neni malo a neco to znamena.
 
V listopadu nastoupila do prace, teda musela travit 3 mesice v jinem meste kvuli zauceni, takze jsme se vidali jen o vikendech, nebyl jsem z toho nadseny, ale chapal jsem to, cca...po mesici takoveho odlouceni se mnou prestavala chtit spat, byla porad unavena a zacinala byt odtazita...moje nervozita se stupnovala, nevedel jsem se co se deje...cim vice jsem se chtel priblizovat, tim vice se ona oddalovala, z toho plynuly samozrejme jen neshody a hadky, ja vycital ji, ona me, takhle asi dva mesice...

no a nakonec to dopadlo tak, ze kdyz zase prijela v patek domu (2 roky jsme spolu bydleli) tak se posadila na zidli a rekla, " za tyden se stehuju, oba dva se trapime a ja uz to takhle nechci"  Byl to pro me sok, vubec jsem nechapal, zeptal jsem se jestli je to v tom nekdo jiny, rekla, ze ne...(nevim jestli mluvila pravdu) Snazil jsem se ji racionalne vysvetlit at to nedela, ze je to chyba, ale byla pevne presvedcena o tom, ze je to spravne....Z milujiciho devcete se stala flegmaticka, necitliva osoba, ktera ikdyz videla jak moc mi z toho je zle, jen me prehlizela...odstehovala se...nebranil jsem ji v tom....

Taky se za posledni 2 mesice naseho vztahu dala do kupy s nejakou "kamoskou" taky po rozchodu, takze si myslim, ze ji taky pekne naockovala, navic i jeji nejlepsi kamoska se prave rozesla, takze inklinovala k teto socialni skupine hezkych, chytrych, svobodnych devcat, ktere prece maji na vic nez na to co mely do te doby doma  Hrozne moc me zklamala...moc...bolelo to silene, opravdu jsem se hodne trapil ...je mi to lito porad, ale bolest ustoupila... jsem cca 3 mesice po rozchodu, kdyz to srovnam se situaci pred 2 mesici neda se to srovnat.

Od te doby s ni nekomunikuji, zadne telefonaty ani sms, videli jsme se jen jednou asi pred mesicem, potrebovala nejaky dokument, 10 minut jsme si zdvorilostne vykladali o rodinach.. (jak se kdo ma a co dela ) Je to hodne tezke, mel jsem velke nutkani ji zavolat nebo napsat, ale vydrzel jsem to... ted uz tu potrebu nemam....

Pokud mam v necem poradit, zkus se zacit venovat sam sobe, kup si novy hadry, cvic, chod ven, vim, ze to neni ze zacatku jednoduche, ale mej TRPELIVOST!!! Hlavne se ji nedoporosuj, par dni po rozchodu jeste ze sebe muzes delat chvili pitomce, ale nemelo by to trvat dlouho...stahni se...prestan ji jakkoliv kontaktovat, nech ji uplne byt, priprav se na to, ze je to moc tezke, ale je to ta nejlepsi cesta. V dohledné dobe (nekolik nasledujicichh mesicu) ji zpatky urcite nedostanes. Priprav se na pro tebe asi smutne leto, ale neboj, neni to tak horky jak to hned po rozchodu vypada, postupne se uklidnis a zacnes to snaset lepe. Novou zenskou taky nehledej, je to blbost, stejne bys porad myslel na bejvalku a te nove jenom ublizoval, a to prece nechces.

Cekej, bud trpelivy, ona se vratit uz nemusi, takze pocitej s touto variantou, prestan v neco doufat (hezky se to rekne), postav se zase na nohy a jdi dal... bez ni...Mozna ji to za nejaky cas dojde, tohle se stava celkem casto, pak uz bude zalezet opravdu jenom na tobe, ale to uz muzes byt nekde uplne jinde a o navrat uz mozna nebudes stat..

drz se, bud silny a trpelivy...

GIZMO

Děkuji za zprávu.Právě jsem si myslel ,že po 9 letech se to stát ani nemůže ,že ví co chce.Bohužel jsem netušil jaké je těžké období když nastupuje do práce (jiný lidi ,jiné chování).Ještě v autě když jsme jeli z hor tak kluci říkali ,že je divný že je u tý kamarádky když se na mě tak těšila. Kamarád mi říkal jestli nemá jinýho (ve srandě) říkám blbost a usmál jsem se. No a boooom . Cituji ze Zoufalych manželek:Hrozny je kdyz se musis vzdat neceho co si mel rad,ale uplne nejhorsi je kdyz to udela nekdo za tebe.

Jen jsem chtěl prostě říci. Že ty, já ani nikdo jiný nemůžeme vědět jakou budoucnost vám osud přichystá. Co ale vím je, že míru toho jak se budeš trápit a prožívat nejbližší období, můžeš z velké části ovlivnit ty sám.

Měj se a....... no vždyť víš.

Připádá mi,že každou minutou jí ztrácím čím dál víc 

Jinou?  Ted to asi opravdu nepůjde .Jestli osud bude chtít aby jsme byli zase spolu tak to nikdo nepřekazí

Možná máš pravdu...... pokud jste si souzeni, tak se vrátí. Tak co řešíš? Jenže.....nebude to hned.
Vím jaké to je když ji vidíš všude a když její hlas slyšíš ze všech stran. Jenže teď máš dvě možnosti.
Buď se budeš litovat, sedět v prázdném bytě a představovat si její stín na zdi.
Nebo chytíš život za pačesy a budeš se rvát jako správný chlap.

Není ostudou spadnout na "hubu" ubohé je odmítat se zvednout.
[/quote]


Je vidět ,že jsi rozumný,nebo máš více rozchodů za sebou.Každopádně se v tom plácám,doufám že o tom aspoň přemýšlí.

Njn, je to holt těžký. Z toho posledního rozchodu jsem se vzpamatovával půl roku. Jestli jste byli spolu dlouho, tak to taky dlouho bude trvat přestat na ní myslet. Rozhodně je nejlepší zbavit se co nejvíc věcí, který ti jí připomínají a ty hezký věci skovat někam, kde je uvidiš až třeba při úklidu skříně nebo šuplíku. A najít si jinou, to pomáhá nejvíc 

Jinou?  Ted to asi opravdu nepůjde .Jestli osud bude chtít aby jsme byli zase spolu tak to nikdo nepřekazí

Ale kdy to přejde?

Tak za půl až 3/4 roku.

 
No tak to je strašný.Nejhorší je ,že můj kamrád chodí s jejím dvojčetem a když se začnem bavit tak to stejně skončí u ní.A zase a zase to probíráme.

Ach jo, to je tak smutný. Tak se drž, ono to časem třeba přejde. 

   


Ale kdy to přejde?

Věřte mi ,že holky jsou krásné ,milé a přítažlivé ale já jsem si třeba užil flirt (takový to pokukování a maximalně líbání ale to bylo na začátku) nic víc a pak jsem si řekl proč bych to dělal ztratit takovej krásnej vztah kvůli jiný.Pro mě byla prostě vším.Miloval jsem ji a zatím ještě miluju.Nechtěl jsem poznávat nové (třeba i lepší).Jenom něco udělaám a všechno mě jí připomíná.I v tom autě si nějak nemůžu pustit písničky.Prostě třeba jsem byl teď cvičit a když jsem se vracel do bytu tak mě hned popadlo takový to boleční na srdci "prostě nikdo na mě nečeká nebo nepřijde". Chtěl bych věřit ,že to jsou jenom prázdniny,že někam odjela a že zase přijede.

A taky je tu věc,že on měl přítelkyni která se s ním rozešla někdy koncem února když byl na služební cestě.Někdo říká ,že si našel berličku.Nevím co jí mohl říct,že na to naletěla.Nejdřív mi napsala zprávu ,že by se to jednou stejně stalo a čím dřív tím líp pro oba.A že nechtěla ,ale musela.Chápe to někdo? Musela!!!  Samozřejmě ,že at si jde a kafe já jí v tom nkdy nebránil (třeba řešit něco ohledně práce),ale podruhý to už je divný když sem jí řekl proč šla na to kafe podruhé řekla ,že chtěla ,že to tak cítila. No (pardon) ty voleee co to je?  A podle mě jsem si zasloužil aspon nějakej z normálních rozchodů typu hádky ,hádky a zase hádky abych se mohl aspon naštvat.Prostě to nejde ted myslím jenom na to krásné a to bolí.A to všechno ještě řeší z její kamaradkou s kterou se její přítel tyky rozešel.Podle mě nebyla jistá jestli to má uděltalekdyž si holky popovídaly tak do toho šla. Ted je s mamčou a sestrou na dovolené a snad poprvé bude taky slyšet názor mamči a možná zjistí ,že kamarka nemá pravdu.Podle mě totiž záviděla její život a partnera tak tomu trochu přihřála kašičku.A pak mě její kamaradka klidně řekne jestli nepůjdem na squash nebojestli si taky nemůžem povídat o něčem jiným.No prostě na hlavu

Nejhorší je ,že ona vlastně pracuje od listopadu.Dá se říct když se postavila na vlastní nohy tak hůrá do světa.Spíš to vypadá jakoby mě využila nebo tak něco.Je to strašně smutný od ní jsem to nečekal.Po našem rozchodu si našla do týdne podnájem a odstěhovala se.Všechno pryč.Nevím jestli by se dokázala taky tak rychle vrátit.Nikdo to nechápe ani z její rodiny.Dokonce jí její máma říkala bez Petra se nevracej a že prostě u mě bude.Tak jsem ji to jel vysvětlit ,že to není správné řešení.Hrozně jsem se těšil jak si budem užívat toho sluníčka a hezkých dní.Bohužel jsem se toho nedočkal.

Ahoj lidi,
chci vám napsat můj první velký rozchd po 9 letech.Náš vztah byl krásný od první chvile našeho setkání.Všechno bylo užasné, až na ten konec.Divný konec.S mojí bývalou přítelkyni jsme začli bydlet někdy v zaří minuleho roku ,pořád bylo všechno užasný,takový to starání se o byt ,nakupování věcí do bytu atd.V listopadu si našla praci.Pořád vše super byl jsem rád ,že pracuje časově jak já.A budeme spolu ještě víc než předtím.Bohužel v dubnu nastal zlom.Odjel jsem na hory do Itálie (upozorńuju ,že mi chodily zprávy typu ahoj lásko ,ahoj broučku, už te´d se na tebe těším atd) na návrat domů jsem se hrozně těšil. Přijel jsem ona nebyla doma byla u své kamaradky a přijela domů taxíkem.Přišla dala mi pusu a šla se umýt a spát.Objala mě a spolu jsme krásně uslii.Ráno jsem šel do práce ona taky zase klasická pusa při odchodu.Přes den normální zpravy.A te´d to přijde!!!!!  Přišel jsem domů ,přítelkyně už byla taky doma .Zeptala se mě jestli si nedám něco k jídlu já řekl že ne v pohodě.A začla brečet!!! Ptám se jí co je .Ona na to že už mě nemiluje ,že v práci poznalanové lidi a že se rozejdem. ŠOK ,vůbec jsem nechápal co se děje opravdu vůbec,myslel jsem si ,že jsem někde v kómatu a že se probudím ,bohužel.Prostě to nechápu.Jó a to všechno.kvúli cizímu člověku s kterým byla 7*na kafi.Říká ,že ho ASI miluje atd.A svým kamarádkám říká ,že náš vztah nefungoval.Nedala vůbec nic najevo,nepovídali jsme si spolu o ničem,že jí něco vadí atd.Všechno v pořádku.A pak tohle.Vůbec mi neodpovídá na sms ,a kdž jsem ji potkal v jedne hospudce(a já ji rekl že ji nešpehuju ,že tam mám sraz s kamošem)tak mi řekla :TAK JDI DÁL.totální ignorace.Samozřejmě jsem navštivil psychologa,kamarády ale pořád na ni musím myslet a doufám,že pozná co měla.prostě jsem zoufalej co mám dělat