Deprese u chlapů

Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
28. Březen 2024, 22:51:49

Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení
Vyhledávání:     Pokročilé vyhledávání
JSI TU NOVÝ?
Nezapomeň si přečíst pravidla tohoto fóra!
68 112 příspěvků v 2 569 témat od 3 709 uživatelů
Nejnovější uživatel: sordson
* Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
+  forum.QARK.net
|-+  Pokecání
| |-+  O chlapech (Moderátoři: Av4, Mistar)
| | |-+  Deprese u chlapů
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] 2  Vše Tisk
Autor Téma: Deprese u chlapů  (Přečteno 32202 krát)
Buchy
***


Karma: 10
Pohlaví: Mužské
Věk: 33
Příspěvků: 392


Zobrazit profil
« kdy: 18. Únor 2011, 19:54:16 »

Zdravím vás. Poslední necelý týden jsem nejspíše pochopil, co to znamená mít depresi. To tvrzení "mám depku" je spíše pro popsání obyčejné špatné nálady, ze které se člověk vyspí. U mě ale už necelý týden vládne pocit, bezmoci, méněcennosti a paranoia mnou cloumá. Citím, že něco není v pořádku, ale nedokážu to popsat. Vztah s přítelkyní tímto začíná trpět a mě to jen navozuje myšlenky, jak se se mnou rozejde a deprese se nejspíš prohlubuje. Nejsem psycholog a neurčím si sám diagnózu, avšak vím, že zácpou to není. Nedokážu to ze sebe dostat a nevím, co s tím dělat. Měl s tím někdo zkušenosti? Nevím, jak bych to popsal. Je to divný kruh, ze kterého nejde ven... neustále se mi horší nálada a v těle se hromadí smutek, který je příčinou ještě většího smutku. Přestalo mě bavit hrát na počítači hry a přestal jsem mít chuť se jakkoliv bavit. Přítelkyně se mnou nedokáže hnout. V hlavě začínám mít pocit zbláznění se. Neskutečný pocit, že mi hlava za chvilku praskne a ve mě vybouchne agresivita a hořkost. Do toho začnu řvát jak nějaký šílenec a brečet. Opravdu nevím co mám dělat a než možná půjdu za doktorem, chtěl bych se zeptat na nějakou radu od vás. Možná, že tento topic není ani touha po radě, jako spíš po nějakém "vymluvení se" a "vykřičení se do světa"... Je pátek a dojel sem ze školy. Těšil jsem se, ale najednou zjišťuju, že mám jen a pouze mizernou náladu. Kdybych si měl poradit sám, tak si řeknu "Vykašli se na to a jdi se bavit, překonej ten blbej pocit a s úsměvem na tváři se ti mnohem lépe vrátí nálada a tohle vše odezní...", jenže já to nějak neodkážu hodit za hlavu. Je to zvláštní, ale nejde to. Je tolik způsobů, jak si zlepšit náladu, ale já neodkážu do žádnýho jít. A kdybych šel nebo to pro mě nějaký blízký udělal... vytáhl mě někam... tak se stejně nedokážu bavit a "odměnou" za jeho snahu by mu byl můj pouhy hořko-smutný a unuděný pohled...
Děkuji za přečtení...
Zaznamenáno

"Sex je dědičný. Jestliže jej vaši rodiče nikdy nezažili, je docela pravděpodobné, že vy také ne." N.N.
Jouda
****


Karma: 38
Pohlaví: Mužské
Věk: 29
Místo: Praha
Příspěvků: 924


Zobrazit profil
« Odpověď #1 kdy: 18. Únor 2011, 21:21:04 »

Asi to bude znít debilně nebo negativně, ale když na mě padla deprese, tak jsem se zeptal mého dobrého kamaráda "Co děláš, když jde na tebe deprese?"a on mi odpověděl "Jsem nasranej".

Probral jsem si to v hlavě a jednou, když jsem cítil že jde na mě opět ten hnus za nějakou uplynutou dobu, tak jsem byl prostě nasranej, hleděl jsem si svého a bylo mi vše u prdele. Tu depresi jsem k sobě prostě nepustil. Vybouřil jsem se nebo jak bych to popsal.
Nevšímat si naprosto ničeho, ani přátel, jenom sebe. Nebuď na ně agresivní, pokecej s nima když přilezou, ale nepřilejzej ty za nima a to ti udělá jakýsi štít a depresi odstřelí.
A když nepřilezou, buď dál uvnitř agresivní, dřív nebo později přilezou, protože budou chtít tvoji společnost.

Ale chce to hned aplikovat, když cítíš, že něco nění v pořádku, když cítíš, že bude deprese. Zní to fakt ŠÍLENĚ!!! Ale na mě to funguje, tak to můžeš zkusit také. Díky tomu jsem tomu vyvaroval víc než jednou.  Šťastný Ale když už jsi v tom, tak nevim.


Zaznamenáno

Kdo ví, třeba i tady..
0254
****


Karma: 25
Pohlaví: Mužské
Věk: 39
Místo: praha
Příspěvků: 1 162


Zobrazit profil
« Odpověď #2 kdy: 19. Únor 2011, 15:39:07 »

Tak ale ta deprese ma snad nejaky duvod, resp. prapuvdoni zaminku (chapu ze jinak ze se nabaluje furt na sebe). Pokud se chces deprese zbavit tak asi dost zalezi z ceho ju mas, patom odstrihnout ten sebezesiulici efekt.

Priklad: Ja jsem mel deprese (1) z nudy (2) z vycitani si ze si nedokazu sehnat holku, pratele a nobelovu cenu, a docela dost hluboke. Ty deprese z nudy jsem docela zesiloval tim ze jsem se snazil furt najit nejaky jednoduchy zpusob jak se zabavit, a byl jsem nastvany ze me nic nebavi.
Tzn. zbavil jich tim ze jsem zacal delat nejakou systematickou praci ktera me nebavila ale byla dost nenarocna na mozek ( protoze nejaka inteligentni cinost se v depresi delat neda, clovek se nesoustradi). Skvele napr. bylo si uklidit. A ten bludny kruh jsem zastavil proste tak ze sem si kdykoliv jsem se pristihl ze zacinam timto smerem premyslet (tj. sebeobvinovani v kruhu, a kreativni vymysleni problemu) tak jsem se proste zarazil zabranil si o tom premyslet.
Nevim nakolik je to obecne, ta deprese vlastne byla typu  "Nemam neco co mi popravu patri", a dost ji odbouralo kdyz jsem pristoupil na fakt ze "neni nic co by mi popravu patrilo", ze muzu byt rad uz jen z toho ze tu depresi nemam (za coz musim zaplatit tim ze si uklidim ten pokoj nebo udelam jinou nezajimavou cinost) a ze ocekavani ze tu existuje neco co by mi zarucovalo zabavu jen tak pronic zanic tu neni. ( Ale to uz mluvim dost specificky). Tzn. ve vysledku je to vlastne posunutu pomeru "co jsem ochoten udelat" vs. "co za to ocekavam" (ted nemyslim smerem k lidem). Drive jsem byl v tomhle dost rozmazleny, ocekaval jsem hodne a byl ochoten pro to malo udelat. Napr. nikdy jsem si neuklidil pokoj, protoze mi pripadalo ze se to nevyplati. Ted jsem ochoten si ten pokoj uklidit jen proto abych si trochu zlepsil pocit. Zjistil jsem ze spotusta podobnych nudnych cinosti kterym jsem se tak vyhybal neni tak neprijemna, oproti te depresi, a vlastne ze "moje prace neni az tak draha"
« Poslední změna: 19. Únor 2011, 15:43:28 od 0254 » Zaznamenáno

NC jsou vlastne jen takove drobne IOI
Daidalos
***


Live free, live happy

Karma: 35
Pohlaví: Mužské
Věk: 29
Místo: Praha
Příspěvků: 550


Daidalos117
Zobrazit profil
« Odpověď #3 kdy: 20. Únor 2011, 21:44:18 »

Citace
When I get sad, I stop being sad and be awesone instead. True story.
By Barney  Smějící se

Jinak špatnou náladu opravdu dost lidí považuje za depresi. Pravá deprese je dost silný negativní psychický stav a rozhodně to není to co většina lidí má. Sám mám teď v zimě dost často zmrvenou náladu, většinou díky škole.. Občas kvůli penězům a dost často taky protože nemám koho obejmout (ano holku, to dost často řeším vyhoněním  Smějící se).  Podivený
Zaznamenáno

“And in the end, we were all just humans...Drunk on the idea that love, only love, could heal our brokenness.”  -  Christopher Poindexter

And remember, it's only a matter of what you believe in.
joei
*****


Happy in a relationship

Karma: 150
Pohlaví: Mužské
Věk: 36
Místo: Východní Čechy
Příspěvků: 2 537


Zobrazit profil
« Odpověď #4 kdy: 21. Únor 2011, 07:18:03 »

Nevím, zda to na tvůj stav pomůže, ale člověk dostal do vínku věc, které se říká hormony... a to všelijaké a mezi hormony jsou i hormony štěstí, endorfiny.
Běž se totálně někde zrušit, vyběhat se do úmoru, zaboxovat si do pytle, vyběhni ten největší kopec třeba 3x, až se ti budou motat nohy. Padneš pak uplně hotovej na postel.

Taky si myslím, že je dobrý zkusit myslet na to, co máš rád, co tě potěšilo, jestli máš nšjakej "talisman", kterej ti připomíná něco fakt úžasnýho, tak se na to zaměřit... prostě tu plnost vztekem nahradit plností radosti.
Zaznamenáno

* "Ukaž holce, že máš koule a ona ti je ráda olíže."
* "Ze srdce jsou vždycky nejlepší zážitky. Z rozumu je vždycky nejméně trápení. Je na tobě co si vybereš" Ava
* Luck is what you have left over after you give 100 percent *
Jouda
****


Karma: 38
Pohlaví: Mužské
Věk: 29
Místo: Praha
Příspěvků: 924


Zobrazit profil
« Odpověď #5 kdy: 21. Únor 2011, 15:11:10 »

Joei má naprostou pravdu. Aktivuj endorfiny, že mě to nenapadlo. :- )
Zaznamenáno

Kdo ví, třeba i tady..
Buchy
***


Karma: 10
Pohlaví: Mužské
Věk: 33
Příspěvků: 392


Zobrazit profil
« Odpověď #6 kdy: 21. Únor 2011, 16:54:14 »

Aktivovány pro mě nejlepším způsobem. Zapnout sluchátka a svůj oblíbený styl hudby. Pořádně nahlas a vychutnávat si to a o nic se nezajímat. Neskutečně mi to pomohlo...že mě to nenapadlo dřív, když jsem docela dost hudebně založen ... Ale díky, že jste si to přeteli a napsali mi na to svoje názory Úsměv To bylo asi to hlavní Úsměv
Zaznamenáno

"Sex je dědičný. Jestliže jej vaši rodiče nikdy nezažili, je docela pravděpodobné, že vy také ne." N.N.
D9
*****


Karma: 88
Pohlaví: Mužské
Místo: v lese
Příspěvků: 2 325


Zobrazit profil
« Odpověď #7 kdy: 22. Únor 2011, 14:23:17 »

Endorfiny nemají vliv na depresi... deprese je stav, vyvolaný nízkou produkcí serotoninu. Špatná nálada (i když trvá dlouhodobě) je uplně něco jinýho...
Zaznamenáno

Jouda
****


Karma: 38
Pohlaví: Mužské
Věk: 29
Místo: Praha
Příspěvků: 924


Zobrazit profil
« Odpověď #8 kdy: 22. Únor 2011, 18:28:25 »

Pokud překročíš hranice bolesti(Posilování, běh..), tak to vliv má. Už jsi to někdy zažil, ten pocit?
Jsi jak pod vlivem alkoholu, ale tohle je mnohem lepší.

Endorfiny se vyplavují už hned, co se spotíš, ale pokud překročíš hranice....

Např.
pondělí - běh (překročení hranic)
úterý - běh (lehce do spocení)
středa - běh (překročení hranic)
čtvrtek - volno

a pořád dokola, pokud si člověk půjde zaběhat jen jednou a pak si řekne "To určitě stačilo a teď budu ok". Ne, po celou tu dobu deprese musí dělat tuto aktivitu.

Také si běheme dne bude dávat malé cíle, např. udělat pár fotek ven, projít se nebo jít do knihovny - To také pomáhá proti deperesi. Prostě mikrodobé, splnitelné cíle.
Zaznamenáno

Kdo ví, třeba i tady..
D9
*****


Karma: 88
Pohlaví: Mužské
Místo: v lese
Příspěvků: 2 325


Zobrazit profil
« Odpověď #9 kdy: 23. Únor 2011, 08:16:47 »

Proti depresi to pomáhá, ale ne díky endorfinům, mg Šťastný mluvim o klinické depresi
Zaznamenáno

Av4
Globální Moderátor
*****


Married since 2017

Karma: 228
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 5 415


Zobrazit profil
« Odpověď #10 kdy: 23. Únor 2011, 22:00:15 »

D9: Jediný problém je, že o ní nemluví nikdo jiný, víš Mrkající Všichni tady víme, že deprese != špatná nálada a že nejde vyléčit jen tím, že si člověk řekne že bude v pohodě a bude něco dělat Mrkající
Zaznamenáno

Upozornění: Veškeré informace v tomto příspěvku jsou mým osobním názorem. Pokud se nimi chcete řídit, tak vizte, že mám mnohem víc teorie než praxe.
limetka.zuza
*


Karma: 3
Pohlaví: Ženské
Věk: 33
Příspěvků: 69


Zobrazit profil
« Odpověď #11 kdy: 23. Květen 2011, 12:16:35 »

Klinická deprese? Setkala jsem se s ní v podobě milence (žádný jiný vztah nedokázal udržet). Bylo to těžký. Přitom byl tak zajímavej a inteligentní. Nezasloužil si to a má to na celej život. A jak se s tím vyrovnal? Zatím nijak. Doktorům nevěří. Když jsem byla s ním tak to bylo lepší ale byly chvíle kdy jsem mu nemohla ničím pomoct...
Zaznamenáno

" Nic neposiluje lásku tak jako nepřekonatelné překážky." Lope de Vega

" Mám spoustu jizev, ale také v sobě nesu okamžiky, k nimž by nedošlo, kdybych se neodvážil překročit své hranice." Paulo Coelho
Av4
Globální Moderátor
*****


Married since 2017

Karma: 228
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 5 415


Zobrazit profil
« Odpověď #12 kdy: 01. Červen 2011, 19:03:34 »

Nesnášim lidi, co maj problémy a odmítaj je řešit. Jen čtu, že si s depresí nedošel k doktorovi a votvírá se mi kudla v kapse Úsměv
Zaznamenáno

Upozornění: Veškeré informace v tomto příspěvku jsou mým osobním názorem. Pokud se nimi chcete řídit, tak vizte, že mám mnohem víc teorie než praxe.
D9
*****


Karma: 88
Pohlaví: Mužské
Místo: v lese
Příspěvků: 2 325


Zobrazit profil
« Odpověď #13 kdy: 01. Červen 2011, 20:09:40 »

Kdyby jenom kudla, co?...
Zaznamenáno

Buchy
***


Karma: 10
Pohlaví: Mužské
Věk: 33
Příspěvků: 392


Zobrazit profil
« Odpověď #14 kdy: 04. Červen 2011, 10:00:39 »

No když jsem měl takový hodně dlouhodobý a špatný nálady a stavy, taky mi už přítelkyně navrhovala psychologa. Taky jsem to odmítal. Za prvé jim nevěřím a za druhé jsem měl pocit, že jít tam by byla prohra se sebou samotným a z nějakých pro mě nepochopitelných důvodů bych ten pocit nesnesl... Těžko se to popisuje...
V poslední době mě však začalo trápit něco jiného... Nejspíše pokles sebevědomí (  Směrovka opět z nepochopitelných důvodů) - Dokonce mě to trápí natolik, že toho psychologa zvažuju sám od sebe Úsměv
Zaznamenáno

"Sex je dědičný. Jestliže jej vaši rodiče nikdy nezažili, je docela pravděpodobné, že vy také ne." N.N.
Av4
Globální Moderátor
*****


Married since 2017

Karma: 228
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 5 415


Zobrazit profil
« Odpověď #15 kdy: 07. Červen 2011, 14:50:36 »

Nj. Pointa je, že základem je se ze všeho vypovídat. Rozdíl je, že když to řekneš kámošce, tak to zítra ví půl republiky (pokud je to dost peprné). Psycholog to neřekne nikomu. Chodí k němu lidi s mnohem zajímavějšími věcmi a taky je nikomu nevykládá. A druhá věc je, že psycholog tě nasměruje k řešení. Neradí ti co přesně dělat. Typická věta "Nevim, proč jsem tam vůbec chodil, nakonec jsem si to vyřešil sám" Šťastný A někdy tě donutí si přiznat něco, co nechceš.

Tedy - nevěřim, že si to dokážeš nechat sám pro sebe. A pokud se z toho někde vykecáš, tak psychiatr je to nejbezpečnější místo Úsměv
Zaznamenáno

Upozornění: Veškeré informace v tomto příspěvku jsou mým osobním názorem. Pokud se nimi chcete řídit, tak vizte, že mám mnohem víc teorie než praxe.
0254
****


Karma: 25
Pohlaví: Mužské
Věk: 39
Místo: praha
Příspěvků: 1 162


Zobrazit profil
« Odpověď #16 kdy: 10. Červen 2011, 20:02:42 »

teda ... jedine cim mi mozna psycholog pomohl bylo, ze me jeho vagnost presvedcila o tom ze mi fakt nepomuze a ze bych si mel snazit pomoc sam, ze by to byl zamer?  Přemýšlím
Zaznamenáno

NC jsou vlastne jen takove drobne IOI
Av4
Globální Moderátor
*****


Married since 2017

Karma: 228
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 5 415


Zobrazit profil
« Odpověď #17 kdy: 11. Červen 2011, 11:38:11 »

teda ... jedine cim mi mozna psycholog pomohl bylo, ze me jeho vagnost presvedcila o tom ze mi fakt nepomuze a ze bych si mel snazit pomoc sam, ze by to byl zamer?  Přemýšlím
No, tak jasně, že je určitá šance, že narazíš na někoho, kdo bude k ničemu.

Ale já ze svého okolí mám jen dobré zkušenosti. Nutno také podotknout, že musíš mít nějaký problém a především, musíš mít vůli pracovat na tom, aby ses ho zbavil (což je možná základní kámen úrazu).
Zaznamenáno

Upozornění: Veškeré informace v tomto příspěvku jsou mým osobním názorem. Pokud se nimi chcete řídit, tak vizte, že mám mnohem víc teorie než praxe.
0254
****


Karma: 25
Pohlaví: Mužské
Věk: 39
Místo: praha
Příspěvků: 1 162


Zobrazit profil
« Odpověď #18 kdy: 11. Červen 2011, 11:54:25 »

Citace
Nutno také podotknout, že musíš mít nějaký problém a především, musíš mít vůli pracovat na tom, aby ses ho zbavil (což je možná základní kámen úrazu).
jasne ze jo, ale tak to ma prave kvalifikovane posudit a rict mi pokud tomu tak je Úsměv
Zaznamenáno

NC jsou vlastne jen takove drobne IOI
Buchy
***


Karma: 10
Pohlaví: Mužské
Věk: 33
Příspěvků: 392


Zobrazit profil
« Odpověď #19 kdy: 11. Červen 2011, 11:54:50 »

Skoro bych řekl, že psycholog ti více méně pomáhá s tou vůlí něco s tím dělat... Musí tam být nějaká vlastní iniciativa - vyhledání odborné pomoci.
K psychologovi jsem chodil právě s problémy se sebevědomím - 16 let, jebáky, nikdo mě nechtěl (mysím, že chápete Úsměv ). Docela mi pomohla, i když po zamyšlení se zjišťuji, že to bylo ve mě ta změna k lepšímu. Teď - 20 let, nepochopitelné problémy se sebevědomím a přemýšlím, že za ní půjdu znova... Nebo se porozhlédnu pořádně po internetu, jak se na sebevědomí dá pracovat. Zjišťuju, že kvůli nízkému sebevědomí se ničí můj vztah - přehnaná žárlivost (řekl bych až paranoia). Znáte někdo ten pocit, kdy jste přesvědčen o nevěře a zároveň věříte, že by to neudělala? Mám v hlavě pak takový souboj těchto dvou protichůdných pocitů... A všechno to nejspíš pramení z toho sebevědomí... Pak to přechází v lehce depresivní stavy, špatné nálady a tak...
Zaznamenáno

"Sex je dědičný. Jestliže jej vaši rodiče nikdy nezažili, je docela pravděpodobné, že vy také ne." N.N.
onsad
**
Karma: 7
Pohlaví: Mužské
Věk: 37
Příspěvků: 252


Zobrazit profil
« Odpověď #20 kdy: 11. Červen 2011, 12:45:40 »

Buchy: A jak ti v těch 16 pomohl? Protože to s tím nechtěním to mám podobné, akorát jsem starší. Stydlivý Přeci psycholog neovlivní fyzickou krásu a říct: "Buď sebevědomý" jen tak nejde. Teda lze, ale moc to nefunguje. Na sebevědomí jsem četl hodně věcí, ale moc to nefunguje. Neutrální
Zaznamenáno
0254
****


Karma: 25
Pohlaví: Mužské
Věk: 39
Místo: praha
Příspěvků: 1 162


Zobrazit profil
« Odpověď #21 kdy: 11. Červen 2011, 14:03:28 »

onsad > jestli uvazujes zajit k psychologovi, je celkem zbytecne se predem dlouho rozmyslet jestli ti pomuze, protoze (jsi li jeste student) tak te to prakticky nic nestoji, takze i kdyz ti nepomuze tak nic neztratis. .... aspon kdyz sem odchazel jednou od psycholozky vsiml jsem si na nastence letak o kurzu kresleni, coz melo na mou innergame asi 10^4x vetsi pozitivni ucinek nez ten psycholog  Smějící se  

EDIT: heh, si tak uvedomuju - byt tak 10 podobnych veci jako kurz kresleni tak je ze me mega-alpha
Zaznamenáno

NC jsou vlastne jen takove drobne IOI
Buchy
***


Karma: 10
Pohlaví: Mužské
Věk: 33
Příspěvků: 392


Zobrazit profil
« Odpověď #22 kdy: 11. Červen 2011, 17:33:42 »

Šlo o to, že mi poradila zajít si na kožní a pak, i když já to neviděl, řekla, že už ty jebáky pomalu mizí. Řekla mi, ať si zajdu k holiči a vymyslím si nějakej účes - následně mi ho pochválila. Kdo ví, jestli to byla pravda, ale získala si mou důvěru a pak, když mi toto řekla, tak jsem jí jednoduše věřil. Chvilku jsem se ve společnosti choval více seběvědomě a okolí na to okamžitě zareaguje. Poznáš na lidech, že tě jakože berou. To pak teprve začíná být ten správný boost pro sebevědomí... Úsměv
Zaznamenáno

"Sex je dědičný. Jestliže jej vaši rodiče nikdy nezažili, je docela pravděpodobné, že vy také ne." N.N.
onsad
**
Karma: 7
Pohlaví: Mužské
Věk: 37
Příspěvků: 252


Zobrazit profil
« Odpověď #23 kdy: 12. Červen 2011, 00:14:26 »

Buchy: Kožní a účes chápu, ale absolutně nechápu jak se chovat sebevědomě. Ať jsem se choval jak chtěl, tak mě prostě okolí moc nebere. Nebo to prostě nepoznám. Asi za nějakým psychologem zajdu, ať to stojí kolik chce.
Zaznamenáno
Buchy
***


Karma: 10
Pohlaví: Mužské
Věk: 33
Příspěvků: 392


Zobrazit profil
« Odpověď #24 kdy: 12. Červen 2011, 09:41:37 »

Ono se těžko definuje ten pojem "chovat sebevěvomě".  Neutrální
Skoro bych řekl, že naprosto postačující je, cítit se pohodlně  Mrkající Nemít žádný pocit studu. Mít dobrou náladu a na lidi působit pozitivně. Oni ti to okamžitě vrátí...
Zaznamenáno

"Sex je dědičný. Jestliže jej vaši rodiče nikdy nezažili, je docela pravděpodobné, že vy také ne." N.N.
Stran: [1] 2  Vše Tisk 
« předchozí další »
Skočit na:  

Copyright © 2005–2024 QARK.net Powered by SMF 1.1.11 | SMF © 2006-2008, Simple Machines LLC sitemap | RSS