Láskou zmařený život

[Krakonoš]

Ahoj.Celý dny brecím.Nevím, co delat.Je mi 20 let a nemel jsem ani jedno rande, ani líbání.Proste nic.Jsem celkem pohledný, nosím hezké oblecení,chodím ke kadernici a hloupý také nejsem.Nevím, kde je ten problém.Všichni okolo me nekoho mají a já porád nic.Nechci jen tak nejakou holku, ale dívku, která se mi bude líbit.Krásku.Jak jí sbalit?Jaké oblecení je nejlepší?Jak se chovat?Nejaké tipy,triky?Jednu jsem už oslovil, jak jsem Ti psal, ale jak vidíš odkopla me a bylo to fiasko.Nechci kamarádku, tech mám dost, chci holku, která pujde na schuzku a bude se mnou chodit.Jak toho docílit?To mám ty holky zastavovat na chodbe ve škole a jako zoufalec je nekam zvát a prosit je?Je mi 21.To je už kritický kua.Jak mám sbalit holku až budu plešatej, starej chlap, když to nezvládnu v nejlepších letech kua.Doporuc mi triky.Kámoš ted sbalil modelku a já tak strašne závidím.ach jo.co delat?árcáárDo spolecnosti, kde jsou dívky chodím, navštevuji i školu, kde je 45% holek, ale porád nic.Odtažitý také moc nejsem, protože jsem jich pár i oslovil ale nevyšlo to.Jak sbalit dívku?Je mi už smutno a cítím, jak stárnu.Život mi utíká.Nemám ho radeji ukoncit?Dekuji mnohokrát.

[Tom Riddle]

Je mi už smutno a cítím, jak stárnu.Život mi utíká.Nemám ho radeji ukoncit?Dekuji mnohokrát.

mam sice (este stale) len 18, ale ako absolvent osemrocneho gymnazia narodeny na konci skolskeho roka som bol predcasne vrhnuty do ringu "dospelackeho" vysokoskolskeho zivota, takze to citim presne tak isto.. (aj v tom ostatnom sa celkom zhodujeme..) ach, jo.. 

na odpovede sa preto aj ja tesim..

[daemoniack]

Nebudte pitomi...

tohle rozhodne neni duvod k ukonceni zivota... laska je krasna, dulezita, ale neni to cil... teda, jinak. Je dulezite umet milovat, mit pratele, ktere mas rad a kteri Tebe, ale jestli se neco neda, tak je to je hledat cilene. Lidi se proste v Tvem zivote objevi, nemuzes je k tomu nutit, i kdybys vedel, ze tam proste musi byt at chtej ci ne.

Krakonos: zda se mi to, nebo jsi uz pred casem rozesilal zoufala PMka?? Nebyla jsem nikdy v Tve situaci, ale mnoho mych kamaradu ano a casem se proste slecna najde. Nesmis se na to tolik upinat... Hlavne jak o sobe pises,prijde mi, ze Ti ani tak nejde o holku, kterou bys mel rad a ona Tebe, ale o tu modelku, jako ma kamos... a co bys s ni delal? Psal bys sem zoufale zpravy kam jit, co rikat? Spis bych Ti rekla, at pockas... nemyslis na to, venujes se svym zalibam, skole a porad se koukej kolem sebe. Oblekej se, jak se citis dobre, ne jak diktuje modni casopis. Asi bych se bala chlapa, kterej by vedel lepe nez ja, jake barvy jsou v kurzu a kterej gel je na vlasy nejlepsi... No, nebo mozna najdes takovou, ktere jde pouze o tohle  a o nic jineho... nic proti, kdyz spolu budete stastni....

[R3v]

Asi tak, jednoducho bud sam sebou... Cielene hladanie obcas nie je na skodu, ale vacsinou to ta dievcina spozna ze sa to cele robi nasilu a vycuva z toho. Mozno aj to boli chyby v tvojom pripade. Modelka nemodelka, ty chces dievca alebo chces niekoho, s kym sa mozes ukazovat? Ako povedala deee tu hore nado mnou, moc to silis. A btw, ja modelky priam nemozem vystat a nedokazem pochopit co je na nich pekne (vratane vsetkych tych zmalovanych typov s odfarbenymi vlasami, desiatimi kilami hnoja na xichte a 50 kilami hnoja vo vnutri hlavy - cest vynimkam)... Najskor si urci priority co chces, ak hladas ozaj dievca, ktore chces aby ta malo rado a ty ju, tak sa na nic nehraj a hladaj intuitivne, nie nasilu...

[Av4]

Krakonosi, neuraz se, ale uz je z tobe napul spammer. Navic, to ze chces modelku jako ma kamos je fkt ubohy AFAIK. No, ale nebudu do tebe zbytecne rejpat.

[moby81]

Ahoj. Nezoufej! Buď sám sebou. Buď optimista a všechno nějak dopadne. Sedni si, poslechni si nějakou pěknou písničku, podívej se na dobrý film (ne Rambo XII ), přečti si nějakou knížku a hlavně nezáviď ostatním! Závist ti nepomůže - mám s tím opravdu hodně zkušeností.

Nebudte pitomi...

tohle rozhodne neni duvod k ukonceni zivota... laska je krasna, dulezita, ale neni to cil... teda, jinak. Je dulezite umet milovat, mit pratele, ktere mas rad a kteri Tebe, ale jestli se neco neda, tak je to je hledat cilene. Lidi se proste v Tvem zivote objevi, nemuzes je k tomu nutit, i kdybys vedel, ze tam proste musi byt at chtej ci ne.

No je jasné, že lidi k ničemu "nutit" nemůžeš - proto jsem absoulutní odpůrce všech totalitních systémů (ať už v politice nebo i v běžném životě). Jenže lásce se musí pomoct! Sama ti do klína nespadne. Nebo se opět mýlím? Zdá se mi to nebo je mezi muži a ženami opravdu tak veliký rozdíl v chápání lásky? Jak to teda chceš udělat? Já celý život hledám spontálně (proto jsem to zkoušel prakticky jen na kamarádky, protože holku musím ZNÁT, nejde mi o kozy a prdel) a láska nikde (tedy ta jednosměrná ze mě ven ano, ale nějak to vázne nazpět)...

Pokud si opět někdo chcete počíst, tak zde něco mám. Pro mě láska znamená následující - být druhému oporou, zastáním, mít o něj starost (zase ne zoufalou starost - prostě zvýšený zájem), vciťování se do něj (souvisí s předchozím), obrana partnera, hmotné zajištění partnera a případně rodiny. K tomu si s dívkou musím nutně rozumět - prostě povahy musí jakýmsi způsobem zapadat. Problém je, že takto to určitě holky nevnímají. Já bych řekl, že holka se tzv. zamiluje například do očí a černých vlasů muže, tím to pro ni začíná i končí a říká tomu láska (mluvím o ženách ve věku pod cca 25). Nějaké duševní kvality se neposuzují - viz. jejich ochota setrvávat ve vztazích s násilníky (to se ženám asi líbí a proto nechtějí "hodné" chlapečky - že by potřeba někomu patřit? jenže co když muž nechce ženu vlastnit, ale chce ji za rovnoceného partnera?), absolutní netolerance k jakýmkoli chybám během svádění (můj problém s doteky například nebude vhodné téma rozhovoru na rande, jenže zrovna tento problém "vztah" zničí hned v zárodku - bez možnosti nápravy a druhé šance a jako chlapa mě to diskvalifikuje bez ohledu na další mé vlastnosti, které už ovšem ženu nezajímají), vyžadování zábavného partnera (to musíme být šašci? musíme vážně stále něco říkat a bavit vás? co když nechci být ženě za šaška, ale partnera?), vyžadování optimismu (realističtí a pesimističtí kluci nejsou v kurzu. ale proč? vždyť život není legrace, stačí se trošku rozhlédnout. možná proto muži nechodí za kartářkami, nežerou horoskopy - mamut byl před ním a byl to mamut, jasný cíl - nesměl věřit, musel vědět), vyžadování perfektního odhadu situace a její využití (souvisí velice úzce s tlačením a netlačením na pilu. já nevím jak ostatní, ale já nejsem jasnovidec a ženy tyto informace na čele napsány nemají)...Bože já jsem nějaký zaujatý A teď co stačí ženě? - pěkná tvářička, úsměv, makeup a pěkné oblečení (a ani to není nutné). Fuj, teď mě tady holky zlikvidujou Ale je to tak! Že je upejpavá - nevadí, že lže sama sobě - nevadí, že je neupřímná - nevadí, že je bezcitná - nevadí, že je na prachy - nevadí, že je intelektuálka - nevadí, že má 30 kilo navíc - nevadí, že je nudná - nevadí, že nemá fantazii - nevadí, že je líná - nevadí, že je hysterická - nevadí, že neumí vařit a domácí práce jí vadí - nevadí (jsem hodně emancipovaný chlap a například mě osobně domácí práce včetně vaření a uklízení vůbec nevadí - to jen na okraj pro feminističtější jedince)...O všechno se postará chlap! Musí! Prostě holka si chlapa vždycky najde, ale trošku frustrovaný chlap - byť jen v jedné oblasti - má opravdu VELIKÝ PROBLÉM! Já na duševní vlastnosti kladu u holek veliký důraz, ale je to tak i od žen směrem k mužům? Máte v sobě nějakou toleranci a opravdový zájem člověka poznat nebo se řídíte jen intuicí? A teď se do mě pusťte!!!

[Av4]

Moby, uz ses jak dextera Sechny hazis do jednoho pytle. Je to JEN A JEN TVOJE CHYBA (resp. SMULA), ze si nenasel tu pravou. Je jich vic nez dost. Ale nevim proc chodi vzdycky s myma kamaradama

[dextera]

to Avaranger: možná házím všechny do jednoho pytle, ale mám teď k tomu dobrej důvod...časem to možná přejde...

to Krakonoš: stárneš od té doby, co jsi se narodil  takže bych to tak tragicky neviděla...a příjde mi jako totální blbost ukončovat život v 21 letech kvůli tomu, že jsi nenašel ještě tu pravou..to jsi snad ani nemohl myslet vážně????

[dextera]

vyžadování optimismu (realističtí a pesimističtí kluci nejsou v kurzu. ale proč? vždyť život není legrace,

Právě proto musíš být optimista, pže život není legrace...chceš se snad s někým druhým utápět v žalu? Každej má právo na smutnou náladu, ale nesmí to být pořád...Chlap, co by se pořád litoval a všechno viděl černě by se mi příčil...

[moby81]

Chraň pánbůh, že bych házel všechny do jednoho pytle! Vím moc dobře, že co člověk to názor a co člověk to postoj! Respektuji to. Jen mě sere, že mám takovou smůlu Už se tomu směju.

Pesimismus či realismus není o utápění v žalu! Já si v něm nelibuji. JE TO O REALITĚ (SKUTEČNOSTI)! Ne o vidění černobíle. Ne o pohádce, kterou lidé chtějí žít (to je to "veselí" - bílo)! Rozhlédni se! Jak chceš být z okolního světa veselý? Jak? Jedině přes ignoranství, přehlížení, přetvářku, lež a lhostejnost! Jinak nemáš šanci...

[Av4]

Moby81: To vis, ze je to o pesimismu / optimismu a utapeni v zalu. Ty nejsi zadnej realista, prosimte Jen se neumis radovat ze vsednich veci a hladis si svoje male bolistky, a doufas, ze se sami od sebe vyleci a nebo ze se nevyleci nikdy. Jak chci byt z okolniho sveta vesely? Jednodusse. Staci se neupinat na svoje problemy. Jak sem psal nahore, mozna sem na tom dost podobne (podminkami) jako ty. Jenze rozdil mezi nami je v tom, ze ja se dokazu raodvat z malickosti. Dneska sem se usmal na asi 50 lidi. A jedna moc pekna slecna se na mne usmala zpatky. A to je pak jako balzam na dusi. Jiste, hned behem prvnohi nasledujiciho cvika se na mne nahrnulo tolik problemu, ze sem nevedel kde mi hlava stoji. Ale to predse neni duvod byt zahorkly a zanevrit na cely svet. Nekdy je dobre (pekna slecna se na tebe usmeje) nekdy je spatne (netusis co to sakra je smerove pole diferencialni rovnice), ale neni furt jen spatne. Problemy prijdou sami, ale radost si musis zaslouzit a nebo mit jen stesti

[moby81]

Avanger: Raduji se z drobností. Jenže zároveň vidím svět jako šedou plochu. Jsem realista. Není zde ani čisté dobro (radost, láska, optimismus) ani zlo (žal, smutek, bolest, pesimismus). Když vidím usměvavou slečnu (například) nebo hezký film, slyším pěknou písničku (teď zrovna mi řve do uší Summer of 69 od Bryana Adamse) či něco podobného, tak to je to světlo. Jenže pak si pustím televizi a vidím dokument o českých dobrovolních v humanitárních misích (například) nebo o vývoji vodíkové pumy či uvidím na ulici zamračnou slečnu - to je zase tma a smutek. A to jsem já. Nejsem ani jedno. Hledám rovnováhu. A radost si nemusíš zasloužit. Jde jen o tvé svědomí a co jsi schopný (nebo ochotný) přehlížet - existují lidé, kteří si nejen dělají srandu (vtip je vtip) z holocaustu, ale dokáží jej i přímo zpochybnit (to je jen příklad, našel bych další desítky jestli chceš, ale všeobecně sem leze zařadit veškerou radost z lidského utrpení a smrti), znevážit a mít z toho "radost". Nejedná se o zaslouženou "radost", ale o "radost" vykonstruovanou jejich (dle mého názoru) chorou duší. Má je chorá taky, protože nedokáži pochopit proč SE VYŽADUJE optimistické vidění (a popis) světa, i když se jedná o pouhou LEŽ!!! (Ještě jednu poznámku - myslím, že nejsem žádný suchar. Rád se směju, ale musí být čemu. Například z hudby si vybírám pouze optimistické kusy, na depresivní písničky moc nejsem. I když Pink Floyd si poslechnu, ale radši Dire Straits, Satus Quo, Def Leppard, atd...)

Já jsem "splínař". Když jsem se dozvěděl o jistém Sungovi a 32 mrtvých studentech na univerzitě, tak mi nebylo ani trošičku dobře. Prostě se vciťuji i do úplně cizích lidí, kteří jsou na tisíce kilometrů daleko. Celý život  jsem se zajímal o války, konflikty a násilí, které způsobilo lidské plémě. Byl jsem v Osvětimi. Přečetl jsem řady knih. A nechal jsem toho! Prostě je toho moc! Má duše není schopna více snést. Lépe nevědět! Jenže už to ze sebe nedostanu, nejde to jen tak vymazat. Nehraju si na žádného moralistu. Nepřísluší mi moralizovat. Jen bych byl rád, kdyby na světě bylo trošičku více tolerance a pochopení pro druhé...a zároveň moc dobře vím, že se jedná jen o pouhé přání...to je to, z čeho je mi tak šoufl. Ta marnost. Ani nevím proč to sem píšu. Většina lidí má proti těmto pocitům jakési "požární" stěny skrze které to neprojde. Já také, ale jen ne tak pevné. Mrzí mě to...vybrečel jsem se sem, tak mě prosím neukamenujte...

Jo, a protože jsem realista, tak se také podle toho stavím k problémům a krizím - předcházím jim jen co to jde a pokud to nejde, tak se k nim stavím čelem a s vypnutou hrudí. Vím - neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Chce to však sakra práci, aby se vyhýbání problémům nějak dařilo (nechlubím se, furt je co zlepšovat - nejsem jasnovidec a nikdy nebudu) a navíc se to tak nikdy dařit nebude (jasnovidectví), takže se stejně nějaké problémy dostanou skrz...člověka to zamrzí a odradí od předcházení, začne je brát jako samozřejmost (vyhnout se tomu přece nejde a řešení je příliž namáhavé, přitom je to jen a jen o lidské lenosti) a začne hledat útěchu v radosti (zapomenout je přece tak snadné - proto se fetuje a chlastá, ne?)...Vybulte mi prosím někdo tuto logiku (jsem samolibý hajzl, který má rád pravdu - just kidding - jen prosím argumenty, ne demagogii)...

PS: k těm knihám - Sofiina volba, Jiskra života, 1984 (měl jsem tu 1982, stydím se Orwell se musel obrátit v hrobě), Farma zvířat, Souostroví gulag - samé optimističtější čtení...pokud nemáte přečteno, vřele doporučuji...a pak také ryzí literaturu faktu a historickou literaturu...možná mě pak pochopíte o trošičku lépe.

PSS: Musím se zdát jako úplný studený čumák. Není to pravda! Emoce spolu a city mne velmi, ale velmi zasahují a velmi je prožívám. Jen mi to neochromuje hlavu - prostě stále mi ještě funguje rozum, i když citově velmi strádám nebo naopak se mnou "mlátí radost" jako sedlák cepem...ach jo...Teď mám smíšené pocity...ani nevím proč. 

[Av4]

Uf, tak a ted se mi to smazalo - sem klepnul na tlacitko na strane mysi a dlao to back a ted uz to tu neni.. .OMG SUX. Napsal sem asz 40 radku. No, to je pekny. No nic. Napisu to rano, ted uz se mi nechce.

[dextera]

moby, tady přece nikdo nemluví o tom, že by se problémy měly obcházet a řešit chlastem nebo čímkoliv jiným. Ber je jako výzvu, kdybys byl v životě pořád jen spokojenej, tak nemáš přece potřebu se měnit a nikam se neposuneš...Proč si někdy místo těch depresívních knih, co jsi zmiňoval nahoře nepřečteš třeba Stopařova průvodce po galaxii Život přece není jen samej smutek...Příjde mi, že jsi moc empatickej a všeho moc škodí...

[moby81]

Bože...všechno jen ne výzvy Dělám ve větší nadnárodní firmě a tam je to přesně o tomtéž - samé rostoucí grafy (musí růst, i když je to lež - prostě vyžadování optimismu) a "motivační" maily, kde se to výzvami jen hemží Let's uptake this challange! Já z toho rostu jako bambus Proboha jen ne výzvy! Prostě dělám co musím a hotovo Jo pozor - cíle a sny mám. Jen tomu říkám "cíle a sny" a ne výzvy A problémy tady nejsou od toho, aby mě k něčemu vyzývaly, ale od toho, aby se co nejrychleji a nejefektivněji zrušily...pokud už něco považuji za problém nehledám v sobě nejdříve nějaké výzvy (co to sakra vlastně vůbec je ta výzva? ), ale vím, že musím problém vyřešit. Zdá se mi to rychlejší a efektivnější.

Vždyť píšu, že nejsem takový suchar - miluju MASH, Červeného trpaslíka, Ženatého se závazky (třeba) a z veselejších knih jsem četl i toho Stopařova průvodce a nebo pár kousků od Pratchetta. Mám rád filmy (prakticky se na nic jiného nedívám - Hostel nebo Saw jsem neviděl a nikdy neuvidím, protže nechci) jako Hledá se nemo, Shrek, Ice Age, Po čem ženy touží, atd... Jenže zároveň vím moc dobře, že to jsou jen pohádky a z tohto "nereálného" světa úsměvů (něco jako rodinná idylka v reklamě na Floru) zase velice rychle procitám zpět do reality. Ale když se směju, dobré pocity zažívám. To určitě, bez toho se žít nedá. Takže tak.

[dextera]

Heh, tak to věřím, že ti to leze na nervy...tam už je to s těma výzvama extrém... a z přednášek z psychologie mi utkvěla v hlavě jedna zásadní věc, kterou nám vtloukali do hlavy: "Když nemůžeš změnit to, co se děje kolem tebe, musíš změnit svůj postoj." Réalnej svět bude takovej, jakej si ho uděláš...

[moby81]

"Když nemůžeš změnit to, co se děje kolem tebe, musíš změnit svůj postoj." Réalnej svět bude takovej, jakej si ho uděláš...

No jo...je šedý - já ho takový mít chci. Jak jsem psal...jen nerozumím tomu, proč se všude vyžaduje jen ta bílá? Sakra...Asi se ze mě ten "klaun" bude muset stát, protože s ostatními nepohnu. Tedy ne s ostatními, ale se slečnami při navazování a budování vztahu. Jenže pak mám jeden další problémeček - já nechci, aby milovala mou zábavnost (navíc hranou; nebo mé břišní svaly nebo já nevím do čeho se holky zamilovávají), ale mě a to takového jaký jsem a pokud možno vcelku! Totéž by dostala ona ode mě...Ach jo...

Neumím a nechci lhát, nejsem pokrytec a navíc jsem romantik => absolutní looser. A pak člověk nemá propadat depresím...

[ja]

Neumím a nechci lhát, nejsem pokrytec a navíc jsem romantik => absolutní looser.

Hm, na to uz jsem prisel taky. Akorat jsem neprisel na to, co s tim 

[noghri]

2 moby81:

nevim ani, ze se dnes ta bila vyzaduje... ale je fakt, ze take nemam rada depresivni typy. a nemyslim si, ze bych realny svet nevnimala. daemoniack muze potvrdit, protoze se nechci sirit o detailech, ze toho o realnem, krutem svete vim vi nez dost, rozhodne vic nez bych chtela a o to vic odmitam zit tou cernou. proste obas je zle, vsem je obcas zle a maji obdobi, kdy je vsechno spatne. ale mit nekoho, kdo tou cernou, event. sedou zije kazdy den?? mam jednoho takoveho kamarada a uprimne receno, nejednou jsem mu rekla, ze dnes uz ho nechci poslouchat, protoze je to porad o tomtez. a jeste k tomu s tim zit?!?! ne dekuji... pricemz romantika jako takoveho bych asi i skousla kdyby to pateticky neprehanel )) takze romantik neni minus, tam venku jsou slecny ktere hledaji treba prave tebe, depresivniho romantika...

a tady vidis ten rozdil v postoji... ja verim tomu, ze tam nekde venku nekdo pro me je, ze je tam nekdo pro kazdeho... a krom obcasnych zachvatu menecennosti se tehle filozofie pevne drzim. a kdyz neprijde, no tak holt asi neprijde. vstavat kazde rano s tim, ze takovou jaka jsem me nikdo nechce, uz bych asi davno skoncila v bohnicich nebo pod nuselakem...

[dextera]

Nikdo vám přece neříká, abyste se přetvařovali a stylizovali se do něčeho, co nejste...ono by se to stejně jednou provalilo, že takoví nejste   Jen to chce se pořád nelitovat a nepropadat depresím, že vás nikdo nebude milovat takoví, jací jste...Mě se třeba líbí, když je někdo romantickej a nejlíp pokud je to ještě idealista a ty jeho ideály jsou předem ztracený

[ja]

Nikdo vám přece neříká, abyste se přetvařovali a stylizovali se do něčeho, co nejste...ono by se to stejně jednou provalilo, že takoví nejste   Jen to chce se pořád nelitovat a nepropadat depresím, že vás nikdo nebude milovat takoví, jací jste...Mě se třeba líbí, když je někdo romantickej a nejlíp pokud je to ještě idealista a ty jeho ideály jsou předem ztracený

Vis, my se nelitujem, ani se nepretvarujem ani se nestylizujem do nekoho jinyho nez jsme... a proto jsme taky porad sami

Vy holky totiz neco jineho rikate a neco uplne jineho pak delate ve skutecnosti 

[noghri]

no nelitujete se? vazne? ja to z teh prispevku nejak nevidim.. a jse se sebou spokojeni takovi jaci jste? fakt? tak proc si stezujete... tady je zakopany pes. bud jste spokojeni a pak vam takova malikost jako ze nemate dvece nemuze vadit ( a pak se paradoxne to devce najde) nebo spokojeni nejste, tady nam povidate pohadky o tom , ze chcete slecnu a nemate ji (a hadej co? je to dane tou nespokojenosti, ktera z vas vyzaruje, nicim jinym).

sakra i ten depresivni kamarad si ted nekoho nasel... to uz to musi zvladnout kazdy, kdo se nauci mit rad sam sebe!!!

[moby81]

Noghri: Já se umím smát. Nemám ze života jen to černo. ŠEDÁ!!! Bože, mě snad opravdu nikdo nechápe A pořád o tom nemluvím - uvědomuji si až moc dobře, že by se mnou žádná nevydržela, kdybych jen brčel - a já nebrečím. Tak je to se vším, když se něco přehání a točí pořád dokola - žádné extrémy. Zde jsem se s tím pouze svěřil a postěžoval si.

Určitě kdybych byl se slečnou, tak nebudu mluvit o tom, jaké to bylo při procházce Osvětimí...nejsem morbidní a nechci tyto pocity přenášet na jiné. Jen prostě nejsem tak veselý, jako většina ostatních. Nesnažím se tady někomu zalíbit, jen o sobě píšu a určitě je to o "štěstí" a potkání správného člověka. Jenže fakt nechápu, jak je možné, že jsem ještě nikoho takového nepotkal...Ale budiž. My dva určitě nebudeme typy, které by do sebe zapadly. Jenže to čekáš od muže, že tě bude celý život jen bavit, chránit a izolovat od problémů okolního světa, se kterými se sama budeš potýkat? Toršku útěk ne? Neměli by být partneři oporami sobě navzájem a ne jen muž ženě?

Deprese nemám ani tak z okolního světa (ta "požární" stěna ještě nějak funguje a fungovat musí), ale ze sebe samého a mých frustrací, které řeším na jiném místě tohoto fóra. Tady už to stejně nějak zklouzlo...

Dextera: Idealista...a jaký idealismus máš namysli? Není idea nahodou myšlenka? Takže chceš muže, který myslí a zároveň díky tomuto myšlení sní. Sny mají snad všichni. Já nesním o Lamborghini a vile na Seyschelách, ale o mnohem přízemnějších věcech, jako je o prozumění, lásce, radosti, rodině - prostě štěstí...a pokud jde o nesplnitelné sny - ty mám taky - třeba aby na světě bylo více toho pochopení a tolerance, světový mír, aby nebyl hlad, nvybíjeli jsme velryby a neřezali si pod sebou jako lidstvo tu větev, na které sami sedíme...V každém je kousek idealisty...

[moby81]

no nelitujete se? vazne? ja to z teh prispevku nejak nevidim.. a jse se sebou spokojeni takovi jaci jste? fakt? tak proc si stezujete... tady je zakopany pes. bud jste spokojeni a pak vam takova malikost jako ze nemate dvece nemuze vadit ( a pak se paradoxne to devce najde) nebo spokojeni nejste, tady nam povidate pohadky o tom , ze chcete slecnu a nemate ji (a hadej co? je to dane tou nespokojenosti, ktera z vas vyzaruje, nicim jinym).

sakra i ten depresivni kamarad si ted nekoho nasel... to uz to musi zvladnout kazdy, kdo se nauci mit rad sam sebe!!!

No a pokud se dostaneme do roviny osočování proč kde kdo je a co dělá, tak mě by zajímal důvod proč sem píšeš ty? Nechceš si jen taky náhodou dokázat, že tě někdo poslouchá, že někomu pomůžeš, že budeš pro někoho důležitá? Byť jen ve "virtuálním" světě...

[moby81]

Jo a to že nemám děvče NENÍ ŽÁDNÁ MALIČKOST PROBOHA!!! Víš jaký je to pocit neobjímat? Znáš to? Víš co se člověku honí hlavou? Víš co je to skutečné osamění? Víš jaký je to pocit sedět jakoby na ledové plání a třást se sám zimou? Víš jak to bolí? A nemluví ze mě sobec. Já nechci jen brát! Schází i to, že někdo bude scházet mě! Že mě někdo pozlobí, ale bude tady! A já budu tady pro ni! Ach jo...jsem v hajzlu...nelituju se, zoufám a propadám se...to je vše...