Než se objeví názory typu "vyndej ho a přirážej", musím upřesnit, že se jedná o holku, která není nic moc hezká, zajímavá a bla bla (taková řekněme ng5, při troše snahy by se to na tu šestku dalo vytáhnout), ale nějakým záhadným způsobem se mi povedlo se na ni nadržet  Prostě můj mozek se rozhodl, že ji chce ošukat, hotovo, jenže od ní nepřichází snad žádný ioička. Navíc se s ní znám jenom díky tomu, že provozujeme stejnej sport, jinak nemáme vůbec společnej sc, takže na ni nemám šanci narazit někde v klubu nebo hospě (rozumějte opít ji a nazdar)
To mě teď vážně žere 
PS: myslím, že tady někde někdy nějaký podobný vlákno bylo, ale nemůžu ho zaboha najít, tak kdyžtak sry za opakování

Tyjo, já bych teda teď už rozhodně nevolal, upomínal ses už těma smskama dost a je vidět, že se zřejmě něco stalo. Pokud máš ještě šanci, tak tím telefonátem by sis rozhodně nepomohl, právě naopak, to už by bylo fakt needy, zvláště v případě, kdyby ta dívčina ten telefon nebrala a ty se jí třeba snažil dovolat znovu a znovu. A Aleši, ačkoliv tvrdíš, že fyzický věk holky se nedá brát jako měřítko, přecejen tohle bych u dvacetileté holky fakt nečekal, myslím, že tady bude něco špatně (nebo jsem prostě měl zatím štěstí na rozumná děvčata, která si s člověkem dokážou narovinu o problému popovídat).

dneska to nevyšlo  bus byl ucpanej nedostal sem se k ní skoro sem na ní neviděl, koukala chvílema zase na mě, pak na konečný byly všude davy lidí, když sem vystoupil tak sem přibrzdil abych se k ní dostal, ale už sem jí neviděl, po škole sem jí nepotkal  snad příště

Tobě o ni zase tak moc nejde že? Jinak si prostě nedovedu vysvětlit TUHLE TOTÁLNÍ VÝMLUVU. Kdyby ses aspoň snažil působit originálně a svalil to na něco jako "nechtěl jsem, aby si během rozhovoru všimla mojí olbřímí erekce".
Víš, dneska to nevyšlo, bo ses k ní přes lidi nedostal, zítra to nevyjde, protože budeš v autobuse vyspávat kocovinu a za týden to nevyjde, protože na sobě bude mít tu sexy minisukni a ty přece nebudeš riskovat, že se ti v autobuse plným lidí znenadání postaví.
Ale neboj, nejseš v tom sám, bojuju (a mnoho dalších) se stejnejma problémama. Výmluvy výmluvy výmluvy. A pak se člověk diví, že ten totální kretén, kterej ale nebyl línej se k ní tím davem protlačit, si zašuká, a ty ne... znám
Takže vím, lehce se to říká, blbě provádí, ale přestaň přemýšlet, JUST DO IT.

Když už se to tady tak tozjelo, tak co lesbičky? 

Mno, je pravda, že znám, jak jsem řekl, dost gayů, ale ani jednu lesbičku. Skoro až začínám mít pocit, že tento jev je jenom mýtem vytvořeným producenty porna za účely vyšších zisků
No, existují různé takové ty teorie, že každý člověk je od přírody bisexuální, pouze společnost v něm tu homosexuální stránku potlačí. S tím až tak nesouhlasím, myslím, že člověk je od přírody tvořen k plození potomstva a v tom hraje heterosexualita velkou roli. Nicméně se také říká (a ze zkušenoti jistě může i mnoho z nás potvrdit), že ženy jsou k bisexualitě "náchylnější" než muži. Respektve že jim nečiní problém si něco začít z jinou ženou. Dívky, které znám, to však berou jenom jako takové zpestření života, který je jinak zaměřen na kluky. Ale opravdu jsem nikdy nezažil, že by se žena nacházela v LTR se ženou. A i ty různé gay bary jsou podle mě zaměřeny většinou na chlapy. Takže ty echt lesbičky (jestli nějaké existujou) mají asi smůlu...

No právě mám, pohybuju se v prostředí, kde je větší koncentrace gayů než normálně, proto mě tahle problematika zajímá, ale pořád je to takové to téma "o kterém se prostě nemluví". Je to většinou takové veřejné tajemství a ti lidi se tím nijak nechlubí. Mám pocit, že je to pořád jedno z takových tabu jako "kolik vyděláváš" a "proč seš tak tlustej/á" atd.
V pubertě jsme z hecu semtam zavítali do gaybaru pamatuju si, že se tam vždy scházeli takoví ti chlapi, na kterých to na první pohled poznáš, řekl bych takoví "teplí děvkaři" Ale ti kamarádi, které mám, jsou úplně normální a nikdy bys to na nich nepoznal. Přitom většina z nich má fungující vztah.

Ahoj
nedávno jsem zapřemýšlel nad takovou myšlenkou. Tohle je místo, kam chodí kluci probírat to, jak sbalit a získat nějakou holku. Používáte k tomu jisté stereotypy, rutiny a modely chování. Ale docela by mě zajímalo, jak si představujete, že to chodí ve světě homosexuálů? Myslíte si, že používají stejná pravidla "hry", že svádění funguje na stejných principech jako v případě opačných pohlaví? Nebo je tam ten model úplně překopaný a odlišný? Taky mi řijde neuvěřitelné, jak je možné, že vzniká tolik homosexuálních párů. Gayů přece není tolik, tak jak rozpozná gay gaye? A nemyslím si, že by všichni navštěvovali různé gay bary a kluby.
Docela rád bych věděl, jestli tohle fórum taky čtou nějací gayové, případně jak se k tomu staví.
Na vaše konstruktivní odpovědi se těším v komentářích BELOW

Hmm, zajímavé pojednání.
Musím říct, že pod některé body bych se mohl podepsat, nicméně myslím si, že ne v každém ze zmíněných příkladů je možné mluvit o egoismu.
Jak jsem řekl, v některých věcech mám podobné zkušenosti a názory, ale nezacházím až do takových extrémů, že bych mohl prostě říct "nemám rád lidi". Spíše lidi dělím do dvou kategorií. 1. lidi, které mám rád a kteří si zaslouží moji pozornost, 2. lidi (ani je někdy pořádně neznám), které prostě zaškatulkuji tak, že jsou hluboko pod moji úroveň a tak se k nim i chovám. Tohle jednoduché škatulkování může být právě kamenem úrazu, protože je velice pravděpodobné, že mé chování k lidem ze skupiny 2 odradí ty, kteří by se potencionálně mohli stát mými dobrými přáteli atd. V poslední době jsem začal na tomto problému pracovat a pokouším se vstřícně chovat i k lidem, jež bych dřív nekompromisně pohřbil do špíny a hnoje skupiny číslo 2. Vytvořil jsem si tedy takový třetí šuplík, který funguje jako jakési dočasné útočiště pro nové známosti, řekněme takový očistec, kde mohou nováčci (tedy lidé keré jsem nově poznal) ospravedlnit svůj možný postup do první skupiny. Dokonce jsem do tohoto očistce pustil i většinu lidí, kteří byli dříve uvězněni ve druhé skupině, v těchto případech ale zase záleží na tom, jestli vůbec ještě oni sami chtějí povýšit na členy první skupiny.
Ad neschopnost se odvázat při společné zábavě. Také nejsem žádný party boy, jehož by bylo všude plno atd., myslím si, že to není většina lidí, jenže dokážeme zábrany odhodit. Připisuješ tuhle "vlastnost" egoismu. Nemyslím si, že je to tak jednoduché. Samozřejmě, svou roli zde může sehrát pohrdání lidmi a jejich "stupidními způsoby zábavy". Nenapadla tě ale třeba ta možnost, že možná trpíš mírnou formou sociofobie? Označuješ se v příspěvku jako sebestředný. Ale z celkového vyznění to spíš vypadá tak, že se straníš lidí, nejsi si v jejich přítomnosti jistý v kramflecích. Učebnicovým příkladem egoismu a sebestřednosti je třeba takový Václav Klaus. A nemyslím si, že to je člověk, který by "pořád přemýšlel jak je pojímána jeho osoba". On prostě VÍ, že je nejlepší a že ho ostatní ani jinak brát nemohou. Takový člověk se naopak při společenské zábavě vůbec nestará o názor ostatních, nepochybuje o tom, že je jedinečný a že ostatní chtě nechtě musejí vzdát hold jeho tanečním / řečnickým / vůdčím atd. schopnostem. Tahle tvoje vlastnost přílišného rozebírání názoru ostatních na tebe tedy podle mě není znakem egoismu.
Ad týmové vztahy ve sportu atd. Ano, zde si můžeme podat ruku. Věnuji se specifickému týmovému sportu. Tým má společný zájem, měl by pracovat jako jeden člověk. Členové týmu trénují co to dá, abychom byli nejlepší. Jenže já jaksi podvědomě (respektive vědomě, vím o tom, snažím se to potlačit) cítím, že to jsem já, kdo tvoří výsledky. Partnery příliš nevnímám, přenesl jsem si charakteristiku individuálního sportu do sportu týmového. A někdy dokonce (ne často, ale stává se), jak říkáš, na mě padne ten pocit, že partneři jsou vlastně mými škodiči, že nebýt jich, mohl jsem být už dávno mistrem světa, to oni mi neustále hází klacky pod nohy. Egoismus? Možná. Spíše bych to však označil za přehnanou soutěživost. Pocit, že musím porazit úplně všechny, včetně svých spoluhráčů. Ne! Teprve týmová spolupráce z nás udělá mistry.
Na závěr; rozhodně nesouhlasím s tvrzením, že egoismus se vylučuje se slovem "družnost". egoismus je přehnaná láska k sobě samému, přeceňování vlastního názoru a vlastních schopností. Znám spoustu lidí, kteří by se dali označit jako egoisté. Jsou to výrazně družní lidé. Právě proto, že nepochybují o své dokonalosti. Nepochybují o tom, že jejich přítomnost ostatní lidi obšťastňuje a způsobuje jim totální společenský orgasmus. Pohybují se mezi lidmi, dělá jim to maximálně dobře. Toť můj názor na věc.

Zapomeň na ní, zruš všechen kontakt, časem se z toho dostaneš... to jsem jedinej, kdo tu vidí uplně ukázkovej příklad toho, jak holka nemá vůbec zájem?

Ale, co to píšu, mg... stejně za ní budeš dolejzat furt, dokud ti to nedojde samo od sebe... jen doufam, že s ní neztratíš extrémně moc času....

Já to vidím úplně stejně.
Mám taky kamarádky (vlastně moji nejlepší kamarádi jsou holky), které mi v devět večer napíšou, ať přijdu na víno. A já přijdu. A celou noc se výborně bavíme. Ale vždycky oba dva víme, že na téhle rovině to navždy zůstane a nikdy nebude jinak. V tvém případě, pavle, to tak asi vidí jenom ona. Mžná se mýlím, ale myslím si, že máš dvě možnosti: buď na to přistoupit a nepřijít o kamarádku, ale potlačit svoje city, to půjde těžko. Nebo se řídit radou D9 - zruš konakt, hledej jinde, jinak najednou zjistíš, že je ti 30 a ty jsi pořád zaseknutý ve svém "zvláštním kamarádství".

Býval jsem nesmělý. Začal jsem na sobě pracovat. Přestal jsem být nesmělý. Anebo ne?
Býval jsem dřív skutečně extrémně nesmělý, nedokázal jsem se bavit s holkou aniž bych se nervózně ošíval či dokonce červenal (ehm...). Následně jsem mimo jiné díky tomuto fóru začal se sebou něco dělat a nesmělosti jsem se zbavil. Věřím si, když se bavím s holkou. Pozitivně se to projevuje také na chování holek vůči mně. Najednou o mě mají zájem. Asi ze mě něco vyzařuje... Něco, sebedůvěra? Myslím si to. Ale myslí si to i ostatní?
Jak jsem řekl, postoj dívek ke mně se změnil. Vidím to. Když se s nějakou seznámím, zaujmu ji.
Nedávno jsem ale dostal doslova ránu pod pás. Měl jsem vztah se slečnou (aplaus  ). Rozešli jsme se. Po nějaké době jsme se s kamarádkou, která danou holku zná, náhodou dostali k tématu onoho vztahu. Slečna kamarádce pravila, že jsem byl "takový nesmělý". WTF? Takže to všechno, na čem jsem pracoval, to všechno, z čeho jsem měl takovou radost, všechno, co jsem vybudoval, není pravda? Je to jenom moje zdání? Nikdy jsem neměl pocit, že bych se choval nesměle. Takže jsem změnil jenom své povrchové vystupování, přičemž uvnitř se stále skrývá ten stydlivý nerd? A zákeřně vystrčí pařáty v ten nejnevhodnější okamžik?
Takže... zřejmě jsem si vybudoval Potěmkinovu vesnici. Skvělou sebevědomou skořápku, která holku přitáhne, ale jakmile začne slupku poodkrývat, narazí na ukrytou bídu a hladomor. A já se ptám, jak se zbavit té "vnitřní", skryté nesmělosti? Moje krásná představa se mi zhroutila 

Hele vy to tady ale pořád řešíte z toho pohledu, že prostě přijde a na 100% ji přebere. Jenže já si naopak myslím, že ta šance je spíš menší než větší, přecejenom kolik kluků valí do kolika zadaných holek? Moc. A ona nebude výjimka, během šesti let vztahu se o ni muselo ucházet víc kluků a myslím si, že každý takový pokus jenom potvrdí sílu vztahu. Takže proč to nezkusit? Pokud je ten vztah "něco tak krásného", jak tady někdo zmiňoval, nemá přebírač šanci. Pokud to hapruje, bude přebrání možná ta nejlepší věc pro všechny.

Hm, zajímavé, já jsem si právě vždycky představoval, že seznamky právě používají jenom ti největší ztroskotanci, ale obtestův příspěvek zní velice sugestivně. Až jsem dostal chuť to taky vyzkoušet, ale pořád ve mně hlodá ta zábrana já jsem právě jednou byl venku s holkou z netu, nebyla to seznamka, ale diskusní fórum a tak nějak došla řeč na to, že jsme tam jako jediní dva z našeho města, tak jsme si domluvili schůzku. No a dopadlo to právě tak, jak říká obtest, že jsme na sebe dvě hodiny čučeli jak puci a neměli si co říct.

Podle mě to jen využila, aby mohla být s tím druhým.

Jo, vypadá to tak. Kdybychom se pohádali a ona si trucovala sama, asi by mělo cenu se snažit to nějak napravit, takhle to zřejmě byla vážně jen záminka, už ji nijak nekontaktuju, ona mě taky ne, další prosím

To jsem tlumočil názor, se kterým se setkávám, když se bavím se zastánci DO. A ano samozřejmě ten názor je pravda, pajdák je lehčí škola a plodí všeobecně méně vzdělané lidi než jsou lékaři a taky neříkám, že chci vyšší platy pro učitele. Chci vyšší platy pro ty nejlepší učitele, pro ty, kteří skutečně přispívají ke vzdělání společnosti a kteří jsou schopni se sami dále vzdělávat a učit novým věcem a metodám. Nechci zvýšení platu pro lempla, který neví o čem mluví. Stejně jako chci zvýšení platu pro chirurga který mi spravil kolena tak, že ani nevím, že jsem taky nemusel už nikdy běhat. Nechci zvýšení platu své lékařce, která se málem vyvrátila, když jsem jí ukázal svých 23 stehů a musela mi je vytáhnout sestra (!) - btw chci zvýšení platu pro tu sestru

Nevím sice, v čem ti tato informace pomůže, ale samozřejmě, že můžeš. Prozatím asi jen v oboru studia VŠ nicméně cílem je dosáhnout špičky v oborech psychologie a lingvistiky Ale je taky možné, že v nich vynikat nebudu. V každém oboru je špička, průměr a podprůměr. Proto nelze generalizovat, že "doktor přece musí vydělávat víc než ostatní". Pořád se snažíme budovat kapitalismus a demokracii, ale bohužel jsme stále ještě zamrzlí v dobách komunismu. To, o co bychom se měli snažit, je ocenit schopnosti, ne to, jak dlouho a jak těžkou školu kdo studoval (a to je velice častý argument zastánců DO - "studují těžkou školu, tak aˇat mají vysoké platy"). Tahle situace už mi spíše připomíná vládu elit (zde doktorů).

Nejde o to, že se doktoři dovolili dát výpoěď. Svým zaměstnavatelům způsobili horu problémů se sháněním náhrady a snahou zabránit zhroucení systému. Ti, kteří se skutečně pokusili odejít, zjistili, že venku na ně není nikdo zvědavý (protože, ruku na srdce, ti schopní většinou zůstali). A následně se divili, že je zaměstnavatelé odmítají přijmout zpět s přiznáním veškerých výhod dosažených před odchodem (tedy pouze s normálním nástupním platem). Navíc si vůbec neuvědomili, že panu Engelovi nejde v žádném případě o dobro svých kolegů, pouze o vlastní prospěch.
Ale zdá se mi, Mr. LiWu, že úplně ignoruješ to, co jsem napsal výše, to, co je jádrem problému. Nechci žít v zemi, kde jsou doktoři nedotknutelnou smetánku, která si diktuje podmínky. Chci žít v zemi, kde je náležitě ohodnocen každý odborník (říkám ODBORNÍK, nikoliv fušer), tedy ten, kdo vyniká ve svém oboru a něco společnosti přináší. Protože není doktor jako doktor a není mechanik jako mechanik. Ti, kteří iniciativu DO podporují, vidí situaci pouze z pohledu těžce přesčas pracujících chirurgů atd., ale naprosto zapomínají, že zdravotnictví je plné "doktorů" - úředníků, kteří nemají žádný praktický význam, ale jsou to právě oni, kteří se snažili na kampani svézt.

Ano, učitel má méně peněz, samozřejmě právem, studuje nepoměrně snazší školu, kratší dobu a všeobecně tak nějak dnes platí, že učitelé jsou méně vzdělaní lidé než doktoři. Pravda. Otázkou je, zda by to tak mělo být.

Ano, kdo studuje těžší školu / má lepší kádrový profil dostane lepší plat...To fungovalo za komára, teď to tak obecně nefunguje...

Teď nevím, jestli jsi můj příspěvek správně pochopil, říkám, že jsem proti tomuhle systému. S tvým příspěvkem se více méně ztotožňuju.

Naprostý souhlas se stuation. Způsob průběhu kampaně, výhružky ("Náš odchod, vaše smrt") atd. jsou dle mě nnaprosto nepřípustné. A ano, naprostý profesionál a špička ať má odpovídající plat. Ale podle toho, co jsem viděl ve svém okolí, se akce účastnili hlavně ti největší lempli, zatímco výborní profesionálové zůstali na svých místech a naopak si libovali, neboť odchod těch amatérů jim zvyšoval počty pacientů.
Navíc jde o to, že v téhle zemi je všeobecně velice špatně nastavený celý systém. Nemyslím si, že bychom měli lékaře povyšovat na nějakou "elitu" tyčící se nad všemi ostatními. Stojím si zatím, že zkušený profesionál v jakémkoliv oboru by měl být ohodnocený odpovídajícím příjmem. Např problém lékař vs. učitel. Ano, učitel má méně peněz, samozřejmě právem, studuje nepoměrně snazší školu, kratší dobu a všeobecně tak nějak dnes platí, že učitelé jsou méně vzdělaní lidé než doktoři. Pravda. Otázkou je, zda by to tak mělo být. Myslím si, že zodpovědnost učitele za vzdělání národa by měla být plně srovnatelná se zodpovědností lékařů za jeho zdraví. Proč jsou "pajdáky" školy pro lemply? Proč platí, že na učitele jde ten, kdo se nikam jinam nedostane? Jak mohou učit individua, která v dnešní době učí? Pedagogické fakulty by měly být jedněmi z nejprestižnějších a nejobtížnějších. Být učitelem by měla být výsada těch nejvzdělanějších. A ti by pak také měli být náležitě ohodnoceni. Bohužel dnes je realita naprosto jiná. Učit může téměř každý (samozřejmě existují světlé výjimky, několik jich znám), a podle toho také vzdělání u nás vypadá.
Takže ne, doktoři nejsou elita, která by si mohla diktovat podmínky. Elita jsou ti, kteří ve svém oboru vynikají. Ať už je to medicína, školství, právo, literatura atd. atd.

A podělals to sám tím, že ses s ní o tom hádal. Když tak prosazuješ že jde o každýho názor tak to neměls tak rozmazávat .

No jasně jasně, jsem horká hlava, ale stejně, kvůli tomuhle všechno hodit za hlavu a dát zelenou svýmu čekajícímu slintalovi, je to normální? No nic, možná je lepší, že ta situace nastala teď, kdybychom na něco takového narazili později v "rozjetější" fázi vztahu, asi by to bylo horší.

Heh, mám docela směšný problém (teda byl by směšný, kdyby mě tak moc neužíral ). Měl jsem rozpracovanou jednu slečnu, pomalu to vypadalo, že by se z toho mohlo vyvinout více než občasné MC, FC. Nicméně asi před týdnem jsem já vůl nějakým způsobem na schůzce otevřel problematiku kampaně Děkujemem odcházíme a zjistili jsme, že máme diametrálně rozdílné názory. Já kampaň zásadně odsuzuji, ona je bezvýhradně pro. No, stalo se, že jsme se o téhle BLBOSTI téměř do krve pohádali, načež se slečna zvedla a odešla s tím, že mám komunistické smýšlení, že by tenhle názor od někoho tak mladého nečekala a že jsem ji zklamal Od té doby jsem ji viděl jednou, chovala se ke mně naprosto odměřeně. Jednou jsem se ji pokusil pozvat na schůzku, odmítla, že se musí učit (haha). Dozvěděl jsem se, že má teď někoho jiného, koho měla rozpracovaného už předtím.
Proboha! Je možný, aby si kvůli takové prkotině (navíc naprosto subjektivní záležitosti, osobní názor je osobní názor) udělala okamžitě nějaký blok v hlavě a zapomněla na všechno hezké mezi námi?? Opravdu mě to zajímá, protože tohle se mi teda ještě nestalo

P.S.: prosím neberte teď v potaz "Děkujeme, odcházíme ANO x NE", díky, snažím se spíš přijít na to, jak můžou rozdílné názory na společenská témata napáchat takovou paseku

No, možná to bude znít trochu drsně a možná se mýlím (ale asi nemýlím), ale ať už ví nebo neví co chce, s největší pravděpodobností to nejsi ty. Zrovna v nedávné době jsem řešil podobný případ, nejistota slečny ve stávajícím vztahu, náhlé krátkodobé vzplanutí ke mně, postupné ochladnutí, řídnutí komunikace - THE END. Ale nechci malovat čerta na zeď, třeba to není tvůj případ, každopádně si myslím, že "nedolejzání" je dobrý přístup, nekontaktuj ji sám od sebe, ale neodpálkuj, když se ozve sama.

Copak, měl jsi dojem, že bys mohl být ten na druhé straně?

Sorry, že tady otvírám starý (a pro mě uzavřený) téma, ale s tímhle šokem se prostě musím svěřit

Takže jsme to tehdy ještě chvíli táhli stylem nezávazný sex, sem tam procházka, jenže nakonec mě přestala bavit neustálá nerozhodnost slečny a prostě jsem to (asi měsíc zpět) ukončil s tím, že jí to usnadním, ať se vrátí k příteli. Oběma se nám ulevilo a jsme přátelé.

A teď přijde ta vtipná část. Včera jsem úplnou náhodou zjistil věc, která mě trochu šokovala, pobavila, ale taky ve mně probudila jistý pocit viny. Milá holčina nejen že se vrátila ke svému bývalému (mimochodem z několika nezávistlých stran prý skvělý hodný kluk), ale ona se s ním vůbec nikdy nerozešla! On celou tu dobu žil v tom, že má idylický vztah se svou LTR (a žije v tom dodnes), koupil jí k dovolenou na horách, oslavil s ní valentýna, zatímco ona v jiném městě... ehm a tak dále.

No na jednu stranu mám pocit takového guilty pleasure, že někdo zatajil (to není to správné slovo, zapřel je lepší) přítele, aby se mnou mohl spát. Na druhou stranu se cítím hrozně vůči tomu klukovi (který je údajně fakt hrozně fajn) a představuju si sebe na jeho místě - mít přes rok LTR, kterou miluju (prý na ni opravdu nedá dopustit), a která si mně za zády dělá co chce.

Celá situace mně přijde trochu jako paradox z hlediska toho, co mi slečna na začátku říkala, tedy že "nesnáší, že jí přítel nevěří". No situace se ukázala trochu v jiném světle. On jí věří až moc. Já osobně jsem po jistých zkušenostech zarytým zastáncem důvěry ve vztahu. Bez důvěry nemůže zdravý vztah existovat. Ale tenhle případ mi ukázal, že některým lidem se prostě asi nedá věřit.

Jak jsem napsal výše, se slečnou jsme kamarádi, ale po tomhle zjištění ji vidím trošku v jiném světle

Heh, no ono se lehko řekne "najdi si jinou, ať začne žárlit", ale ono to pro člověka v tomhle stavu není zas tak úplně jednoduchej postup samozřejmě je to asi nejlepší řešení, ale ne vždy úplně realizovatelný já si myslím, že dávat jí najevo svoji pozornost není od věci, ale rozhodně čeho je moc...

Ukaž mi jedinej příspěvek, který ti radí, jak se stát děvkařem. Všechny rady jsou rady očividně zkušenějších, které by ti možná mohly (ale samozřejmě možná taky nemusely) pomoct, pokud by ses nad nima zamyslel. Neříkám, že se jima musíš přímo řídit, ale aspoň si z nich vzít trochu základu a změnit svůj přístup k tý holce. Věř mi, jsem v současné době v podobné situaci jako ty, taky si úplně nevím rady, jak dál. Ale ty nedokážeš pochopit, že ti, co ti přispívají do vlákna, to s tebou myslí dobře. Říkáš, že jsi chtěl dobré rady. Tím myslíš rady, které se shodují s tvou představou. Tzn. čekáš rady typu "ano jsi skvělý, že jsi jí natočil video, jak romantické, z toho se určitě posadí na zadek", ale takhle to nefunguje a měl bys přepnout na trochu civilnější jednání, jak se ti tady všichni snaží doporučit. Věř tomu, že ne každá rada, která se shoduje s tvým názorem, je objektivně dobrá a naopak

Hmhm, zajímavé názory Jo, některý nápady znějí v hlavě asi líp, než pak opravdu zrealizovaný. Nejlepší bude asi vážně prostě zvolnit tempo (respektive udržovat ho volné, protože zatím jsem nijak netlačil) s tím, že se to nějak vyvine, že si to nějak urovná v hlavě sama, ať už tím nebo tím směrem. Na druhou stranu tady někde na fóru zaznělo (myslím že v Zavpově vláknu), že v takovémhle stavu je dobré nějak o slečnu projevit zájem, ne ji v tom nechat ráchat... No asi o věcech moc přemýšlím