Život na americké střední škole

[Beduin]

A jsou tu Vánoce. Pravděpodobně v celých Státech se veřejně neoznačují tradičním překladem, který se většina z nás učila ve škole - "Christmas", ale prostě "holidays". Je to proto, že tu je docela dost ne-křesťanských náboženství. Takže třeba ve školách, na úřadech, městské výzdobě, a dalších veřejných místech jsou nápisy "happy holidays" protože "merry christmas" by mohlo pohoršit lidi kteří nemají zrovna kladný vztah ke křesťanství.

Snad na všech soustředěních (před odjezdem z ČR, po příjezdu do USA, po měsíci tady) nám říkali že Vánoce budou nejhorší odbobí celýho roku pro naši psychiku. Měli pravdu, protože prosinec byl pro mě osobně skutečně nejtěžší... Měnil jsem hostitelskou rodinu - v nové rodině jsem skutečně spokojený a všechno co v té původní neklapalo, tady funguje v pohodě. Ale pořád mám v hlavě takový hlodání - jaktože to těch dalších pět-a-dvacet lidí zvládlo a já jsem mezi těma třema kdo museli změnit rodinu?... Taky jsem v prosinci měl takový osobní problém (téma Ulítla s jiným, chce pořád chodit se mnou, a já jsem zmatený) Sice vím, že by pro ni bylo mnohem jednodušší chodit s ním a mě odkopnout, prostě že se rozhodla pro mě, že já jsem ten lepší, atd. Sama mi dokonce řekla že to byla chyba se s ním líbat a teď si zase píšem a všechno je v pohodě. Ale stejně mě občas v hlavě leží ten fakt že mě prostě podvedla a to mě štve... Ale většinu času jsem v pohodě... Prostě předpokládaný změny nálady skutečně fungujou. Takže teď se podle další předpovědi můžu těšit jen na dlouhodobý zlepšení a další pád by měl být asi až před odjezdem.

Na druhou stranu tu jsem už přes čtyři měsíce a můžu říct že sám vidím změny na svojí psychice. V létě jsem sice neměl problém mluvit s lidmi ale měl jsem strach z navazování kontaktů. Teď můžu bez problému přijít k malé skupině lidí, seznámit se a být střed pozornosti. Ale ještě pořád mám problém ve větších skupinách (tak sedm a víc lidí) - uvědomil jsem si to když jsem s mojí novou rodinou byl na návštěvě u jejich známých. Když jsme přišli, byli tam čtyři lidi se kterými jsem se neznal. Bez problému jsem je dokázal zaujat a dlouho jsme se povídali. Do té doby než přišla další rodina (hostí jednu holku z Německa a mají dvě vlastní dcery taky v teen věku). Jejich pozornost se samozřejmě přesunula na nově příchozí (to je normální; to chápu), ale když jsme všichni potom seděli u stolu a povídali, vůbec jsem nedokázal chytit slovo, dostal jsem strach, odpovídal jsem prakticky jednoslovně a tím jsem to podělal. Takže aspoň vím co mám zlepšovat.

V každým případě jsem dost rád že jsem změnil hostitelskou rodinu a že jsem se dostal zrovna do týhle nový rodiny. Skvěle si padneme povahou a s "taťkou" se občas dost hecujeme cocky and funny stylem, takže se vlastně za běhu učím různý komunikační triky. S oběma rodičema i se ségrama si skvěle rozumím. A celkově jsem z tohohle šťastnej.

[Av4]

Fajne Ach jo, ti závidim. Ale nějak se furt nemam k tomu, abych taky někam vyrazil.

[Comanch]

Fajne Ach jo, ti závidim. Ale nějak se furt nemam k tomu, abych taky někam vyrazil.

Navíc esi máš furt tu tvojí přítulkyni tak to bude asi těžký.

[Av4]

Právě.

[Beduin]

Avaranger: Když máš v ČR holku, tak to je fakt těžký. Ještě týden před odjezdem jsem vážně přemýšlel o tom, že bych celý to studium v zahraničí kvůli ní zrušil... Prostě už teď taky vím, že vztah a roční studium za hranicema není jednoduchá kombinace...


Mám jednu zajímavost ze školy. V historii jsme se zase bavili o Indiánech, tentokrát na konci 19. století. Lovili bizony a celkově dobytek. Na konci hodiny učitelka připojila svůj laptop na projektor, a vygooglila nám obrázky býka, bizona a krávy, abysme poznali rozdíl mezi jednotlivým dobytkem. Nejvíc se mi ale líbilo, když jedna moje kámoška oznámila "Takže všechny krávy jsou bílý s černýma flekama?", jsem trochu rád, že google nevyhodil na prvním místě odkaz na Milku 

Zjistil jsem povahové profily mých hostitelských rodičů a zase se potvrdila teorie, že se protiklady přitahují.

Můj host. taťka je cholerik. Jednou bylo asi pět minut před devátou večer, "ségry" se už připravovaly na spaní, a já jsem něco dělal u sebe v pokoji. V tom zazvonil telefon. "Bla bla bla, ne ten tady nebydlí," řekl skoro úplně klidným tónem. Po pár vteřinách začal řvát "Už jsem vám několikrát říkal že tady žádnej Mohamed nebydlí a už sem nevolejte vy zku_ysynové." Bylo to slyšet naprosto zřetelně a i holky to musely slyšet... Sám se považuju za cholerika, ale teď vím, že sto procentní cholerik zas nejsem... Na druhou stranu si s ním rozumím nejlíp z celý rodiny. Hrajeme spolu šachy, pomáhám mu se zařizováním sklepa (spousta amerických domů má pod-podlažní patro prázdný a je až na obyvatelích domu jestli si tam něco postaví nebo ne), a vždycky si máme o čem povídat. 

Už od listopadu jsem dohodnutý s jedněmi známými, že s nimi půjdu na inaguraci do Washingtonu. Včera jsme to museli zrušit, protože bychom se neměli jak dostat do centra, ale že to budem sledovat u nich doma. Tak jsem doma poprosil, jestli by mě k těm známým nemohli odvést. Všechno v pohodě dohodnuto. No ale dneska mi ti známí zavolali že nakonec sehnali lístky, takže tam v úterý jedeme.Tak jsem doma řekl, že nakonec do Washingotnu jedeme a že mě tam ti známí vezmou s sebou autem. Jedinná reakce host. mamky byla "Okay, whatever"... Že by totální flegmatičnost? 

Když mluvím o inaguraci. Očekávají zhruba dva milióny lidí, ale podle odhadů se na to náměstí před Washington Capitol (budova, kde proběhne ta vlastní přísaha) vejde asi "jen" půl milionu lidí. Osobně jsem tam byl asi dvakrát, a vím, že uprostřed je dvojřada stromů, takže spousta lidí nebude chtít stát za stromem. Prostě jsem zvědavý, jak se tam všichni narveme. A jestli jsme se tam narvali, nebo ne, o tom poreferuju příště.

A vlastně ještě jedna věc. V první hostitelský rodině jsem rodičům říkal jménem - dohodli jsme se na tom. Po mém stěhování jsem se je rozhodl oslovovat "mom" a "dad", stejně jako to dělá naprostá většina výměnných studentů. Ze začátku to znělo zvláštně, pořád jsem si říkal, že to přece nejsou moji rodiče. Ale teď mi nedělá problém říct "Hi dad, how you doing?" když přijdu ze školy nebo "Mom, I would bla bla bla" a celkově mi to přijde přirozený. Taky vidím, že to skutečně stmeluje vztahy mezi mnou a nimi.

Jen mi ale při té příležitosti začal související problém. Když píšu mým skutečným rodičům e-mail, nevím jestli mám vždycky dávat slovo rodiče do uvozovek nebo ne. Já k nim mám sice dost silnou citovou vazbu, ale zas se bojím že bych tím moje skutečný rodiče nějak urazil... Prostě mi tohle přijde zvláštní, ale nějak to budu muset vykoumat. Stejně jako tady na fóru - vzpomněl jsem se článek s názvem Celý vesmír není jako váš vnitřní svět z mainwebu - vím, že většina z vás na fóru neprožívá ty stejný situace jako já, takže ani sám nevím jestli je obecně pro veřejnost mám označovat jako moje rodiče nebo "rodiče" nebo jak vlastně. Z tohohle jsem zmatenej.

[cassies]

Beudin: Ja bych urcite zustala u uvozovek...rodice to nebude zadnym zpusobem mrzet a tobe to taky nic neudela

[Comanch]

V němčině když chceš říct: kamarádka, tak řekneš eine Freundin-nějaká přítelkyně
A když chceš říct přítelkyně ve smyslu - moje holka, tak řekneš meine Freundin - moje přítelkyně
Možná by se to takhle dalo řešit taky. Ale uvozovky jsou snažší.

[Beduin]

Takže když mluvíš německy nesrozumitelně, může z toho vzniknout docela problém ... A s těma uvozovkama - trochu ztrácím takový ten přirozený cit pro češtinu, takže dík.

Včera jsem byl se svýma dvěma kámošema z Německa a několika místníma holkama venku. Bylo už po desátý večer, tak jsme se rozhodli že půjdem do Hooters (jeden z mála klubů kde dovnitř pouští "už" od osmnácti). U dveří se nás zeptali na občanky - osmnáctiletí ukázali, ale mladší i když ukázali nebo ne, se dovnitř nedostali. Takže další důkaz, že tady se pravidla obecně dodržujou víc, než v ČR. Tedˇje ale diskuse, jestli to je dobře nebo špatně.

[Av4]

Jistě že správně. Pravidla se dělají proto, aby se dodržovali. Pravidlo "nikdo by do 18ti let neměl pít alkohol" vzniklo z nějakého důvodu. U nás přemýšlíme stylem "to byla jiná doba, teď se to běžně prušuje". V americe by přemýšleli spíš "to byla jiná doba, není čas tu hranici snížit?".

Americký přístup je podle mě rozhodně lepší. Už jen proto, že u nás když se dá porušit jedno pravidlo, tak se dá porušit další. A k čemu pravidla.... a už to jede

[Beduin]

Avaranger: Tyhle rozdílný pohledy, to mě nenapadlo. A vypadá to logicky. Myslíš ale, že naše malá ČR, kde si spousta lidí hrabe pro sebe (tady v USA tohle většina bere jako nemorální tak to prostě nedělaj), se někdy dopracuje k dobrovolnýmu dodržování pravidel?

I když se očekávaly dva miliony, na celým náměstí bylo podle statistik "jen" něco přes milion dvě stě tisíc lidí. Občas se vyplatí mít známosti a tak se můžu pochlubit že jsem byl mezi 25 000 lidma na židlích až úplně pod budovou. Na terase budovy byli jen VIP lidé a za námi potom sektor se čtvrt milionem lidí a za nimi další sektor se zbytkem (vlastně většinou)... Kromě čistýho výhledu to ale mělo i stinnou stránku. Museli jsme projít kontrolou už v devět ráno (vlastní ceremoniál byl od jedenácti do dvanácti) a od tý doby být spolehnutí jen svoje bundy.

Mimochodem, proč mám pocit, že tenhle topic je převážně dialog mezi mnou a Avarangerem? Ostatní nepřehlížím, ale Ava prostě vyčnívá z davu... Budu rád za jakoukoliv zpětnou vazbu, klidně i proč tu nereaguje tolik lidí - tím aspoň zvýším kvalitu svých příspěvků a vy budete mít zajímavější čtení.

[Bobo]

Ale neboj. To, ze neprispievame vsetci pravidelne, neznamena, ze to necitame. Pre mna su to spomienky a take citanie, ze co sa zmenilo, odkedy som tam bol ja.

[Comanch]

Beduin:Trošku OT....o kolik je tam u vás posunutej čas? až budeš odpovídat, napiš mi kolik je zrovna hodin. dik

[Kazisvět]

Když se přihlásim a vidím že tady něco přibylo, je to první topic na kterej klikám, já tvé příspěvky rozhodně hltám se zájmem

[P1R3K]

To si kuř, já taky  Jen nechci spamovat kktinama 

[Av4]

Mě se tenhle topic hodně líbí, jednak protože hezky píšeš, jednak protože je to zajímavý téma a jednak, že sem krom čistých informací a faktů tu a tam přidáš i nějakou internost (jakože třeba to s těma rodičema - to mě zaujalo). A páč se mi to tak líbí, tak tu furt něco blekotám

[Beduin]

Tak jo teda Já budu pořád přispívat stejně jako jsem to dělal do teď a žádný změny neplánuju - na základě vašich příspěvků.

Právě tu jsou tři hodiny odpoledne. Je tu dvanáctihodinový formát času, takže mi právě hodiny hlásí 3:00 PM. (je tu o šest hodin míň než v ČR)

[cassies]

Mne se topic taky hodne libi, jen neni co rozumneho dodat

[Mr.LiWu]

I já se přidám. Topic je hodně zajimavej, dozvíme se tu spoustu informací, které bysme jinak pracně hledali nebo je nenašli vůbec. Čtu vcelku pravidelně a zajimá mě jak to chodí za velkou louží

[J/R]

Taky bych si objednal pokračování

[Beduin]

Teda lidi, tohle jsem ani nečekal Takže hned budu pokračovat... 

Poslední dobou je ve škole hodně velký shon, protože končí čtvrtletí. Jako evropské střední školy dělí známkování na pololetí, tady se dělí na čtvrtletí. Ještě jsem moc nepopisoval známkovací systém, tak se do toho teď pustím. Neznámkuje se čísly 1-5, ale procenty kolik toho máte správně (100 je logicky nejlepší). Každý stát (někde dokonce každý okres) má svoje měřítko, ze kterého se pak určuje písmené ohodnocení (A-F, ale není tam E). Většinou to je po 10%, ale v okrese kde bydlím je ale měřítko pro A jen 6% (100 až 94) a ostatní známky normálních 10%... To znamená, že na jedné škole můžete za 92% výsledek dostat ještě A (jednička), ale na jiné už B+ (lepší dvojka)... A koho vezmou radši na univerzitu? Někoho kdo má většinu známek A a B, nebo B a C?

Jinak teď se aktuálně nic neděje, ale za tři týdny máme soustředění zaměřené na téma "Po půl roce". Takže určitě napíšu co se probíralo tam, ale předtím taky ještě přispěju, až se něco bude dít.

[Kazisvět]

U dveří se nás zeptali na občanky - osmnáctiletí ukázali, ale mladší i když ukázali nebo ne, se dovnitř nedostali.

Ty co máš za průkaz totožnosti? Ukazuješ tam českou občanku, nebo máš americkou, nebo nějakej speciální průkaz? A jak se liší jejich občanky od českých?

[Beduin]

Používám tady českou občanku, když potřebuju prokázat že "tenhle člověk jsem skutečně já." Všechny pole na přední straně jsou nadepsaný i anglicky, takže nikdo tady nemá problém tomu rozumět.

Americkou občanku (takzvanou Social security card) dostaneš až když jsi občan USA, ale to já nejsem a neplánuju být. Tady ve Virginii získáš svoji první občanku ve dvanácti letech... Úroveň kontrolování totožnosti by se dala rozdělit na dvě části:
 - vstup někam podmíněný věkem. Většinou do kina na filmy povolené od 13/17 let nebo do klubu/baru od 21 (vyjímečně od 18). Stačí ti jakýkoliv průkaz s fotkou a razítkem. Takže třeba i řidičák.
 - kontrola totožnosti na vyšší úrovni. Například při vstupu do vládní budovy už musíš ukázat občanku. Když nemáš americkou občanku, musíš ukázat občanku tvojí země a nebo pas.

A pak vlastně ještě takový extrémy, jako speciálně hlídaný vládní budovy. V Pentagonu musíš ukázat dva ID průkazy (např. občanku a řidičák) a můžeš jít dovnitř jen na pozvání někoho kdo tam pracuje, atd.

Ale ve zkratce, na většinu kontrol ti stačí jakýkoliv průkaz s fotkou a razítkem (ne zrovna karta do knihovny, ale nějaký uznatelný průkaz vezmou).

[Kazisvět]

Ok, díky moc, přesně todle jsem chtěl vědět

[Beduin]

Sněží, sněží, mráz kolem běží... ... Je tu jeden z asi pěti dnů v celým roce, kdy tu sněží. A pojďme to vzít z praktickýho hlediska: Kvůli pěti dnům v roce se nevyplatí kupovat zimní pneumatiky na několik set školních autobusů v celým okrese, ráno je přezout do zimních a večer když sníh roztaje, zas do letních, aby byly připravené na další den. Ale zároveň jak to vyřešit aby autobusy s letními gumami na sněhu nehavarovaly? Jednoduše, autobusy nikam nepojedou a školy zůstanou zavřené... Takže dneska zůstaly všechny státní školy v našem okrese zavřené, protože by se spousta studentů neměla jak dostat do školy.

Tohle pondělí a úterý jsme měli něco na způsob pololetních prázdnin. S mojí "rodinou" jsme měli už předem naplánované, že pojedem do waterparku. Dost se mi tam líbil jeden tobogán, ale byl na něj povolený vstup jen ve skupinách 2-4 osoby, tak jsem se rozhodl že opráším oslovování. Za cíl jsem si určil jít na ten tobogán s úplně neznámou holkou zhruba mýho věku. Ze sedmi pokusů jsem měl pět úspěchů a dva neúspěchy.

První pokus skončil neúspěšně. Byl jsem ve skupině s mojí "rodinou" a holka byla sama asi deset metrů ode mě. Když jsem zůstal sám, zamířil jsem si to k té holce a s úsměvem se zeptal "Já tady jsem už pět minut a tys mě ani nepozdravila?" Ona se na mě podívala a odpověděla "Já tě neznám." Byl jsem tolik přesvědčený o tom že dostanu kladnou odpověď, že mě to rozhodilo a odpověděl jsem něco jako "A kdybys mě znala, pozdravila bys mě?" Ona tuhle otázku ingorovala a řekla, že hledá její rodiče. Tak jsem jí popřál štěstí při hledání a odešel jsem. Na konci aspoň pozdravila tichým "yeah, bye."

Tak jsem šel do fronty sám, minul jsem ceduli která informovala že na tenhle tobogán můžou jen skupiny a každý z těch lidí musí být nejmíň 4 stopy (asi 130 cm) vysoký. Postavil jsem se na konec fronty, přímo za skupinu tří holek. Po chvíli jsem jim řekl "hele holky, já jsem si až teď všimnul tý cedule (ukázal jsem) takže můžu jít s váma?" Jedna z nich se mě zeptala "ty nejsi odsud, viď?" (asi mám ještě pořád přízvuk). Tak jsem řekl že ne, že jsem tu na rok. Na otázku, proč teda nejezdím s mýma "rodičema" jsem odpověděl že se střídáme v hlídání dětí a teď je zrovna řada na nich. Když jsme všichni nastupovali do toho speciálního člunu, ta co vedla rozhovor, se zeptala jestli umím plavat. Tak jsem odpověděl "asi jo. a ty?"... A pak už následovaly jen zvuky typu "uááá" a cákání vody, po příjezdu rozloučení s úsměvem.

Další pokusy probíhaly vesměs stejně. Najít, zaujmout nějakým povídáním si, sjet tobogán, rozloučit se.

[Paul C.]

Dost dobrý. Jak informativní příspěvky který píšeš, tak i to oslovování se ti povedlo. Dobrá práce.