Výuka angličtiny

[Av4]

Třeba trefovat správně if I had... I would, aby to bylo správně je peklíčko.

Tak zrovna tohle je děsně jednoduchý, jen se člověk musí ty typy podmínek naučit...

No, jenže když to neumíš (=nepotřebuju gramatiku), tak to netrefíš pocitově ani náhodou

[Atto]

Když to zobecnim, tak sem u angličtiny potkal dva výrazný póly lidí: jedni jeli tak, aby mluvili správně, což vedlo k tomu, že se v konverzaci nezřídka zasekávali a přemýšleli nad pravidly tak, aby to řekli perfektně. Druhym pólem byli lidi, kterým šlo hlavně o plynulost a až tak neřešili, jestli tam má být to či ono, had been nebo have been. Já se se zařadil do druhý skupiny, gramatika se mi tak nějak pod kůži dostala a např. korekturu textu řešim pocitově/instinktivně - pak se občas dostanu s některym ze spolužáků do sporu, a on na mě vytáhne, že člen se používá tady a tady, pokud následuje adjektivu tak bla bla. IMHO to tu angličtinu przní.

Bezchybně určitě nemluvim, ten koho já bych v konverzaci 'porazil' zase 'porazí' mě v gramatice.

Gramatiku nenávidim. Žádnou její poučku neznám, když mi řeknete ať řeknu větu v present perfect, moje mysl zareaguje 'what a hell' . Dá se to naučit tak, aby si tyhle berličky nepotřeboval.

To je ale škoda. Tím omezuješ své možnosti.

---> http://www.englishpage.com/verbpage/presentperfect.html 

Aby nedošlo k nedorozumění, všechny možný časy a způsoby používám, mám je celkem zmáklý, ale nejsem sto říct příklad, když mi řekneš 'řekni větu v tom a tom čase' (ani nemůžu uvěst příklad, jak si je nepamatuju), nemam je z patra naučený, prostě když cejtim, že to mam říct nějak, tak to tak řeknu, a nebliká mi v hlavě kontrolka 'čas na použití minulého průběhového'

[Neferu]

Nečetla jsem všechno, tak nevim, jestli se nebudu opakovat..
Mně dost pomohla jazykovka a zahraniční lektoři. Taky je dobrý číst anglický knížky, prodávaj se takový slabý knížky asi za 100,- v různých levelech. Pak je taky dobrý najít si kamarády rodilý mluvčí a občas vyrazit na pivo
Taky dost udělá vůle. Já jsem vždycky chtěla umět anglicky, ale na ZŠ jsem měla fj a nj a teď umim anglicky líp jak německy a francouzsky dohormady.

[Comanch]

Mám dotaz na vás na všechny. Snažím se teď najít nějakého kámoše nebo lépe kámošku která má rodný jazyk anglinu a třeba studuje v Praze. Chci se seznámit jen z důvodu konverzace. Nemáte někdo nějaký typ kde hledat, doporučení a nebo přímo někoho, s kým byste mě mohli kontaktovat? Shánět je formou pickupu je dost pochybné z obou stran. Díky 

[kiss.of.the.wolf]

Když už jsme u toho, umět anglicky je vlastně i balicí technika. Jsem učitel angličtiny a vždycky, když to nějaké holce řeknu, tak hned " a nemoh bys mě doučovat?" Nesktečná síla, sama se dokonce dobrovolně vypraví k vám domů.

[Term757]

Hoj,
no já se sice učil angličtinu už od dětství ale výrazně mi pomohlo to co tu padlo (filmy,texty,music,atd...).
Dále je docela dobrý hrát hry, které zapojují mozek (wowko nebo runescape ) v angličtině je ideál. 
Teď jsem na střední ale má slovní zásoba je z toho všeho myslím nadprůměrná, ikdyž gramatiku nedávám 

[Spokey]

Term757: S tím se plně z/stotožnuju. Zásoba velká, překlad, speaking či konverzace jsou u mě v pohodě. Jenom občas pohořím gramatice

[Maťko]

Na učenie jazyka určite livemocha.com

[pata07]

Když už se tu znovu otevřelo toto téma, tak bych k němu měl pár postřehů.
Školní výuka je většinou na nic. Samozřejmě záleží na učiteli. Navíc se do žáků tlačí hromada gramatiky a slovíčka, ale neučí se konverzace. Ta je podle mě to nejdůležitější z celé angličtiny. Výsledek je, že všichni vědí jak teoreticky vytvořit větu, ale v praxi se sekají po každé větě, aby to všechno bylo správně gramaticky.

A teď děti vám budu vyprávět takovej malej příběh jak jsem se AJ učil já.
Angličtinu jsem se učil od 3. třídy základní školy. Nejvíc základů jazyka mámce z prvních 2-3 let, pak výuka šla u nás z dost do kopru. Na střední v prváku vypadalo, jak všichni umíme výborně anglicky. To u mě trvalo do chvíle než jsme potkali cizince ve městě s tím, že hledá směnárnu. Když pominu, že jsme nejdřív sami přemýšleli, kde může směnit peníze, tak jsme se pak nemohli ze sebe vymáčknout jedinou větu, a to nás tam bylo asi 6 Všichni jsme znali všelijaký poučky, ale když přišlo na použití v praxi, tak jsme všichni stáli jako trubky. Za boha jsme nemohli najít to "switch tlačítko" na AJ.
To se změnilo, když jsem se začal dívat na HIMYM, tam jsem pochytil spoustu hovorových výrazů, vylepšil si poslech, ale hlavně jsem dostal na jazykový kurz. Bylo to hlavně zaměřený na konverzaci. Přijela skupina asi 15 amíků, kde se člověk jinak než s angličtinou nedomluvil. Můžu říct, že mi to dalo víc mež celej druhej stupeň základní školy a prvák na střední dohromady. Naučil jsem se řešit situace, kdy třeba nevím to správné slovíčko atd. No a s dvěma, co to organizovali a bydlí v čechách se scházíme a konverzujem do teď.

Hlavně je to o tom se nebát mluvit s chybama. Oni tomu porozumí. Sami nemluví strikně gramaticky správně. Taky můžu vřele doporučit seriály jako HIMYM nebo filmy, kde pochytíte spoustu hovorových výrazů a nepřekvapí vás, když na vás někdo vybafne "What's up?" Taky si vylepšíte poslech a v neposlední řadě obohatíte slovní zásobu. Doporučuju si najít nějakého amíka nebo angličana, se kterým můžete konverzovat, hodně vám to dá.

[puzzle]

To mi připomíná ty němce, co na Silvestra hledali klub s pěknýma holkama Ezio si telefonoval, já si s nima docela pokecal anglicky, i když je fakt, že napůl opilej a to šlo ještě méně než normálně. Hlavně mám problém mluvit, docela rozumím a psaný text taky, jenže nejsem rozmluvený

Jak píšeš pato, tak ve škole nic moc. Alespoň já to tak měl. Přijde mi, že když ti to učitel česky vysvětlí a pak si to trénuješ na nějakých umělých cvičeních, tak ti to moc nedá. Mozek je zvyklej na opačnej přístup... když jsme byli dětska, tak jsme nejdřív poslouchali a vůbec nerozumněli... pak jsme začali opakovat nějaký slovíčka a pomalu skládat věty... a až potom ve škole jsme se začali učit pravopis a všechny ty náležitosti... jenže prostě až po tom, co jsme se normálka krásně dorozumněli. A takhle by to imho mělo být s každým jazykem, co se v životě učíme... poslouchat, pomalu začít mluvit a pak se až nějak víc učit gramatiku.

[joei]

Zajímavej postřeh, puzzle, že v dětství je to naopak:-)

Jinak angličtina je u mě na nějaký průměrný zkušenosti, domluvím se, pokecám si, na výletě v Holandsku, kde jsme byli se školou, jsem zjitil, že po pár Heinekenech se konverzuje jako o život a uplně v pohodě. Je docela vtipný, že nemám absolutně žádný cit pro Polštinu, takže se skupinkou Poláků jsem se před 2 lety na silvestra bavil anglicky a taky uplně v pohodě.

Co se týká ale vyuky, tak problém spousty českých učitelů je v tom, že nedokáží zaujmout. Za svůj život jsem měl 9 různých učitelů na jazyky(1 na ruštinu, 2 na němčinu, 7 na agnličtinu) a dokázaly mě zaujmout pouze 2 a vzbudit ve mě touhu po tom se něco učit. Jedna byla úžasná učitelka Němčiny, na kterou do dneška rád vzpomínám. ačkoliv to v té době byla ženská kolem 50ky, měla nesmírně mladého ducha a dokázala se vcítit do toho nás, mladých a do toho, co nás zajímá. Nedělali jsme proto nudné články o žeměpise Austrálie apod, ale bavili jsme se o současné hudbě, cestování, snech. Byl to člověk, který na nás nikdy nekřičel a dokázala to, co málokterý učitel. Dokázala to, že kdo neměl zájem o předmět, toho přehnaně netrápila, ale kupodivu ani studenti neotravovali při hodinách. Nám, kdo zájem měli, se věnovala hodně intenzivně.... zkrátka bylo na ní vidět, že jí učení bavilo. Možná i proto, že na těch příjmech z výuky nebyla vůbec závislá. Fakt super ženská.

[D9]

Třeba trefovat správně if I had... I would, aby to bylo správně je peklíčko.

Tak zrovna tohle je děsně jednoduchý, jen se člověk musí ty typy podmínek naučit...

No, jenže když to neumíš (=nepotřebuju gramatiku), tak to netrefíš pocitově ani náhodou

Hm, vidim, že tu je reakce půl roku stará, které jsem si nevšiml, tak na to odpovim teď

Právě, že všechny ty podmínky jsou uplně dokonale přeložitelné do češtiny a vyjadřují jinou úroveň možnosti, která je definovatelná uplně bez problémů.

Ukážu ti to na modelovym příkladu. Představme si, že máš touhu vyhrát 100 milionů a koupit si vycpanýho mysteryho.

1. podmínka - v prvním případě si představme, že sázíš a předem znáš výherní kombinaci. Je tedy velmi pravděpodobné, že vyhraješ
If přítomnej čas, then budoucí čas.  
Jestli vyhraju 100 milionů, koupím si vycpanýho mysteryho.
   - jestli ve smyslu jakoby "až" ... vyjadřuje podmínku, která je "pravděpodobná" ... dejme tomu, že žiješ na floridě, už 60 dní za sebou nepršelo a ty řekneš "Jestli nebude dnes pršet, pujdeme na pláž." - zde použiješ první podmínku, protože je téměř jisté, že pršet nebude.

2. podmínka - v tomto případě sázíš normálně a výherní kombinaci neznáš, je tedy velmi nepravděpodobné, že bys vyhrál
If minulej čas, then would + sloveso.
Kdybych vyhrál 100 milionů, koupil bych si vycpanýho mysteryho.

3. podmínka - v tomto případě jsi sázel a už znáš výsledek - nevyhrál jsi a je již nemožné, že bys v této hře vyhrál, protože jsi jí už prohrál
If předminulej čas, then would have + příčestí minulé.
Kdybych byl býval vyhrál 100 milionů, býval bych si koupil vycpanýho mysteryho.


Tohle je celé. A když víš, která podmínka co znamená, tak prostě použiješ správnou. Jinak nevím, co tu chceš "vycítit," když rodilí mluvčí nevědí, jak správně ty podmínky používat. Jinak řečeno oni to taky "necítí," tak jak to můžeme cítit my ... Oni teda ví uplně přesně, jestli použít první nebo druhou, ale už si nejsou tak jistí, zda použít druhou nebo třetí

[Atto]

Haha vycpanej Mystery 

Ty podmínky, to byla pecka. Učili nás je separovaně, aby nám po probrání tý třetí řekli, že je angličani běžně míchaj. Bohužel jak to člověk jednou zaškatulkuje, těžko to propojí zpět. Bůh žehnej výukovému systému 

[pata07]

Tohle je celé. A když víš, která podmínka co znamená, tak prostě použiješ správnou. Jinak nevím, co tu chceš "vycítit," když rodilí mluvčí nevědí, jak správně ty podmínky používat. Jinak řečeno oni to taky "necítí," tak jak to můžeme cítit my ... Oni teda ví uplně přesně, jestli použít první nebo druhou, ale už si nejsou tak jistí, zda použít druhou nebo třetí

S tím mícháním věcí mám taky malou zkušenost. Když jsem slyšel od rodilýho mluvčího "She should came" jako označení budoucnosti, myslel jsem, že špatně slyším.

[Av4]

D9: Jo, neříkám, že je to složitý, ale jde o to, že se tu gramatiku musíš naučit. Prostě ve většině případů to netipneš, pokud nepřemejšlíš nad tím jaký to má význam a nevíš jaká forma se s tim významem pojí.

Když mluvíš česky a řekneš "Kdybych to býval byl věděl, tak bych sem býval byl nechodil" tak nevíš, proč si to řekl takhle, ale prostě to cítíš. Kdybys to měl někoho naučit, tak si to pravděpodobně nejdřív v duchu řekneš a pak to "reverse-engineerneš" na to jak se to poskládá. A to v angličtině neděláš - tam postupuješ pravidlo->věta a ne věta->pravidlo

Ciliže prostě tu gramatiku potřebuješ. QED.

[pata07]

Ava: Jesný gramatiku potřebuješ, ale často si vystačíš se základama, protože část gramatiky, kterou neumíš obejdeš tím, že to řekneš jinak. Navíc pokud angličtinou mluvíš, tak se ti spousta výrazů vryje pod kůži, že nepřemýšlíš, jak to budeš skládat. Hlavní je domluvit se a klidně i s chybama. 

[mmarty]

 "She should came" .

dobrej haluz spíš should come nebo should have come, ale "should came", to je jamajská angličtina

[pata07]

 "She should came" .

dobrej haluz spíš should come nebo should have come, ale "should came", to je jamajská angličtina

Jak já říkám, hlavní je, pokud nepíšeš něco oficiálního, domvluvit se nebo aspoň pochopit, co ten druhý chce.

[D9]

Ava: no offence, ale je na první pohled jasné, žes nikdy nebyl delší dobu v žádné anglicky mluvící zemi. Právěže tu gramatiku během realnýho rozhovoru neřešíš vůbec. Možná ze začátku, pak se prostě "přepneš" na ten druhý jazyk a jedeš přirozeně. Ono se to nezdá, ale oni nás tu angličtinu naučili dobře. Nedávno jsem zrovna mluvil na skypu s lidma z USA a během toho mi volala matka. Zvedl jsem telefon, na něco se mě ptala a mě asi 10 sekund trvalo, než mi na mysl přestaly lítat jen anglický výrazy a mohl jsem jí normálně česky odpovědět.

Ono jádro je v tom, že při realný konverzaci slova nevnímáš jako shluk písmen, které je tvoří, ale jako významy.

[pata07]

Ono jádro je v tom, že při realný konverzaci slova nevnímáš jako shluk písmen, které je tvoří, ale jako významy.

IMHO hodně záleží na skillu, za jak dlouho začneš vnímat v konverzaci význam slov, místo aby sis je překládal.

[Av4]

Ava: no offence, ale je na první pohled jasné, žes nikdy nebyl delší dobu v žádné anglicky mluvící zemi. Právěže tu gramatiku během realnýho rozhovoru neřešíš vůbec. Možná ze začátku, pak se prostě "přepneš" na ten druhý jazyk a jedeš přirozeně.

Neříkám, že ne. Ale nejedeš jí "dobře" přirozeně. Typicky nevědomky zanášíš čechismy.

Např.:

Do a mistake vs. Make a mistake

A nebo třeba v češtině hojně užívané "The film had a happy end." správně anglicky však "happy ending".

A v neposlední řadě:
They thought, that it would be a good idea.

Kde je chyba?
...
.
.
.
.
.
.
.
.
Ta čárka tam nemá být

Sidenote: Denně mluvím s kolegou anglicky. A nemám totál problém přeskakovat čj/aj. Ale stejně je potřeba tu gramatiku trénovat. Případně se cíleně dívat na věci, které dělám špatně.