Jen kdyby někoho dál zajímalo, jak se to vyvíjí a chtěl někdo přihodit pár chytrých rad.

    Stále uvažuju, co dál...kamarádky radí ukončit, že jemu prostě nejde o víc než o sex. Situace se ještě zhoršila o to, že na nás přišla má nej kamarádka, která s ním spala a byla do něj zamilovaná, což jsem nevěděla, že ho platonicky miluje. Takže kamarádka mě nenávidí a nechce se mnou mít nic společnýho.
    Nějak nechápu jeho myšlení, než jsem odjela do zahraničí, psali jsme si denně i desítky zpráv, jeden den ke stovce, jak dva puberťáci, pak jsem musela odjet do zahraničí, tak zase kecy jak se nám bude stýskat a ať nikam nejezdím, do zahraničí napsal, že doufá, že s nikým nic nemám, což mi trochu urazilo, ale neřekla jsem ani popel a napsala totéž, na to přišla reakce, že na nikoho jiného než jsem já nemá chuť ani čas.
   Před týdnem jsem se vrátila, viděli jsme se jednou - během víkendu. Nedohodli jsme se na určitou hodinu, tudíž jsem na něj čekala jak blbka, a nakonec mu v devět zavolala, kde je...vzbudila jsem ho, den předtím byl na čtyřiadvacítce, tak prý usnul, omluvil se a do půl hodiny byl u mě. Zřejmě mě moc nepostrádal. Jinak jsme si to užili, super noc, jen jsme trochu popíjeli a kecla jsem něco o tom, že neumím psát lidem první...nevím, jestli je to podstatný, ale mně se to vždy vybaví...takže noc super, ale ráno klasiky odjel brzo, jenže tu něco zapomněl, tak se proto za několik hodin stavil, což bylo takový divný setkání, protože akorát přijela nenahlášeně rodina, tudíž je pozdravil, řekl, že pospíchá a odjel. A od tý doby nejsme v kontaktu. Já první nepíšu a on se taky neozve.

Jistě dělám někde chybu, ale tři dny bez kontaktu a já jsem na prášky, stále si myslím, že nejsem zamilovaná, ale zase mi vážně chybí, takhle před Vánocema to na mě zase padlo..

Tak všem děkuji za názory, ani nevím, co na to napsat.... snad jen dovysvětlení, jak to nepokračuje s oním dotyčným. V pondělím jsem sebrala všechny síly a napsala mu omluvu, načež on odepsal, že je vše v pohodě a chápe to a tím konverzace uhasla. Nepíšeme si. I když je připojenej, dělá že neexistuju, já se nějak nedokážu odreagovat a nechat tomu volný průběh, takže ať dělám, co dělám nedaří se mi na to nemyslet.

Jsem horká hlava, takže občas nedokážu potlačit své domněnky a iluze. Zvládla jsem to ještě parádně pohnojit, než jsem si přečetla tuto odpověď. Tudíž je jasný, že on už se neozve. Proboha jsem taková kr*va. To svět neviděl.

[/quote]
Bylo by to nežádoucí, angažovat se více?
[/quote]

Jsem rok po 6 -letém vztahu, ex mi odkopl jak kus hadru a do bytu si nastěhoval jí. City ve mně vyvolávají trápení. Už se nechci zase trápit až se na mě někdo rozhodně vykašlat. I proto jsem se chovala jak dilina. Mám prostě strach. Takže jsem myslela, že bude v pohodě mít vztah jen na sex, ale evidentně mi to proklouzává mezi rukama. Což už je teď jedno, když jsem to dokázala tak kvalitně pohnojit.

Ach jo, takže klasika...celou dobu jsem nad věcí, nežárlím a dnes se nechám takhle vytočit. Po obědě mi psal ohledně včerejška, jestli vše ok, jestli naši neměli problém s tím, že u mě přespal. Říkám, že ne, jen jsem podotkla, že nemusel ráno tak uprchnout. A jeho reakce? Prý nechtěl způsobit nějaký nedorozumění, aby si to vyložili naši jinak, než to vypadá. Vybuchla jsem, urazilo mě to, že si myslí, že ho uháním a že v tom našem vztahu vidím víc. Nechci závazky, ale asi v tom vážně hledám víc než on cítí. Co teď? Asi to skončím dřív, než se do toho začnu víc citově angažovat. 

Seznámila jsem se s klukem, jasně jsme si dali najevo, že vztah nehledáme, oba po rozchodu, jde čistě o sex. Takže se občas, tak jednou týdn většinou o víkendu sejdeme. Jasně, už teď je jasný, že když nad tím dumám, nejde jen o sex, ale prostě potřebovala bych nějak vysvětlit jeho chování. Jsem zmatená vůbec nevím, co od něj čekat. Říká a píše, jak nejde jen o sex, ale o to i být spolu, že vlastně spolu můžeme dělat cokoliv. Úžasně se s ním povídá, píše krásný sms na dobrou noc. Ale po dnešní noci se v osm ráno sebral a zdrhnul. Nebo zdrhnul, normálně jsme se rozloučili a odešel, ale přišlo mi to, že zdrhnul. Chápu, že se nechtěl potkat s našima, protože oni náhodou byli doma. Nechápu jestli ve dne má takovou chuť utéct nebo prostě se jen bál potkat naše. Mám z toho blbej pocit, že jsem v noci třeba udělala něco špatně nebo nevím.

Neměla jsem odvahu, nebyla jsem si jistá, že mladší kluk je to co chci...řekla jsem, že jsem u babičky ubohé já vím

Dobré odpoledne,
seznámila jsem se před deseti dny na diskotéce s klukem. Znala jsem ho od vidění z dřívějška a vím, že jsem se mu velmi líbila. Padli jsme si naprosto do oka, ten večer došlo na nějaké pusy, od té doby si píšeme denně. Chtěl mi vytáhnout několikrát ven, ale vymluvila jsem se, že nejsem doma. O tenhel víkend měl tenisový zápas, tak mi pozval, byla jsem se na něj podívat v sobotu i neděli, ale měli jsme na sebe sotva pět-deset minut, pro neznámého pozorovatele vypadáme jako pár. Držíme se za ruce, líbáme se, upřímně řečeno, začíná se mi dost dostávat pod kůži, ale 1. je o tři roky mladší za 2. má pověst děvkaře. Mám strašný strach, že se spálím, jeho bejvalka je kamarádka mé sestry a tvrdí jí, že hraje na víc stran, že stále píše i jí a škemrá. Nevím zda, je to pravda. Jeho se ptát nechci, přeci jen se známe jen 10 dní a hned ho podezřívat, že je děvkař, mi přijde hloupé. Přijde mi, že je ze mě unešen, co píše, jen, za to, že jsem mu přišla na zápas děkoval asi 4x, je roztomilej, ale já mám strašnej strach, že se spálím, nehledě na to, že mám vždy racionálně věci pod kontrolou, nezačínám si s mladšími kluky, ale on je prostě... úžasnej , ale raději to utnu hned než až zjistím, že vážně je víc holek. Mám po 5letém vztahu a těžkém rozchodu, nechci se zase spálit

Tak moc děkuji za názor a za radu... pokusím se to nezkazit

právě, že to je další fakt, je čerstvě -asi dva měsíce/ měsíc a půl rozvedený, jedenáct let rozdíl, plus zítra odjíždím mimo republiku na tři týdny za tu dobu ,,kamarádka" má moře volnýho času udělat cokoliv proti mně , aby se mu dostala pod kůži

Všichni říkají, nikdy se nesvěřuj kamarádce a je to pravda. V domnění, že se poradím, jsem se svěřila kamarádce (3roky zadaná), která se mnou maká a výsledek? Řekla, že ohledně toho kluka to cítí stejně, proto žádná z nás nebude nic podnikat, proto aby ho jedna měla a druhá ne. Takhle se chovají puberťáci, ne lidi po dvacítce, ne? Takže teď je to zamotaný ještě víc než bylo, paráda. Navíc na tři týdny odlétám, takže ona bude mít volné pole působnosti, skvělé

Už kdysi jsem se přesvědčila o kvalitě rad, na tomto fóru, proto bych vás ráda požádala o radu.
Tak po roce od rozchodu svého čtyřletého vztahu jsem už nečekala, že dokážu projevit nějakej cit, ale přece. V práci potkávám kluka (32) čerstvě rozvedený,byli jsme si představeni v únoru, od té doby jsem asi 3x spolu mluvili,zezačátku v pohodě a najednou je to asi týden, jsem si uvědomila, že rudnu, srdce tluče, koukám na něj moc dlouho..nevim, když ho vidím pokaždé když jsem na brigádě, tak celý den lítám, zpívám si, těším se do práce, nechci si přiznat, že bych cítila něco k člověku, s kterým se znám dva měsíce a prohodili jsme jen pár slov. Jenže chtěla bych to posunout nějak dál. Nebo pochopit zda se mu vůbec líbím. Vždy když se zdravíme kouká tak zvláštně, přijde mi, že schválně chodí vchodem, kde mě potká (třeba si to jen namlouvám), ale zase nikdy spolu nemluvíme, pozdravíme se a já začnu strašně zmatkovat stylem, že si musí myslet, že s ním nechci mít nic společného. On je obyčejný normální kluk a já působím jak barbie -štíhla blondýna prsatá od většinou na lidi na první dojem působím namyšleně, přezíravě, pak se tperve přesvědčí jaká jsem a spousta kluků si myslí,že můj zájem je nějaká hra, že si dělám legraci či co. Nečeká se ode mě, že by byla stydlivá, ale já jsem strašně. I mamka si všimla, že se chovám jak idiot když ho potkám...Nechci brát přímo iniciativitu do svých rukou,protože to vždy zvořu, ale nějak ho postrčit ..třeba mu vadí to, že mamka je jeho nadřízená nebo že jsem o 11 let mladší...nevim jak do toho...chovám se jak puberťačka. Nemůžu jíst, spát, nechci to zvorat. Takže rádcové, co mi poradíte?

...já už se mu neozývám vůbec...psal mi včera,dneska ...nevyhledávám ho,odpovím když se na něco zeptá,ale nechávám to na něm,snažím se moc,ale pokud on nemá zájem přesto vlak nejede..ale na sms od jiných taky neodpovídám,zatím není moc chuť...nemám chuť do ničeho

Každý máme své chyby-já dřív byla rozmazlená,nesnesitelná,hysterická nána,která si zahrávala s city druhých.Blonďatá nanynka v růžovém.On má zase své chyby,vím o nich a mám na výběr buď je tolerovat nebo se dál o něj nepokoušet...jelikož si vždy vybírám nesprávné typy...hodlám některé chyby tolerovat...on je hrdý,nepřišel by první,tak to budu zkoušet já...dávám si čas do příští neděle...pokud neuspěji,končím,protože mi to dosti fyzicky i psychicky zmáhá a ostupně ,,troskovatím"

To s tím testem by bylo pravděpodobné,protože jsem se zřejmě opravdu chovala jako,že on je má jistota!Nechci,aby to znělo nějak namyšleně,ale zkrátka na nezájem ze strany druhého pohlaví si stěžovat nemohu,takže jsem s ním i mluvila o ostatních klucích,byl smířen s tím,že mi chodí hodně sms denně od kluků,kteří se mi snažili sbalit!

Dneska jsme se potkali ve škole a bylo to mimořádně trapné,on se nepřirozeně smál já byla nemastná neslaná.

Co našim vadilo na něm! Bylo toho spoustu:
1.hrdost a jakási sebestřednost,někdy mi to přišlo až jako narcismus-spoustu ,,přátel" ztratil,když jsme spolu začali chodit,protože se začal chovat prý namyšleně.Dřív by si na žádnou holku netroufl a teď si o sobě hodně začal myslet.Svému okolí dával najevo,že mu nesahají ani po kotníky.Ale ke mně se tak nechoval.

2.nedochvilnost-sice maličkost,ale moc přesný nebyl

3.neuctívání autorit,ne že by naše nějak urážel,ale byl dosti přímý,prostě bez úcty
4.vzhled-to otci vadilo taky,že si mě neváží,jak by měl se svým vzhledem,ale to bych neřešila ...Prostě táta měl pocit,že mu mě bere.
Celý příbuzenstvo furt řešilo,že s k sobě vzhledově nehodíme!

mě osobně na něm štvala nezodpovědnost,jel v noci domů ode mě a nebyl schopný mě prozvonit,že dorazil v pořádku,tak jsem se vždy strachovala,že když jel na kole ho někde srazilo auto.Ale pochází z podivných poměrů,v rodině nejsou schopni si říkat,kdo jakej měl den,kam jde a kdy se vrátí...takže to se dá pochopit!Jinak lidi,které má rád,pro ty by se rozkrájel,je to sportovec,vždy jsme solu sportovali,podnikali spoustu věcí,tak nevím co našim vadilo,měli být rádi,že se nepotloukám po hospodách,vždy mi dovedl včas domů,jak slíbil!!!Jako skaut má otevřené srdce,dokáže zachovat chladnou hlavu,vydělává s mým menším přispěním sám na sebe...prostě moje zlatíčko 

rozumněli jsme si a rozumíme,ještě den před tím než jsme se rozešli jsme byli u nás,koukali na filmek v posteli a vše bylo ok...vím,že on nepřijde,má svou hrdost,je strašně hrdý a sebestředný,ale nevím jak se chovat ...chtěla bych za ním jít a vše mu říct,jak moc ho miluju a jak moc chci být s ním,jak moc mi chybí,udělala bych to nejradši hned,ale zároveň nechci na něj naléhat...

A teď je ten kámen tak zhruba kde?Jde zastavit?popř. jak?

počkej tomu nerozumím,....chceš mi tím říct,že rozchod bude postupný...jako,že se budeme vídat čím dál tím méně?nebo,že se to dá ještě zachránit?..nejsem z toho moudrá

nepřipadám si moc jako v ,,neoficiálním vztahu"..určitě ten rozchod byl dobrý k tomu,abych viděla své chyby...cenná zkušenost,která by už mohla skončit...polepšila bych se 

jakýho bývalýho proboha? vždyt spolu chodíte furt !!!

Postřehl jsi,že se se mnou ve čtvrtek rozešel?

Jinak dnes se mi 2x ozval...Říkala jsem mu o tom víkendu,že naši neodjedou,říkal že je mám přemluvit,ale už jsou bohužel rozhodnutí,že pojedou až ten další víkend...chtěla bych ho o víkendu vidět,ale nechci mu to zase nabízet já..mohlo by to naadnout jeho...nebo mu mám nabídnout třeba kino..?..nevím

upřímně řečeno, nechtěl bych aby až rodičum představim za pár let nějakou holku, aby měli negativní keci .... ale to je jen takhle OT.. poradit ne nebudu pokoušet neb to jde mimo moje koleje, jinak ti ale můžu tak maximálně popřát štěstí..

Taky mi to mrzí,táta říkal,že mě má rád,ale že si nepřál,abychom spolu chodili,že je to nenormální být spolu takhle dlouho v našich letech.A že byl prostě divnej atd.Zkrátka táta představuje si pro mě bůh ví koho...nezáleželo mi na tom jak vypadá,ale jaký byl...jinak díky za popřáí štěstí 

Maggie: hele chceš vůbec něco vyřešit? mě přijde, že vůbec... jen děláš to, cos dělala předtim...

 

samozřejmě,že chci něco vyřešit...a co dělám jako předtím?

A je to v háji,všecho je špatně,naši nikam nejedou,prý je hnusně,tak na víkend budou doma,umřu,měl to být krásný víkend,měla jsem to tak skvěle naplánované----co mám dělat?

a to je nemuzes proste vykopnout? resp slusne jim vysvetlit, co mas za problem a jake reseni. Jsi snad velka holka, a oni to pochopi ne? I kdyz muj osobni nazor je, ze tvoje pocinani je dost nesmyslne a nebude mit vysledky, ktere ocekavas. Ale zkus to, abys nelitovala. 

1.nemohu je vykoupnout,bývalého nesnáší a jen přivítali,že se se mnou rozešel.Někoho takovýho si prý nezasloužím!Takže by spíš udělali opak a nevypadli deset let!

2.počínám si nesmyslně,ok!Tak mi poraď co mám dělat??? :)přivítám každou radu...

A je to v háji,všecho je špatně,naši nikam nejedou,prý je hnusně,tak na víkend budou doma,umřu,měl to být krásný víkend,měla jsem to tak skvěle naplánované----co mám dělat?

Dobře,já stejně měla v plánu jen vínko...no,pokud naši neodjedou na chatu,tak jsem taky v háji,protože víkend padá...
Přemýšlela jsem o tom a asi to bude poslední šance,pokud se po víkendu nechytne iniciativity se vzdávám...protože mě to strašně vysiluje a jsem mimo.Nedokážu se soustředit,dělat cokoliv jiného...

Jestli se nevrátí,tak se ze mě stane alkoholik....raději popřemýšlejte,jak udělat ten víkend co nejlepší...pár věcí už mám vymyšlených,ale rada se vždy hodí

Určitě půjdeme,když se vrátí..ale pochybuji