forum.QARK.net

Na mnohá přání začínám psát o životě na americké střední škole a všemu co k tomu patří. Tady z fóra jsme ve Státech celkem tři (jestli jsem na někoho zapoměl tak se ozvěte) - thyrael, Grendel a já - Beduin. Každý s jinou organizací a každý v jiném koutu USA.

Moje první slova kdy jsem vyšel z letiště v New Yorku, patřila mému kamarádovi, který je u hostitelské rodiny na severu, ve státě Maine. Vyšli jsme totiž na parkoviště a já jsem řekl jen "wow". První, čeho si v USA všimnete, je fakt, že tu je všechno větší. Auta, silnice, porce ve fast foodech, postele, kohoutky ve sprše,... prostě všechno. Po jednodenním orientačním soustředění jsem se setkal se svojí hostitelskou rodinou. Svoje host. rodiče oslovuju jménem - prostě jsme se na tom dohodli, mám o dva roky mladšího "bráchu" a o další čtyři roky mladší "sestru". Občas je sice vidět velký věkový a sociální rozdíl takže si nemáme co říct ani se jak zabavit, ale většinu času jsme jako skuteční sourozenci.  8)

Můj první týden probíhal ve znamení úřadů. I když mám test na tuberkulózu v pořádku, je starší než tři měsíce, a musel jsem jít na přetestování. Protože nemám rád injekce, nemám rád ani testy na tb. K tomu jsem musel mít do školy ještě jedno další očkování, takže další injekce :?... Když jsem všechno přežil, následoval písemný test, jestli vlastně umím anglicky. Po asi hodině doplňování slov do článku mi oznámili že anglicky umím a můžu tedy studovat na americké střední škole.

Moje host. rodina mi vybrala školu blízko bydliště (přepočteno něco přes dva kilometry, to je na místní poměry skutečně blízko), ale stejně každé ráno jezdím žlutým autobusem. Myslím, že jsem v buse nejstarší - ze stejného důvodu jako thyrael, jsem zahraniční student a tím pádem nesmím řídit auto. Škola začala v úterý, ale teprve ve středu jsem si šel vybrat předměty a ve čtvrtek nastoupil. Je tu mnohem větší výběr, než v ČR nebo na Slovensku. Dokážete si představit ve vaší škole předměty jako Technika divadla, Geosystémy nebo Pokročilé počítačové vědy? Tohle jsou některé z předmětů na které jsem přihlášený a jsou tu i podle názvu zajímavější jako třeba Maskérství, Pěstování rostlin, případně Tvorba filmů. A jsou tu taky Gramatika i Americká historie - povinné předměty které mi trochu nahání husí kůži, ale dá se to zvládnout.  :)

V naší škole je systém takzvaných A dnů a B dnů. Ve čtvrtek byl A den, v Pátek B den, pondělí bude A, úterý B, pak bude A, B, a takhle se to střídá. Každý den mám čtyři hodiny - ale jsou delší než v ČR, vyučovací hodiny tu trvají hodinu a čtvrt. Úroveň školního řádu jsem už zmínil v jiném tématu - když tu opakovaně porušujete pravidla - používáte mobil, holky mají hluboký výstřih nebo se líbáte na chodbě, můžou vás dokonce vyloučit. :?: ...

Vzhledem k tomu že tu musím mít jeden cizí jazyk, kromě angličtiny jsem začal studovat i francouzštinu (nikdy předtím jsem se žádný druhý jazyk neučil). Ale myslím že mi to jde :) - dokonce jsem si chvíli povídal s Anou (moje host. mamka) Francouzsko(já)-Španělsko(ona)-Anglicko(oba)-rukama_nohama(taky oba)... Historie dopadla mnohem líp než jsem čekal - ve třídě jsem rockstar, od tří holek jsem pozvaný do všech možných i nemožných fastfoodů které v ČR nemáme. :twisted:

Nad Virginií (stát kde jsem) právě zuří hurikán Hannah, ale všichni tu jsou naprosto klidní - prý tu je tohle každý rok. Po jeden a půl denním velkém dešti začal ještě větší vítr, ale už neprší, takže jsme s rodinou vyrazili do kina... Prostě tu je pohodový život (a američani jsou skutečně naprostí flegmatici).  8) ... já předávám slovo thyrealovi, protože ten se s váma určitě taky chce podělit o svoje zážitky a napište si o čem chcete vlastně slyšet  :wink:

Uff, tak jo, ja sice pisu kazdy den sahodlouhe slohovky, pac pisu muym kamosum dopisy, ropdine a pak do spoluzaci.cz pisu denik.

Kdyz sem poprve doletel do Usa, eml sem mit prestup v Chicagu. Tam mi ale muj let do Las Vegas uletel, tak sem mel moji prvni a ssnad nejvetsi a nejhorsi zkusenost se zarizovanim neceho. pak sem se konecne dostal do Las Vegas. Byl sem naprosto ohromen. Setkal sem se se svymi rodici a byl sem vic jak prekvapen. Vzali me vecer cestou na strip v Las Vegas. Do skoly sem nemusel but pretestovan ani ockovanim ani testem na anglictinu, ikdyz si myslim, ze bych neprosel, pac se ucim anlginu jen dva roky. Porpve ve skole to byl ostrasne fajn. Seznamil sem se s mnoha lidmi. Postupne to ale ubylo a uz zadna "atrakce nejsem". Tady sem ve vericim meste a vsichni jsou tu konzervativni strasne v sexu. To me dost nasralo. Zadny holky me nepozvali na nic a to se to domlouva i tezko, kdyz se o to snazim ja. Proste sem si rekl, ze pokud se prestehuju nekdy do USA, coz byl muj sen, tak do uplne jineho statu. Nasralo me, ze muj pickup zivot se na rok prerusi, pac tady se to na holky pouzit vubec neda. Kuurva. Psal sem si parkrat s grendelem a ten ma moohem lepsi podminky, vsak vam to pak napise. Jeho podminky mu fakt dost zavidim.

thyrael: Tak s tím něco dělej. Když jsi začínal, taky to nebylo lehký. Problém promluvit a tak. Musíš najít jejich slabinu. No a co že jsou konzervativní, bude to těžký, ale co. Přece to nehodíš za sebe! Pozvi nějakou jen na "povídání" a ptej se jí, bal jí, dělej všechno co umíš. Neříkej mi, že tě zastaví nějaký trapný pravidlo a styl života...

Scorpio: ono se to ale fakt v podstatě nedá... bratranec taky byl v takovým pošahaným městečku :-$ a ať se snažil jak chtěl (je to naturál... :D), tak prostě nic. I když ano, sbalil jednu chodil s ní za ručičku a kdesi cosi. Ale jak došlo na sex, tak to prostě ne - takže rozchod (i když to jako chození vlastně nebylo).

Supr že jste to založili. Já sám bych o tom skoro i za nějaký čas uvažoval.
Chtěl bychs e vás zeptat. Píšete, že tam jste na střední škole. Jak to jakoby je? Vjakym ročníku tam jakoby jste? v jakym ročníku jste byli když ste tam odlítali? A budete tam maturovat, nebo se na maturu vrátíte?
A jaký jste měli pocity když sta tam letěli tim letadlem? mě osobně by asi bylo strašně šoufl...

Super... jestli máte chvilku, tak mam pár dotazů:

1) Jak je to v Americe se zdravotním pojištěním? resp. kolik stojí? co všechno hradí? Můžete v Americe jít normálně k doktorovi nebo u něj musíte bejt nějakým způsobem přihlášení? Máte nějakou kartičku zdravotní pojišťovny?

2) Jak funguje americká rodina? Jak probíhá jídlo (večeře) v americké rodině? Sedí všichni u jednoho stolu? Co za jídla se tam v rodinách vaří? Modlí se před jídlem? Funguje to tam tak, že muž pracuje a žena je v domácnosti? Kolik dětí Američani v průměru mívají? Do jakého věku děti žijí s rodiči? Klade rodina velký důraz na vzdělání dětí nebo je prostě nechává ať dělají, co umí?

3) Jaký jsou v Americe ceny veškerýho užitkovýho zboží? Jídlo, kosmetika? kolik stojí jídla ve fast foodech? Jí Američani častěji out nebo spíš doma? Jí hodně instantních jídel?

4) Jak jsou na tom celkově Američani s materiálním zabezpečením? Jsou na tom líp než u nás? resp. je pravda, že i průměrný Američan má rodinný domek a 2 auta? Používají Američani vlastní pračku na prádlo nebo chodí do prádelen?

5) Jak velké kapesné dostávají děti od rodičů a na co přesně to kapesné je? resp. kupují rodiče dětem věci jako oblečení apod. nebo si je děti kupují sami s tim, že rodiče jim na to dají peníze?

6) Jak je to se stravováním ve školách? Jí většina studentů ve škole nebo chodí domu, či někam do fast foodu? Můžou Američani normálně opustit prostor školy? Jak dlouhé jsou přestávky? Co o přestávkách mladí lidé dělají, když se nemůžou líbat na chodbě? Mají školy svoje basketbalové/fotbalové/baseballové týmy? Nosí se školní barvy? Jsou na školách roztleskávačky? Jsou studenti na střední škole opravdu tak moc kastováni? Myslim jako na šprty, populární lidi, sportovce, atd? Je na americké škole nějaká šikana?

7) Co dělají Američani o víkendu? Jezdí celé rodiny někam na pláž, k jezeru, nebo na chatu? Jak se mládež v Americe baví po večerech a víkendech? Pijou alkohol mladší 21 let? je mezi mladými lidmi hodně kuřáků? Jak je to tam s drogama? Jak se obecně lidé na drogy dívají a jak moc jsou užívané? Kouří se tam tráva víc nebo míň než u nás?

8 ) Jak je to v Americe s rasismem? Je tam hodně černochů či zahraničních studentů a jsou nějakým způsobem separováni od ostatních? Jsou ve školách velké oddělené komunity lidí?

9) Jak se chovají učitelé ke studentům? Mají učitelé v Americe respekt nebo na ně studenti serou jako u nás?

10) Jaká muzika se v Americe nejvíc poslouchá? Co za hity tam teď právě letí? Jak se Američani oblíkají? Záleží jim na vzhledu, pokud můžete porovnat, víc nebo míň než Čechům? Jsou Američani povrchní?..... Jsou tam hezký holky? :)

11) Jak to je s autoritama? Mají policajti v Americe větší autoritu než u nás? a co dospělí proti dětem? či třeba autority samotných studentů? Je v Americe nějakej předseda třídy, apod.?

12) Jak vnímají Američani politiku? Baví se o ní často? Jsou vaše rodiny republikáni nebo demokrati?

13) Jak jsou na tom Američani s vědomostma? Platí to, co se o nich u nás říká? Je škola v Americe jednodušší než u nás?... jsou tam hloupější lidi? vědí, kde leží ČR?

14) Podvádí se na americké škole v testech a jak moc negativně se na to učitelé dívají? Jsou studenti během výuky uplně sticha nebo na sebe řvou přes celou třídu jako u nás?

15) Jsou v Americe stejný zásuvky jako v Evropě? tj. napětí 230V, 2 kolíky?

16) Co za značky aut se v Americe nejčastěji objevují? Má tam vůbec někdo evropský nebo japonský auto?

Je to daleko lepší než autobusem to mi věř. Hlavně ty letušky  :D

Američani mají 120V sítě. Možná lze někde potkat i 110V a 115V.

Jinak pro upřesnění. Síť má jen jeden kolík, tj. ochranný vodič, který by měl na vás koukat z každý zástrčky. Pak jednofázové sítě mají už jen fázový a střední vodič. Tj. dohromady 3 vodiče (L, N a PE - kolík)  :wink: :D

ja sem skoncil  CR druhak. Tedka sem nastoupil do USA do tretaku. My mame celkem v CR 13 rocnkiku. Oni jen 12, coz znamena, ze budu jakoby v maturitnim orcniku, ale nevim, jestli budu maturovat s nimi. Kazdopadne jak se vratim, tak budu opakovat rocnik.

Odpovedi na otazky od D9:

1)musel sem si zaridit pojisteni od ERIKY, myzslim, ze je to dobre pojisteni, ale nevim co vsechno presne hradi, ale nasi s nim byli dost spokojeni

2)kazda rodina funguje jinak, zhruba jak v CR. Tam taky neni nikdo uplne stejny. Moje rodina ma velky krasny dum s bazenem a s vyhrivkou. Jelikoz nasi posiluji, tak doma maji hodne proteinovych drinku. Takze tohle nam dela mamka kazdy rano. Obed se bud vari, ale dost malo, ale spis mamka neco priveze z fastfoodu a vecer taky, pac. jelikoz americani maji radi kolem sebe prostor, tak sedime u dvou stolu. nekdy se nesedi vubec, nekdy nekteri stoji a tak. Kdyz u nas zrovna neni takta, tak se nemodlime, ale jinak kdyz tu je, tak se modlime pred kazdym jidlem. Je to pekna ztrata casu. Moji rodice pracuji oba. Oba jsou hodne zaneprazdneni. Mamka pracuje od 7:30 do 14:00 a tatka od myslim 17:00 do 24:00. takta pracuje v Las Vegas v hotelu Ceaser's Palace. Ten byva dost casto videt v ruznych filmech o Las Vegas. Jelikoz americani v Nevade, kde sem, veri, ze sex ma byt po svaatbe, a pak jsou strasne nadrzeni po svatbe a asi nepouzivaji kondomy, tak maji dost deti. Kolem 4 v prumeru. Deti ziji s rodici, dokud neodejdou na vysokou, coz je do 18. Pak to nevim, jestli bydli stale doma. A moje rodina se sice stara, jestli mame uz hotovy ukoly, ale ze by kladla velky duraz, ze se musime ucit na Acka, jinak nedostanem to a to, tak to ne.

3)Obleceni je tu v prumeru o hodne levnejsi. Ale jidlo, ktere kupujete ve fastfoodech, zvlast, kdyz si ho kupujete ve skolni jidelne na obed vas pekne prodrazi.

4) celkove jsou na tom americani fakt o dost lepe nez my. Kdyz vidim nejake skaredy dum, maly dum, presto u neho stoji dve pruerna americka auta.

5)ja od rodicu zadne kapesne nedostavam. Kdyz neco potrebuju, tak mi to nasi zaplati. Kdyz jdeme nakupovat obleceni, tak jdeme s mamkou a ta nam to kupuje.

6) My mame ve skole na stravovani jen 30 minut. nekteri si donesou jido z domu, nekteri si ho koupi ve skolni jidelne, ale je to jak ve fast foodu. Pizza, hamburgery... Ale tohle delaji ti, co maji po skole nejaky sport ci roztleskavani. Ostatni jdou domu a naji se az tam. mame system A a B dnu. Kazdy den mame ctyri hodiny, ktere jsou dlouhe 80 minut. Zaciname v sedm patnact a koncime v jednu a pet minut. Prestavky jsou tu dlouhe pet minut, takze sotva mame cas se pres velky skolni chodby pres stovky zaku dostat do trid. Na me skole mame footballovy tym, kde sem i ja, baseballovy tym, basketballovy tym, volleyball holky a tenis a mozna jeste neco. Na skolach jsou roztleskavacky a nromalne se s nimi da pokecat. Aspon na me skole. Na me skole neni zadna kastace. Vsichni se tu bavi se vsema. Kdyz mam ale lifetime sports, neco jako telocvik, tak tam kluci otravuji jednoho kluka, proste si z neho delaji prdel, ale ze by mu braly prachy a strkali hlavu do zachoda, tak to ne.

7) Nase rodina v sobotu je rada, kdyz si muze v klidu posedet doma, pac to je jediny volny den. V nedeli je totiz kostel na tri hodky a pak se nekam jede pracovat. Mladez ma po kazdem zapase v patek tancovani ve skole, ale zadny party u nas zatim nejsou. U nas jsou lidi verici, tak nepiji ani nekouri a drogy uz vubec ne, ikdyz sem slysel od kamose, ze byla party, kde nekteri pili. Ale doufam, ze takovou party nepotkam, pac to bych od ni musel odejit, jinak bych letel domu.

8) V Nevade neni zadny rasismus. Nikde nepotkate skupiny lidi.

9) Nasi studenti maji respekt k ucitelum a ucitele sou k nim shovivavi.

10) S hudbou je to jak u nas. Nekteri maji radi hiphop, nekteri punk... Podle toho se tak taky oblikaji. Ale neni to tak caste. Mame tu v prumeru delsi kratasy nez v CR. Celkove sem byl prekvapen. mam tedka kratasy az po kolena. Vsichni tu nosi ty skejtacky boty. Americani nejsou povrchni, jsou strasne pratelsti, az na me dva bratry. A holky, ty hubene, jsou asi jak v Cr. Nektere pekne a nektere skarede. Vetsina lidi nosi rovnatka.

11) Policajti maji velkou autoritu. Ve skolach jsou u nas predsedobe rocniku. A rodice maji autoritu k detem, az na me rodice, pac ti dva mali hajzlici se porad s nimi hadaji, pac jsou tomu nauceni od jejich praveho tatky. Jsou strasne protivni, lakomi a netrpelivi a rozmazleni.

12) Nasi se o politice nebavi.

13) myslim, ze celkove jsou na tom jednodussi predmety v USa nez v Cr. Kdyz nekomu reknu ze sem z ceske republiky, tak nerozumi, ale kdyz jim reknu ze sem z ceskoslovenska, tak vsichni vi, ze je to nekde mimo Ameriku.

14) u nas se zatim nedelaly zadne testy. Jinak se v hodinach bavime vsichni, apc u nas plati , ze se ma konverzovat o problemu, ktery zrovna probirame, takze se bavime s ucitelem i mezi zaky o tech vecech.

15) jsou tam jine zasuvky, ale da se na ne koupit adapter.

16) Jsou tu hodne ty velky terenni auta. Videl sem Chevrolet. Ale jink vypadaj uplne stejne, ikdyz jsou ruznych znacek. Jeste jsem tak trochu mimo.

díky moc za odpovědi :)

nemas vubec zac

Můžu ještě jednou poprosit o ten popis toho jak přesně ste se tam dostali?
Jo a když už sme u toho, tak to co se dělo v prcičkách (mejdany, chlast před maturitou a podobný blbosti) se prostě nedějí.... (vím je to film a k tomu blbost, ale i tak)?

Zaujimave je, ze ked som bol v Las Vegas, tak vsade dookola sa to hemzilo takou reklamou na nejake spolocnicky a sexualne partnerky. Vsade po uliciach to poletovalo a nebol problem si zaplatit nejaku babu. Tak sa fakt cudujem, ze ti ludia su taki veriaci a sex pred svadbou odmietaju. Mozno je to ale fakt len v Las Vegas ako v meste a v okoli je to uplne inac.

presne tak

a je tam opravdu o hodně víc obezních lidí než v česku?

btw. to že čsr je někde mimo ameriku, to mě docela rozesmálo

mám taky otázečku asi stupidni ale mám :oops:
ják je to v americe z neonacismem ? nosijou tam normálne náckové hakáče na rukávech a tak ? :-s

jeste sem neslysel, ze by byl neonacismus v Americe, to by bylo teda dost stupidni, to by je Amerika ihned vysoupla z USA

Blbost, neonacismus není dokonce v USA ani trestný, takže tam vesele bují...

Augi má pravdu... v Americe je neonacismus, hlavně takový ty mladý blonďatý debilové... v Americe je to o to horší, že tam ten nacismus neznají tak, jak ho tu známe my v Evropě... navíc tam maj mnohem víc etnickejch skupin a přistěhovalců... záleží na tom, v jakém státě či městě... v L.A. neonacismus prakticky neexistuje... je to z toho důvodu, že tam hispánci a černoši tvoří tak obrovskou skupinu, že bejt tam někdo neonacista, tak ho hned sejmou... zato třeba v Alabamě je prej neonacismus docela velkej... často se tam nejedná ani tak o nacismus jako prostě o rasovej odpor (viz. KKK)

(btw Augi: neonacismus neni trestnej ani u nás... u nás je pouze trestná propagace nacismu a komunismu - nepochopitelnou ironií je, že tu máme zcela normálně fungující komunistickou stranu)

hele, znaj tam nějaký třeba evropský interprety? je mi jasný že třeba Tiesta asi znaj, ale já nevim, třeba rammstein a pod.
A jak se dívají na to, že u nás mají radar? vědi to vůbec že tamdle někde daleko na východě, někde daleko za uralem, má bejt jejich radar?
A třeba nelegální software, je to tam tam taky tak rozšířený nebo je tam prostě cena se hrou tak nízká že to nemaj zapotřebí?

Kazisvět: dobrý otázky... hlavně ta poslední mě zajímá... o radaru ví podle mě kulový a interprety taky neznaj a i kdyby jo, tak neví, že jsou z ČR

no, sice na psolední otázk uneznám odpověď, ale tipuji že je to tam také celkem rozsířené - vemte si, že právě tam vznikli první cracky

Fredy: no já taky neznám odpověd, ale můj názor je opačnej... podle mě tam pirátství rozhodně neni v takové míře jako u nás (to vim vlastně i ze statistik, protože u nás je skoro největší)... je to prostě tim, že je tam vyšší životní úroveň a koupit si originální hru pro ty lidi neni problém

tak hele, o radaru vi, a o tech hrach a filmech. Byl sem u kamose a ten mi ukazal mistnost, kde byla dokola velka skrin a v ni plno originalnich filmu a her...

Takže zdroj je Score: Podle odhadů se v severní americe pirátství na PC pohybuje mezi 70 až 85 %.

A ví kde ten radar má být? věděj že v nějakym česku?
 

neviem kto to vycislis(najskor firmy ktore chcu ukazat o ake zisky prichadzaju)... podla mna az take zavratne to nieje
ktovie ake percento je to na slovensku/cesku.


btw otazocka

co si ty myslis o ludoch v USA? napis klady a zapory

Tyjo, čtyři dny jsem nebyl na netu a tolik příspěvků... Ale zkusím za sebe odpovědět.

odpovědi pro D9: Prakticky bych přepsal thyrealovy odpovědi, takže tohle psát nebudu. Samozřejmě se moje rodina trochu liší, ale to je stejné jako v ČR. Hodně lidí (tak 95%) ví o ČR - mluvil jsem o ČR jak s lidma v mém věku i staršíma. A s tou zdrženlivostí v sexu to tu naštěstí nemám tak strašné. I když tu společnost nastavuje hodně tvrdý pravidla, spousta teenagerů si prostě dělá co chce (když je nevidí rodiče, učitelé nebo policie). To i ohledně sexu před svatbou. Dneska jsem se ve škole bavil se spolužákem, se kterým sedím na angličtině, není to přímo pickupper, ale dostal mě do pár skupinek holek. A freak znamená nejen šílený, ale taky spát s někým i když to asi v moc slovníkách nenajdete. :)

S těma skupinkama - to je věc, kterou musím ještě vyřešit. Když ráno přijdu do školy, jsou tam vždycky stejné skupinky lidí. Už patřím do nějaké skupiny všude - na hodinách i na obědě. Ale ještě jsem se nedokopal přijít k nějaký skupině holek a říct "Čau lidi, jak se máte? (tohle běžný začátek konverzace). Ty vypadáš že se jmenuješ (nějaký_jméno). Strefil jsem se?" ... Dneska jsem to aplikoval na jednu holku, ale neměl jsem moc velký úspěch. Ani mě nenechala hádat a řekla nějaký asijský jméno který si už nepamatuju. Doufám že zítra budu mít větší úspěch a v nějaký skupině.  8)

Co se týče počítačového pirátsví - moje rodina má dost striktní firewall (kvůli dětem) takže se nedostanu ani na české warez fórum, natož mezinárodní. Ve škole je veškerý pohyb na internetu sledovaný a můžou předávat záznamy policii, ale jak to je v jiných rodinách, nevím. Ale s originálníma filmama to je tady stejný jak píše thyrael. Hodně lidí si tu kupuje originální hudbu a filmy, protože CD od známých skupin (co hrajou v rádiích) jsem viděl za cenu okolo $10 - v čechách to je třeba osmkrát víc.

Ahoj, zatím  mám dvě otázky, které by mě zajímaly. Jak je to u nich s tříděním odpadu? Jsou na to zvyklí? Třídí se tam vůbec? A druhá věc, která mě zajímá, jak ses tam domluvil? Nemyslím s učitely a dospělými, ale s tvými spolužáky, předpokládám, že mají nějaký slang, stejně jako čeští teenageři.

Děkuji a přeju hodně štěstí za velkou louží.

EDIT: prosímtě, jaké tam mají ceny benzínu a nafty?:-)

Tady ve Virginii je třídění odpadu stanovený zákonem, takže tu pravděpodobně všichni třídí - papír, plasty, plechovky, sklo, a zbytek. Ale v každém státě USA to může být jiné. Ceny benzínu jsou zhruba stejné jako v ČR - přepočítával jsem to z galeonů na litry - okolo $1.75 za litr. Američani mají mince .01 (jeden cent), .05 (pět centů), .10 (deset centů) a .25 (dvacet pět centů), ale ceny všeho tu jsou různé na jednotlivé centy. Mám zvyk z Čech (asi jako spousta lidí v ČR dělá) zaplatit zaokrouhleně nahoru a nechat si vrátit drobné, ale se mi už hromadí peněženka s penny (jedno-centy) a já je skoro nemůžu použít zpátky (vracím s nima ale nekupuju zas tolik věcí, takže to jde pomalu)  :?

A k těm skupinám. Dneska si ke mě v autobuse sedla jedna holka, ale já jsem povídal s "bráchou" tak jsem si jí moc nevšímal. Pak jsem ve škole měl před první hodinou trochu času, tak se přidám ke skupince kde je jeden můj spolužák, a najednou koukám, že vidím tu holku z autobusu (s jednou její kámoškou). Přišel jsem k nim a začínám "Čau, já ti chci říct něco co jsem ti v autobuse neřekl... Mám jen pět minut tak to snad stihnu." Ona zaraženě kouká a pak jsem dodal "zapomněl jsem tě pozdravit". Obě holky se začnou smát. Uff, tady jsem to napravil, ale kdybyste věděli, jak příští konverzaci (tohohle typu) začít líp, budu rád za rady. Pak jsem se zeptal její kamarádky na jméno, ale hned jsem dodal "počkej, budu hádat". Odhadoval jsem "ty vypadáš že bys mohla být někdo od L - třeba Lea, Lucy,...". Skočila mi do řeči že se Kaiti (ale nevím jak se to píše), takže docela blízko 8) ... Přišla další jejich kamarádka (aktuální stav: tři holky a já), tu jsem pozdravil "Ahoj, Caroline" (první dívčí jméno co mě napadlo, je mojí hostitelské sestry). Opravila mě, že se jmenuje jinak, ale jméno si už nepamatuju... Pak jsem se konečně otočil k té holce z autobusu (snažil jsem se řečí těla být na odchodu a ignorovat tuhle jednu) a říkám že musí být někde ze začátku abecedy, a že je určitě Barbara. Všechny holky se na sebe podívaly a začaly se usmívat, tak jsem se to snažil vykecat na konec abecedy a plácnul jsem nějaké jiné jméno. (Tohle byla pravděpodobně chyba, měl jsem rozvést řeč na ty jejich úsměvy.) Řekla, že se jmenuje Ashley (takže jsem se strefil s tím začátkem abecedy :)). Já jsem už byl na odchodu, měl jsem okno a nevěděl co říct, takže jsem se vymluvil že můj čas vypršel a jdu zpátky za kámošema. Zeptal jsem se jich, jestli chtějí hádat moje jméno (asi jsem jim měl rovnou říct ať hádají  :|) a tak podle prvního písmena co jsem jim řekl, uhádly. Potom jsem se vrátil ke skupině kde byl i ten můj spolužák a během zbývajících pěti minut co jsme povídali před hodinou jsem několikrát zahlédl Ashley s Kaiti jak chodí po chodbě, povídají si a občas pokukují...

Když se na to koukám s časovým odstupem, udělal bych některé věci jinak, ale stejně - víc hlav víc ví, takže čekám na kritku 8)

Informace po nějakých dvou týdnech:

Škola je už v plném proudu. I když máme jen čtyři (jeden a půl hodinové) hodiny denně, každý den píšu úkoly na tři až čtyři předměty, ale za to je tu méně věcí na zapamatování - testy nekontrolují znalost jmen a dat (jak je to běžné na českých a slovenských školách), ale spíš zjišťují názor studentů na nějakou situaci. Třeba esej, kterou mám napsat na angličtinu má téma Jak se Nick mění v knize In our time od Hemingwaye - tohle bylo skutečně zadaný téma a můžete psát cokoliv co má něco společnýho s tématem - hodnotí se tu styl psaní (za esej která je zajímavá na čtení a zároveň plná informací dostanete víc bodů než za krátký přehled v několika bodech).

Hobby pro studenty tu začínají v průběhu října a jsou organizované prakticky jen školou. V průběhu týdne jsem byl v Activities office, vzal jsem si seznam a teď koukám. Čtyř stránkový seznam (jen název a kontakt na každém řádku) aktivit - od různých druhů techniky přes sporty a politiku až po tvorbu médií (divadlo, hudba, ...).

A i když teprve končí září, obchody jsou plné vybavení na halloween (tomu bych se moc nedivil, ale prý se ozdoby nastavují tak týden před koncem měsíce) a za halloweenskými hračkami se v koutě obchodů krčí už i vánoční santa clausové :-P Včera jsem si byl koupit nějaké oblečení (tady se tričko i kalhoty hází do pračky už po jednom dni, takže jsem potřeboval trochu víc oblečení) a v části obchodu se sezóním zbožím bylo odpočítávání 89 dní do Vánoc  :D

a co kantoři...vycházej ti vstříc takhle třeba s těma esejema? je jasný že to člověk nepodá asi tak kvalitně jako rodilej američan..

jj to by mě taky zajímalo... a ještě k těm jménům: jsou tam nějaký jména nejčastěji používaná? jako třeba u nás jméno Jan?... a v čem jsou americký holky lepší a v čem horší než český holky? :) ... (btw já házim do pračky tričko a kalhoty po jednom dni i tady).. jo a ještě jedna věc: poznají na tobě lidi hned, že jsi cizinec? a jsi pro ně nějakým způsobem zajímavej nebo exotickej? mají zájem se s tebou spřátelit apod?

a jak je to tam ze skatem ? Je tam plno skejťáku ?  Těch co skejtujou ? :wink:

Jak moc se tam holky malujou? Jsou tam taky fifleny? A jsou tam taky vtipy o blondýnách a fízlech? A vůbec, co jejich humor, třeba vtipy jaký si povídaj, podobaj se českejm?

Viděls Borata? To sako je apríl černé  :lol:

Kazisvět: Myslím, že ani nepotřebuju vyjít vstříc 8) Ne že bych uměl tak dobře anglicky, ale škola tu je fakt jednoduchá. Dneska jsme dostali zpátky pracovní verze esejí (zase další téma) a já jsem tam měl červeně napsáno "Převyprávění příběhu není esej! Téma je Role přírody v knize In our time, tak napiš víc o souvislosti přírody a děje knihy" a takovéhle rady co by měli zlepšit měli všichni. V pátek máme termín na odevzdání finální verze tak to zkusím nějak upravit  :)

D9: Na první pohled jsem nenašel žádný vyčnívající jména. Ale když jsem začal přemýšlet o lidech co znám, hodně holek se tu jmenuje Kate, Kaiti, Katia a podobné odvozeniny od Kateřiny. Naopak u kluků jsou ty jména víc rozházený. Ale docela častý je Chris, Christopher, Chrisitan, ...

V čem jsou americký holky odlišný? Težká otázka :) Jsou víc extroverní - to se mi líbí. V čechách většina lidí nepovažuje za normální přijít jen tak za holkou a začít se s ní bavit. To tu je naprosto normální. A trochu mi vadí že když jde o fyzickou stránku vztahu, jsou víc odtažitý, jak už psal thyrael (btw, taky bys už moh zase něco napsat ať v tom nejsem sám :)) - tady skutečně většina lidí dodržuje pravidlo sex až po svatbě  :? - Ale tohle nemusím řešit - s přítelkyní v čechách jsem dohodnutý, že na sebe ten rok počkáme. A možná i kvůli tomu jsem víc přitažlivej - jsem otestovanej že jsem normální když mám holku :) (prostě že zadanej kluk zajímá holky víc než nezadanej - jestli to umíte někdo vysvětlit líp, budu rád) A mimochodem, poslední dobou mi spousta drobností (jako třeba jen pokroky v angličtině nebo v seznamování s lidma) strašně zdvihá sebevědomí :)

Když procházím po chodbě nebo ve městě, vzhledem nepoznají že jsem cizinec - tady je tolik etnických skupin že skutečně nepoznáš kdo je američan a kdo ne. Ale když mluvím, mám prý silný přízvuk. Já ten přízvuk neslyším, ale je to možný. A mám menší slovní zásobu - podle toho taky poznáš cizince.

Co se týče malování, jsou tu na tom zhruba stejně jako v Evropě. Některým holkám to víc sluší od přírody a některý se trochu přimalují. Ale takový drobnosti jako rtěnka (ale moc se v malování nevyznám) tu používá snad každá holka. Moc velký fifleny jsem tu zatím neviděl. Samozřejmě, některý holku tu jsou skutečně pěkný (odtud vychází označení hot babe - pěkný holky tu jsou označovaný jako nice a nebo hot) a ty se chovají naprosto stejně jako ty "jen" hezký (akorát s rozdílem že mají kolem sebe pořád spoustu kluků).

Vtipy o policajtech jsem zatím neslyšel - lidi tu mají respekt k autoritám jako jsou policie, učitelé nebo vláda. Neslyšel jsem ani žádné vtipy o blondýnách, ale myslím, že existujou, už kvůli tomu že jsem v televizi viděl upoutávku na film o blondýně na střední škole (myslím že se jmenuje Pravá blondýna, ale nejsem si jistý). Vlastně jsem vůbec neslyšel moc vyprávěných vtipů. Doma ale odebíráme Washington Post a v jedné příloze je každý den strana plná komixů. Většina z nich je "vtipná" v tom smyslu že někdo řve z okna "znáte mikea?" a oni ho pošlou do pryč. Nebo dost sledovaný je i televizní show kam lidi posílají videa - většinou to jsou ty "vtipné" pády do vody nebo dorty v obličeji. Ale třeba tradiční garfield dokáže pobavit vždycky  :)

Jasnacka, Garfield je naj  :lol:

a ještě jedna otázečka- a pak už ode mě možná budeš mít pokoj :)
Jak to tam je s vlastenectvím a nacionalismem? Jsou výrazně nějak hrdější na to že jsou američani?
Jak moc je oblíbenej Bush? Jak se lidé dívají na 11 září? Mluví se otom jakoby víc nebo už se na to pozapomělo? A ještě a to poslední-terorismus-mám na mysli jestli tam je víc různejch kontrol a pod.

Co krize v ekonomice? Cejtí to nějak tvoje rodina, nebo jak to vypadá v praxi?

já věděl že jsem na něco zapoměl..díky

Vlastenectví a nacionalismus? Právě dělám velkej projekt na historii o 10th Amendment (nevím jak to přeložit, ale je to jeden z Amendments a má název "Práva přidělená státům nebo osobám", další jsou třeba "Svoboda slova", "Možnost volby prezidenta" atd. - takže něco jako naše ústava ale trochu větší). Historie se tu probírá do detailů - co si pamatuju z poslední hodiny, tak probíráme ustanovení nezávislosti, ale předtím tam byly popisy všech možných bitev jako třeba "Generál Borg povolal George Washingtona jako velitele bitvy u Bunker Hill, protože měl znalosti místního terénu. Na 5 000 britských vojáků čekalo 400 minutemen (speciální rychlé jednotky)." Zhruba takhle podrobně se tu probírá historie, takže z toho je myslím vidět že američani jsou velcí vlastenci  :)

Jinak o krizi v ekonomice se tu moc nemluví (proč taky? je před volbama 8)). Co jsem četl v novinách, ten ekonomický pád je dotovaný z nějakýho státního programu takže pohoda. Jinak moje rodina se krize nebojí - můj hostitelský taťka je generál letectva, ale šetříme tady stejně jako ostatní rodiny. Takže situace tu je stejná jako před tím než ta krize začala být tolik viditelná.

Když už sme u těch voleb, komu "fandí" třeba ta tvoje rodina? Nebo jak je to obecně s politikou? Dělají tam taky takový vopičky jak u nás?

do ktorej strany sa toci voda na toalete?  :lol:

Hezké, že vědí, kolik britských vojáků leželo u Bunker Hill, hlavně, aby věděli, kde leží Británie. Jinak já četla v Timesech, že právě ten zajišťovací státní program způsobil onu ekonomickou krizi, ale nejsem ekonom, takže se do toho radši nebudu plést  O:)

JoeyJoey: Kde leží Británie většina z nich ví, stejně jako většina lidí ví kde je ČR :) - moje sestra byla v USA před sedmi lety a v té době tady moc lidí nevědělo které státy jsou v Evropě nebo když věděli tak nevěděli o rozpadu Československa (Ale byla ve vnitrozemí takže je možný že tam jsou se vzděláním celkově jinak)... Je to zvláštní ale dneska byla ve Washington Post na hlavní stránce informace o zavírání obchodů kvůli té krizi. Takže možná jsem předtím nějaké údaje přehlédnul, nejsem si jistý.

j4c0p: Proti směru hodinových ručiček, protože jsme na severní polokouli  :twisted: (v geosystémech jsme se tohle učili o hurikánech ale pravděpodobně to je stejný i s odpadem :))

P1R3K: Z mojí rodiny není k volbám zapsaný nikdo kromě taťky. Ten půjde volit Republikány (Obamu). Důvod proč se někteří lidé nezapisují do katastru voleb (něco jako matrika tu není -  není tu žádný federální přehled kde kdo bydlí a jak se jmenuje, je tu jen katastr voličů do kterého se můžete zapsat, když vám je 18) je takový, že když jste v tom katastru, můžou vás kdykoliv předvolat do poroty soudu (a to se hodně lidí z neznámého důvodu bojí jít). A vy musíte jít - jinak jdete do vězení.

Dneska jsem představil ten projekt. Bylo docela zajímavý sledovat lidi z mojí třídy historie, jak se stydí mluvit nahlas a říkali něco že "Svoboda tisku vám umožňuje ..." a dál jsem neslyšel protože řečí těla říkali "stydím se za svůj projekt protože si myslím že není dostatečně dobrý". Samozřejmě se musím pochlubit, že jsem nastoupil před tabuli a začal jsem povídat o tom, že spojené státy nemají tolik federálních zákonů protože všechna možná nařízení nechávají na jednotlivých státech... A kromě potlesku (tleskali jsme všem :)) jsem sklidil i poznámku o mém silném slovanském přízvuku :D takže když američani jsou veřejně hrdí na to že jsou američani, já se hrdě hlásim k tomu že jsem Čech! (ale se slovenskem mám taky hodně společnýho :wink:)

Ehm - takže "amendment je do češtiny překládán jako "dodatek" - hodně diskutovaný je např. druhý dodatek.

Republikáni mají jako svého kandidáta do prezidentských voleb Johna McCaina, jeho kandidátkou na viceprezidentku je Sarah Palin, Barack Obama je hlavním kandidátem demokratů. Takže nemůže zvolit za republikány Obamu.

A přízvuku se neboj, toho se zbavíš.

Přesně tak... Nejdůležitější je prvních 10 = "Bill of Rights", přičemž proslulost 2. dodatku je až téměř bulvární :D

Second Amendment: Right to keep and bear arms; A well regulated Militia, being necessary to the security of a free State, the right of the people to keep and bear Arms, shall not be infringed.

Kiruy > Věřím, že s tím Obamou se jenom přepsal :)

Kiruy: Díky za upřesnění, nebyl jsem si jistý, tak jsem kouknul na google a tam bylo v té vyskakovací nápovědě "Republicans for obama" tak jsem to prostě napsal 8-[ - ale volí Obamu (takže demokraty).

JoeyJoey: Těch prvních deset dodatků bylo napsáno někdy na konci 18. století, tak se nediv. :) Jeden z těch dalších zakazuje prodej alkoholu (1919 - ale nejsem si jistý) a další ho zase povoluje (okolo 1930). Další zase upravuje právo vojáků že k vám v případě války můžou přijít a něco si vzít,... Je tu na mě moc nových pravidel, které k tomu ještě musím umět na známku, takže se že se v tom všem trochu nevyznám.  :)

Tak nevim, ale kdyz jsem rikal prodavacce v Targetu, ze jsem z CR, tak vubec nevedela :) A dve zensky, ktere staly ve fronte za mnou rikaly: To je nekde v Evrope, ze...? :lol:

No nevim - mně tahle neznalost přijde naprosto přirozená a Amíkům bych to v žádném případě nezazlíval. Kdyby se mně někdo zeptal, kde je Bangladéš, tak taky řeknu jen "někde v Asii". Prostě svět se netočí okolo ČR O:)

hustejdym: K tomu Targetu (velký obchodní řetězec, něco jako Tesco u nás) mám jeden postřeh:

Určitě jsem říkal že se ve škole na geosystémech učíme všechno možný kromě geosystémů. A díky tomu náš učitel dneska zase komentoval svět. Začali jsme mapou Země v noci. Určitě znáte ten obrázek složený ze satelitních fotek vyfocených v noci - v Africe a východním Rusku skoro všude tma; východní pobřeží USA, Evropa a západní Asie svítí do vesmíru. Po konstatování toho, že my nevíme co to je naprostá tma a kolik energie se spotřebuje za světlo v noci se téma přesunulo na ekonomickou krizi. Dozvěděli jsme se že budeme muset víc šetřit a že potvrá dlouho než se cena dolaru vrátí tam kde byl dřív. Musím podotknout, že tenhle učitel je skutečně pohodář a je oblíbený - jen abyste si dokázali pravdivě podbarvit tenhle text. Diskuse probíhala dál a dostali jsme se na téma Proč právě probíhá tak velká inflace. Údajně to je kvůli válce v Iráku - přece jen někdo (stát) to zaplatit musí, to samé s penězmi putujícími na vojenské mise do Avghánistánu. Tohle mi přijde jako docela zajímavý názor, proč tu je takový dluh... Ale abych se vrátil k Targetu: Po tom nám jako správný učitel oznámil, že bysme se měli učit, jestli chceme žít v téhle oblasti kde žijeme (je pravda že tohle město, kde bydlím, je město na vyšší úrovni - i cenově) a mít nějakou solidní práci - ne stát u pokladny v Targetu... Z toho vyplývá, že lidi u pokladny v obchodních řetězcích jsou asi méně obecně vzdělaní než ti kteří tam nakupují - tím je nechci urážet, jen říkám svůj odhad veřejného pohledu místních lidí  :)

Jj, ono s těmi pokladními to bude stejné jako u nás ;)

Ohledně krize, co vím, tak by se dala vysvětlit takto:

Banka si "půjčí" peníze od někoho zodpovědného, kdo střádá, třeba od Qarka (=Qark si uloží na účet 5000Kč). Qark si myslí, že je tam pořád má a že se jim nic nemůže stát. Pak přijde hustejdym a řekne, že chce půjčit na nové pneu. A banka mu pučí (protože jiné nemá) těch 5000 od Qarka. Ale co čert nechtěl, tak hustejdým to zas na dálnici provaří a může kupovat nový, jenže na ně nemá. A nemá ani na to, aby platil bance zpět, protože nemůže jezdit do práce. A v tu chvíli přijde Qark a dožaduje se svých 5000, aby moh zaplatit hosting. Jenže banka v tu chvíli těch jeho 5000 nemá, protože je pučila hustejdymovi. A průšvih je na světě. Qark se bude bát dávat peníze do banky a hustejdým si nebude moct pujčit na nové pneu a nebude moct do práce... a takhle to pokračuje.

A tohle se děje ve velkým. Banka má samozřejmně nějakou "pojistku", ze které pokrývá to, když Qark chce z ničeho nic svoje peníze. Ale pokud se takových lidí sejde víc najednou a nemají v bance 5000, ale třeba 20M a banka půjčí "špatným lidem", tak je z toho průšvih. A problém je ten, že je mnohem výhodnější půjčit hustejdýmovi, kterej to potřebuje hned a nutně s úrokem 25% třeba než to půjčit někomu, kdo si raději počká a nepude pod 10% úroku... A když je ten risk ve velkým a moc a nekontroluje se to, tak je z toho to co teď.

Podobnost jmen se skutečnými jmény, pokud existuje, je čistě náhodná.

lol :lol:

Organizace, se kterou tu jsem (nevím jestli podle pravidel fóra můžu napsat název), má možnost v krajním případě vyměnit hostitelskou rodinu. Tahle možnost se dá využít když si student a rodina skutečně nesednou a rok spolu by bylo pro obě strany neúnosné.

Já jsem o téhle možnosti uvažoval a to všechno jen kvůli mému patnáctiletému "bráchovi". Údajně má psychickou poruchu (řekla mi to host. mamka), ale stejně by se měl aspoň trochu ovládat. Zkusil jsem s ním aktuální situaci vyřešit, ale nenechal si nic říct, tak mi naštěstí pomohla "mamka" a všechno je zase v pořádku (aspoň doufám). Ale začnu od začátku:

Můj "brácha" se pořád snaží řídit mi život. Cokoliv dělá, chce, abych dělal taky. Myslím že se tím kryje - "když něco udělám špatně, Beduin to přece taky dělal takže se mi nic nemůže stát". A to samé obráceně. Cokoliv dělám já, on chce dělat taky. Přihlásil jsem se na tréninky fotbalu (evropského) a on už taky shání formuláře. Kdykoliv jdu ze školy pěšky (je to asi 1.5 míle), on jde taky pěšky a oponuje "proč (my) musíme jít pěšky?" Když mu vysvětlím, že já jdu pěšky protože mě baví chodit pěšky a že on může jet školním busem, změní téma hovoru. To samé když nikdo nebyl doma, dělal jsem něco na internetu. On se mi hned snažil vynadat že když nikdo není doma, nemůžu být na počítači - ale že tohle pravidlo platí jen pro něj (ptal jsem se rodičů) se nezmínil. Samozřejmě si nechávám klidnou hlavu a ignoruju všechno jeho chování, které mi připadá nenormální. Horší je, že on už pochytil můj styl chování (a trochu si ho zobecnil) a když mu cokoliv říkám, taky mě ignoruje. :-/

Včerejší situace ale už nešla ignorovat. Před domem sousedů jsem potkal skupinu lidí, které znám od vidění z autobusové zastávky, ale nikdy jsem s nimi nemluvil. Vzhledem k tomu, že jedna holka v té skupině byla oblečená jako šlechtična z 17. století a kluk, kterého znám (jmenuje se Alex) měl její paruku, směle jsem vyrazil k nim. Po mém příchodu do skupiny a vteřině tichého přemýšlení jsem se Alexe zeptal, jestli zapoměl že má říct "Holky, tohle je ten nejskvěljší kluk, kterýho znám a jmenuje se Beduin". Chvíli jsme si povídali a já jsem pak odešel domů. Tam se mě brácha snažil seřvat, co si to dovoluju mluvit s jeho bývalou holkou (nenávidí ji) a protože jsem s ní mluvil, všichni jeho kamarádi mě od teďka budou nenávidět (jako by mi to vadilo :-P). Ale tohle dost změnilo jeho chování k tvdšímu.

I love c striktně a tvrdohlavě odmítá a pořád se dál snaží mě komandovat. Například jsem ve svém pokoji, píšu úkoly, poslouchám muziku nebo odpočívám - přijde do mého pokoje, lehne si na postel a ať mu řeknu cokoliv pořád se snaží být se mnou. Když se zdvihnu a odejdu, jde za mnou. Cokoliv mu řeknu aby udělal, neudělá. Prostě ke mě nemá žádný respekt a vůbec nevím proč. Mluvil jsem o tom s mojí "mamkou" a poradila mi abych ignoroval jeho pokusy o získání pozornosti.

Ale mě pořád zůstává otázka, jak u něj získat respekt a docílit toho, aby se přestal snažit dělat ty stejné věci, které dělám já. Takže jestli budete vědět, budu rád.

--------------------------------------------

Zítra všichni třeťáci na naší škole píšeme testy, které nám můžou pomoct v přijetí na vysokou školu. Testům předcházela přednáška na konci které jsme všichni měli hledat informace o vysokých školách na internetu. Všichni hledali informace o školách typu Virginia University. Když učitelka koukala do mého počítače, trochu nechápala co znamená České vysoké učení technické :-P a když jsem jí vysvětlil, že jsem tu na ročním studijním programu, následovala typická reakce shodná snad pro všechny američany - "Oh, it's so cool!" :-)

Beduin: No... Já znám spíš holky co tohle dělají sestrám. (Je to i v bravíčku).
Já bych zkusil udělat to, co on nikdy nebude moct. Kolik mu je?

15....ma to tam napsany :D

hlavně ho nezabíjej! Američani nesmí vědět, že to byl Čech!... to by se nám vrátilo...

No minimalne by si chlapec zaslouzil dostat par facek od tebe, kdyz to nezvladnou rodice.Todle je prece chovani mnohem mladsiho ditete nez patnactileteho kluka.Todle sem já delal memu starsimu brachovi kdyz mi byl 10-12 a jemu 15... To znamena ze je ten kluk jednoduse rozmazlenej nebo psychicky nevyspelej.

Mám dojem že v USA se tělesné tresty striktně odmítají, takže by z toh měl akorát problémy a stejně by to na něj myslím nezapůsobilo. Chce to na to jít psychologicky, ale co byl kámoš v rodině v GB, měli tam podobného chlapce a taky borec nepřišel na to co s ním

skusil bych něco typu: víš co děláme zlobivým dětem v česku?
teď mě nic nenapadá, ani netušim co by na něj mohlo zapůsobit, to nechám na tobě nebo na ostatních...

Tjn to se blbě radí, je to tam dost jiný. Tělesný tresty tam nejsou, tak čeho se mají takový parchanti potom bát...

Obezity :?: :lol:

je to unfair play, ale metoda, ktera by mohla fungovat je psychicky teror. dostavat ho do neprijemnych situaci tak, aby to nemohl dokazat a pak zatloukat a byt za nevinatko. ukazat, ze jsi chytrejsi nez on a ze s nim muzes zametat a on neudela lautr vubec nic. psychicka obdoba fyzicke prevahy... hraje ti do karet, zes resil jeho nezvladatelne chovani s maminkou.

norghi:
no, mě se ještě nikdy nepovedlo blbcovi dokázat že je blbej...
mohla by si to malilinko rozepsat, či ukázat modelovou situaci?

blbci nedokazes ze je blbej o to nejde. ale ten braska mu dela totez - treba s tim pouzivanim pocitace, jen obracene. dela z beduina blbce.

heh modelova situace. na ty jsem spatna :D

ale dejme tomu, ze braska tim ze se beduina porad snazi napodobovat (mimochodem, napodobovani je nejvyssi forma lichotky ;) ) mu do ruky nevedomky dava zbran. beduin si rekne, tak toho vyuziju k tomu, abychom provedli neco ne zrovna dobreho, ale jako spojenci (nekomu nejaky naschval, rozvesit toaletak po cele skole :D nevim... cokoliv, co se okoli nebude libit, ale tak, aby nemel ZADNE svedky). jenze ouha, beduin bude myslet na zadni vratka a zaridi, aby po brachovi zustaly stopy, ze to provedl on. a kdyz bracha bude tvrdit, ze v tom nejel sam, tak staci zahrat udiv a trochu smutne a zklamane rozhorceni nad tim, ze "bracha uz se svoji snahou vyhnat ho vazne zachazi moc daleko..."

Díky za rady, hlavně noghri. Sám se rozhodnout pro nějakou špatnost to se mi nechce, ... ale když mi to radíte, tak do toho jdu a až budu mít nápad, něco podniknu :twisted:

Dneska jsme psali ty testy. Matika byla tak na úrovni přijímaček na české střední školy (a to skutečně tyhle testy mají velký vliv na přijetí na univerzitu) a angličtinu neumím posoudit - většina testu bylo doplňování synonym a to se s mojí slovní zásobou nedá.  :? Takže aspoň vím, že se po tomhle testu nemám skoro jak dostat na americkou univerzitu, ale nějak mi to nevadí :) O:)

Beduin: nedaly by se ty testy sehnat v elektronicke podobe? Klidne naskenovane, nebo vyfocene, nebo nejaky starsi rocnik, je to celkem jedno. Docela by me to zajimalo co v nich je a jak bych eventuelne obstal - hlavne v te anglictine.

Marius: Dost pochybuju o obsahu testu někde na netu. Jsou to PSAT (Preliminary Scholastic Aptitude Test) testy, příprava na SAT. Ale našel jsem pár odkazů, kde je jejich obsah aspoň popsaný:
http://www.collegeboard.com/student/testing/psat/about.html
http://en.wikipedia.org/wiki/PSAT
http://en.wikipedia.org/wiki/SAT

a vlastní zkušenost:
PSAT test je rozdělený na pět částí - na každou je 25 minut a v každé je 25 otázek, s vyjímkou poslední části - tam je půl hodiny na 39 otázek
na všechny otázky je výběr pěti možných odpovědí
První část je critical reading - doplňování slov do vět  a pak máš nějaký článek a oni se tě ptají třeba - "Jaký názor má autor na Alexandra Velikého?" a dají ti na výběr pět možností (je to v pohodě chlapík, egoista co jen chtěl získávat území, dobrý válečník, atd). To jsou právě ty přídavná jména a jejich synonyma, které jsem nezvládnul.
Druhá část je matematika zhruba na úrovni deváté třídy. Většinou rovnice o jedné neznámé a z geometrie pravoúhlé trojůhelníky a obsah obdélníka
Třetí a čtvrtá část jen opakují první a druhou.
A pátá část je gramatika. Každá otázka je jedna věta, kde jsou podrtžené čtyři slova nebo fráze a ty máš vybrat které z nich je gramaticky špatně nebo jestli je celá věta správně.

Po dlouhé době zase píšu na fórum. Stala se velká spousta věcí, tak to zkusím vzít postupně.

Před týdnem jsem byl s kámošema na večerní výpravě v D.C. Když jsme projížděli městem, seděli jsme si v autě jako králové a na jedné křižovatce nám na plný pecky hrála ta polo-rapová písnička "you can go wherever you like" (nevím jak se ta písnička jmenuje, ale tady ji docela často hrajou v rádiu, a předpokládám, že v ČR taky) a všichni na nás koukali... Pak jsme byli v kině (je zvláštní že tady do kina chodí víc lidi v partě než ve dvojicích) na filmu Nick and Noorah's Infinite Playlist. Je to o klukovi z hudební skupiny (samí gayové kromě něj), který chodí se skutečně pěknou holkou, která ho ale podvádí. Nick je strašně nesmělý a tak mu ti jeho kámoši pomáhají sbalit Noru, která je taky nesmělá a které se Nick líbí. V tom filmu je hodně skutečných změn které v jiných filmech podobnýho stylu nejsou - hodně skutečně tam je zobrazená Nickova one-itie (jeho styl chování, ale ta herečka je taky pěkná). Ale teď už končím s popisem filmu :) ... Ke konci večera jsme měli v plánu vyrazit do klubu. "Ale copak? Pánům není 21?" Do klubu nás nepustili, tak jsme šli aspoň na colu :)

Možná si někteří ITáci vzpomenou na legendární větu jednoho hackera - "Ano, jsem zločinec. Mým zločinem je zvědavost." (asi jste už zjistili, že mám rád různé citace) ... Protože jsem byl trochu zvědavý, chtěl jsem si nainstalovat Skype na domácí počítač abych mohl zavolat přítelkyni (přes mobil to přece jen stojí hodně peněz). K tomu jsem ale neměl na počítači oprávnění. Předpokládal jsem že nikomu nic nebude vadit a změnil jsem se na administrátora a ten skype nainstaloval. Velký překvapení mě ale čekalo, když se "mamka" vrátila z práce a zjistila že jsem se změnil na admina a že v počítači je nový program. Po zkušenostech, kdy ji její děti několikrát zavirovaly počítač, mi dala týdení zákaz na počítač  :twisted: a já jsem s tím teda souhlasil, protože stejně počítač používám jen na komunikaci a to můžu v omezeném měřítku dělat i ve škole. Když mi zákaz skončil, zjistil jsem, že mám změněné heslo a tak jsem ji poprosil abych si ho mohl změnit zpátky. Ona mi řekla, že mě na laptop nepustí (máme ještě desktop, ale ten je nehorázně pomalý a zavirovaný), a že jsem ji hodně zklamal a už mi nemůže věřit. Ale vždyť já jsem si jen povídal se svojí přítelkyní. Takže fotky z foťáku teď kopíruju na tom zavirovaném desktopu a maily vyřizuju ze školy (i sem píšu ze školy - právě mám hotové všechny projekty na programování, co mám mít hotové).

Nejde mi o obnovení přístupu na počítač - to mi jen trochu komplikuje život. Jde mi o celkový přístup mojich "rodičů". Přijde vám třeba normální v 17 letech muset jít spát v devět? Nebo přístup kdy se mi snaží organizovat život - říkají mi co je podle nich pro mě dobrý a co ne. Hodně jsem přemýšlel, proč se ke mě chovají, tak jak se chovají a myslím že jsem to vystihnul v jednom svém mailu. Mají mě rádi jako jejich třetí dítě. Prostě mám pocit že pro ně jsem dítě, ale přitom jim to nemůžu vytknout protože mám taky pocit že už jsme vytvořili nějakou citovou vazbu - ale nevím jak to pořádně popsat.

A konečně se dostávám k poslednímu víkendu. V sobotu bylo takzvané homecomming... Amerika je skutečně feministická  :) Sraz naší party organizovala jedna holka, takže jsme se v soboru odpoledne sešli u ní doma. Když jsme zaplnili karty našich foťáků všema možnýma skupinovýma fotkama, vyrazili jsme na večeři do jedné skoro luxusní restaurace. Asi si dokážete představit jak devět puberťáků do takové restaurace zapadlo. Ale aspoň jsme se vyfotili s naším osobním číšníkem. Protože jsme měli ještě chvilku času, vyrazili jsme do nedaleké hračkárny, překonat světový rekord v počtu fotek během jednoho večera. Ale musím říct, že to byla skutečně zábava :) ... Když jsme se konečně přesunuli ke škole, kde měl probíhat taneční večer, těšil jsem se jak si zamachruju se svojí znalostí latinsko-amerických tanců. Při příchodu si skoro všichni odložili sako do šatny (takže jsme měli košile) a já jsem se po zkušenostech z českých přetopených tanečních nebránil. Všichni byli oblečení ve společneském tak jsem už pečlivě vybíral holky, kterým předvedu svoje taneční umění... Ale ou. Hudba se spustila v rytmu malé diskotéky. Všichni začali tancovat (ve společneském oblečení), tak jsem se aspoň zlepšil v tomhle stylu :) ... Když se blížil konec, začaly hrát ploužáky. Někteří moji kamarádi mě přesvědčovali, ať jdu balit holky, že to je jednoduchý, že mi nedají facku a tyhle kecy, kterými občas sám přesvědčuju svoje kamarády :) Rozhodl jsem se ale s žádnou nelíbat, protože mám v Čechách přítelkyni. Vsadil jsem na sebevědomý chování, a dostal jsem se ke skupince holek, kde byly taky dvě holky z mojí třídy francouzštiny. Vzal jsem jednu kolem pasu, vzal jsem druhou kolem pasu a obě se mi skutečně lísaly na ramena. Nedokážete si představit ten skvělý pocit. 8)

Tady končí můj zdlouhavý popis situace. Doufám že to je srozumitelný a budu rád za nějaký ohlasy.  :wink:

to bych fakt nečekal že by tě tak hlídali. Mě osobně to hodně překvapilo. Fakt mi to přijde zvláštní. A to je jen u tebe nebo i v jinejch rodinách?

S tim compem - tos pos*al :) A mimochodem - jak ses změnil na admina, když si neměl administrátorský práva? Jestli si se lognul někomu z rodičů na účet a nastavil si to, tak se holt nemůžeš divit. Navíc naprosto nechápu, proč ses nemohl zeptat rodičů, jestli by ti to tam nedali sami. Já bych si to asi nedovolil, no :)

A ohledně hlídání - JSI JEJICH TŘETÍ DÍTĚ ! :) Nejsi plnoletý, takže za tebe mají zodpovědnost a tím pádem se k tobě chovají jako ke svým dětem, za ktzeré podobně mají zodpovědnost. Nechápu, co je na tom zvláštního.

Ava má pravdu. Já to znám z opačné strany, měli jsme doma 2 výměnné studentky (z Kanady a Japonska). Ta výměna má opravdu být o tom, že host je součástí rodiny, podílí se na jejich aktivitách a má postavení jako dítě (samozřejmě s určitými omezeními). Není to (nebo nemělo by to být) tak, že rodina je pro tebe jen hotel s doplňkovými službami. :wink:

Hustý :D Tak to bych si nechal líbit  :D :twisted:.

Btw to s tím compem, já bych se z toho asi zkusil vykecat (nevím v jaký to bylo situaci, ale já bych to zkusil)

pirek:
hele, já bych to neriskoval, aby neurobil víc škody než užitku

Asi se vykecáváš jinak, než pírek a já :) Mě přijde, že když rozumě vysvětlý, co a proč udělal, tak to nemůže bejt na škodu nikdy.

Ja si to uvedomuju ze jsem s tim skypem udelal kravinu. Taky nikde nepisu ze mi to prijde nespravedlivy - naopak, tohle chapu.

Spis s tim ze me berou jako dite: Moji rodice se mnou jednaji jako se sedmnactiletym - mam moznosti i povinnosti trochu odlisny od tech co mi davaji moji hostitelsky rodice. V drivejsi casti tematu jsem psal ze maji 11ti letou dceru a 15ti leteho syna ktery se ale chova jako kdyby mu bylo 11. Ja proste nechci aby se ke me chovali jako ke tretimu 11ti letemu. Tohle se snazim vyresit.

kdy ti bude 18? za půl roku?
tak řekni že ve vlasti by jsi byl už za půl roku plnoletý a svéprávný občan

Kazisvět: V USA jsi plnoprávný občan až od 21.
Beduin: ber to tak, že za tebe mohou cítit ještě více zodpovědnosti než za vlastní děti - jsi cizí dítě, které jim bylo svěřeno do péče, pokud by se ti něco stalo bolelo by to nejen je, ale i lidi, co bydlí kdesi na druhém konci planety.

Přesně..rozumně a bez emocí.

A ta písnička je skvělá - T.I. - Whatever you like  :wink:

EDIT:
Kiruy:V USA jsi plnoprávný občan až od 21

To sice ano, ale nepříde mi špatný jim nějak vysvětlit že doma už bys "dospělej" byl...

já vim že v americe si už od 21, ale jak řek pirek, myslel sem to tak, ne že doma by už byl, ale že doma už je!

dospelost je stav mysle 

O tom se tady bavit radši nebudem  :D

to určitě, ale chtě nechtě je určen i věkovou hranicí...

Ale tam není doma. Ty bys taky nebyl rád, kdyby nějaký turista nedodržoval naše zákony protože u nich takové zákony neexistují.

ale já sem neřek aby porušoval zákony, ale že by na svojí obranu mohl zmínit, že ve vlasti by už byl dospělej. Prostě použít to jako případný argument.
Kdyby zkusil "mámě" říct, že mu vadí, že se k němu chovají, jak kdyby mu bylo 13, že doma by už je normállní právoplatný občan a že prostě neni děcko. Tady se nebavíme o ústavě a o dodržování zákonů, ale o mezilidském vztahu.

Pátek 31. října byl halloween. Tahle věta (i když je česky) se dá do češtiny volně přeložit jako jedno slovo - party :)

Ale začnu postupně:

Všechno začalo tím, že jsem asi před týdnem psal úkoly ve svém pokoji (končílo čtvrtletí takže jsem měl skutečně hodně úkolů a v pokoji jsem byl docela často). Šel jsem se napít, když jsem potkal hostitelskou mamku, která zrovna vycházela z kuchyně. Když jsem šel zpátky, zeptala se mě jestli může jít zase do kuchyně. Samozřejmě jsem nechápal, tak jsem s ní začal mluvil o tom co se děje. Dozvěděl jsem se že poslední dobou si všimla, že se jí vyhýbám (skutečně jsem to podvědomě dělal, ale uvědomil jsem si to až když mi to řekla). Tak jsem jí řekl, že si s ní nemám co říct a přijde mi trapný stát ve stejný místnosti s někým s kým si nemám co říct, jen proto, že bysme tam spolu měli být.
No a poslední týden se ke mě moje hostitelská mamka chová naprosto ironicky - pokaždý, když celá rodina něco dělá dohromady, se mě ptá, jestli se k nim chci připojit a nabízí mi možnost že to nemusím dělat. Já samozřejmě chci být s nima, ale ne s takovýmhle napětím ve vzduchu. Zkoušel jsem s ní o tom normálně mluvit, ale ona pořád mele to svoji - že jsem svobodný člověk a když s nima nechci být, tak nemusím. :? A tak pořád když jsem se svojí hostitelskou rodinou, je mezi náma velký napětí.

V pátek jsem byl pozvaný na party k mojí "kontaktní osobě". Tímhle slovním spojením se říká někomu kdo už mám zkušenost s hoštěním zahraničních studentů a má být jakýmsi prostředníkem mezi studentem, rodinou, a organizací. Každý student má přidělenou svoji kontaktní osobu. Ale zpátky k party. Party probíhala v jejím sousedství (zhruba 30 rodinných domů). Seznámil jsem se s několika lidma v mým věku a odjeli jsme do jiné oblasti, protože se nikomu z nás nechtělo sedět mezi malýma dětma a navíc jsme si chtěli trochu zablbnout. Chvilku jsme jen tak seděli a povídali a pak jsme se šli projít. Zjisitl jsem že tady jsou řidiči mnohem tolerantnější, protože jedna z aktivit na zabavení byla zhruba takováhle: Jdeme po silnici, kde projíždí zhruba jedno auto za dvě minuty. A pokaždé když jelo auto proti nám (kvůli terénu tam jezdily auta tak 20 km/h), začali jsme chodit po čtyřech a mňoukat :D Čeští řidiči by nás za tohle zabili, ale na americké děti si nikdo nedovolí ani šáhnout :twisted:

Když jsme se vrátili zpátky do naší oblasti, trochu jsem mluvil s tou mojí kontaktní osobou. Už je to definitivní - skutečně budu měnit hostitelskou rodinu. :? Pravděpodobně za dva týdny se budu stěhovat. Mám z toho smíšený pocity - na jednu stranu jsem rád, že se dostanu z týhle svízelný situace, na druhou stranu ale mám pocit že jsem to nezvládnul a nedokázal jsem to s nima vyřešit. Ale to teď už neřeším. Těším se na svoji novou hostitelskou rodinu - na naprosto novou šanci. :)

Ale protože tohle téma se jmenuje "Život na americké střední škole", popíšu taky něco ze školy. Končí tady čtvrtletí a to znamená známky. Tady se po čtvrtletí známky mažou a druhé čtvrtletí se začíná zase s čistým štítem. Tak jsem zvědavý i na známky :)

Velmi arogantní. Tys možná tu nauku Neila Strausse o tom, jak být alfa samec, vzal asi trochu za špatnej konec...

J/R: Já jsem jí prostě řekl přesně to co si myslím. Ale asi to fakt byla chyba, co? :?  Ale na druhou stranu jsem rád, že se ta situace tímhle pohnula, protože kdybych nic neudělal, tiše bychom se sobě vyhýbali až do mého odjezdu zpátky do ČR, protože moje hostitelská mamka je ještě tvrdohlavější než já - když je přesvědčená že s ní nechci mít nic společného, nikdo ji to nevymluví - ani já.

Ber to v pohode, nic hrozne sa nedeje. V USA je to uplne bezne, ze studenti menia svoje hostitelske rodiny. Ja som tiez menil, hoci to bolo pre uplne ine dovody. Teda udajne, ale myslim, ze to fakt bolo tak. A co sa tyka toho, ze si to povedal tak, ako si to povedal. Na prvy krat mi to neprislo nejake arogantne, len si povedal, co si si myslel. Az ked na to J/R upozornil, tak mi to tak prislo. Ale ono zalezi aj na tom, ako to tomu cloveku povies. Mne kamos hovori, aby som sa naucil byt razny takym jemnym sposobom, takze sa to skus naucit aj ty.

LOL :)

Tohle se mi líbí... Vypadá to, že na sobě budu muset ještě hodně makat, ale vidím, že to stojí za to  :) ... A můžeš napsat aspoň obecně, proč jsi měnil rodinu?

My sme boil v tej rodine dvaja studenti a mna prijali vraj len s tym, ze pokial mi nenajdu nejaku inu rodinu. Mohla to byt pravda, kedze som bol ako jeden z poslednych studentov, ktori prichadzali do USA. V tej druhej rodine som potom vydrzal uz zvysok pobytu, aj ked iste problemy tam boli. Tiez sme sa nemali niekedy o com bavit a tiez mi hovorila moja "mama" asi mesiac potom, ze aspon som vysiel z izby. Potom som zistil, ze ucit sa mozem aj v kuchyni, tak som sa ucieval tam. Mne ta cesta dala hodne, kedze predtym som bol takmer nehovoriaci clovek. Uplne uzavrety a az ten rok (bohuzial az ku koncu) som si uvedomil, ze zit sa da aj inac.

Jo, každej má ve svým okolí lidi, se kterýma si prostě nemá co říct, ani kdyby se fakt snažil hledat nějaký téma :)  Ale vmést někomu navtrdo do xichtu, že s ním nechceš být v jedné místnosti, protože si s ním nemáš co říct, to je totéž jako poslat ho explicitně do prdele. Sice po formální stránce bez sprostých slov, ale je to stejně drsnej způsob celkovýho odmítnutí té osoby. Mě kdyby tohle někdo řek, tak se s ním nebudu dál bavit ani blbou náhodou.

Je to teda můj názor, možná trochu zkreslenej. Nechci abys ze sebe měl špatnej pocit, ani si nechci hrát na nějakýho mravokárce. Ale říct tohle někomu z rodiny, která tě hostí ve své domácnosti, to je docela nářez. Tak ti přeju, aby to v té příští rodině bylo lepší a na tu prostořekost si zkus dát pozor.

To s tou kuchyni je skvely napad. A jak pises o te otevrenosti, sam to citim jak se menim. Jeste pred odjezdem mi ke spolecenske spokojenosti stacilo obcas se sejit s nekym z kamosu a ted potrebuju byt porad s lidma. Na druhou stranu je pravda, ze jsem pred odjezdem byl vetsinu casu s pritelkyni. Ale stejne to citim jak dokazu s lidma vic komunikovat.

Myslim ze je velky rozdil mezi tim nekomu rict "nemam si s tebou co rict" a "jdi do prdele". Ale mas pravdu, ze jsem to mohl rict jemneji. Ted aspon vim, jaky tohle spustilo proces, jaky jsou nasledky... ale z chyb se clovek uci.

Beduin:
Hele, ber to tak, že chybama se člověk učí. Třeba si to tady přečte někdo, kdo taky pojede obdobně jako ty do zahraničí, vzpomene si na to, jak si to zde napsal a vyvaruje se tvých chyb. :)
A jak si sám řek, že by bylo takové divné napětí až do návratu do čr, aspoň si to takhle vyřešil....
jinak taky přeju štěstí

To si dle mého názoru myslíš špatně. Pokud by mi někdo řekl něco takového, výrazně by to ovlivnilo mé chování vůči té osobě směrem k horšímu. Je to opravdu to samé, jako bys použil sprostá slova, možná ještě o něco horší. Je to tak trochu opovrhování péčí, kterou ti tvá hostitelská mamka poskytla ("já jsem king a nemám si s vámi co říct, protože jste na mě moc nudná").

EDIT: a myslím si, že utíkání od problému taky není to nejlepší řešení. Měl by ses tomu postavit čelem a alespoň se nějak omluvit.

Kiruy: Tohle neni utek od jednoho problemu, v te rodine je spousta dalsich problemu ktere neumim resit (valka mezi sourozencema kterou rodice ignorujou, ve svych sedmnacti se musim ptat kdyz chci pouzit elektronicky pristroje - abych neco nerozbil), ale uz se je ani nesnazim resit, protoze menim host. rodinu. Tu zmenu jsem si skutecne hodne promslel.

To ti maximálně schvaluju. Těch problémů byla fakt poměrně dost...

Přemýšlím jestli se mám pochlubit se svým neúspěchem nebo ne, ale když jsem to nakousnul, už to i dokončím. Nedostal jsem se do školního basketbalového týmu. Moje hostitelská rodina mě trochu tlačila abych tady dělal nějaký sport, tak jsem spolu s dalšími padesáti lidma přihlásil a spolu s třiceti-pěti z nich jsem se do týmu nedostal. V každém případě jsem rád ze třeba jednou budu ITák který to umí s holkama, a ne megasportovec který musí zvládat tréninky podobné armádním výcvikům a na holky třeba ani nemá čas. 8)

Když píšu o hostitelské rodině, musím se taky zmínit o nastávající změně. Tuhle sobotu máme s naší organizací takzvanou Mezinárodní večeři a budu tam mluvit se svojí kontaktní osobou ohledně změny rodiny. Když mi volala, řekla mi, že už nějakou host. rodinu našla a že se budu asi za tři týdny stěhovat. Ale to je zatím jedinný info co mám, takže vůbec nevím jestli zůstanu ve stejném městě, škole, atd.

V angličtině jsme právě dočetli povinou četbu. Je to knížka o klukovi ze čtyřicátých let, kterého vyhodili ze školy (už třetí škola ze který ho vyhodili) a on popisuje svoje tři dny cesty domů. Je mu asi sedmnáct, osmnáct. Je to kuřák, během té cesty domů se zastaví i v baru, v knížce se mluví o prostituci, ten hlavní hrdina mluví sprostě, ... Ale proč tohle popisuju? Organizace, která si říká Rodiče proti špatným knihám ve školství (http://www.pabbis.com/) přemýšlí o zrušení téhle knihy právě kvůli zmíněným tématům. Sice autor nikoho nenavádí aby kouřil, nebo měl sex před manželstvím (mimochodem, zmínil jsem se že za sex před manželstvím tady můžete jít do vězení? prostě to je "normální" porušení zákona), nebo pil alkohol před 21, ale protože to tam je v tý knížce popsaný, ti rodiče se bojí aby se americké děti nezkazily  :twisted: ... Takže my jako chytří skoro dospělí lidé máme za úkol napsat esej která tuhle knížku obhájí nebo naopak pošle na smetiště zakázaných knih.

Tenhle odstavec by se mohl jmenovat Zlaté české ručičky a americká lepící páska  :) ... Mám tu s sebou i svůj český mobil který používám jako kalendář, budík, poznámky, atd. A americký mobil používám normálně pro (místní) volání a smsky. Kdybyste se ptali, proč nepoužívám jen jeden, zjednodušeně řečeno na českém mobilu mi nefunguje americká sim-karta tak jsem si musel sehnat ještě mobil pro americkou simku... No a podařilo se mi, že mi ten můj český mobil vyskočil s kapsy a po cestě ze schodů se mu urvala anténa. Všichni místní mi radili ať ho vyhodím, ale já jsem nechtěl přijít o svoje poznámky, tak jsem vzal lepící pásku a zase to všechno funguje :)

Poslední zmínka je zase ze školy (já vím, ale tady je škola skutečně centrum všeho dění a setkávání). Nikdy jsem nevěděl, že by válka s Mexikem mohla být tak zajímavá. Schválně, co vám připomíná obrázek na praporu?  :D

Ty jo. Co bych tam dělal, když manželství považuju za blbost a nesmysl a nikdy bych si nikoho brát nechtěl. Jsem tak moc rááád, že jsem v čr.   :)

Hezkej obrázek s dobrým pickuperským heslem :)

Ale to neplatí v celý americe, že ne?

Tetička Wikipedie:
In the United States, laws vary from state to state. In those States where adultery is still on the statute books, even though they are rarely prosecuted, the penalties vary from life sentence (Michigan)[24], 2 years imprisonment (Pennsylvania), or a fine of $10 (Maryland). In the U.S. Military, adultery is a potential court-martial offense.[25] The enforceability of adultery laws in the United States has been / is being questioned following Supreme Court decisions since 1965 relating to privacy and sexual intimacy of consenting adults, in cases such as Lawrence v. Texas.

Jestli mi tohle vyjde, tak chci do NYC nebo do LA  :D

Kdo chytá v žitě od Salingera :wink:

To je docela důležitej US autor, ne? Ty vado, ty amíci už neví co by ;)

K čemu anténa když ho máš jen na poznámky??

Comanch: Bez antény mi každou chvíli (odhaduju minutu ale neměřil jsem to) vyskočí hlášení "nepodařilo se připojit k žádné sítii" a když to odkliknu, dostanu se zase do pohotovostního režimu. Navíc do neustálý hledání operátorů dost žere baterii. Takže to bylo takový omezení se kterým se dá žít, ale je lepší nebýt omezený.

Augi: Přesně tak, je to Salinger. Akorát jsem nevěděl český překlad názvu. V originále to je "The Catcher in the Rye", takže to je určitě ono.

P1R3K: J/R to s tou citací vystihnul. Každý stát má právo vytvářet si spoustu vlastních zákonů. Za přestupek X půjdeš tady ve Virginii do vězení a v sousedním Marylandu bys jen zaplatil pokutu. A třeba přestupek Y je vážná věc v Marylandu ale tady ve Virginii se skoro neřeší.

Spousta z vas urcite vi, ze americani slavi takzvane dikuvzdani (thanksgiving). Je to svatek, kde se v rodinem kruhu ji krocan a spousta sladkosti a celkove doma panuje pohoda. A s moji prvni hostitelskou rodinou by se tomu pohoda skutecne rikat nedalo. Moje hostitelska mamka mi za zady zaridila stehovani. To znamena, ze mi v utery vecer zadrncel mobil, zavolala mi kontaktni osoba a ja se dozvedel ze se ve stredu stehuju.

Aktualne teda bydlim u ty moji kontaktni osoby, v nedeli se budu stehovat do nejake docasne rodiny v me oblasti (odsud mi nejezdi zadne autobusy do skoly; ted jsou dvoudeni prazdniny takze tady ted muzu bydlet), no a za nejakou dobu (ale snad pred Vanocema) se budu stehovat do bezne hositelske rodiny.

Jeden muj kamarad napsal clanek, kde mimo jine definuje hodne kluky (ktere holky nechteji protoze jsou zavisli na jedne holce), devkare (ktere holky nechteji protoze nejsou zavisli na jedne holce), a idealni kluky (ktere holky chteji, kombinace dvou predchozich, prakticky nemozne). Moje hostitelska mamka ze me v kazdem pripade chtela udelat hodneho kluka. Tim nemyslim, ze by mi ridila muj osobni zivot, ale snazila se mi vstipit pravidla, ze mam pro kazdeho udelat prvni posledni, na sebe mam myslet az na poslednim miste, atd. Samozrejme se snazim jit lidem vstric, ale muj status idealniho kluka se ji zmenit nepodarilo (a moje sebevedomi taky ne) :)

A zitra je typicky americky svatek, takze tady za nejakou dobu cekejte hodne podrobny popis.  :wink:

Kto chyta v zite je velmi dobra knihaa aspon mne sa strasne pacila :) Precital som ju jednym dychom. Ma taky zvlastny styl pisania, v podstate aj dej je o nicom, ale naozaj vyborne sa to cita, kazda veta :)

Inak to s tou plnoletostou 21, nedokazem si to ani predstavit tam zit v 18-20 rokoch co len par mesiacov. A v tej beduinovej rodine uz vobec. Nemoct pit pivo, spat o 9, pytat sa na pouzivanie elektr. predmetov, a mat vlastne konto s obmedzenymi pravami na pc a pod. By ma slak trafil, to by som nevydrzal snad ani 2 tyzdne, a to som uplne bezkofliktna povaha, ale toto uz je moc...

Jak jsem se dozvedel, thansgiving je svatek slaveny na pamatku Spanelu, kteri prijeli do Ameriky, postrileli par Indianu, postrileli par krocanu a snedli je, protoze meli hlad :) ... Z toho je uz celkem videt, jak tradicni americka rodina proziva svoje dikuzvdani. Cely den se sedi u televize a pri sledovani fotbalu se ujidaji sladkosti. K tradicni veceri je krocan s bramborovou kasi a pak nasleduji dalsi sladkosti. Ale prakticky ve vetsine rodin panuje pohodova atmosfera vhodna na povidani.

Jinak porad bydlim u docasne rodiny, protoze moje nova hostitelska rodina napred musi vyplnit spousty papiru, projit pohovorem a overenim jestli nekdo z nich nebyl ve vezeni, atd. Proste takovahle bezna rutina ktera ma za ukol overit aby nedostali zadnyho studenta do nejaky spatny rodiny. Moje docasna rodina jsou dva postarsi lide, dobrovolnici tehle organizace. Strasne moc se mi libi, ze i kdyz jim je obema pres sedesat, maji velky elan do zivota, jsou optimisti, cestujou po celym svete (byli i v Praze) a celkove si uzivaji. Jo a vcera vecer, kdyz jsme se koukali na televizi, v upoutavkach se objevilo finale druhy serie The Pickup Artist, tak jsem jim vysvetlil o cem to je a vcerejsi vecer se dva americti duchodci a jeden cesky pubertak koukali na soutez o pickupu.  8)

No way  :D. Takze kdo vyhral?

Pirek: Vyhral to ... (nereknu  8), hodne lidi to nevidelo, tak je nechci pripravit o prekvapeni, ale je to napsany na wikipedii) ... Finale bylo (stejne jako v prvni serii) rozdelene na dve casti. Napred byli posledni dva finalisti v klubu a meli dosahnout MC (makeout close, holka se s vama zacne libat) v co nejkratsim case. Vitez prvni casti dostal lepsi loznici pro druhou cast (DHV - demonstrace vyssi ceny). Druha cast byla velka house party a cilem bylo dostat holku do svoji loznice, jit s ni zpatky na party, a pak s ni jit znova do te loznice. Jinak vic info je taky na http://en.wikipedia.org/wiki/The_Pick-up_Artist_2

A jeste jsem si vzpomnel na jeden zajimavy detail. Muj kamos z Nemecka, ktery je tady taky jako vymeny student, mi vypravel jeho problem. Jeho patnactileta "sestra" (jemu je 17) je, dalo by se rict, uletovy typ (nechci rict ze se chova jako devka, i kdyz bych to tim mozna vystihl lip) :) Proste si domu vodi kluky jako by se nechumelilo. Zkousela to i na nej (kdyz rodice nebyli doma, chodila doma v podprsence, nebo hodne kratkych kratasech), ale on ji odmital - taky kdyby s ni neco mel a nekdo by se to dozvedel, on okamzite bali kufry zpatky domu. No a proto, ze ji odmitnul, ona mu ted doma dela peklo. Ma prakticky podobny problem jako jsem mel ja. Jeho "sestra" s nim vubec nemluvi. Ono se to mozna takhle zda jako maly problem, ale kdyz nekolik mesicu zijete s clovekem, ktery vam na pozdrav odpovi maximalne "hm" a vyhledava jakoukoliv prilezitost, jen aby s vami nemusel byt, hodne to podkope vase sebevedomi a naladu. Navic ji uz nekolikrat pristihnul, ze prisel domu a ona zrovna utekla z jeho pokoje. Kdyz se zeptal, co tam delala, myslite ze odpovedela? ... Ja bych mu rad neco poradil, ale skutecne nevim co. A tak me napadlo ze to napisu sem a treba vas neco napadne.

Když už jsme u toho, tys anglicky uměl hodně dobře ještě než si tam jel? Nebo to nebylo nic moc a teď ses hodně zlepšil jak ten jazyk máš pořád okole sebe?

Hulváte, vzal si mi vítr z plachet, taky jsem se na to teďko chtěl zeptat :D. Ale díky že ses zeptal, já bych na to zase zapoměl  :D :D

Pirek a Kazisvet: Na ceske stredni, kam jsem chodil (a zase budu), mame tri skupiny anglictiny. Ja jsem byl v te nejlepsi skupine, ale tam jsem byl takovy prumer - ani nejlepsi, ani nejhorsi. Takze takovych 8.5 bodu z 10 :)

Po prijezdu sem jsem se umel zeptat, jak se mam nekam dostat, jak se co dela, atd. Ale nemohl jsem s nikym mluvit, jako si povidas normalne - strasne dlouho mi trvalo nez jsem prisel na to o cem se vlastne mluvi. A kdyz jsem na to uz prisel, davno se zmenilo tema. Taky mi trvalo strasne dlouho, nez jsem prelozil nejakou vetu, kterou jsem vymyslel v cestine, do anglictiny abych vubec mohl neco rict. Postupem casu jsem se ale zacal zlepsovat (jak jednoduche - kdyz jsem nemluvil anglicky, nedomluvil jsem se, takze jsem MUSEL mluvit) a ted, po trech a pul mesicich, mi nedela problem premyslet uz rovnou v anglictine. Proste jdu ke skupine lidi, zacnu si s nima povidat, a uz si to nemusim prekladat do cestiny a zpatky, uz rovnou premyslim v anglictine.

Kdyz jsem o tomhle mluvil s tou svoji kontaktni osobou, rekla mi, ze tohle neni vsechno. Pry nekdy po Vanocich zacina vetsina studentu dokonce mit sny v anglictine. Nejak si nevybavuju v jakem jazyce se mi zdaji sny, ale asi o tom zacnu vic premyslet  :)

To je přesně to, co se chci naučit  :D
Třeba když anglicky čtu, tak si to nepřekládám, vím o čem to je. Ale jak slyším, to už je horší, to už moc nestíhám... fakt přemejšlim že bych do tý ameriky jel taky, bratranec teď dodělal vejšku a chystá se tam, tak uvidím jak nám to vyjde  :D

danke schön, to je přesně to, co jsem chtěl už delší dobu slyšet...

Tuhle sobotu jsme měli akci nazvanou Holiday Tea. Každý měl povídat o Vánocích ve své zemi, ale když je z nějaké země víc lidí (jsou tu třeba 4 holky z Itálie nebo 9 lidí z Neměcka, já tu jsem sám z ČR), každý měl povídat o nějakém jiném svátku. Bylo to pojatý jako prezentace všech výměných studentů ve Virginii s tím že tam byli i hostitelský rodiny a lidi co půjdou příští rok studovat někam do zahraničí - celkově tak 100 posluchačů. Už před celou akcí jsem si všiml, že je v té přednáškové místnosti je klavír. Neodolal jsem a protože jsem, společně s dvěma holkama, přišel jako jeden z prvních, začal jsem hrát písničky co mě zrovna napadaly. Tak mě taky zrovna napadlo Untitled od Simple Plan (ploužák). Začal jsem hrát a sledoval jsem reakce. Jedna z nich mě začala nahrávat na foťák a druhá se snažila zpívat, prostě jsem si to užíval :)

Po prezentaci se rozkřiklo, že umím hrát na klavír, tak jsem začal hrát What I've Done od Linkin Park. Zase podobná situace, já sedím u klavíru, kolem mě holky co se snaží zpívat. 8) Když jsem dohrál, zdálo se mi že někdo mluví ke mě a řekl "promiňte?". V tý spoustě angličtiny vás tohle slovo trkne do očí, ale v první chvíli jsem nevěděl co se děje. Pak jsem zjistil, že ke mě mluví asi padesátiletý člověk a zeptal se jestli mluvím česky. Chvilku jsme si povídali a já jsem zjistil, že asi před čtyřma rokama žil v ČR a učil na univerzitě v Olomouci a seznámil jsem se s jeho dcerou, která příští rok jede studovat do ČR :twisted:

Venku napadl nějaký sníh (asi půl centimetru, stejně to potom přes noc roztálo), tak jsem s tou holkou co mě natáčela a ještě s jednou vyběhl ven a začali jsme se koulovat. :D Po chvilce povídání mi ta první holka nabídla že spolu někdy musíme jít lyžovat a zeptala se mě na číslo. Druhá se přidala taky. Takže výsledek - dvě nečekaný telefoní čísla  :)

A jinak vám samozřejmě taky potřebuju oznámit, že už mám novou hostitelskou rodinu. Stěhoval jsem se včera odpoledne, takže je ještě moc neznám, ale na první pohled jsou úplně skvělá rodina :) ... Mám dvě mladší "ségry" (4 a 7), to je pro mě naprosto nový prostředí, ale myslím že to budu zvládat v pohodě.

já mam taky dvě mladší ségry, akorát ne 4 a 7, ale 13 a 16... ale 4 a 7 jim bylo taky... je to peklo... :D

beduin: to mi vysvětli, co američany táhne do té naší cikánama a korupcí prolezlý prdelky..

O čem to mluvíš? máme nejhezčí holky na světě, nejlepší pivo,... nevim, co víc chceš...

Avarang3r: Dik za rozumny prispevek :wink:

Nevim proc Americani obecne jezdi do CR, ale muzu poskytnout par prikladu. Dcera toho profesora pujde do CR protoze tam pred ctyrma rokama bydlela a uz ma k tehle zemi svoji citovou vazbu. Jeden muj znamy (u ktereho jsem chvili bydlel kdyz jsem menil hostitelskou rodinu) a jeho zena cestuji po celem svete a chvalili architekturu a udrzovane pamatky v Praze. Skola jedne moji Italske kamosky porada pro maturanty kazdy rok cestu do Prahy, a ona mi rekla ze se tam musime sejit na pivo. Dalsi moje znama ma nejlepsi kamosku z CR tak chce poznat prostredi ve kterym jeji nejlepsi kamoska zije. Proste kazdy ma svoje osobni duvody.

Prvni tyden po dikuvzdani (prelom listopadu a prosince) byly vsechny obchody precpane protoze vsichni kupovali darky a vyzdobu a ted uz jsou snad vsichni 100% pripraveni na Vanoce. Vsude jsou vanocni svetla a vence a v radiich hraje vanocni hudba.

A jsou tu Vánoce. Pravděpodobně v celých Státech se veřejně neoznačují tradičním překladem, který se většina z nás učila ve škole - "Christmas", ale prostě "holidays". Je to proto, že tu je docela dost ne-křesťanských náboženství. Takže třeba ve školách, na úřadech, městské výzdobě, a dalších veřejných místech jsou nápisy "happy holidays" protože "merry christmas" by mohlo pohoršit lidi kteří nemají zrovna kladný vztah ke křesťanství.

Snad na všech soustředěních (před odjezdem z ČR, po příjezdu do USA, po měsíci tady) nám říkali že Vánoce budou nejhorší odbobí celýho roku pro naši psychiku. Měli pravdu, protože prosinec byl pro mě osobně skutečně nejtěžší... Měnil jsem hostitelskou rodinu - v nové rodině jsem skutečně spokojený a všechno co v té původní neklapalo, tady funguje v pohodě. Ale pořád mám v hlavě takový hlodání - jaktože to těch dalších pět-a-dvacet lidí zvládlo a já jsem mezi těma třema kdo museli změnit rodinu?... Taky jsem v prosinci měl takový osobní problém (téma Ulítla s jiným, chce pořád chodit se mnou, a já jsem zmatený (http://forum.qark.net/jak-na-zensky/ulitla-s-jinym-chce-porad-chodit-se-mnou-a-ja-jsem-zmateny/)) Sice vím, že by pro ni bylo mnohem jednodušší chodit s ním a mě odkopnout, prostě že se rozhodla pro mě, že já jsem ten lepší, atd. Sama mi dokonce řekla že to byla chyba se s ním líbat a teď si zase píšem a všechno je v pohodě. Ale stejně mě občas v hlavě leží ten fakt že mě prostě podvedla a to mě štve... Ale většinu času jsem v pohodě... Prostě předpokládaný změny nálady skutečně fungujou. :? Takže teď se podle další předpovědi můžu těšit jen na dlouhodobý zlepšení a další pád by měl být asi až před odjezdem. 8)

Na druhou stranu tu jsem už přes čtyři měsíce a můžu říct že sám vidím změny na svojí psychice. V létě jsem sice neměl problém mluvit s lidmi ale měl jsem strach z navazování kontaktů. Teď můžu bez problému přijít k malé skupině lidí, seznámit se a být střed pozornosti. Ale ještě pořád mám problém ve větších skupinách (tak sedm a víc lidí) - uvědomil jsem si to když jsem s mojí novou rodinou byl na návštěvě u jejich známých. Když jsme přišli, byli tam čtyři lidi se kterými jsem se neznal. Bez problému jsem je dokázal zaujat a dlouho jsme se povídali. Do té doby než přišla další rodina (hostí jednu holku z Německa a mají dvě vlastní dcery taky v teen věku). Jejich pozornost se samozřejmě přesunula na nově příchozí (to je normální; to chápu), ale když jsme všichni potom seděli u stolu a povídali, vůbec jsem nedokázal chytit slovo, dostal jsem strach, odpovídal jsem prakticky jednoslovně a tím jsem to podělal. Takže aspoň vím co mám zlepšovat. :)

V každým případě jsem dost rád že jsem změnil hostitelskou rodinu a že jsem se dostal zrovna do týhle nový rodiny. Skvěle si padneme povahou a s "taťkou" se občas dost hecujeme cocky and funny stylem, takže se vlastně za běhu učím různý komunikační triky. S oběma rodičema i se ségrama si skvěle rozumím. A celkově jsem z tohohle šťastnej. :)

Fajne :) Ach jo, ti závidim. Ale nějak se furt nemam k tomu, abych taky někam vyrazil.

Navíc esi máš furt tu tvojí přítulkyni tak to bude asi těžký.

Právě.

Avaranger: Když máš v ČR holku, tak to je fakt těžký. Ještě týden před odjezdem jsem vážně přemýšlel o tom, že bych celý to studium v zahraničí kvůli ní zrušil... Prostě už teď taky vím, že vztah a roční studium za hranicema není jednoduchá kombinace...


Mám jednu zajímavost ze školy. V historii jsme se zase bavili o Indiánech, tentokrát na konci 19. století. Lovili bizony a celkově dobytek. Na konci hodiny učitelka připojila svůj laptop na projektor, a vygooglila nám obrázky býka, bizona a krávy, abysme poznali rozdíl mezi jednotlivým dobytkem. :D Nejvíc se mi ale líbilo, když jedna moje kámoška oznámila "Takže všechny krávy jsou bílý s černýma flekama?", jsem trochu rád, že google nevyhodil na prvním místě odkaz na Milku  :twisted:

Zjistil jsem povahové profily mých hostitelských rodičů a zase se potvrdila teorie, že se protiklady přitahují.

Můj host. taťka je cholerik. Jednou bylo asi pět minut před devátou večer, "ségry" se už připravovaly na spaní, a já jsem něco dělal u sebe v pokoji. V tom zazvonil telefon. "Bla bla bla, ne ten tady nebydlí," řekl skoro úplně klidným tónem. Po pár vteřinách začal řvát "Už jsem vám několikrát říkal že tady žádnej Mohamed nebydlí a už sem nevolejte vy zku_ysynové." Bylo to slyšet naprosto zřetelně a i holky to musely slyšet... Sám se považuju za cholerika, ale teď vím, že sto procentní cholerik zas nejsem... Na druhou stranu si s ním rozumím nejlíp z celý rodiny. Hrajeme spolu šachy, pomáhám mu se zařizováním sklepa (spousta amerických domů má pod-podlažní patro prázdný a je až na obyvatelích domu jestli si tam něco postaví nebo ne), a vždycky si máme o čem povídat.  :)

Už od listopadu jsem dohodnutý s jedněmi známými, že s nimi půjdu na inaguraci do Washingtonu. Včera jsme to museli zrušit, protože bychom se neměli jak dostat do centra, ale že to budem sledovat u nich doma. Tak jsem doma poprosil, jestli by mě k těm známým nemohli odvést. Všechno v pohodě dohodnuto. No ale dneska mi ti známí zavolali že nakonec sehnali lístky, takže tam v úterý jedeme.Tak jsem doma řekl, že nakonec do Washingotnu jedeme a že mě tam ti známí vezmou s sebou autem. Jedinná reakce host. mamky byla "Okay, whatever"... Že by totální flegmatičnost?  :)

Když mluvím o inaguraci. Očekávají zhruba dva milióny lidí, ale podle odhadů se na to náměstí před Washington Capitol (budova, kde proběhne ta vlastní přísaha) vejde asi "jen" půl milionu lidí. Osobně jsem tam byl asi dvakrát, a vím, že uprostřed je dvojřada stromů, takže spousta lidí nebude chtít stát za stromem. Prostě jsem zvědavý, jak se tam všichni narveme. A jestli jsme se tam narvali, nebo ne, o tom poreferuju příště. 8)

A vlastně ještě jedna věc. V první hostitelský rodině jsem rodičům říkal jménem - dohodli jsme se na tom. Po mém stěhování jsem se je rozhodl oslovovat "mom" a "dad", stejně jako to dělá naprostá většina výměnných studentů. Ze začátku to znělo zvláštně, pořád jsem si říkal, že to přece nejsou moji rodiče. Ale teď mi nedělá problém říct "Hi dad, how you doing?" když přijdu ze školy nebo "Mom, I would bla bla bla" a celkově mi to přijde přirozený. Taky vidím, že to skutečně stmeluje vztahy mezi mnou a nimi.

Jen mi ale při té příležitosti začal související problém. Když píšu mým skutečným rodičům e-mail, nevím jestli mám vždycky dávat slovo rodiče do uvozovek nebo ne. Já k nim mám sice dost silnou citovou vazbu, ale zas se bojím že bych tím moje skutečný rodiče nějak urazil... Prostě mi tohle přijde zvláštní, ale nějak to budu muset vykoumat. Stejně jako tady na fóru - vzpomněl jsem se článek s názvem Celý vesmír není jako váš vnitřní svět z mainwebu - vím, že většina z vás na fóru neprožívá ty stejný situace jako já, takže ani sám nevím jestli je obecně pro veřejnost mám označovat jako moje rodiče nebo "rodiče" nebo jak vlastně. Z tohohle jsem zmatenej.

Beudin: Ja bych urcite zustala u uvozovek...rodice to nebude zadnym zpusobem mrzet a tobe to taky nic neudela :wink:

V němčině když chceš říct: kamarádka, tak řekneš eine Freundin-nějaká přítelkyně
A když chceš říct přítelkyně ve smyslu - moje holka, tak řekneš meine Freundin - moje přítelkyně
Možná by se to takhle dalo řešit taky. Ale uvozovky jsou snažší.

Takže když mluvíš německy nesrozumitelně, může z toho vzniknout docela problém :twisted: ... A s těma uvozovkama - trochu ztrácím takový ten přirozený cit pro češtinu, takže dík.

Včera jsem byl se svýma dvěma kámošema z Německa a několika místníma holkama venku. Bylo už po desátý večer, tak jsme se rozhodli že půjdem do Hooters (jeden z mála klubů kde dovnitř pouští "už" od osmnácti). U dveří se nás zeptali na občanky - osmnáctiletí ukázali, ale mladší i když ukázali nebo ne, se dovnitř nedostali. Takže další důkaz, že tady se pravidla obecně dodržujou víc, než v ČR. Tedˇje ale diskuse, jestli to je dobře nebo špatně. :)

Jistě že správně. Pravidla se dělají proto, aby se dodržovali. Pravidlo "nikdo by do 18ti let neměl pít alkohol" vzniklo z nějakého důvodu. U nás přemýšlíme stylem "to byla jiná doba, teď se to běžně prušuje". V americe by přemýšleli spíš "to byla jiná doba, není čas tu hranici snížit?".

Americký přístup je podle mě rozhodně lepší. Už jen proto, že u nás když se dá porušit jedno pravidlo, tak se dá porušit další. A k čemu pravidla.... a už to jede :)

Avaranger: Tyhle rozdílný pohledy, to mě nenapadlo. A vypadá to logicky. Myslíš ale, že naše malá ČR, kde si spousta lidí hrabe pro sebe (tady v USA tohle většina bere jako nemorální tak to prostě nedělaj), se někdy dopracuje k dobrovolnýmu dodržování pravidel? :?

I když se očekávaly dva miliony, na celým náměstí bylo podle statistik "jen" něco přes milion dvě stě tisíc lidí. Občas se vyplatí mít známosti a tak se můžu pochlubit že jsem byl mezi 25 000 lidma na židlích až úplně pod budovou. Na terase budovy byli jen VIP lidé a za námi potom sektor se čtvrt milionem lidí a za nimi další sektor se zbytkem (vlastně většinou)... Kromě čistýho výhledu to ale mělo i stinnou stránku. Museli jsme projít kontrolou už v devět ráno (vlastní ceremoniál byl od jedenácti do dvanácti) a od tý doby být spolehnutí jen svoje bundy.

Mimochodem, proč mám pocit, že tenhle topic je převážně dialog mezi mnou a Avarangerem? Ostatní nepřehlížím, ale Ava prostě vyčnívá z davu... Budu rád za jakoukoliv zpětnou vazbu, klidně i proč tu nereaguje tolik lidí - tím aspoň zvýším kvalitu svých příspěvků a vy budete mít zajímavější čtení. 8)

Ale neboj. To, ze neprispievame vsetci pravidelne, neznamena, ze to necitame. Pre mna su to spomienky a take citanie, ze co sa zmenilo, odkedy som tam bol ja.

Beduin:Trošku OT....o kolik je tam u vás posunutej čas? až budeš odpovídat, napiš mi kolik je zrovna hodin. dik

Když se přihlásim a vidím že tady něco přibylo, je to první topic na kterej klikám, já tvé příspěvky rozhodně hltám se zájmem

To si kuř, já taky  :) Jen nechci spamovat kktinama  :lol:

Mě se tenhle topic hodně líbí, jednak protože hezky píšeš, jednak protože je to zajímavý téma a jednak, že sem krom čistých informací a faktů tu a tam přidáš i nějakou internost (jakože třeba to s těma rodičema - to mě zaujalo). A páč se mi to tak líbí, tak tu furt něco blekotám :D

Tak jo teda 8) Já budu pořád přispívat stejně jako jsem to dělal do teď a žádný změny neplánuju - na základě vašich příspěvků.

Právě tu jsou tři hodiny odpoledne. Je tu dvanáctihodinový formát času, takže mi právě hodiny hlásí 3:00 PM. (je tu o šest hodin míň než v ČR)

Mne se topic taky hodne libi, jen neni co rozumneho dodat :wink:

I já se přidám. Topic je hodně zajimavej, dozvíme se tu spoustu informací, které bysme jinak pracně hledali nebo je nenašli vůbec. Čtu vcelku pravidelně a zajimá mě jak to chodí za velkou louží

Taky bych si objednal pokračování :wink:

Teda lidi, tohle jsem ani nečekal :) Takže hned budu pokračovat...  :)

Poslední dobou je ve škole hodně velký shon, protože končí čtvrtletí. Jako evropské střední školy dělí známkování na pololetí, tady se dělí na čtvrtletí. Ještě jsem moc nepopisoval známkovací systém, tak se do toho teď pustím. Neznámkuje se čísly 1-5, ale procenty kolik toho máte správně (100 je logicky nejlepší). Každý stát (někde dokonce každý okres) má svoje měřítko, ze kterého se pak určuje písmené ohodnocení (A-F, ale není tam E). Většinou to je po 10%, ale v okrese kde bydlím je ale měřítko pro A jen 6% (100 až 94) a ostatní známky normálních 10%... To znamená, že na jedné škole můžete za 92% výsledek dostat ještě A (jednička), ale na jiné už B+ (lepší dvojka)... A koho vezmou radši na univerzitu? Někoho kdo má většinu známek A a B, nebo B a C?

Jinak teď se aktuálně nic neděje, ale za tři týdny máme soustředění zaměřené na téma "Po půl roce". Takže určitě napíšu co se probíralo tam, ale předtím taky ještě přispěju, až se něco bude dít.

Ty co máš za průkaz totožnosti? Ukazuješ tam českou občanku, nebo máš americkou, nebo nějakej speciální průkaz? A jak se liší jejich občanky od českých?

Používám tady českou občanku, když potřebuju prokázat že "tenhle člověk jsem skutečně já." Všechny pole na přední straně jsou nadepsaný i anglicky, takže nikdo tady nemá problém tomu rozumět.

Americkou občanku (takzvanou Social security card) dostaneš až když jsi občan USA, ale to já nejsem a neplánuju být. Tady ve Virginii získáš svoji první občanku ve dvanácti letech... Úroveň kontrolování totožnosti by se dala rozdělit na dvě části:
 - vstup někam podmíněný věkem. Většinou do kina na filmy povolené od 13/17 let nebo do klubu/baru od 21 (vyjímečně od 18). Stačí ti jakýkoliv průkaz s fotkou a razítkem. Takže třeba i řidičák.
 - kontrola totožnosti na vyšší úrovni. Například při vstupu do vládní budovy už musíš ukázat občanku. Když nemáš americkou občanku, musíš ukázat občanku tvojí země a nebo pas.

A pak vlastně ještě takový extrémy, jako speciálně hlídaný vládní budovy. V Pentagonu musíš ukázat dva ID průkazy (např. občanku a řidičák) a můžeš jít dovnitř jen na pozvání někoho kdo tam pracuje, atd.

Ale ve zkratce, na většinu kontrol ti stačí jakýkoliv průkaz s fotkou a razítkem (ne zrovna karta do knihovny, ale nějaký uznatelný průkaz vezmou).

Ok, díky moc, přesně todle jsem chtěl vědět :)

Sněží, sněží, mráz kolem běží... :D ... Je tu jeden z asi pěti dnů v celým roce, kdy tu sněží. A pojďme to vzít z praktickýho hlediska: Kvůli pěti dnům v roce se nevyplatí kupovat zimní pneumatiky na několik set školních autobusů v celým okrese, ráno je přezout do zimních a večer když sníh roztaje, zas do letních, aby byly připravené na další den. Ale zároveň jak to vyřešit aby autobusy s letními gumami na sněhu nehavarovaly? Jednoduše, autobusy nikam nepojedou a školy zůstanou zavřené... Takže dneska zůstaly všechny státní školy v našem okrese zavřené, protože by se spousta studentů neměla jak dostat do školy.

Tohle pondělí a úterý jsme měli něco na způsob pololetních prázdnin. S mojí "rodinou" jsme měli už předem naplánované, že pojedem do waterparku. Dost se mi tam líbil jeden tobogán, ale byl na něj povolený vstup jen ve skupinách 2-4 osoby, tak jsem se rozhodl že opráším oslovování. Za cíl jsem si určil jít na ten tobogán s úplně neznámou holkou zhruba mýho věku. Ze sedmi pokusů jsem měl pět úspěchů a dva neúspěchy.

První pokus skončil neúspěšně. Byl jsem ve skupině s mojí "rodinou" a holka byla sama asi deset metrů ode mě. Když jsem zůstal sám, zamířil jsem si to k té holce a s úsměvem se zeptal "Já tady jsem už pět minut a tys mě ani nepozdravila?" Ona se na mě podívala a odpověděla "Já tě neznám." Byl jsem tolik přesvědčený o tom že dostanu kladnou odpověď, že mě to rozhodilo a odpověděl jsem něco jako "A kdybys mě znala, pozdravila bys mě?" Ona tuhle otázku ingorovala a řekla, že hledá její rodiče. Tak jsem jí popřál štěstí při hledání a odešel jsem. Na konci aspoň pozdravila tichým "yeah, bye."

Tak jsem šel do fronty sám, minul jsem ceduli která informovala že na tenhle tobogán můžou jen skupiny a každý z těch lidí musí být nejmíň 4 stopy (asi 130 cm) vysoký. Postavil jsem se na konec fronty, přímo za skupinu tří holek. Po chvíli jsem jim řekl "hele holky, já jsem si až teď všimnul tý cedule (ukázal jsem) takže můžu jít s váma?" Jedna z nich se mě zeptala "ty nejsi odsud, viď?" (asi mám ještě pořád přízvuk). Tak jsem řekl že ne, že jsem tu na rok. Na otázku, proč teda nejezdím s mýma "rodičema" jsem odpověděl že se střídáme v hlídání dětí a teď je zrovna řada na nich. Když jsme všichni nastupovali do toho speciálního člunu, ta co vedla rozhovor, se zeptala jestli umím plavat. Tak jsem odpověděl "asi jo. a ty?"... A pak už následovaly jen zvuky typu "uááá" a cákání vody, po příjezdu rozloučení s úsměvem.

Další pokusy probíhaly vesměs stejně. Najít, zaujmout nějakým povídáním si, sjet tobogán, rozloučit se.

Dost dobrý. Jak informativní příspěvky který píšeš, tak i to oslovování se ti povedlo. Dobrá práce.

Co tak poznam naturu Americanov, mozno by stacilo obycajne: Smiem sa k vam pridat? Vacsina z nich je priatelskych a nerobilo by im to podla mna ziadny problem.

Bobo: Nojo, to mě nenapadlo :D ... I když co jsem takhle v září řešil, jak se dostat do nějaký skupiny, která ráno stojí ve škole na chodbě a povídá, vždycky se mi dařilo, když jsem s nimi měl něco společného (jsme ve stejné třídě, nevíme kudy se někam dostat, atd.) a až od toho jsme se přesunuli na jiná témata... Ale jak by se podle tebe dalo vytvořit společné téma v bazénu? Teď už to nevylepším, ale v rámci nabírání zkušeností se to může hodit. :)

Ked som bol cez leto na dovolenke, tak som jednoducho zobral lopticku a hodil som ju uplne neznamym babam. Samozrejme mi ju hodili naspat a potom sme si zacali hadzat. Skusal som to viac krat a len jedna z tych bab za cely tyzden si s nami nesla hadzat.

Beduin: Sněží 5x za zimu? Jak je potom možný že se ve spoustě am. filmech oběvují zasněžené domečky a okolo nich důchodci odhrnující tuny sněhu z chodníku?

Protože tyhle filmy nebývají z Texasu a vůbec z jížních států USA :) Já bych beduina tipnul na Oklahomu (i podle toho, jací jsou tam lidi)...

Comanch: Protože Virginie (kde jsem) je někde na zeměpisný úrovni jižního Španělska a naopak Maine (na severu USA) je "vedle" Rakouska. To je už trochu rozdíl ve vzdálenosti k rovníku / severnímu pólu... Když přidáš, že většina Spojených Států je mnohem dál od moře než evropské státy, a třeba studené větry z Kanady, zjistíš, že na některých místech USA je mnohem větší zima i když jsou blíž k rovníku, než ČR.

A myslím, že nějakou roli hraje i Atlantický oceán (mezi Evropou a Amerikou). V něm se tvoří víc hurikánů než v Pacifickém (mezi Amerikou a Asií) a myslím že v něm jsou i studenější proudy. A celkově je na západě větší teplo, než na východě kontinentu.

Bobo: Tak teď si to už budu pamatovat. Snad. :)

Nemyslím si, že se v Pacifiku tvoří méně tropických bouří než v Atlantiku. To, že se o nich nemluví, ještě neznamená, že nejsou.
Vliv na klima asi bude mít to, že atlantik leží na východním pobřeží, kdežto převládající směr větru na severní polokouli je západní.

Já bych eště dodal, že čtenáři tohoto fóra nejsou malý děti, ani retardi, abys jim musel vysvětlovat, kde je kterej oceán. :wink: :lol:
Jinak opět zajímavý příspěvky.

No po tom, co jsem si tu v říjnu spletl za kterou stranu šel do voleb Obama, jsem si řekl, že podrobností, které něco definují, není nikdy dost :D

Co jsem teď koukal na mapy, hurikánů je všude zhruba stejně, to má Kiruy pravdu. Na východní pobřeží USA jich ale létá víc, než na západní - stačí vygooglit třeba "tropical storms map". To jde ruku v ruce s tím směrem větru na severní polokouli... Nojo, asi budu muset na zeměpise dávat větší pozor a přestat kreslit návrhy na různý webdesign, který stejně nikdy nepoužiju. :)

Jestli chceš, tak se mi pochlub do PMka, třeba se domluvíme ;)

Zajímalo by mě, kolik toho Američani vědí o Česku? Co znají, sportovce, politiky...? Na co se ptají o ČR jako první věc? Ptají se třeba v hostitelské rodině, jak se něco řeší/co je obvyklé v nějaké situaci u nás? Kolik zodpovědnosti se od tebe očekává? Zajímají se o češtinu? Zdá se jim těžká? Učils někoho "ř"? Jak mu to šlo? :)

Pár lidí z mého okolí jsou dost fandové do hojeke. Vzhledem k tomu, že Češi jsou třetí nejpočetnější národnost v NHL (hned po Američanech a Kanaďanech), o některých našich hráčích toho ví víc, než já :P Naopak o politice, která jde mimo USA, toho moc lidí tady neví. Vzhldem k tomu, že se tu americký fotbal vede nad "normálním" fotbalem (soccer), ani českém fotbalu se moc nemluví.

Malé procento si taky neuvědomuje rozpad Československa ale klidně je nechávám říkat, že jsem z Československa. Když ale říkají, že jsem z Německa, tak to je opravuju. :) ... Nebo jedou jsem hrál basketbal a dozvěděl jsem se že máme mezinárodní tým - Korejce, Američana, Rusa (a ukázal na mě), to jsem ho taky opravil.

Pravděpodobně všechny hostitelské rodiny jedou způsobem svojí země. Byl jsem několikrát na návštěvě u ostatních výměnných studentů a tam je podobná situace, jako u mě. Host.rodiče jsou tolerantní k tomu, že nevím všechno co se tu považuje za samozřejmý, ale žijeme normální americký život - včetně řešení různých problémových situací.

O Češtinu je stejný zájem jako o všechny jiné exotické jazyky (exotické z pohledu Američanů). Je to totálně jiný jazyk, tak se mě ptají jak se řekne "Jak se máš", "Ahoj", a podobný fráze. Ze začátku je velký zájem, ale až zjistí tyhle základní fráze, zájem opadá. Někteří lidé mě tady dokonce oslovují mým českým jménem, ale kdykoliv se zmíní o mém jméně, říkají ho v prvním pádu a to zní v kombinaci s americkým přízvukem skutečně divně. Takže si radši nechávám říkat anglickým ekvivalentem mého jména.

Moc lidí tady Ř skutečně říct neumí. Vždycky řeknou něco mezi F, V, a R. A na "třista třicet tři stříbrných stříkaček..." koukali s otevřenou pusou, když jsem to začal říkat. No ale já jsem pak zas totálně nezvládnul jeden americký jazykolam, takže to je 1:1  :)

Avaranger: Nechci, aby to vypadalo, že jsem před chvílí machroval a nebo naopak že jsem moc skromnej. Ale jen si na papír kreslím rozvržení (tady bude hlavička, tady menu) a nějaký detaily ("tahle čára upoutá pozornost na tohle místo", "menu položky budou v plain textu, odélníkách a nebo oddělený svislýma čárama?" a tak), takže tohle skutečně není na žádnou tvorbu webů, jen takový kreslení namísto domečků a autíček :P

Jinak příští týden (14., na Valentýna) máme soustředění po půl roce, takže určitě napíšu další obecné info a svoje zážitky.

A jak to tam je vlastně se znalostí evropy? Vědí že u "Československa" je nějaké Rakousko? Vědí, že CZ předsedá EU? Je tam taky takovej ten stereotyp v tom stylu, že když se řekne Francie, tak si každej představí romantiku a francouzký polibky? Pijou tam pivo, nebo mají nějakej svůj nápoj? Byl tam kolem volby prezidenta opravdu takovej humbuk nebo z toho dělala česká média jen takovou kachnu? Byla tam v médiích nějaká zmínka o té "slavné" Entropě (teď si nejsem jistej, jestli se to tak jmenuje, ale mám na mysli tu plastickou mapu evropy) ?

Když se tu řekne, že jedeš do Evropy, spousta lidí si představí dovolenou ve Francii nebo Itálii... Když na mapě ukážeš libovolný evropský stát, naprostá většina dospělých ho identifikuje správně, teenageři mají tak ve třetině případů problém.

Učím se tu francouzsky, historicky první rok co se učím francouzštinu. Občas se ve třídě koukáme na výukový videa a ze začátku nikdo nechápal, jaktože si v tý Francii dávají při pozdravení pusu na tvář.

Co se týče znalosti EU, snad všichni ví, že existuje, ale už víc nevidí do její vnitřní stuktury. O tom, že ČR letos předsedá, jsem se bavil asi s pěti američanama a nikdo z nich to nevěděl. Je zvláštní, že ostatní výměnní studenti z Evropy to věděli. A o té mapě mi napsal jeden kámoš z Čech na icq, jinak bych o ní taky nevěděl. Takže zas tolik informací o EU sem neprosakuje.

Pití alkoholu. Pohybuju se z velký části mezi teenagerama, a tady alkohol pije ani ne 5% z nich. Z toho se nedá dělat žádnej vzorek... Pivo se tu prodává zásadně v třetinkových lahvích. Nejznámější značka je americký Budlight a pije se i německý pivo. Ale v obchodě jsem tu už viděl i českou Plzeň.

Nevím, jak moc velký rozruch dělaly kolem prezidenta český noviny, ale tady to byla dost velká akce. Všude billboardy, před každým domem vývěsky "My volíme Republikány/Demokraty"... Obama si před volbama zaplatil hodinu vysílání na čtyřech velkých celonárodních televizních stanicích. Republikáni se naopak zaměřili na McCainovy politické zkušenosti a měli reklamy stylu "Svěřili byste svůj život do rukou doktrorovi, který jde poprvé operovat? Řidičovi, který se teprve učí řídit?... Vy nechcete svěřit svůj život do rukou mladíka, který se všechno teprve musí naučit!"... Pak se taky dělalo dost rozruchu kvůli inaguraci. V den, kdy Obama přísahal, bylo na tom náměstí ve Washingtonu přes milion lidí. Ale potom zas všechen rozruch utekl stejně rychle jako se předtím objevil.

Také mám dotaz, ovšem nejprve Ti musím říct chlape, že Ti závidím, dostat se do USA byl a stále je můj malý sen. O:) Tak k tomu dotazu. Sleduje někdo v Tvém okolí wrestling, jsem jeho fanda a fakt mě to zajímá. Pokud ano, tak jakou společnost a popřípadě komu z hráčů fandí, koho nenávidí. Taky bych se chtěl zeptat, jak dlouho by (zhruba) trvalo, než bych měl šanci rozumět lidem v USA, než bych dostal jazykový cit. Ve škole jsem v angličtině dle vyučující na chvalitebnou (na B  :)) - taková záložka Simple English na Wikipedii mi problém moc nedělá, ovšem rozumět a odpovídat někomu, kdo se anglicky učí od narození, je určitě něco jiného.

Předem děkuji na odpoveď.

O třech mých spolužácích vím, že přímo zápasí wrestling za naši školu. A jsem si jistý, že znám někoho dalšího, jen nevím že zápasí. (Kdyby ses divil, že to je tak velký číslo, mám v součtu asi 200 spolužáků/spolužaček, takže to to zas vyrovnává do normálního procenta)... Potom hostitelská rodina jednoho mýho kamaráda (taky výměnný student pro tenhle rok) sleduje wrestling, vlastně celá jejich rodina zápasí taekwandoo. Pozvali mě na akci, kde jsme všichni sledovali zápas Georges St-Pierre vs. BJ Penn. Sledovalo nás to asi 20 lidí (přizvali jejich známý) a všichni kromě dvou fandili St-Pierrovi. Po čtyřech kolech (z pěti) to Penn vzdal, protože byl skoro pořád na zemi... To je vlastně moje jedinná zkušenost s wrestlingem. Jinak o něm moc nevím, ale ještě můžu s jistotou říct, že tady to je mnohem oblíbenější sport, než v ČR.

Za jak dlouho bys měl šanci rozumět? Záleží na tom, jak se budeš snažit. Vidím tady korejce, kteří jsou obklopení dalšíma korejcema a dalšíma korejcema a anglicky neumí pořádně ani po několika letech. Naopak tu je kupa výměnných studentů z celýho světa, kteří se pilně snaží. Prakticky, když si s nikým v okolí nemůžeš povídat jinak, než anglicky, ono tě to samo donutí se zlepšovat. :)

Obecně první měsíc se člověk zlepšuje nejvíc. V tý době zjistíš, že spousta frází, co ses naučil ve škole, ti je naprosto k ničemu, a že naopak nerozumíš dalším věcem. Ale když řekneš lidem, aby na tebe mluvili pomalu, dá se jim rozumět hned ze začátku... A po čase (u mě to byly tři měsíce) začneš přímo přemýšlet v angličtině. V tu chvíli ti v hlavě neprobíhá proces "Slyším větu v EN -> Přeložím do CZ -> Vymyslím odpověď v CZ -> Přeložím do EN -> Odpovím v EN", ale už jen "Slyším větu v EN -> Vymyslím odpověď v EN -> Odpovím v EN", a od tý chvíle je pak všechno dorozumívání skutečně jednoduchý.

Beduin-díks moc.

Jinak, asi to chce docela kuráž ne? Já osobně bych na to asi koule neměl.

No tááák to wow. Myslel jsem, že zápasit wrestling za školu, uvidíme jen ve filmu, ale ono to opravdu funguje. Co se týče oblíbenosti, vím, že je wrest oblíbený v USA, ale až tak. :)

Tak ale nie je wrestling (http://www.npcnewsonline.com/new/interviews/WM6-4.jpg) ako wrestling (http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/47/WrestlingUSAF_Flag.jpg).  :D

Co tam třeba stojí taková Plzeň? asi je to nad studenský finance, se tam ožrat po Plzni, ne?  :)

Fabien: Tak na tohle jsem se musel kouknout do letáku, protože jsem si nebyl jistej. Plzeň vychází v přepočtu zhruba 30 Kč na jednu třetinku a 50 Kč na půllitr (místní piva tak o 10 Kč levnější)... Takže studentský finance skutečně nejsou zaměřený na kalby.

Tak to je podobný jako ve Francii ... tak až pojedu na vejlet do USA tak radši basu s sebou, než to kupovat na místě  :D

- A nebo vyměnit chlast za něco voňavějšího... O:) :lol:

Sice vím z filmů že prodávající nigové stojej na každym rohu ve městě, ale když vidím tu jejich morálku tak nevim nevim....

Moje česká přítelkyně mi řekla, že na mě chce do července čekat a pak chodit zas se mnou, ale při tom čekání chce víc svobody. Po různém dohadování jsme se dohodli že si oba dáme víc svobody, ale pořád si budem psát stejným způsobem jako dřív... Vlastně ji pořád dál svádím přes skype, píšem si i normální věci ze života,... A až přijedu, vrátíme se k sobě... Trochu se bojím toho, aby v tu dobu nebyla zamilovaná do někoho jinýho. Když nebude, je to jednoduchý a budem spolu pokračovat. Když bude, stejně se s ní plánuju sejít a sbalit ji znova... Ale snažím se dělat všechno pro to, aby mě pořád brala jako toho "vhodného oplodnitele" (nebo jak tu kdosi označil správnýho alfu). 8)

No a dneska, asi týden po tom dohodnutí s mojí slečnou v ČR, mi přišla smska od "kamarádky", která tu je taky na rok. Volně přeložený text tý zprávy: "Ahoj, máš plány na příští neděli? Napadlo mě, jestli u mě nechceš přespat ze soboty na neděli, po tom soustředění?" ... Takže zítra jdu do drogérie :)

naco pouzivas kondomy ked chces mat viac slobody  :twisted:

Protože chci svobodný rozhodnutí jestli táta budu nebo nebudu 8)

Brr, ti to vůbec nezávidim. Mě by takovýhle handrkování s holkou úplně dodělalo. A jak známe ženský, tak asi někoho našla a chce to od tebe posvětit, aby si nepřipadala tak blbě.

- Huliči celého světa- SPOJTE SE!!!  :lol:

Avaranger: S tím aby si nepřipadala blbě máš asi pravdu. Nejhorší je, že ona se za každou cenu snaží u sebe udržet jeho i mě. Mimochodem, on je z jinýho města, asi 100 km daleko... Řekla mi, že tuhle situaci ještě dlouho nechce nijak řešit. Na druhou stranu sama vymýšlí plány co bysme spolu měli dělat až přijedu a říká že se bojí že se pak s ní rozejdu a že to nechce... Takže já se snažím hrát férovou hru, a když ona nechce nechat jeho, já se taky nebudu moc omezovat. A k tomu se ještě snažím udržet tenhle "vztah." Vražedná kombinace, to vím :twisted:

Mám další postřeh ze školy. Už chápu, proč jsou američani obecně hloupější v matice, zeměpise, atd. ale naopak umí líp komunikovat. Nedávno jsem se koukal na film Děkujeme, že kouříte - film o jednom tabákovém lobistovi, který o sobě mimo jiné říká "mám doktorát z toho, jak někomu zatnout tipec"... A dneska jsme na angličtině dostali takovýhle úkol: "Hodně důležitých vynálezů změnilo životní styl ve dvacátém století. Podpořte vynález, který podle vás způsobil největší změnu." Měli jsme taky oponovat názoru, že ten vynález je špatný, škodlivý, nebezpečný,... Já jsem podpořil satelity - bez nich by nebyly mobilní telefony, letadla by nemohly létat a napadlo mě že internet potřebuje větší stabilitu, než podmořské kabely. Nezapomněl jsem i na chyby - můžou se používat ke špionáži. Ale tuhle chybu jsem hned otočil, že světové vlády jednotlivých států (vlastníci satelitů) špehují země se kterýma jsou ve válce, ale nemají sebemenší potřebu sledovat obyčejné lidi, takže jejich soukromí zůstává nenarušené... I když si s některými výroky nejsem jistý, myslím, že se mi ta argumentace docela povedla. 8) Tak počkám na známku a pak uvidím.

Zítra (v sobotu) máme tu orientaci, večer po ní jdu spát k té "kamarádce" z Norska, takže později zase napíšu jak všechno probíhalo.

Beduin: Tak přeju pevné nervy. Já bych na to prostě už potom neměl, s ní bejt, když bych věděl, že si normálně žívala s někym jinym v době kdy sem tam nebyl. Já bych  se asi musel rozejít a po návratu bych to zkusil stmelit zpátky, ale tohle je teda docela silné kafe. :)

Nervy mám v pohodě 8) ale spíš se bojím o svoje zdraví. Byl jsem si totiž s kamarádama zahrát (americký) fotbal a zjistil jsem že to není nic pro mě. Ale mám strašnou radost z toho, že chápu pravidla. :D

Sobotní soustředění bylo zaměřený na náš život po půl roce ve Virginii. V asi šestičlenných skupinách (v každé jeden místní organizátor) jsme mluvili hlavně o kulturních rozdílech. V naší skupině se náhodně sešli lidi z "vyspělejší" části Evropy (Německo, Itálie, Dánsko, Švédsko, a já z ČR) a našli jsme spoustu podobností. Ale taky pár rozdílů.

• Tady se bez auta skutečně skoro nikam nedostanete, pokud nebydlíte v centru velkého města. A i když bydlíte na kraji, stejně potřebujete auto abyste se dostali aspoň na zastávku metra nebo do obchodu.
• Další rozdíl je třeba v učitelích. Je pravda, že tady v USA je vztah student-učitel mnohem volnější, takže třeba některým svým učitelům říkáme všichni přezdívkou nebo jen písmenem (Mr.T.).

Jinak jsme probírali další věci jako zkušenosti s místními "sourozenci" a jestli jsme ve škole v dobrých skupinách atd. Prostě taková kontrola jestli tu jsme všichni v dobrém prostředí  :twisted:


No a blížil se večer a tím i návštěva u mojí Norské "kamarádky". Po tom soustředění jsme oba jeli k ní domů. Ani jsme se tam moc neohřáli, protože sama vybrala že půjdeme do kina a sama vybrala horor s názvem Friday 13th. Občas vypadala že se trochu bojí, ale já jsem ze sebe dostal jen spousty AFC keců že to jsou všechno triky a ať si všimne že tohle filmovali za dne, a tak. Byl jsem totálně nervózní :( Když mi moje mysl dala pořádnou facku, srovnal jsem to a objal jsem ji kolem ramen se slovama "teď se už nebudem bát." Konečně. Přitiskla se ke mě a pokračovali jsme ve sledování filmu. Když jsme po filmu čekali na její hostmom, aby nás odvezla zpátky, v pohodě jsme se drželi kolem pasu.

Večer jsme u ní doma začali povídat vatu, protože její "mamka" byla ve vedlejší místnosti. Když odešla spát, my dva jsme zůstali sami v obýváku. Přinesla foťák a asi půl hodiny jsme dělali blbosti a fotili se. Fotorutina (tři fotky - vážná, zakoukaná a líbací) mě v tu chvíli nenapadla, ale třeba někdy jindy budu mít možnost ji vyzkoušet. V tu chvíli bylo držení se a objímání úplně v pohodě.

Pak řekla že je unavená a já jsem si ukázal na tvář, jako že chci pusu na dobrou noc. Ona mi popřála dobrou noc, dokonce správně vyslovila moje český jméno a pak mě asi na dvě vteřiny políbila. :) Sama se po tý chvilce stáhla a když jsem chtěl pokračovat, jen zavrtěla hlavou. Já jsem z toho zmatení zas nahodil AFC status a zeptal se "proč?" Ona ale jen odpověděla "dobrou noc" a odešla do svýho pokoje (kvůli její hostmom jsme museli oba spát v jiným pokoji).

Čekal jsem od toho víc - ale co bych chtěl, když jsem za ní do toho pokoje nešel? Teď to už nezměním, ale můžu se z toho poučit. Třeba pro příště. :) ... Druhý den jsem čekal na její reakci, ale chovala se jako kdyby se ten předchozí večer vůbec nic nedělo. Z toho odhaduju že to brala jako úlet, ale stejně mě zajímá tohle její chování. Dokážete mi to někdo vysvětlit? :?


A poslední část mýho příspěvku je zase ze školy. Ta moje předchozí obhajoba se mi docela povedla, ale nevěděl jsem že tím teprve začíná škála těhlech esejí. Dneska jsme si měli vybrat názor jestli jsou celebrity dobré nebo špatné (museli jsme se rozhodnout - žádný "některé jsou dobré a některé špatné") a pak svůj názor obhájit ... Mě se potvrdilo že skutečně není důležitý, jestli tomu co napíšete věříte vy, ale je důležitý jestli tomu věří vaše publikum 8) ... A aspoň mám dobrý důvod zlepšovat se i v tomhle stylu komunikace :)

Zajímavý. IMHO byl trochu problém v tom, že jsi chtěl pusu "na dobrou noc". To znamená, že to bylo prakticky jako způsob rozloučení. Na to už se pak špatně navazuje.
Kdyby jsi ji začal líbat dřív, tak se z toho něco mohlo vyvinout. Jestli jsi chtěl víc, tak jsi měl přitlačit. Myslím, že by se nechala svést, když si tě sama pozvala domů. Nejspíš podvědomně počítala se vším. Chtělo to ukázat, že se nebojíš, a že víš co děláš.
Lehko se to říká, ale dělá se to o něco hůř, to je pravda. Ale musíš sám uvěřit tomu, že tě chce! Taky kdo by nechtěl!?  :lol: 
A jestli jste se celý večer drželi a objímali, tak myslím, že tě chtěla, aspoň trošičku  :wink:.

Ta pusa na dobrou noc ("goodnight kiss") byla první věc co mě v tu chvíli napadla. Vidím, že jsem po jeden a půl roce nebalení vypadl z praxe. Takže příště se budu chovat víc alfa a půjdu za svým cílem, takže dík za nasměrování. 8)

No, mě to teda přišlo docela slabý. Jediná věc, která mi nepřipadala špatná bylo to kino v kině ( :D ). MYslim, že přejít od "focení ze srandy" k "focení jak se na sebe lepíte" až "focení toho jak se líbáte" nemuselo být úplně těžký (pro něhoko s tvými zkušenostmi). Shrnul bych to z mého pohledu asi tak, že ses nekvalifikoval pro první ligu :)

Probíhám zatím nejstereotypnější částí tohohle roku. Stejně jako thyrael v jeho tématu píše, že se těší do ČR, já si uvědomuju, že na tom jsem zhruba stejně. Je to tu docela pěkná zkušenost, ale pro budoucnost - žít budu jasně v Evropě.

Ava: Vím, že to nebylo nic moc ale to je tak všechno co k tomu řeknu. :P

Uvědomil jsem si další kulturní rozdíl - a tím je výchova sourozenců. Moje host.mom na mě vyjela, když jsem jednou suveréně přistoupil k sedmiletý "sestře", že jí pomůžu s úkolem z matiky. Neměl jsem co dělat a hlavně, z českýho pohledu to považuju za normální. No a mom na mě vyjela, že její dceru nemám rozptylovat když počítá. Vysvětlil jsem jí, že jsem jen chtěl "ségře" pomoct, ale ostrým tónem mi odpověděla, že pomoc nepotřebuje... Takže pro dobrotu na žebrotu? :roll: ... Pak jsem to probíral s mojí sestrou (skutečnou, bydlí v ČR) a dozvěděl jsem se, že v USA není až tolik normální pomáhat sourozencům. Tak pro příště to už vím. :)

Tenhle týden naše škola pořádá divadlo - The Laramie Project (v češtině vyšel i film Projekt Laramie). Protože se tam v divadle pohybuju kolem techniky, zařizuje mi docela slušný sociální status, když se znám se všema herečkama a maskérkama (a hercema a ostatníma technikama taky). 8)

Jinak ale prožívám tradiční stereotyp - všední dny dopoledne škola, odpoledne doma nebo v divadle a pak doma. V Čechách můžu vyjít z domu kamkoliv do města kdykoliv se mi nechce sedět doma. Tady bych musel všude autem, ale zas se dostáváme k pravidlu, že tu řídit nemůžu... Tak se snažím si co nejvíc užít den s lidma dopoledne 8)

No neřikej, že na tebe vyjížděj za takovýhle maličkosti. Kdybych byl v kůži tvé "mámy" tak bych na člověka přes půl planety nevyjel kvůli tomu, že chtěl pomoci. Jasně, jinej kraj, jinej mrav, ale přece i tak...

Kazisvět: Tuším, že měla zrovna blbej den. Protože jindy je v pohodě :)


Tohle úterý, 17. března, je v USA svátek sv. Patrika (někdy se označuje irským nářečím jako st. Paddy). Ve škole nám to předkládali jako klidný svátek, při kterém akorát spousta lidí nosí zelené oblečení. Ale ve skutečnosti vypadá oslava tohohle irského svátku úplně jinak :D ... Všechno vlastně začalo jednou nevinnou hromadnou zprávou na facebooku. Asi deset teenagerů z Evropy a dalších pět Američanů se dohodlo, že půjdeme na Sham Rock Festival do D.C. Doma jsem oznámil svoje plány a doufal jsem, že mi to dovolí. Dozvěděl jsem se pár podrobností ze zákulisí toho festivalu, a dostal jsem varování, že mi není 21, ale pustili mě.

Festival probíhal od jedné hodiny, ale skoro celé odpoledne se všechno teprve rozjíždělo. Když se začalo stmívat, bylo chladno, takže se nikomu nechtělo jen tak stát a všichni byli u pódií (celkem 11 pódií na parkovišti největšího baseballového stadionu v D.C.).

Někde z řad za námi začali nad našima hlavama putovat lidi směrem k pódiu (crowd-surfing, ale zajímalo by mě, jak se to řekne česky :P). Můj kamarád mě přesvědčoval, že mě zdvihnou taky. Napřed jsem se bál. Ale potom jsem si přehodil všechny důležitý drobnosti do předních kapes u kalhot a nechal jsem se zdvihnout. Byl to skvělej pocit. 8) Asi dvacet vteřin jsem jen ležel s roztaženýma rukama a nechal jsem se nést davem. Když mě sundali vepředu, organizátoři mi ukázali cestu kudy mám jít zpátky do davu. Ale vzniknul problém - nemohl jsem najít partu, se kterou jsem tam původně byl. Snažil jsem se vyjít ven z toho davu a zároveň nešlapat nikomu na nohy, ale bylo tam skutečně narváno a skoro jsem se nemohl nikam posunout. Nakonec jsem se dostal ven a byl jsem strašně rád, že mám s sebou svůj mobil. Napsal jsem zběsilou smsku ve stylu "Jsem u tý reklamy na pivo, blízko záchodů, blízko velkýho bílýho stanu, blízko ..." Všechno dopadlo dobře a našli jsme se a odešli jsme k jinému pódiu.

Večer jsme všichni přespali u jedné z holek z té naší skupiny. Kvůli jejím rodičům jsme museli spát kluci a holky odděleně :? Ale spát jsme šli asi až ve tři. Do tý doby jsme totiž povídali a taky sledovali film. Po dlouhý době jsem viděl Prcičky (American Pie) a teď, když znám americkou kulturu mnohem líp, mám na to úplně novej pohled. Předtím to pro mě byl jen zábavnej film, ale teď dokážu vystihnout ty postavy mnohem líp 8)

Ráno jsme se probudili a po nějaké době odjeli každý domů... Zjistil jsem, že rozdíly mezi lidmi od 20 výš, nejsou mezi Evropou a USA tak velký. Jen teenageři tu jsou braný ještě jako děti. Ale ten festival se mi líbil, připomnělo mi to zase trochu toho živějšího stylu. :)

to musí být docela haluzáckej pocit nechat se nést davem :)

Nemas nahodou zalozeny nejaky blog o tvem pobytu jeste? Neco, kde pises casteji, hodne me bavi tyhle prispevky.

Cassies: Žádný blog nemám. Ale plánuju v létě během volného času napsat několik článků a tím shrnout celý tenhle rok. V tý době budu mít nad vším nadhled a přesto si budu z poznámek, co mám v mobilu, pamatovat detaily... Ještě nemám moc představ o tom, jak je budu publikovat. Ale o všem se včas zmíním :)

Kazisvět: Nikdy jsem nebyl zhulenej, ale přirovnal bych to k tomu pocitu :D Svět se s tebou houpe nahoru-dolů, otáčíš se, takže letíš ani nevíš kam, snažíš se držet rovnováhu a nikoho nekopnout do hlavy... Ale je to taky boost na sebevědomí, a celkově to je hodně dobrej pocit 8)

no já osobně bych na to asi neměl :) I když ta atmosféra a tak...no, těžko říct, težko odhadnout

Všechno tu je jako na houpačce. Před dvěma týdnama jsem byl obklopený spoustou lidí a dneska sedím sám v pokoji a počítám dny do odjezdu (je jich kousek pod 100).

Agentura, se kterou tu jsem, dává studenty záměrně do rozdílných typů rodin. V Čechách mám výrazně starší sestru. Když jsem přijel sem, dostal jsem se do rodiny s 15-letým klukem a 11-letou holkou. Po velkých problémech s "matkou" jsem musel v listopadu změnit hostitelskou rodinu. Moje nová hostitelská rodina má dvě dcery (4 a 7 let)... No a po čtyřech měsících mám pocit, že se tu ode mě čeká naprosto to samý, jako v té první rodině - mám být třetí malý dítě :x Je to strašnej skok, ze skoro dospělýho zpátky na dítě.

Uvedu na příkladu. Když jsem asi po třech dnech, co tu jsem, nepřišel na to, jak se dají odemknout dveře od domu (chodil jsem tedy bočníma dveřma s elektrickým zámkem na číselný kód), zeptal jsem se mom, aby mi ukázala, jak to odemknout. Ta mi ale řekla, že klidně můžu chodit bočníma dveřma, že ty přední stejně moc nepoužívají... O čtyři měsíce později. Elektrický zámek se porouchal, a já bych se dneska neměl jak dostat domů ze školy. Včera jsem konečně dostal instrukce, jak se ty dveře dají otevřít (dva zámky - jeden se odemyká doprava, druhý se doleva a ještě se musí najít správná poloha pro klíč). Když jsem slyšel "rodiče" při rozhovoru padlo tam zhruba tohle:
 - on: "Tak proč jsi mu teda nedala ten klíč už dřív?"
 - ona: "Já jsem mu ho dala, ale on neví jak odemknout dveře, tak jsem si ho zas vzala zpátky."

poznámka: V té první rodině měli číselný kód na předních dveřích. České dveře umím odemknout bez problémů. A když jsem se zeptal o pomoc, žádnou jsem nedostal.

O pár hodin později jsem se s host.mom pohádal kvůli naprostý zbytečnosti (ohryzek od jablka jsem vyhodil do koše u sebe v pokoji a ono to začalo smrdět) a v afektu mi řekla "Tak ode dneška - žádný mom a dad, ale (jejich jména)." Spousta výměnných studentů označuje svoje "rodiče" jako mom a dad, víc to značí, že někam patříš. Ale tak si zvyknu i na tohle.

Když jsem se jí tedy na rovinu zeptal, co podle ní dělám špatně, dostala se mi odpověď "musíš se koukat kolem sebe, já se nemůžu starat o svoje malý dcery a ještě o tebe." Nerozumněl jsem tomu, tak jsem se zeptal, co konkrétního po mě chce. Ale odpověď "prostě se koukej kolem sebe. Je ti 18, tak bys snad měl vědět." To, že skutečně nevím a že jí do hlavy nevidím, jsem radši neřekl. Domácí práce dělám, svůj pokoj si uklízím, nejsem moc času u počítače, akorát nemáme žádný společný téma na rozhovor (ona je zaneprázdněná prací o který nemluví a já mám svoje záliby který ji nezajímají - totálně rozdílný).

Vím, že takovýhle nejsou všechny hostitelský rodiny. Jen mě štve, že ani nevím, jestli s tím něco můžu udělat nebo ne. Jestli to je v tý mojí sféře kontroly a něco dělám špatně, a nebo jestli to je už za hranicí a snažím se marně.

A hele, možná jsem jen pitomej, ale dá mi někdo aspoň trochu pádnej důvod, proč studenty dávají do rozdílných rodin ?!

Jinak, poradit ti nedovedu, chytře to okomentovat a nastínit jinej úhel pohledu taky ne, ale co zamýšlíš na ty příští cca 3 měsíce?

Můj plán je zatnout zuby a držet se hesla "všechno špatné je pro něco dobré." Za týden začínají týdení jarní prázdniny a to už máme naplánovaný program s host.rodinou (akvárium, cirkus, a podobné programy jejich pro čtyř a sedmi leté děti), tak to dusno nějak přežiju, ale zbytek volnýho času plánuju trávit s kámošema a kámoškama. Tím pádem se ale s tou rodinou ještě víc citově vzdálím, ale zároveň budou obě strany spokojený... Ale plán, jak to vrátit do pohody, a tím pádem ještě větší spokojenost na obou stranách, mě právě nenapadá.

Proč studenty umisťují do rozdílných rodin? Je to prostě náplň tohohle programu. Není to jen o odlišné zemi, ale o celkovém životním stylu (například u mě rozdíl v sourozencích a tím pádem i ve věku a přístupu rodičů). Když jsi v odlišném prostředí, máš z toho potom mnohem větší zkušenost. Například proto ani neprobíhají výměny mezi Neměckem a Rakouskem, Českem a Slovenskem a podobně. (Kvůli jazykům to není - například USA, Británie a Austrálie dělají výměny mezi sebou úplně běžně).

No, já mám takový naprosto nečekaný a nepochopitelný návrh.

Co se omluvit? :)

Nejde vůbec o to, že je pravda na tvojí straně. Nijak se tím neshodíš. Když přijdeš a řekneš "Well, I'm sorry for that argument the other day. I was upset because of some things that happened with my friend at school and I overreacted. And now I'm sorry. ", tak pro ně stoupneš v ceně, protože se umíš omluvit. Asi to nejsou úplní blbci, aby řekli "fine, you're forgiven, not go to your room", ale třeba se pokusí si o tom s tebou trošku promluvit, takže si připrav nějakou historku, kterou to trochu omluvíš - např. to s tou školou.

Navíc budeš mít dobrý pocit, ze sebe, že ses neurazil jak malé děcko. Nemá přece cenu to "vydržet" tři měsíce, když se můžeš omluvit a trošku tu situaci vylepšit.

Být hrdý je fajn, ale "přece se nebudu omlouvat, když mám pravdu" je výraz arogance a nedospělosti podle mne. Navíc "The truth is always in the middle" :) Určitě to není jen jejich chyba.

Je to prostě jiná kultura, s tím nic nenaděláš. Navíc oni za tebe mají zodpovědnost, už jsem to tady jednou popisoval. Jak tady píše Ava, je lepší uznat svoji chybu, snažit se pochopit i onu druhou stranu. A mluvit a chovat se stylem "všechno vím, všechno znám a mám vždy pravdu" je zaručená cesta k tomu, jak lidi popudit proti sobě.

Omluvil jsem se hned při tom problému s jablkem, ale dostal jsem odpověď "mě nezajímá, že se omlouváš, já chci abys pochopil, co děláš." Snažil jsem se ji zastavit tím, že se omluvím a ona vlastně nebude mít důvod na mě řvát. Ale teď vidím, že jsem tu omluvu špatně načasoval. Druhý den jsem o tom mluvil s mým host.dad, ten nad tím jen mávnul rukou... Já svoji část chyby vidím. Musím ji víc respektovat jako autoritu, ach jo :P Ale teď už vidím, jaký problémy to může přinést, takže teď už se budu snažit víc.

Omluva během hádky je k prdu :)

Chtěl jsem se ještě zeptat. Znají nějaké české filmy? Ale spíš ty novější, třeba Snowboarďáky a tak. Jestli mají v oblibě nějaký český herce a historie česka...
Ví, že hologramy a kontaktní čočky jsou výrobky z České republiky?

České filmy? Někdy v září nebo říjnu sem do místních kin přišlo Obsoluhoval jsem anglického krále. V únoru byl ve Washinton Post článek o Karlovarských lázních. Je tu obecně známo, že slovo "robot" vymyslel Československý spisovatel Čapek... Češi tu jsou taky známí jako dobří hokejisti (třetí největší národnost v NHL).

A vlastně teď ve škole v historii probíráme druhou světovou válku a byla tam zmínka o Protektorátu Čechy a Morava. Bylo tam, že Británie, Francie, Německo a Itálie rozhodli o osudu Československa a Německo vytvořilo protektorát z Českých zemí... Ale já se, jako každý třeťák, učím Americkou historii. Myslím, že v Evropské historii (ve druháku) se učí i o Karlovi IV, Prusko-Rakouské válce, Masarykovi, a něco dalšího určitě taky.

Tolik o obecným mínění. Jsem si jistý, že profesionálové ve svých oborech jsou rádi za Česko (například ty kontaktní čočky nebo hologramy) ... Ale spousta jsou spíš jen takový detaily. Kolikrát si v Čechách všimneš například Turecké kultury? Pro celý americký kontinent jsme moc vzdálená země, abysme byli pořád ve středu pozornosti.

Ouuu, ale děkuju...

Tenhle týden tu probíhají jarní prázdniny. Jsou tu prakticky zkombinované s velikonočními prázdninami o kterých ale nikde v USA neuslyšíte. Proč? Zase v tom hraje roli náboženství. Je tu spousta lidí (třeba muslimové a židové), kteří velikonoce neuznávají. A přece jen, kdyby se 20% Spojených Států vzbouřilo proti veřejnému slavení Velikonoc, které oni neuznávají, bylo by to dost tvrdý.

Začnu mezilidskými vztahy: Zjednodušeně - moje americká host.mom se mnou skoro nemluví a česká bývalá mi pořád píše. Úplně obráceně, než by se mi hodilo... S host.mom toho skutečně moc kromě pozdravu nenapovídám. Zkoušel jsem s ní mluvit o tom, že se mi nelíbí tahle napjatá situace, ale tvrdohlavě se drží názoru "Já mám svoje dvě dcery a nemůžu se starat o třetí dítě. Je ti osmnáct, tak by ses o sebe měl trochu starat sám.". Takže s ní komunikuju minimálně a většinu rodinných záležitostí řeším s mým host.dad a už tu situaci nějak neřeším, protože to funguje i takhle... Moje bývalá v Čechách (která se se mnou rozešla asi před měsícem protože si našla jinýho a prý ho nechce podvádět) odmítla můj návrh si přestat psát. Říká, že jí je moc líto jak mi ublížila, že mě nechce ztratit aspoň jako kamaráda a tyhle věci. A že se se mnou chce sejít hned ten první den co přijedu. Každý den píše smsky na dobrý ráno a dobrou noc, s pusovejma smajlíkama a píše mi kdykoliv mě vidí na icq. Ale taky často mi připomíná, že se s ním nerozejde kvůli mě - že by musela s ním mít nějaký problémy aby ses ním rozešla a že se s ním teď má skvěle. To je pro mě vždycky podpásovka, i když se držím zpátky a žádný návrhy jí nedávám. Když jsem jí řekl, že se s ní rád sejdu, až budu chodit s jinou, ale teď se z toho všeho potřebuju dostat, tak se urazila a začala mi psát "je to snad moje vina, že jsi odjel?" a docela silně mi připomínat moji část viny na tom rozchodu. Takže, můžete mi někdo prosím pomoct rozšifrovat, co má vlastně v hlavě? :roll:

Včera jsem byl ve skutečným velkým zábavním parku. Ráno jsem vyrazil s jednou češkou, její tureckou kamarádkou a jejím bratrancem (všichni máme tak okolo 18 let). Po nekonečných 34 zastávkách metra jsme se konečně dostali do skoro prázdného parku, který se ale brzo začal naplňovat. Na rozehřátí jsme blbli na dětských atrakcích, jako jsou kolotoče s lítajícími slony a podobně. Pak mě ale ta česká kámoška začala přesvědčovat, abysme šli na Supermana, což je nejvyšší horská dráha v tom parku - a jedna z nejvyšších horských drah na celém východním pobřeží. Asi po deseti minutách neustálého překecávání a jedné menší dráze na rozjezd (po které se mi ale na tu větší chtělo ještě míň) jsem zjistil, že by byla blbost být pořád na dětských atrakcích a řekl jsem jí, že tam s ní teda jdu. Viděl jsem lidi, jak na tý dráze zdvihají ruce a to mě uklidnilo, že to asi nebude tak strašný. Celkově mi začal stoupat adrenalin a víc a víc jsem tu dráhu chtěl vyzkoušet. Když už jsme připoutaní seděli v tom vozíku a čekali jsme na start, otočila se na mě a jen tak tiše pronesla "Víš, já nevim jestli to byl dobrej nápad jít na tuhle dráhu." :D O pár vteřin později jsme začali stoupat k nejvyššímu bodu, abysme se hned potom spustili dolů. Jen jsem seděl přitlačenej do sedačky, žaludek v krku, srdce v kalhotách, ale zbytek jízdy se mi docela líbil. Když jsme vylezli ven, cítil jsem se jako po prokalený noci, ale slíbil jsem té kamarádce, která byla zase v pohodě, že s ní půjdu i na další dráhy. Naši tureckou dvojku se nám (zatím) nepodařilo přesvědčit, aby šli s námi, tak jsme se spolu proletěli na jiných drahách - chvílemi hlavou dolů i bez opory nohou. Oběd jsme několikrát přerušili focením s chodícími postavami z Dysneyovských kreslených příběhů. No a pak zase zpátky za zábavou, tentokrát už ale všichni čtyři. My jsme s nimi šli jednou na twister (nebo mixér, každý tomu říká jinak) a oni na oplátku jednou na tu velkou horskou dráhu. Seděl jsem vedle toho kluka a vypadal že se trochu bojí, tak jsem mu naschvál kousek před tím velkým pádem řekl "Ou, já jsem si prdnul." Strašně ho to rozesmálo a tím pádem uvolnilo a už se nebál - tak mám radost, že se mi porařilo někomu instantně zlepšit náladu takovouhle naprostou kravinou... Po nějaké chvíli v tom parku jsme vyrazili na stejně dlouhou cestu domů. A myslím, že zbytek prázdnin budu už jen odpočívat, protože si to zasloužím :)

Kurňa konečně někdo kdo píše s interpunkcí a bez chyb  :) A ta češka se Ti nelíbí? Že by sis "zlepšil náladu" z toho rozchodu.  :wink:

Ohledně té tvojí - ach jo :) Si chce spravovat svoje svědomí, aby si nepřipadala jak ku**a. Muc se neukázala teda. Když je konec, tak je konec. Ale asi bych napsal něco ve stylu: "Kdybych býval neodjel, mohlo být všechno jinak. Ale já jsem odjel a to už nezměním. A stejně tak nezměním to co se stalo. Takže mi pls už nepiš a nekontaktuj mě. Až budu mít na to se s tebou vidět, tak se ozvu."

gammarus: Píšu s háčkama protože sám nesnáším "prodirani se timhle neprelustitelnym bezhackovym a celkove bezinterpunkcnim stylem." Akorát se mi naopak zdá, že těch čárek mezi větami pořád píšu moc. Ale pravděpodobně to je jen nezvyk z angličtiny, která se čárkám spíš vyhýbá.

S tou českou holkou do ničeho nepůjdu. Dřív jsme se spolu koukali na film a já nic neudělal. Ví o mě, že jsem po dálkovým vztahu. Skutečně jsme spíš kamarádi. A v neposlední řadě, našel bych holky, který mě fyzicky přitahujou víc. Například nedávno jsem ve škole na chodbě zastavil jednu hispánskou holku, se kterou se učím francouzštinu, s šibalským úsměvem a slovy "Stop. I need a hug." Ale spíš to všechno teď beru jako odreagování a za žádným cílem (vztah, úlet) se teď neženu.

Avarang3r: Po tom tvým tvrzení jsem si vzpomněl na fakt, že spousta holek nechce nikomu ublížit svojí aktivitou (a proto zůstávají pasivní i když to je často horší). No zkusím to nějakým takovýmhle tvrdším způsobem a uvidím, jak to dopadne.

JJ, klasika :)

Zdravim vsechny, abych prispel troskou k tomuhle tematu ... Mam kamose v Birminghamu na univerzite, rika, ze stredni skoly v Americe jsou nachlup stejen jako v tech silenych komediich ( napr. Prcicky ) ... Pry mejdany dvakrat v tydnu u jednoho studenta ze tridy  :D Musim dodat, ze mu tise zavidim

Není Birmingham v Anglii?

Oni jsou Birminghami dva, jeden v USA a jeden ve Velké Británii.

Beduin: a... další, kdo říká interpunkce a myslí diakritiku :)

Splinter: Hledal jsem ten americký Birmingham a zjistil jsem, že je v Alabamě (jihovýchod USA). O univerzitách po celé zemi vím, že to je jedna velká párty. Ale střední školy? To mi nějak neladí s mojí zkušeností a zkušeností mých známých tady ve Virginii. Středoškoláci (na rozdíl od vysokoškoláků) tady bydlí s rodičema. A američtí rodiče jsou obecně mnohem víc starostlivější, víc kontrolují svoje děti a řídí jim život. Takže když by už rodiče #1 skutečně povolili nějakou párty, rodiče #2 (stejně tak 3,4,5,6,...) by tam svoje dítě vůbec nepustili... Právě tahle přehnaná starostlivost rodičů podle mě způsobuje to, že ty středoškolské párty jsou jen ve filmech ale ve skutečnosti jsou výjimečně.

D9: Přesně tak. :D Resp. jsem jako interpunkci myslel oboje. Ale tak snad to většina lidí pochopí.

Beduin: Mám dotaz. Sice takovej stupidní ale fakt mě to zajímá. Slyšel jsem jedno přirovnání/metaforu které se říká v americe, ale vůbec nevím co to může znamenat.
Tak tedy co znamená když se řekne, že ti někdo prokázal medvědí službu. Zkus se na to kdyžtak doma zeptat.

Že Ti prokázal obrovskou službu. (říká se to i u nás).

Podle mě je naopak případ, když ti někdo sice chce pomoct, ale ve skutečnosti ti svým jednáním spíše uškodí. Kořeny to má asi v tom, že medvěd je takový neohrabaný zvíře (nebo je mu to aspoň přisuzováno v různých metaforách)...

souhlas s J/R... v souvislosti v jaké to zmiňuje cassies jsem to ještě neslyšel...

Tak u nas se to uziva tak, jak jsem psala...brano vazbou na rozmery medveda a nejakou povidacku jeste, kterou si nepamatuju.

edit//  ted jsem se divala na net a pravdu mate vy dva. Clovek chce v dobre vuli pomoct a napacha vic skody, nez uzitku. Tak nevim, jak jsme u nas prisli na to, jak to uzivame :-s

Ahoj, pristi sk. rok se znama chysta do USA a bude umistena na jih:-). Tak me zajima jak je to s mentalitou lidi obecne na jihu, pry jsou 'svolnejsi' a vic 'freeminded' (nenapada me cesky ekvivalent). Nevis jak je to tam nahodou s clubingem a parties (jak ve filmech)?
Jeste by me zajimalo jsou v Americe cajovny jako v CR?

Diky moc a hodne stesti s tou slecnou, at se to vyresi co nejlepe ve tvuj prospech;-)

freeminded = volnomyslenkarsky ;)

O jihu toho moc nevím. Ale jsem si jistý, že to bude záviset spíš na prostředí, kde bude umístěná. Vem si rozdíl Floridy, Texasu a Kalifornie - a všechny tyhle státy jsou na jihu. Když to vezmu ještě podrobnějí - rozdíl floridského pobřežního velkoměsta kde to žije celý den a vesnice zapadlé uprostřed stejného státu, kde ale třeba není ani nikdo tvýho věku... Prostě "jih USA" je moc široký pojem na to, abych dokázal odhadnout jaký to tam bude.


Celý tenhle týden jsem strávil prakticky jen na třech místech. Dopoledne ve škole, odpoledne v divadle a v noci ve svojí posteli. Ke konci týdne jsme v divadle měli představení The Elephant Man (Sloní muž) tak jsme přes týden zkoušeli. Já jsem tam byl v jedné backstage skupině a docela jsem si to užil... Mezi jednotlivými představeními při zkouškách jsme dokonce pustili nahlas hudbu, rozblikali světla, zapnuli automatickou změnu barev a udělali jsme si takovou malou diskotéku na pódiu :)

Pak ale přišly tři dny, kdy jsme hráli už před publikem. První den - tréma a pár viditelných záseků, ale jinak pohoda. Druhý den - asi nejlepší představení. A to jsme tam zrovna měli porotu z jiných škol, takže skvělý. Třetí den se na hercích projevila únava (ani se jim nedivím, bylo to skutečně časově náročný), takže bych to kvalitně přirovnal k prvnímu dnu.

The Elephant Man je o člověkovi jménem John Merrick, který je ochrnutý na půlku těla a má zpotvořenou hlavu - a jeden doktor ho chce pozorovat a léčit. Děj se odehrává v 19. století. V tý době bylo často tabu svlíknout se třeba i před manželkou/manželem. No a v jedný scéně se žena toho doktora svlíká před Johnem (tím ochrnutým). Možná je do něj zamilovaná, možná chce jen porušit pravidla a ví že se to nikdo nedozví - to se ve scénáři nepíše. Technicky jsme to vyřešili tak, že ta herečka stojí za nasvíceným plátnem a diváci vidí jen její stín :P A zrovna, když Johnovi říká, že se o tom nesmí nikdo dozvědět, přichází do dveří její manžel :D Díváci totální výbuch smíchu :D


Už se tu začalo mnohem víc mluvit o prasečí chřipce. Objevila se totiž i v Marylandu (sousední stát). Naše škola vydala rozhodnutí, že když se u nás ve škole (2500 studentů) objeví jediný případ, zavřou školu zhruba na měsíc. Jinak ale školní rok končí standartně v půlce června... Zároveň kdyby tady ve Virgnii vyhlásili nějaký speciální stav, bude to pravděpodobně znamenat předčasný odjezd pro všechny výměnný studenty :(

Zklamalo mě, že tady život běží bez změny ve stejným stereotypu. Žádná kalba na čarodejnice, žádný líbání pod třešní den potom, prostě běžný dny. Ale probíhá tu příprava na prom (maturitní ples). Jestli jste viděli první díl Prciček (American Pie), tak asi chápete, že to je velkej den. 8) Prom je totiž prakticky jedinná možnost v životě, jak se tady dostat na noc mimo dozor rodičů dřív, než pojedete na vysokou školu.

Už jsem zase doma v Česku. Poslední dva měsíce vypadaly skutečně jako "loučící měsíce". Všechny zájmový činnosti končily, lidi se začali loučit, pořádat poslední párty, styl výuky ve škole se uvolnil, a tak dál.

Na poslední den jsme všichni z naší organizace z Východního pobřeží zůstali v New Yorku. Bylo nás tam kolem 800 lidí z celýho světa - včetně nás tří z ČR.

Celý odjezd probíhal v pohodě do chvíle, když jsme nastoupili do letadla v New Yorku. Nabrali jsme asi hodinové zpoždění, když jsme už seděli v letadle, ale ještě na letišti. Jedinný, co nám řekli, bylo, že čekáme až na nás přijde řada, abysme mohli odletět. Konečně jsme odletěli... Kvůli tomuhle zpoždění jsme ale nestihli spoj v Paříži. Takže zase spousta zařizování, volání do Prahy (naší organizaci), personál letiště okamžitě snížil vstřícnost když jsme na ně promluvili anglicky. Ale nakonec jsme se dostali domů a to je důležitý.  :)

Po chvíli strávené s rodinou jsem se rozhodl, že se přece jen uvidím s bývalou, protože mě chtěla vidět hned ten první den. Zavolal jsem jí, ale dozvěděl jsem se, že je na cestě za jejím klukem. Tak jsem se na ni vykašlal... Už asi týden předem jsem byl domluvený, že večer pojedu s mojí "sestřičkou" Angi (je tu v ČR na studijním programu, bydlí u nás doma) do sousedního města, protože se chce rozloučit s její třídou. Až tam jsem si pořádně uvědomil přesné rozdíly mezi americkými a českými rozlučkami.

Díky tomu, že je tam Angi oblíbená a já jsem její "brácha", navíc že jsem ten den přijel po roce ze Států, tak jsem hned ze začátku měl vyšší společenský status. Dvě holky tam měly foťák, začala spousta focení, takže byl vždycky důvod pro kino (doteky). Během mého vyprávění o (nevím co to bylo ale bylo to určitě zajímavý) mi jedna holka začala pořád skákat do řeči a za chvíli se mi začala kvalifikovat, jakou má zajímavou brigádu, že bude dělat autoškolu, a tak. Řekl bych, že jsem částečně flirtoval se všema holkama v naší části stolu, ale s touhle nejvíc. Když jinýho přemlouvala, aby s ní šel hrát kulečník, já jsem se vklidu otočil k jiný a začal povídat s ní. Po chvíli jsem došel za ní ke kulečníku a chytnul ji kolem pasu, ale ona že ne, že by to někdo mohl nabonzovat jejímu klukovi. Přitom u stolu byly občasný držení kolem pasu, třeba když mi ukazovala fotky. Tak jsem zas odešel. Když se pomalu blížil čas odjezdu vlaku, vyšel jsem s Angi na nádraží a s námi i ta jedna konkrétní holka i když ona odjížděla až později. Jakmile jsme vyšli ven, chytla mě za ruku a já jsem věděl že je všechno v pohodě. Ujel nám vlak, tak jsme čekali na poslední a v tu chvíli se ke mě přitulila a řekla že jí je líto že jsme to kvůli ní nestihli a že jí Angi poradila aby mi aspoň dala pusu 8) ... Beru to jako úlet, ale celkově to je skvělý přivítání zpátky do Česka.

Hezké využití toho statusu :)

Perfektní čtení, díky moc, měl jsem jít spát o půlnoci, páč jdu zítra do práce, ale nemohl jsem se od toho odtrhnout.

Perfektní čtení a pro tebe určitě dost nových zkušeností do budoucna :) Já mám v plánu žít v Británii a možná tam jet i na výměnný pobyt, takže kdyžtak budu reporty posílat taky :) Ale fakt super čtení ! A ta holka neví co ztratila =P

musím souhlasit a napsat potřetí za sebou "perfektní čtení"  :) taky o tom přemejšlim někam takhle jet na rok jet, nebo aspoň přes letní prázdniny. Jenom by mě zajímal tvůj názor, jak bys celej pobyt shrnul atd. Taky by zajímalo jestli bych tam "zapadnul" nebo aspoň přežil, když v angličtině jsem tak průměr  :|

Píše se tu někde kolik to stojí nebo jak to je, když jsem student a chtěl bych jet třeba na půl roku do anglie?

Marty1320: Děkuju za pochvalu.

Jak bych to shrnul? Takhle s 2,5 letým odstupem vidím, že mě to v životě posunulo strašně dopředu. Ne, opravdu nechci aby to znělo jako klišé, ale je to tak. Informace, kterou si můžu napsat do životopisu (studoval na Centreville High School ve Virginii) je to nejmenší, prakticky ani nestojí za zmínku. Spíš mi jde o různý sociální schopnosti a přiblížení se tomu "ideálu" a třeba i kontakty (podle mě je skvělý a užitečný tykat si s uznávanýma doktorama, právníkama, a tak a hlavně mít kamarády a zázemí po celým světě).

Samozřejmě i pár věcí mi to vzalo. Pátý rok na střední škole je dost a už se těším až vypadnu. Taky mi to vzalo jeden dlouhodobý vztah - s tou holkou jsem se párkrát potom sešel, dokonce se kvůli ní se mnou rozešla i jiná slečna, protože strašně žárlila - ale zase takhle s odstupem je zase vidět, že je dobře, že to s ní skončilo (s oběma :P).

Určitě máš šanci přežít v cizí zemi, když se budeš snažit. Jazyk je jen část celýho toho procesu - my jsme teď doma měli Itala, nikdo z nás italsky neumí, chvíli to trvalo, než začal rozumět česky, a taky jsme se domluvili. Samozřejmě, že kdybys uměl perfektně anglicky, tak bys to měl jednodušší, ale nejdůležitější část je podle mě motivace. Když přijdeš za lidma a začneš si s nima povídat, když se budeš chovat "normálně" a nebudeš se stranit, když jim řekneš aby na tebe mluvili pomaleji, tak to půjde.

---

Jouda: Nedávno se mě na stejnou věc ptal Barzini. Pošlu ti do PM odkaz na web organizace, se kterou jsem jel - je tam i ceník. Nedávám to veřejně - nechci mezi ne-pickup lidma způsobit spojení mezi "Beduinem z toho fóra, kde ti úchylové píšou koho sbalili" a "tím úžasným klukem z ..., co po něm jede tolik holek".  :twisted:

Jak ses vrátil tak si jakoby normálně pokračoval ve studiu ve škole nebo si ten ročník jak si byl rok pryč přeskočil a udělal jenom nějaký zkoušky a šel do čtvrťáku (jestli to dobře píšu)? Btw pošleš mi taky ten web? Díky

Když jsem odjížděl z ČR, skončil jsem druhák. Potom jsem byl rok ve Státech ve třeťáku, ale ten mi moje škola neuznala, takže jsem nastoupil znova do třeťáku - jakoby jsem pokračoval tam, kde jsem skončil. Proto píšu celkem pět let střední školy. Odkaz posílám taky do pm.

Thx, docela na pytel ne  :) ale určitě to za ten rok stálo. Od nás právě jedna holka je ve Francii, ale že prej až se vrátí na konci školního roku, tak jenom udělá nějaký zkoušky a bude normálně chodit zase s náma do dalšího ročníku.