Pěkný hmoty přibylo. S tím já měl vždy problém. Asi špatně jím. 

VŠ je naopak poslední chvíle, kdy je to sranda a těžká pohoda Je fajn, že chceš se sebou něco udělat a někam se dostat, ale podle mýho nutně potřebuješ nějakej reality-check.

Ten přijde ruku v ruce s tou snahou a pár měsící práce. Ne?

Av4 psal o tom, že dáváme klentům produkt s vyšší provizí, u Partners mají všichni poradci za jednotlivé produkty provizi stejnou.

To jo, ale já spíš myslim,ž e Ava mluvil o provizi např. u životka 1000 měsíčně na 40 let dostaneš třeba 7000, ale investic do fondů to je polovička... a je to o lidech, pokud budeš dobrej a pracovitej a přemýšlet sám, tak se tím můžeš krásně živit.

Jo tak, už chápu. Občas říkám, že kdybych věděl o lepší příležitosti, tak do ní jdu. Není to sranda, studovat VŠ, do toho rozjíždět takovouhle práci. Ale já chtěl začít dřív, chtěl zkusit dělat něco jinýho, abych nedopadl jako moji rodiče... Možná to je naivní, ale lepší než nic.

A to jsem vůbec řešit nechtěl jestli je to dobré nebo ne. Šlo mi o podnikání v novém městě, jak si najít klientelu. Prostě makat...

[Av4]

Jn Atto, taky mi to tak přijde. Ale byla to spíš reakce na to, že tyhle komentáře jsem už slyšel tolikrát a vím, že je nemá cenu vymlouvat. Vlastně to jak jsi napsal teď svůj příspěvek tak jsi to vystihl.

Ale každý list má dvě strany, protože kdo tohle říká? Někdo kdo na to třeba neměl, někdo kdo si na tom hold nevydělal tolik jako ostatní. A já svoji práci dělám podle svého nejlepšího uvážení, vědomí a jestli axa nebo jestli tohle a támhle to, já se snažím využít pozitiv a na tom pracovat. Jenže to může říct každej, takže jsme v takovém kruhu.

Já vlastně souhlasím se vším co tady píšete, protože to samé si buď říkám nebo jsem si říkal taky. Ale i tak jsem si vždy našel něco, co mě láká a líbí se mi. Teď odpovím na Av4, že vím co je MLM za zkratku, jen jsem jí chápal jako Amway atd. a ten jen založený podle mě na trošku jiném principu, tedy že každý si musí nejdříve něco odkoupit, ale možná se pletu, nevím. Partners atd jsem bral jako strukturální firmy, vlastně to samé bez toho nakupování. Domníval jsem se, že z toho Amway žije.

Třeba z mého pohledu jsem na volné noze, můžu si určovat pravidla svého týmu když né firmy a jak pomůžu klientům je taky ne mě, nesetkal jsem se s ničím a nikým, kdo by mi říkal co preferovat.

Av4 psal o tom, že dáváme klentům produkt s vyšší provizí, u Partners mají všichni poradci za jednotlivé produkty provizi stejnou.

O věcech kde jsou naše názory odlišné se budu rád bavit a něčemu rád dojdu.

Ne, přijde mi, že má své výhody i nevýhody, jako jiné druhy firem. Jestli mám pravdu, tak MLM je založená na systému nejdřív si to kup a pak to prodej. Tohle je strukturální firma (bez toho kup ). Ale tak i tak, ty jsi to podal jen jako velkou nevýhodu. Tak se tě ptám jak bys to udělal ty lépe? Zajímá mě to.

Neustále mě udivuje, jak někdo dokáže tvrdit, že začal podnikat, přitom se stal pouze "obětí" MLM systému. Ale pokud jsi na to stavěný, tak to smysl určitě má.. 

Jak bys to udělal jinak, aby se lidi podle tebe nestávali "obětí"?

A to zakládáš vlastní "poradenskou firmu" nebo jsi se napojil na již existující?

Když si srovnám nevýhody (žádné slovo u finančních institucí, žádné extra zkušenosti), bylo by hrozně těžké to rozjet, ani nevím jak bych to udělal. A výhody, když si vezmeme, že fin. poradce má špatnou pověst, čím to je? Podle mě tím, že stát zatím nereguluje kdo může být poradce a kdo ne, může to být každý, u některých firem i studentík bez maturity. Plno z nich dělá samozřejmě nekvalitní službu a plno z nich to jméno finančního poradce poškozuje. A Češi říkají "pravdu" (pata07 napsal "veřejné mínění"), že finanční poradenství nestojí za nic, že ti poradci jdou jen nahrabat a mají plno řečí. Jenže to je pravda většinová, kdo četl nebo poslouchal Ivo Tomana ví. V západních zemích jako je USA, Kanada, V. Británie jsou finanční poradci jako u nás právníci. Stejně tak to bude i u nás, takhle přesně to začínalo v těch zemích a za nějakých 15-20 let se ti rádoby poradci odstranili regulací.

A kde je větší potenciál? Tam kde se firmám na trhu daří, že bych si třeba udělal byznys v odvětví, které vzkvétá? Nebo tam kde je díra na trhu a každý nadává?

Podle mě to je o sympatiích, o lidech. Já jsem se spojil v mém rodném městě s mým dlouholetým kamarádem, který mi sjednal schůzku s manažerem Partners. Lidsky jsme si sedli a tak jsem se začal zajímat. Takže jsem pod křídli Partners a převzal jsem myšlenku Finanční poradenství jinak, to jinak znamená, že cíl je pracovat pro klienty a posunout tuhle branži dál. Ale co naplat, stejně si to dělám podle sebe, protože já si nenechám do ničeho mluvit a jdu si za tím co chci.

Jde o to chytnout někde jednoho opravdu spokojeného zákazníka, který má slovo u ostatních a jsi vysmátej(nebo aspoň můžeš být)

Jo, s tím souhlasím. Ale píšeš to trošku jako, že to je náhoda. Já to beru jako jasnou věc, klient musí být spokojený, musíme spolu mluvit narovinu atd.

Mým cílem je mít profesionální poradce a dělat tuhle práci kvalitně a profesionálně. A lidi se s tebou nesetkají, protože to je Partners nebo OVB nebo AWD... ale protože to je ten někdo, kdo je prý dobrej, to mi říkal ten a ten, tak se s ním tedy sejdu.

Můžeš to založit na nějakém nekonvenčním podnikatelském přístupu - třeba pracovat za nějaký paušál a dávat provize lidem. Tím se odlišíš od zbytku, kteří neoptimalizují výsledek na klienta, ale na výslednou provizi. Proto to vypadá, že to dělají blbci A proto takovým lidem nikdo nevěří a proto je lidí i přesto využívají, protože nic lepšího není.

Když bychom se bavili o profíkovi ve financích, myslíš, že by takhle pracoval? Že by mu šlo aby si jen vydělal na klientovi? Vždyť to by se muselo provalit a to by byl sám proti sobě, aby se takhle poškodil,ne?

Vy jste si mysleli, že jsem vytvořil novou firmu, viďte? Já to beru tak, že si tvořím firmu se svými pravidly pod hlavičkou Partners a vyhovuje mi to. Zakladateli společnosti jsou totiž lidé se zkušenostmi a obrovskými schopnostmi.

Co si vlastně myslíte o téhle práci? Myslíte si, že má smysl? Třeba když jí někdo chce dělat jinak?

Zdravím vás,

přestěhoval jsem se do Prahy s mojí přítelkyní kvůli VŠ, ale jelikož mě škola moc časově nevytěžuje, začal jsem podnikat. To jak jsem přemýšlel v čem podnikat by bylo na jiné povídání a tak to jen zkrátím. Můj taťka dělal v pojišťovne, děda ve spořce a když jsem se začal o finance zajímat něco mi došlo. Že se většina lidí chodí radit k lidem, kteří o tom buď nemají ani páru (rádoby poradci, zaměstnanci na přepážkách) a nebo k lidem, kteří mají praxi a vzdělání, ale pracují pro určitou banku nebo pojišťovnu. Vidím v tom potenciál udělat něco jinak a společně s pár lidmi využít potenciálu jaký tady je. Jednoduše podnikat ve financích, mít možnost získat informace a ty pak lidem dát. A postavit to na kvalitě.

Ale ať už je podnikání jaké chce, musíte se nějak dostat k poptávce. A jak jsem nad tím tak přemýšlel, vzpomněl jsem si na tohle fórum, kde se hledá poptávka = žena, vztah atd. Něco na tom bude a proto vám píšu. V praze mám jedny známé, kteří vědí o tom co dělám, ale mají spoustu práce, samotné je asi nenapadne přijít a pomoct mi. Říkal jsem jim o tom, ale nijak se nesnaží. Pak mám dva kámoše, jednomu se líbí co chci dělat, tak o tom povídáme. Ten druhý nijak zájem neprojevil.

Jednoduše nevím jak se dostat k lidem z Prahy, jak ukázat svojí myšlenku někomu a přes toho jít dál. Reklamu dělat nechci, chci jít přes spokojené klienty. Jenže jak na to, když to zajímá hlavně lidi, kteří mají příjem a já znám většinou jen studenty? Oslovovat lidi na ulici je blbé...

Sakra mám nápad s obrovským potenciálem, ale jak ho rozšířit. Je tady někdo z Prahy?

Asi bych potřeboval, aby my jí někdo začal balit, protože teď jak v ní mám jistotu a jsme spolu každý den, tak koukám po jiných Ne, že bych nebyl spokojený s mojí... Ale když jde fakt hezká holka s pěknou postavou, tak se na ní prostě podívám a moc si to užívám. A v poslední době potkávám dvě nebo tři v mém okolí pořád častěji. Jenže co naplat, kde byly, když jsem nemohl žádnou najít a byl jsem z toho vedle, že nemůžu najít žádnou ideální a žádnou, která by se mi fakt líbila. Musím si vážit toho co mám, pak bych toho mohl litovat. Tahle je opravdu báječná, jen co je pravda.

Dík za vaše názory a zkušenosti. Pokusím se postupně odpovědět a přidat trochu vodu na mlýn.

Beduin: Svůj příspěvek jsem chtěl formulovat tak, abych si mohl přečíst zkušenosti jiných, nechtěl jsem se ptát co mám a nemám dělat. Samozřejmě, že se rozhodnu podle sebe. Život spolu jsme si již vyzkoušeli, trvalo to týden na dovolené a pak samozřejmě jednu dvě noci... Občas to už je moc, být spolu 24h denně, ale imho to bude v Praze lepší, jelikož budeme každý na jiný škole, budeme se vídat až na večer, každý své aktivity. Věřím, že to půjde.
     Nad tou praktickou částí jsem taky přemýšlel a jelikož mám v Praze část rodiny a byt bude od nich, tak se nebojím. Mám velké štěstí, že se jim zrovna uvolnil jeden byt.

Av4: Díky za rady Kalkuluju kalkuluju

joei: Je dobrý číst, že v tom nejsem sám ) Je pravda, že by v bytě měl mít každý své místo, soukromý. To určitě plánuji a neberu to na lehkou váhu.

 Ať jsme si zkusili bydlení jakkoliv dlouho spolu, tohle bude jiné. Bude to už opravdový společný život a abych řekl pravdu, přechod do tak velkého města, když víš, že tam nejsi jen na exkurzi, že se po týdnu nevrátíš v klidu domů do malého městečka. Bude to síla Ale věřím, že mi to pomůže jít zase dopředu.

Teď trochu off topic, ale když jsem neměl holku, těšíl jsem se do větších měst, abych je tam chodil jen tak náhodně balit. Ale né, že taky pak na fóru uvidím, že mi mojí slečnu někdo balil cestou ze školy!! Malinko se bojím, že nás se slečnou život v Praze, při vysoké změní. Uvidíme

[Moje představa:]

Čau, chtěl bych znát váš názor, jak by jste se zachovali v mé situaci.

Teď to budou dva roky našeho vztahu, vídáme se denně na stejné škole. Letos maturujeme. Nemám co bych mojí slečně vytknul, snad občas náladová, ale jinak vynikající. Moje první opravdu velká láska, stále se mi líbí (ačkoliv se mi líbí i jiné slečny, viz. můj předchozí topic), tak mě pořád a vždy zaručeně rozpálí. Výborně vaří, super rodina, rozumíme si nejen v sexu, ale i kamarádství, z čehož naše láska vznikla. Podle mě do života ideální, aspoň tomu dát šanci, nebo ne?

Jdeme oba do Prahy na vysokou a mám možnost pronajmout byt 1+kk. Šli by jste do bytu, případně na kolej, se svojí partnerkou?

Moje představa: Kdybych bydlel s kámošema na koleji, za slečnou bych stejně jako blázen pořád dojížděl a byl s ní co nejvíc. Někdy by chtěla ona, někdy já,  v součtu by jsme spolu byli pořád. Na kolej bych pak přišel večer, šel bych do hospody s klukama a druhý den to samé. Moje představa je taková, že bych měl rád doma klid, nikdy jsem nebyl takový, že bych rád chodil na diskotéky, po nocích dělal blbosti na bytě atd. Spíš mě to od mých vrstevníků štvalo. Proto bych radši bydlel se svojí partnerkou a s kamarády chodil po škole ven, chodil bych sportovat, pak třeba na to pivo, ale vždy bych věděl, že mám doma ten svůj klid. Stejně tak bych i po partnerce chtěl, aby měla své zájmy. Aby jsme se prostě v bytě neporafali jen kvůli tomu, že jsme spolu pořád. Ačkoliv si myslím, že by se to nestalo jen tak...

1) Otázka je jasná, jít do toho? 2) Nějaké mínusy? Znáte někdo takovou situaci? 


btw. rád bych k tomu dal anketu, ale asi to bez práv na fóru nelze

Nechtěl jsem to jen dusit v sobě - snad mi to nemáte za zlé...

btw kvalitní příspěvek D9 dík

Takže můj topic uzavřeme? Chápu příspěvky skoro všech co mi sem napsali, někteří byli proti, ale imo je to tím, že jsou v odlišné situaci a neví jak se cítím. Ovšem já nechystal nějakou velkou změnu - opustit partnerku nebo tak... Jen jsem se chtěl podělit o názor a vyslechnout vás ostatní. Určitě správná myšlenka je ta, že kdybych svojí slečnu opustil a zkusil to s jinou, tak by se mi po roce a půl stalo to samé nebo bych s ní třeba nevydržel ani rok. Takže  -  jdu si užívat krásného vztahu! 

za sex nie.. ked volakam ideme tak plati vzdy ona.. potrebujem nove oblecenie tiez ona meniny narodeniny vsetky sviatky dostavam peniaze.. posilovna doplnky.. vsetko mozne.. chodi do roboti a ja do skoly.. 

Určitě máš i nějaké peníze z brigády nebo aspoň kapesné. Snad by vše nemusela platit jen ona  Jinak tvůj první příspěvěk je jen malinko podobný v tom mém. S mojí partnerkou chci být, jen se svěřuji o mých myšlenkách, které jsou podobné jako tvoje Ovšem rozum mi říká, že najít tak báječnou holku jako je ona, to není jen tak a zkazit si to kvůli sexu s jinou, ať už mě to láká jakkoliv, to nemá cenu 

[jaké je v dnešní době mít jednu slečnu na celý život.]

Chlapi, ale já se jen ptal jestli má někdo stejné zkušenosti a jaký máte názor na to, jaké je v dnešní době mít jednu slečnu na celý život. Téma jsem bohužel při popisování více rozvedl do stran a popsal spíš to, jak mě občas lákájí i jiné slečny a i proto jsem se pak sám sebe ptal, jestli v 19ti dokážu myslet natolik dopředu a vybrat si ženu na celý život nebo by jste to radši v tomhle věku brali s nadhledem. Za sebe - cítím to velmi vážně a dokážu si představit, že spolu zestárneme.

 Já přeci nenapsal nic o tom, že bych svojí dívku podvedl - nikdy bych neudělal to, co by vadilo mně, kdyby mi udělal ona.

Každej normální chlap v LTRku má někdy chuť na jinou. Někdo odolá, někdo ne. Jde o to, co si od svého vztahu slibuješ?

Nechci nový vztah, jen se mnou cloumají lidské pudy

...Taky mám pudy, když jsem s holkou chodil líbily se mi jiný holky, ano je to normální, ale rozhodně jsem si toho vztahu cenil. Buď si happy a nebo nebo. Rozchod až pak sex.
Mi to připomíná příběh z bible akorát si to jabko ze stromu utrhla Eva...

Myšlenky o tom, jak se s tím vyrovnat a co to vlastně v mé hlavě teď je, mám v sobě už delší dobu, až teď jsem to napsal na fórum, chtěl jsem vidět názor někoho jiného, popřípadě jiné zkušenosti. Třeba by mi někdo napsal, že on se s holkou rozešel, protože mu bylo právě jen 18 a chtěl si ještě užívat. Nebo mi napíše někdo jako Ava, že nevidím nic špatného na tom s tou holkou být do konce života.

Věř mi Barzi, že jsem s mojí slečnou velmi spokojený, všechny naše prvotní problémy jsou pryč a právě proto mám čas na to, aby se moje myšlenky směřovaly i jinam Stejně tak ale bych mohlo založit diskusi na téma Jak se vyhnout zevšednění ve vztahu nebo Experimentování v sexu. Není to o tom, že bych nebyl spokojený se svojí partnerkou, jen jsem zde napsal jednu věc z mnoha, tak mě podle ní prosím hned neodsuzuj.

Tvůj problém je ten,..

No právě, myslíš, že nemám srovnání když jsem měl dva vztahy na základce v 15ti letech (vydželo to asi měsíc a  3 měsíce), pak jsem měl již popsané dva vztahy, jeden jen o sexu - bez lásky a druhý jsem tolik chtěl lásku, ale nešlo to. Poznal jsem charakter čtyř holek za svůj život, z toho ta poslední se mi zdá ideální. Je to hodně nebo málo? Potřeboval bych s každou chodit rok abych je poznal tak abych měl srovnání, jak píšeš?

Neříkám, že je nejlepší ze všech, říkám, že mi je s ní krásně i po roce a půl každodenního vídaní a přemýšlím co bude dál.

... čumět po jinejch a plánovat nějaký zahýbání (i kdyby jen představou) je známkou debility.... jestli ji miluješ neuděláš nic, čeho bys
litoval...

Nečekal jsem, že by mi za to takhle někdo vyčinil Protože já bych jí ani našemu vztahu neudělal nic, čeho bych litoval a sám jsem takovéhle myšlenky nikdy neměl, až teď po delším vztahu. Proto se s nimi chci podělit a přečíst si vaše názory.

... Nová bude vždycky nejdřív lepší, ale dřív nebo později budeš tam kde jsi teď...
... Vezmi si jak to bylo dřív. Kolikrát se lidi vzali ve 20, předsvatební sex byl tabu, byli spolu do 80ti a myslim, že většinou jsou celkem šťastní a nemají pocit, že by jim něco uteklo. "What really matters is the part that stays when love disappear"...

První tvoje myšlenka mě vždy jediná uklidňuje a teď když jsi to napsal, tak jsem za to hodně rád Máš pravdu, napsal jsi to skoro tak, jak to mám v hlavě já. Po praktické stránce je to pak docela krutá představa, když si předtavíš, že tuhle kočku před tebou mít nikdy nebudeš, protože máš svojí lásku. Kdyby si je šlo na den vyměnit...  

Já vím já vím, musím to překonat a prostě na to nemyslet? Občas si říkám, že teď jsou holky v nejlepším věku, teď jsou úžasný a pak už to nebude ono, jenže s tím se změním i já a nebudu mít takové chutě - asi? Ale nechat svojí slečnu kvůli sexuálnímu zážitku s jinou, fakt tak blbej nejsem.

Myslím ale, že víc kluků má s tímhle své zkušenost, jak píšeš Avo. Docela rád bych si je tady přečetll 

Čau,

     seznámím vás se svojí situací a po sléze problémem. Je mi 19 let, jako mojí o 4 měsíce mladší slečně, s kterou jsem přes rok a půl. Vídáme se denně, jelikož jsme se potkali na škole, ovšem letos maturujeme.

     Máme podle mě výborný vztah, který se po roce a půl samovolně dostal do pozice, kdy se spolu doma chováme, jako by jsme měli rodinu, koukáme na televizi, máme v sobě jistotu, je to krásné, má to své něco, má to kouzlo, je to samozřejmé, že to není jako na začátku, když se oťukáváš a cítíš vzrušení z nového dobrodružství. Ve škole při stresové situaci kdy jsme pořád spolu to mezi námi vrže, ovšem oba to chápeme a o víkendu v posteli se tomu jen zasmějeme. Přes týden spolu odpoledne nebýváme, až na výjimky a je to dobře, ponorka přichází a oba si víme, že každý musí mít své aktivity, kamarády atd. To je vše v pohodě, krásný vztah, v posteli nám to klape na výbornou, ona je krásná, tam nás to baví vždy a všude Stejně jako když víme, že u mě bude o víkendu spát, tak se těšíme na film, pohodu a drink Ovšem někdy mám divný pocit a k tomu se dostanu teď.

     Před ní jsem delší vztah neměl, nebyl jsem žádný štramák, holky po mě neletěly a ty, které jsem chtěl, můj zájem neopětovali. Měl jsem jen výborné kamarádky a pár vztahů na základce, ale to neberu. Až moje dosavadní slečna mě uchvátila a nekompromisně jsem se zamiloval. Bohužel nám to na poprvé nevyšlo a já se tolik trápil...snažil jsem se vzpamatovat a dokonce se mi začly holky sami nabízet. Měl jsem románek s jednou o rok starší slečnou, kluci po ní letěj jak blázen, hezká byla, ale já byl zamilovanej do jiný... vyspal jsem se s ní, ale nechtěl jsem vztah o sexu bez lásky. Pak přišel druhý románek, zase mnoho snahy a když jsem s ní ležel v posteli, řekl jsem si ne, nemůžu mít v hlavě tu svojí vysněnou a dělat, že to nic není. Byl jsem tedy sám a jen flirtoval a vždy když jsem dal nějaké jen pusu, ať už mě vzrušovala jakkoliv, bylo mi na nic. Po půl roce jsem se ovšem náhodou dostal k mojí vysněné a konečně jí sbalil.

     To bylo vzrůšo, to bylo štěstí, byl jsem úplně vedle, podpantoflák jak blázen, její tělo jsem miloval a stále miluju! Můžu na ní koukat od rána do večera, s ní si dokážu představit svůj život a to říkám naprosto s čistým svědomím a bez nadsázky. Znám jí, její rodiče, její chování v ruzných situacích, její problémy a vím, že si vyhovujeme.

     Pak ale jdu ve škole nebo po ulici kolem holek, potkám fakt krásnou babu a ačkoliv se mi ta moje líbí stejně tak, tak ta jiná je prostě nová, je sexy, zajímá mě v duchu jaký má zadeček, jaké má tělo, jak voní, mám chuť na sex s ní, chtěl bych jí mít! Jdu dál a za týden nebo dva potkám další hezkou a příjemnou slečnu, kterou bych chtěl poznat, chtěl bych poznat vzrušení z nového seznamování, chtěl bych se opít, balit jí a líbat jí na plese. A teď co? Je mi 19, spal jsem se dvěma holkama, opravdu zbožňuji sex, ovšem nejsem nevěrný a novým slečnám se nepoddávám, nepíšu jim, neseznamuji se. Co mám dělat, když mám báječnou holku, s úžasným tělem, s kterou si rozumím a  které bych klidně svěřil můj život a teď bych si jí vzal, když mám chuť na flirt a sex s jinými? To jí mám nechat, zahodit svojí životní lásku a jít na risk jestli mě vlastně nějaká z těch krásek bude chtít? Kdyby mi několik holek nepsalo, nekoukalo po mně, tak bych to asi nepsal, jsem při zemi a vím, že ty krásný holky z pravidla nebudou takové jako ta moje, s kterou si tolik rozumím a překonali jsme spolu tolik překážek.

Mám vydržet a myslet na to, že tenhle vztah není věčný, avšak bych to tak chtěl, protože jí miluji?

Nebo jí mám podvézt či nechat být a jít za jinou? Jenže za rok a půl s jinou to bude zase tam, kde jsem teď nebo ne?

Neřeknu si v šedesáti, že jsem sakra měl na to, abych se pomiloval s více kočkama? Abych si užil více svého mládí a neupínal se hned jen na jednu ženu?

Sakra ale já do 17ti let nikoho neměl a byl jsem hladovej jak vlk a teď když slečnu mám, tak koukám po jiných a toužím po jejich těle! Kurnik ale já chci zkusit ještě holku s většíma prsama, chci blondýnu, chci brunetu, chci zkusit jak chutnají jiné další slečny, chci sex...

ps.: Opravdu nemyslím jen na sex, ovšem při té představě, jak jsem to vypisoval, tak jsem zas dostal chuť 

Díky za odpovědi. Dobře, asi se do toho nebudu plést, byla by to hloupost a rodiče bych dostal do zvláštní situace, kdyby to museli řešit i semnou Sama si jí pořídit může, to vím, ale ona dostala asi před měsícem kázání od rodičů, že nejsou hloupý a až budem chtít, ať za nima zajde, ale že má dost času atd. To už znáte. No a moje slečna měla asi před dvěma lety problém s prasklým kondomem, rodiče o tom tehdy taky nevěděli a byl obrovský průšvih. Proto teď když má mě, nového partnera, tak by chtěla vše v pohodě,s rodiči, aby jí mohli věřit. Prostě sama si tam jít nechce. Ale skoro si myslím,že rodiče jí na to řeknou, ať se tedy začnem nejprve mazlit a zkusíme to rukou ^^ Nevím jakou odpověď čekat, ale musíme to zkusit. S tím přespáváním bych byl rád, kdyby to bylo společně s HA, že by jim to dalo jistotu a nebáli by se. Díky za názory, budu se jich držet a řeknu slečně,ať to řekne sama.
  O postinoru vím, ale mně vadí i to,že se musíme pořád hlídat a stejně bych se bál, postinor se nedá brát furt, to je jasný... Bude to ještě oříšek

Ahoj, je mi 18, mé slečně před měsícem taky. Chodíme spolu rok. Bohužel se za ten rok stalo hodně věcí a asi tak v půlce roku, jsme se pohádali, nebyli jsme spolu a rodiče to věděli. Možná proto to rodičům trochu trvalo. Moje dívka má rodiče, kteří mají svou výchovu a drží se jí, já ovšem nevím, jestli se můžu začít angažovat a posunout náš vztah dopředu nebo čekat až bude ten "správný čas". Vysvětlím situaci.
   
   Pomalinku jsem se začal dostávat do rodiny, z úplného nic jsem se za rok, plný strastí, dostal k dnešku kdy chodím k nim, jsem u nich na večeři, byl jsem u slečny na silvestra, pomáhám s prací na zahradě, slečna chodí k nám. Je to vlastně super vztah, teď už si nemám na co stěžovat, až na.. A to je to. Za celou tu dobu moje slečna nikdy nemohla zůstat u nás přes noc. Na čarodějnice mohla být semnou do půlnoci a pak jsem jí musel dovézt domů. Bydlíme v jednom městě. S tím i souvisí, že rodiče promlouvali do její duše s tématem ohledně sexu. Říkali,asi před měsícem, že nejsou hloupí a ví, že spolu budeme chtít něco mít a až budeme chtít,tak ať si za nimi zajde a řekne, že by chtěla prášky. Ovšem k tomu bylo dodáno, že má na vše moře času a kdyby jsme s tím začli už teď, tak si zkazíme to,co nás může čekat a omrzí nás to. Že můžeme teď dělat jiné věci. Jenže v našem věku... Prostě nespíme spolu každý den, ale myslím,že jako normální lidé se párkrát do měsíce pomilujeme, ale mně to nevyhovuje, chtěl bych,aby měla slečna prášky a hlavně aby se o tom "vědělo". Myslím, že kdyby to věděli rodiče, že je dceruška chráněna, tak jí i nechají u nás spát. Myslím, že tohle tak nějak berou pospolu. Chtěl bych teď o prázdninách třeba aspoň ve stanu spát přes noc u nich se svojí milou. Jenže jak toho docílit? Dá se s rodiči o tom mluvit, mám já sám prostě jít a zeptat se? Nebo ještě počkat, až s tím přijdou oni? Aby se to vůbec někdy stalo.  Milujeme se s prezervativem a stavy, kdy se bojím, že se něco stane mě už opravdu nebaví. Prostě bych chtěl antikoncepci pro svojí dívku. Nemyslím si, že si snad tím zničíme mládí nebo tak něco V tomhle jsem jiného názoru a tohle bych vůbec neřešil, s mojí předchozí holkou to bylo úplně jiné, u ní jsem spal skoro dřív,než mě poznali rodiče, ale co teď s tímhle?