Bojovat, nebo se vzdát?

Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
25. Duben 2024, 17:32:38

Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení
Vyhledávání:     Pokročilé vyhledávání
JSI TU NOVÝ?
Nezapomeň si přečíst pravidla tohoto fóra!
68 112 příspěvků v 2 569 témat od 3 709 uživatelů
Nejnovější uživatel: sordson
* Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
+  forum.QARK.net
|-+  Pokecání
| |-+  O rozchodech (Moderátoři: Av4, Mistar)
| | |-+  Bojovat, nebo se vzdát?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] 2 3  Vše Tisk
Autor Téma: Bojovat, nebo se vzdát?  (Přečteno 38047 krát)
KubaCZ
*


Karma: 3
Pohlaví: Mužské
Věk: 38
Místo: Brno
Příspěvků: 104


Zobrazit profil
« kdy: 08. Březen 2009, 16:24:29 »

Zdravím všechny. Je to něco málo přes rok a půl, co jsem tady na fóru řešil problém společného bydlení s partnerkou (viz. http://forum.qark.net/jak-na-zensky/bydleni-s-partnerkou/). A dnes řeším problém mnohem závažnější a sice rozchod Smutný Četl jsem si už několik příběhů tady a tak sem nejdřív sepíšu co možná nejstručněji ten můj příběh, než budu chtít radu co mám dělat dál.

Se svojí přítelkyní jsem chodil 2 roky a nějaký ten měsíc. Poznali jsme se asi 4 měsíce předtím, než jsme spolu chodili a skoro od začátku jsem u ní přespával na bytě jako kamarád. Otravoval ji bývalý přítel a tak mi vždy napsala, abych za ní přijel na čaj a nakonec jsem tam vždycky spal. Po čase jsme spávali spolu v jedné posteli, ale nikdy jsme se ani nepolíbili, natož něco víc. Bylo to nejspíš hodně dáno tím, že já jsem před ní neměl žádný vážný vztah a tak mě nic netáhlo k tomu, abych na ni něco zkoušel, všechno jsem nechal volně plynout. Až jednoho dne zhruba po těch 4 měsících jsme se na sebe večer v posteli dívali snad dobré 2 minuty, potom se ke mně naklonila a začala mě líbat. Od té chvíle vše nabralo hodně rychlý spád a začali jsme spolu chodit. V červenci 2007 jsme řešili ten problém s bydlením a šli jsme bydlet spolu do bytu.

Samozřejmě při společném bydlení jsme narazili na hodně problémů a proběhlo hodně hádek, ale vždy jsme to ustáli a šli dál společně. Jsou to 3 měsíce, co jsme se stěhovali znovu, do hezčího bytu a především blíže k Brnu, ať máme více času na sebe. Celý byt jsem zařizoval s ní, tak aby vše ladilo a jí se tam líbilo. Aby se cítila jako doma a ráda se sem vracela. Plánovali jsme že tu budeme až oba dokončíme školy a potom se uvidí co bude dál.

Poslední dva měsíce jsme se často hádali kvůli tomu, že jsem neměl na ni moc času, protože když jsem se vrátil z práce domů, musel jsem zase jen pracovat. Protože ona neměla svůj počítač, nudila se doma a já neměl čas ji pořádně ani vyslechnout. A tak se vždycky strhla hádka a ona mi začala vyčítat všechny moje chyby a špatné vlastnosti, které jsem měl. Nutno dodat, že to bylo z větší části opodstatněné, choval jsem se vážně chvílemi jako absolutní vůl...v prvním vážném vztahu se holt člověk učí a dělá spoustu chyb. Několikrát mi říkala, že se zamiluje a uteče a že náš vztah jde do háje...bohužel jsem tomu nedával příliš velkou váhu. Do té doby totiž všem říkala, jak strašně moc mě miluje a i když se občas neshodneme, neumí si představit život s někým jiným. Psala mi zamilované smsky a já ani na vteřinu nepochyboval, že si ji chci jednoho krásného dne vzít a mít s ní děti. Nenapadlo mě, že by mohla odejít k někomu jinému, byl jsem si prostě až příliš jistý, že o ni nepřijdu a podle toho jsem se taky choval Velmi smutný

Jsou to 3 týdny, co se vrátila z výcviku co měla ve škole. Byl to poslední povinný výcvik, ani tam nechtěla jet, chtěla být doma se mnou, ale musela. Už když mi volala z výcviku, podle jejího hlasu jsem poznal, že je nějaká rozrušená, ale nechtěl jsem se ptát co se děje. Ptala se mě pořád, jestli ji miluju a jestli si ji vezmu. A já odpovídal, že si ji chci vzít, jen to nebude teď a nevím kdy, že se na to ještě necítím. Teď když nad tím zpětně přemýšlím, byla to asi chyba, protože ve skutečnosti jsem se s ní chtěl zasnoubit v Paříži, kam jsme měli jet koncem února, ale nakonec nám zrušili let a tak jsme to přesunuli až na červenec. Plánoval jsem si ji tedy vzít, ale záměrně jsem jí to neřekl, abych nezkazil překvapení. Když potom přijela z výcviku, překvapení čekalo na mě. Postupně z ní během 2 dnů lezlo, že se tam s někým líbala a že je asi zamilovaná. Údajně to byl kluk někde z jiné školy a stejně na něj neměla číslo...ale potom si on to číslo sehnal a začal jí psát.

Pořád jí vypisoval a je vám asi všem jasné, co jí psal. Ona si postěžovala na moje špatné vlastnosti a on jí samozřejmě psal jak jí nabídne mnohem více, než já, jak je do ní zamilovanej atd. Řekla mi, že by si s ním dovedla představit budoucnost, že byl takovej bezprostřední a pořád se smál, ne jako já, protože řeším všechno moc vážně a jsem introvertní. A navíc, že chce už cítit jistotu (netušila, že jsem se s ní chtěl v Paříži zasnoubit). Ještě týden jsme byli spolu, ale už to nebyla ta Anička kterou jsem znal, byla vnitřně zmatená a nevěděla co má dělat. Neustále jí psal ten kluk a ona mu nejspíš nedokázala odolat. Řekla mi potom, že ho poslala do háje, ale že musí být teď sama, že to tak cítí. Řekl jsem jí, že jí v tom nebudu bránit, pokud potřebuje být sama, chápu to. Měli jsme zrovna krizi a tak jsem to chápal. V sobotu jsme spolu ještě jeli na zábavu a už si vezla kabelu plnou oblečení, co si chtěla odstěhovat. Ještě na zábavě jsme se spolu líbali a koupil jsem jí růži. V neděli, ještě než jsem odjížděl od jejich rodičů chtěla abych šel s ní do koupelny když se koupala ve vaně a zkoušela mě svést...ale j v tu chvíli neměl ani trochu myšlenky na sex. Potom jsem odjel, objala mě a řekla, ať jsem silnej a to samé jsem řekl já jí. Další týden jsem ve čtvrtek pocítil obrovskou touhu přijít za ní a domluvit se, abychom si promluvili. Slíbili jsme si, že si o tom všem ještě popovídáme. Koupil jsem medvěda a růži a šel za ní do práce. Když jsem jí řekl, že bych si s ní moc rád promluvil, vylezlo z ní, že si s tím klukem píše pořád a že už si s ním něco začíná. V tu chvíli jsem byl tak v šoku, že jsem se choval jak malej a prosil ji, ať mi dá ještě šanci ukázat jí, že jsem pochopil všechny problémy v našem vztahu a že jsem se změnil. Řekla mi, že si můžeme promluvit, ale že stejně ví, že bude buď sama, nebo s tím klukem. Nerozumím tomu, jak to mohla tak chladně říct, jakoby ke mně nikdy nic necítila. Nechal jsem ji samotnou jak si přála a někdo jiný ty 4 dny využil k tomu, aby ji přemlouval ke vztahu s ním. Kytku ani medvěda si nevzala, řekla že to mám nechat na bytě. Jel jsem ten večer domů k rodičům, ale nechal jsem na stole dva papíry se vzkazem a vypsanými smskami, které mi psala za poslední rok. Osud tomu chtěl, že se jí vybil mobil a nemohla tak přespat u sestřenice, ale musela na náš byt, kde našla medvěda, růži i vzkazy. Přespala tam sama a druhý den mi volala, že se domluvíme a sejdeme v neděli nebo v pondělí. Přijel jsem v sobotu na byt a měla už odstěhované téměř všechny věci. Na stole byl vzkaz, že se rovnou odstěhovala, aby s tím potom nebyly problémy a že se uvidíme v týdnu.

V pondělí tento týden jsme se skutečně měli sejít. Volal jsem jí, kdy se sejdeme a jestli se vůbec chce sejít. A ona řekla, že stejně neví o čem bychom se měli bavit, že mezi námi už to nepůjde. Řekla, že už se vidí někde jinde a že se prostě zamilovala...opět tak strašně chladně. V tu chvíli už se můj mozek musel začít bránit a přepnul. Zeptal jsem se jí, jestli mě ještě miluje a řekla mi, že mě má moc ráda jako člověka, ale už mě nemiluje. Nechal jsem si to ještě jednou zopakovat a potom jsem řekl jen ať mi nevolá, nepíše a nechá mě být. Položil jsem telefon a od té doby jsme spolu nemluvili. Zítra to bude přesně týden od toho telefonátu.

Napsal jsem od té doby jen tři články na blogu, které si v pátek četla. A psala mojí sestře, jak to zvládám. Ta jí neodepsala, protože neví co jí na to má říct. Vím, že jí na mně moc záleží, protože jsem pro ni v životě udělal strašně moc, ve všem jsem jí pomáhala a radil a hlavně ji podporoval ve studiu. Nechce mě ztratit, ale přitom mi tak strašně ublížila. Chci ji zpátky, ale vím, že to nebude jen tak jednoduché a bude to trvat. Řekl jsem jí, že jí odpustím všechno co se tam stalo a když se ptala, jestli bych jí odpustil i nevěru, řekl jsem ano. Vážně bych udělal cokoliv aby se vrátila, protože cítím, že ona je pro mě ta pravá a vím, že si ji chci vzít a mít s ní děti.

Poraďte mi někdo, kdo jste zvládl přečíst to celé, jak se mám teď zachovat. Mám pocit, že když jsem ji nechal samotnou, tak jsem v jejich očích utekl bez boje a nechal ji tomu druhému. Ale nemůžu jí zase napsat, tak by nezjistila, co všechno ztratí, když je beze mě. A co jí má napsat sestra na to, jak se mám? Napadlo mě, že by jí mohla napsat, že to snáším v pohodě, ale že se mi po ní stýská, pořád ji miluju, nicméně jí nenapíšu, protože už jsem udělal maximum co šlo. Je to dobrý nápad? A píšu pro ni dopis, jen nevím, kdy ho mám poslat a jestli vůbec...asi nemá smysl posílat ho hned, když ještě pořádně nepocítila, co ve mně měla.

Prozatím už víc psát nebudu, stejně jsem zapomněl na spoustu věcí, ono to nejde všechno vypsat. Budu vděčný za každou radu, jak ji získat zpět, protože jinou holku nechci. Něco jsem se tady už dočetl na fóru, ale každý příběh je svým způsobem individuální a vyžaduje trochu jiné řešení. A hlavně pořád řeším, jestli o ni mám bojovat, nebo se vzdát a zapomenout na všechno co jsme spolu zažili, protože když se dokázala takhle zamilovat jednou, může to udělat kdykoliv znovu Neutrální
Zaznamenáno

Kiruy
***
Karma: 16
Příspěvků: 528


Zobrazit profil
« Odpověď #1 kdy: 08. Březen 2009, 16:43:35 »

Hmm, tak jak na to?

Já osobně bych nevěru neodpustil, už jen z toho důvodu, že chci, aby ty děti byly moje.

Reagoval jsi příliš pasivně na přítomnost soka, měl sis toho chlapa najít a vyříkat si to s ním z očí do očí, stejně tak říci své přítelkyni, že si nepřeješ, aby sis s ním psala, pasivní čekání na to, jak to dopadne, nemůže mít ve většině případů úspěch.
Teď už se s tím moc dělat nedá, doprošováním se akorát budeš shazovat.
Zaznamenáno
KubaCZ
*


Karma: 3
Pohlaví: Mužské
Věk: 38
Místo: Brno
Příspěvků: 104


Zobrazit profil
« Odpověď #2 kdy: 08. Březen 2009, 16:58:23 »

Hmm, tak jak na to?

Já osobně bych nevěru neodpustil, už jen z toho důvodu, že chci, aby ty děti byly moje.

Reagoval jsi příliš pasivně na přítomnost soka, měl sis toho chlapa najít a vyříkat si to s ním z očí do očí, stejně tak říci své přítelkyni, že si nepřeješ, aby sis s ním psala, pasivní čekání na to, jak to dopadne, nemůže mít ve většině případů úspěch.
Teď už se s tím moc dělat nedá, doprošováním se akorát budeš shazovat.

Odpuštění nevěry je asi věcí názoru, někdo neodpustí ani líbání, druhý i sex. Ono hodně záleží jak se k tomu postaví ten co podváděl.
Chtěl jsem si s tím chlapem promluvit, ale nešlo to, když jsem pořádně nevěděl kdo to je. Stejně si myslím, že mi lhala a že je to její spolužák...ale udělám s tím teď něco? Když ještě byla se mnou, v 1 ráno jí příšla smska a já si ji přečetl...byla od něho, tak jsem si opsal aspoň číslo a viděl jsem jeho jméno. A právě díky tomu jménu si myslím, že to je spolužák a že mi lhala, že je odněkud jinud apod. Bála se mi to prostě říct. Navíc ten spolužák je voják (pokud o tom taky nelhala), takže bych se osobnímu kontaktu radši vyhnul. A údajně má jet na misi na celý rok v létě...tak co ji na něm tak láká? Smutný
A přítelkyni jsem říkal, proč si s ním píše, že má být teda sama...ale když byla sama, psala si s ním dál, s tím už nic nenadělám.
Každopádně díky za odpověď, ikdyž to, že se s tím už moc nedá dělat jsem zrovna slyšet nechtěl :/
Zaznamenáno

Comanch
*****


Karma: 70
Pohlaví: Mužské
Věk: 32
Místo: Praha
Příspěvků: 1 316


Zobrazit profil
« Odpověď #3 kdy: 08. Březen 2009, 17:08:31 »

A ví ten kluk vůbec že má (měla) vážný vztah s tebou? Třeba si chce jen užít a neví že tím někomu ubližuje. Ona mu to mezitím žere a myslí si že jí bude chtít napořád a že to jak teď přeslazuje svoje chování bude trvat věčně.
Zaznamenáno
KubaCZ
*


Karma: 3
Pohlaví: Mužské
Věk: 38
Místo: Brno
Příspěvků: 104


Zobrazit profil
« Odpověď #4 kdy: 08. Březen 2009, 17:18:53 »

A ví ten kluk vůbec že má (měla) vážný vztah s tebou? Třeba si chce jen užít a neví že tím někomu ubližuje. Ona mu to mezitím žere a myslí si že jí bude chtít napořád a že to jak teď přeslazuje svoje chování bude trvat věčně.

Ví o mně moc dobře, psala mu to. Říkala mu taky, že lituje toho, že na ten výcvik vůbec jela. Přečetl jsem si asi dvě jeho smsky. Psal jí, že podle toho co píše, není její vztah se mnou zrovna ideální a on jí může nabídnout mnohe více. A že to co se stalo na výcviku bylo víc, než si připouští. On se tam rozešel se svojí holkou a hned motá hlavu jiné. Tak co je to asi za kluka, že...on v ní prostě jen vyvolává ty špatné vzpomínky a přesvědčuje ji, že já pro ni nejsem ten pravý, že se k sobě nehodíme. Je to poznat jak ji ovlivňuje, protože vždycky když jsem s ní nemluvil víc jak 2 dny, tak strašně změnila názor. Všichni jí říkají, ať nepřebíjí vztah vztahem, ale ona jakoby neslyšela. Je poblázněná a neslyší nic. Ona si asi myslí, že to bude takhle trvat věčně, ale všichni kolem o tom pochybují. I její máma mi řekla, že ji to strašně mrzí a brečela mi do telefonu...jenže co s ní mám teď dělat? Většina lidí mi říká, že si s ním prostě musí něco začít a teprve potom jí to dojde, akorát už bude pozdě...a navíc mi ani nevěří, že bych si ji chtěl tak brzy vzít, zatímco on je starší než o pár let, takže jí určitě říká, jak si ji vezme atd....
Zaznamenáno

Comanch
*****


Karma: 70
Pohlaví: Mužské
Věk: 32
Místo: Praha
Příspěvků: 1 316


Zobrazit profil
« Odpověď #5 kdy: 08. Březen 2009, 17:25:21 »

Jedna z možných variant je jak už jsi sám říkal jí nechat bejt ať si s ním něco začne. A buď se spolu vezmou a nebo dostane pořádně "přes držku", vrátí se k tobě a bude tě milovat víc než kdy předtím.
Zaznamenáno
jam

Karma: 4
Příspěvků: 37


Zobrazit profil
« Odpověď #6 kdy: 08. Březen 2009, 19:36:48 »

Ahoj Kubo, je mi lito co se ti stalo. Ale mam v podstate dost podobnou zkusenost z mojeho prvniho vztahu a neco ti povim. At by jsi v dane situaci udelal cokoliv, tak by to nedopadlo jinak. Jestli uz to u ni bylo tak, ze si ten ulet nebo libani nekde dovolila, tak by jsi to v pozdni chvili  stejne nijak nezlomil. Proste pro ni ted bude daleko lakavejsi to neznamo s tim druhym nez logictejsi setrvani ve vytahu s tebou. Je to smutny, ale ikdyby jste spolu ted zustali, tak ona si bude stejne rikat, jaky to tak mohlo byt s nim a pokud on nebude pasivni, tak se obavam ze mu neodola. Tezko ti ted radit a moc dobre ti rozumim s tim, ze neches jinou. Uprime si ani nemysli, ze to co se mezi vama stalo by melo byt z tve strany na rozchod pokud ji milujes, ale ona to ted proste vidi jinak. Z me vlastni zkusenosti si myslim, ze ji ted musis nechat byt ... mozna byt i trochu odtazity, pokud by se ona sama ozvala. Vim jak to pro tebe zni, ale ona nezacne premyslet o tobe a vztahu s tebou pokud nebude muset. Pokud u tebe bude citit neustale otevreny dvere, bude mit moznost zkusit to tajemny co na zacatku bude s nim. Nema cenu tu psat nejaky odstavce jak jsem to prozil ja ...  nemam ted moc cas, ale pokud budes chtit, napis mi PM a muzem to probrat. U me to nakonec nedopadlo dobre, ale odnesl jsem si z tho dost zkusenosti. Drz se
Zaznamenáno
Av4
Globální Moderátor
*****


Married since 2017

Karma: 228
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 5 415


Zobrazit profil
« Odpověď #7 kdy: 08. Březen 2009, 20:00:11 »

Neřekl bych, že je to nutně ztracený. Spíš neexistuje nic, čím bys to mohl ovlivnit. Z toho, co jsi psal a co ti řekla, tak jsi prostě přemýšlivá introvertní jistota, kterou měla. Jako, nic proti introvertům, ale občas je pro člověka, kterej je extrovertní soužití s nima dost problematický.

Abych to vysvětlil. Ty, jako introvert, se v přímém souboji extrovertovi prostě nikdy nevyrovnáš, pokud holka není taky introvertní povahy. On jí nabídne víc zábay, vzrušení, podnětů, ... Tvoje síla je mnohem víc v dlouhodobých hodnotách a v tom, že jí (možná) víc chápeš. Ona si teď velmi pravděpodobně připadá jako v ráji. Je středem pozornosti, pozornosti, kterou on dává najevo způsobem, kterého se u tebe nedočkala. Má pocit, že s tebou jen mrhala časem a že "to s tebou" nebylo vůbec tak silné jako tohle. To je ale zamilovanost poháněná tím, že on dává své city mnohem víc na odiv než ty. Tvoje chvíle přijde v době, kdy zamilovanost pomine.

Je jen na tobě jestli chceš čekat a hnát se za něčím, co možná nemá ani cenu. Nějak tady ani nepíšeš kolik ti je a kolik je jí. Tak odhadnu z popisu, že tobě bude tak 22-24 a jí okolo 19-20. Dost možná nebyla na ten závazek "mít spolu byt" připravená, ale jak je dobrým zvykem etrovertů, tak nad tím moc dopředu nepřemýšlela. A třeba byl ten úlet jen šance, jak vyskočit z rozjetého vlaku, ve kterém najednou nechtěla být. Ale na druhou stranu (pro změnu dámské specifikum) se ti bála říct, že to takhle nechce.

Shrnuto: Myslím, že nic není ztraceno a možná za čas zjistí, že jí s tebou bylo fajn, ale nemyslím, že bys na ní měl čekat. Myslím, že bys měl mít holku, která ti bude povahově blíž, enbo alespoň bude hledat to, co ty dáváš.

Nemám patent na rozum, ale takhle to vidím Úsměv
Zaznamenáno

Upozornění: Veškeré informace v tomto příspěvku jsou mým osobním názorem. Pokud se nimi chcete řídit, tak vizte, že mám mnohem víc teorie než praxe.
Kiruy
***
Karma: 16
Příspěvků: 528


Zobrazit profil
« Odpověď #8 kdy: 08. Březen 2009, 20:30:23 »

Voják, nevoják, své teritorium by sis hlídat měl a i tak by ses neměl bát konfrontace. Pokud si chceš ženu udržet, neměl by ses bát o ni i bojovat.

Racionálními argumenty ji nepřesvědčíš, zbývají ti pouze ony zvířecí možnosti útěk/boj. Je to pouze na tobě, ačkoliv sis hned na začátku nechal dát několik gólů a těžko se to bude dotahovat.
Zaznamenáno
KubaCZ
*


Karma: 3
Pohlaví: Mužské
Věk: 38
Místo: Brno
Příspěvků: 104


Zobrazit profil
« Odpověď #9 kdy: 08. Březen 2009, 21:13:39 »

Ahoj Kubo, je mi lito co se ti stalo....

Ahoj, děkuji moc za názor. Máš určitě pravdu s tím, že je to pro ni lákavější...bohužel, ten kluk není zrovna jeden z těch, co by brali ohled na to, že má holka s někým vážný vztah a dokonce s ním bydlí. Nedělá mu problém využít krize ve vztahu a zničit ho. A nevěřím tomu, že to s ní myslí vážně...spíš jí hrozně ublíží a mě to bude mrzet, protože ji miluju a přeji jí jen to nejlepší. Pravdou ale je, že nikdy nebyla v situaci, kdy by ji někdo odmítnul, nebo opustil. O partnery neměla nikdy nouzi a tak asi nezná ten pocit jaké to je, když musí zůstat sama. Navíc ona si bydlí u rodičů, zatímco mně zůstal byt, kde bydlím sám a všechno mi ji tady připomíná Smutný Vím, že jí nesmím psát, nesmím jí ani poslat ten dopis, rozhodně ne teď. Ikdyž cítím, že jí musím říct strašně moc věcí, ke kterým jsem nedostal příležitost. Ale mám pocit, že ona se asi neozve. Ikdyž jí na mně moc záleží, neozve se, má svoji hrdost a nemusí řešit v podstatě žádný problém, je o ni zájem, rodiče se postarají a tak nikdy nebude mít ten pocit samoty, jaký mám já. Napíšu ti kdyžtak PM a případně si vyměníme kontakt na ICQ třeba.

Ještě jednou díky.
Zaznamenáno

Mr.LiWu
*****


Advocatus diaboli

Karma: 40
Pohlaví: Mužské
Věk: 40
Místo: Praha
Příspěvků: 2 153


Zobrazit profil
« Odpověď #10 kdy: 08. Březen 2009, 21:25:09 »

Ano, udělal jsi poměrně hodně chyb, a jsou to tyto :

Celý byt jsem zařizoval s ní, tak aby vše ladilo a jí se tam líbilo.

A tak se vždycky strhla hádka a ona mi začala vyčítat všechny moje chyby a špatné vlastnosti, které jsem měl. Nutno dodat, že to bylo z větší části opodstatněné, choval jsem se vážně chvílemi jako absolutní vůl...

Holka která tě miluje ti chyby takto vyčítat, byť by to byly velké chyby, láska zaslepuje. To že ti vyčítala chyby IMHO nebylo vyčítání chyb. Bylo to hledání důvodu, hledání důvodu pro ni jak si ospravedlnit budoucí rozchod sama pro sebe

Ptala se mě pořád, jestli ji miluju a jestli si ji vezmu. A já odpovídal, že si ji chci vzít, jen to nebude teď a nevím kdy, že se na to ještě necítím.

Chyba - ukázals jí jistotu, pejska kterého má jistého, v tom není nic vzrušujícího. Říct jí miluju tě by bylo ok, říct jí to s tou svatbou byla jednoznačně chyba z mého pohledu. Holku nebaví když si je stopro jistá že si ji vezmeš. V tom je to kouzlo žádání o ruku - je to pro ni překvapení a pak ti řekne velmi ráda ANO. respect -

Řekla mi, že by si s ním dovedla představit budoucnost, že byl takovej bezprostřední a pořád se smál, ne jako já, protože řeším všechno moc vážně a jsem introvertní. A navíc, že chce už cítit jistotu (netušila, že jsem se s ní chtěl v Paříži zasnoubit).

Byl bezprostření a pořád se smál. Byla s ním zábava, s tebou se nudila, tys pro ni byl předvídatelný. To s tou jistou je kec. Něco ti říct musela aby ve svých očích nebyla za svini, tak ti řekla tohle

Ještě na zábavě jsme se spolu líbali a koupil jsem jí růži.

Tys koupil růži někomu kdo se k tobě chová takto? Proč proboha? Čím si to zasloužila? respect -

Koupil jsem medvěda a růži a šel za ní do práce. K

To samý. Tady není žádný důvod nosit jí do práce medvěda. Ona neudělala nic čím by si zasloužila abys jí donesl medvěda. A pokud sis jí chtěl medvědem získat zpátky, tak medvědem si holku nekoupíš.respect -

Volal jsem jí, kdy se sejdeme a jestli se vůbec chce sejít.
Zeptal jsem se jí, jestli mě ještě miluje

Opět další 2 chyby. Zas o něco prosíš,s něčím dolízáš.respect -

Nechal jsem si to ještě jednou zopakovat a potom jsem řekl jen ať mi nevolá, nepíše a nechá mě být. Položil jsem telefon a od té doby jsme spolu nemluvili.

Tady jsi konečně udělal něco rozumného. Ona na tebe byla svině a ty jsi jí zařízl, tak to má být. Konečně ses s tím přestal párat. respect +

Napsal jsem od té doby jen tři články na blogu, které si v pátek četla.

Jsi EMAŘ abys brečel v blogísku a ještě to hrdě vystavoval na net? Tím ses u ní dost shodil. respect -

Vážně bych udělal cokoliv aby se vrátila, protože cítím, že ona je pro mě ta pravá a vím, že si ji chci vzít a mít s ní děti.

Vážně cítíš že je ta pravá? Jsi si jistý že chceš mít děti s někým kdo zahodí 2 letý vztah protože se s někm líbá na lyžáku? Co teprv když s tebou bude mít rodinu a někde se s ní vyspí. Jsi si jistý že nevezme tvoje děti, neodjete za ním a ty už je třeba nikdy neuvidíš? Neuvídíš svého syna vyrůstat.


Ptáš se co máš udělat, já to odpovídám. Rozhodně neříkej její sestře aby jí psala že to snášíš v pohodě, budeš v jejích očích ještě větší blbec. Podle toho jak ses zachoval one si je naprosto jistá že slovo v pohodě je to poslední jak by se dal nazvat ten tvůj stav. Nedolejzej, nepros. Řekl jsi že už se jí nikdy neozveš. Buď chlap a dodrž to, ona přileze

Navíc ten spolužák je voják (pokud o tom taky nelhala), takže bych se osobnímu kontaktu radši vyhnul. A údajně má jet na misi na celý rok v létě...tak co ji na něm tak láká? Smutný

Voják nevoják, co on ti může udělat v osobním kontaktu, bojíš se zeleného mozku? Není nic jednoduššího než si vzít na to setkání 2 bouchače typu magor, kteří budou čekat v záloze kdyby něco. A co jí na tom láká? Vzrušení, voják co jede na misi je pro ni vzrušující než jouda co pro ní udělá první poslední a ještě se omlouvá za chyby které ani neudělal. Byť osobně nemám zelené mozky rád, je to tak
Zaznamenáno

Kdo chce hledá možnosti, kdo nechce hledá důvody
KubaCZ
*


Karma: 3
Pohlaví: Mužské
Věk: 38
Místo: Brno
Příspěvků: 104


Zobrazit profil
« Odpověď #11 kdy: 08. Březen 2009, 21:37:42 »

Neřekl bych, že je to nutně ztracený...

Myslím, že Anička nje taky spíš introvertní, ale je v ní taky druhá část, která trochu touží po zábavě a po někom spíš extrovertním. Ale tohle v ní dlouho nevydrží, jak jsi psal, až se odmiluje, tak zjistí co měla ve mně. Děkuju za ten podrobný rozbor, už mnohem víc chápu jak to cítí a víc to do sebe zapadá s tím, co mi říkala. Otázkou jen zůstává, kdy pomine ta zamilovanost a co mám do té doby dělat já, případně co dělat až se nějak dovím, že už zamilovaná není. A k tomu věku, je starší než já. Mně je 23 a jí 25, takže ses docela trefil s tím věkem, alespoň u mě. Ona si teď dodělává maturitu a já jsem na výšce. Myslím, že na ten byt a na všechno připravená byla...spíš říkala, že chce už mít jistotu a naopak by chtěla, abych si ji vzal, nebo jsme se zasnoubili. A protože on je starší než ona, tak si asi myslí, že jí to narozdíl ode mě dá. A je možné, že chtěla vyskočit a tohle byla spíš záminka...protože mluvila už 2 měsíce o tom, že se zamiluje, nebo se rozejdeme jestli se něco nestane, protože jde ten vztah do háje. Možná už v tu dobu začínala něco k tomu klukovi cítit, jestli je moje domněnka pravdivá a je to její spolužák.
Je těžké nečekat na ni a smířit se s tím, že už se nevrátí...strašně se to ve mně bije. Jednu chvíli si říkám, že mi za to přece nestojí, když se takhle dokázala chovat a zahodit všechno co jsme spolu prožili jen kvůli nějakému pobláznění. Ale na druhou stranu když se ráno probudím v manželské posteli sám, dal bych všechno na světě, abych ji mohl zase obejmout.
Mozek mám ještě pořád zablokovaný a bráni mi vybavovat si vzpomínky, ale děsím se chvíle, kdy to přijde a já začnu vzpomínat na vše krásné co jsme prožili.
Zaznamenáno

KubaCZ
*


Karma: 3
Pohlaví: Mužské
Věk: 38
Místo: Brno
Příspěvků: 104


Zobrazit profil
« Odpověď #12 kdy: 08. Březen 2009, 22:01:52 »

Voják, nevoják, své teritorium by sis hlídat měl a i tak by ses neměl bát konfrontace. Pokud si chceš ženu udržet, neměl by ses bát o ni i bojovat.

Racionálními argumenty ji nepřesvědčíš, zbývají ti pouze ony zvířecí možnosti útěk/boj. Je to pouze na tobě, ačkoliv sis hned na začátku nechal dát několik gólů a těžko se to bude dotahovat.

No já nevím, jestli má smysl teď ještě nějak bojovat. Teď už je to asi jedno, musím jen čekat a doufat, že si uvědomí co udělala...a jestli ne, tak jsem si blbě vybral a nechal si zlomit srdce. Bohužel nejsem ten typ člověka, co vztahy bere s rezervou...maximálně se tomu druhému otevřu a žiju pro něj. Proto mě potom takové zklamání tolik zasáhne Podivený
Zaznamenáno

king666
****


Názor je jako zadek. Každý má nějáký...

Karma: 51
Pohlaví: Mužské
Věk: 33
Místo: Brno
Příspěvků: 667


Zobrazit profil
« Odpověď #13 kdy: 08. Březen 2009, 22:53:02 »

Moc nečekej že si v blízké budoucnosti uvědomí jakou chybu udělala... Bůhví proč měla pocit že ten vztah jde do háje a teď je ve vztahu s klukem, který ji dokáže uklidňovat a uchlácholovat tak, že to od něj bere... To znamená, že dokud nekrachne ten její nový vztah (což se nejspíš v nejbližší době nestane), tak nejspíš není nikdo, kdo by ji přesvědčil o tom, že dělá chybu...
Btw v 25 si dodělává maturitu? Nechci dělat předčasné závěry, ale nabízí se vtíravá otázka, jestli se k sobě vážně hodíte tak ideálně jak to z tvého popisu vypadá...??? Ale neznám ji a nerad dělám zbrklé závěry na základě předsudků, takže to hážu jenom jako případnou otázku do pranice...
Zaznamenáno

Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno. (Cato)
Av4
Globální Moderátor
*****


Married since 2017

Karma: 228
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 5 415


Zobrazit profil
« Odpověď #14 kdy: 09. Březen 2009, 02:38:10 »

Kubo, do budoucna to ber tak, že nejste spolu a hledej si jinou. Neříkám, že jí musíš najít. Ale tím hledáním:
a) nebudeš myslet jen na ní
b) je šance, že někoho najdeš - lepšího než ona
c) až (jestli) se rozhodne, že se chce vrátit, budeš mít lepší pozici, protože nebudeš ten, co na ní celou dobu čekal jako poslušný pejsek u boudy
d) cokoli je lepší než sedět a čekat Úsměv
Zaznamenáno

Upozornění: Veškeré informace v tomto příspěvku jsou mým osobním názorem. Pokud se nimi chcete řídit, tak vizte, že mám mnohem víc teorie než praxe.
KubaCZ
*


Karma: 3
Pohlaví: Mužské
Věk: 38
Místo: Brno
Příspěvků: 104


Zobrazit profil
« Odpověď #15 kdy: 09. Březen 2009, 07:36:58 »

Ano, udělal jsi poměrně hodně chyb, a jsou to tyto :

Ahoj, díky moc za podrobnou reakci. Zkusím se v pár věcech ospravedlnit, ikdyž to asi nebude jednoduché.

Vážně si myslíš, že když tě holka miluje, tak ti ve skutečnosti nevyčítá chyby, ale jen si ospravedlňuje pro sebe budoucí rozchod? To se mi nějak nezdá...ale pravdou je, že se vždycky potom vrátila, tentokrát řekla že chce být sama, potom za chvíli že asi bude sama, nebo s tím klukem. A včera jsem na jejím profilu našel novou fotku kdesi od vody s komentářem: bylo krásně. Takže už si nejspíš užívá někde s ním a na mě zapomněla během týdne a stal jsem se pro ni jen vzduch, navíc takový, co nemusí dýchat.

Opravdu je taková jistota, když holce řekneš, že si ji jednou chceš vzít? Spíš neměla jistotu, nevěděla kdy to bude a myslela si, že až někdy za dlouho...takže to zasnoubení by bylo překvapení - teď bohužel můžu akorát nechat propadnou letenky.

K těm růžím a medvědovi. Jednal jsem bezmyšlenkovitě, udělal jsem první věc co mě napadla. Taky jsem jí hodně ublížil, tak jsem jen chtěl, aby věděla že toho lituji a že jsem se změnil. Bohužel už v tu chvíli asi bylo pozdě...nejspíš byla rozhodnutá celou dobu, jen nevěděla jak mi to má říct a tak to řekla až po telefonu, protože do očí by to říct ani nedokázala.

Na té schůzce jsme byli domluvení, ona mi předtím 2x psala, kdy se teda sejdeme...takže ten telefonát byl jen reakcí.

A ano, jsem si opravdu jistý, že je to ta pravá. Ublížil jsem jí dost, ona mě podvedla v umělém prostředí, to se dá odpustit. U čeho si zase tak jistý s odpouštěním nejsem je ale to chování potom. Ale to nemusím řešit, protože už jsem přestal věřit, že by se ještě vrátila. Cítím k ní obrovskou nenávist od chvíle co jsem včera našel tu fotku na profilu a zároveň šílenou bezmoc, že sedím doma s rukama v kapsách a nemůžu udělat vůbec nic, přitom je to teprve pár dní, co jsem ji objímal...marně hledám nějaké gesto, něco co ji donutí přemýšlet taky nad tím, co provedla. Možná aby si vybavila to dobré co mezi námi bylo a co jsme zažili...ne aby v ní někdo jiný jen živil myšlenky, že udělala správnou věc a že jsem byl ten nejhorší, apod.

A k té sestře, to je moje sestra, ne její. Nic jí ještě na to neodepsala, už je to přes 4 dny a asi ani neodepíše. Původně jsem to sice chtěl, ale po včerejšku už nejspíš nechci aby věděla jedinou věc o tom jak se mám, nebo co dělám. To by ovšem znamenalo i přestat psát na blog (skutečně nejsem Emař, ty články byly naprosto normální a měly maximálně přinutit člověka přemýšlet nad jejich obsahem.). Musím si ještě promyslet, jestli je lepší aby nevěděla vůbec nic, nebo aby naopak viděla, že umím žít i bez ní, že se normálně bavím a poznávám lidi...nějaký nápad od někoho zkušenějšího, nebo snad o nějaké holky, co by na ni působilo víc? Ikdyž nevím, jestli ji vůbec chci zpátky...jestli jen nechci, aby taky poznala ten pocit jaké to je, když je při rozchodu na té druhé straně, když jí někdo chybí a ona s tím nemůže nic udělat. Byla by nahraná, kdyby se nezamilovala a vím, že by nedokázala odejít...takhle si přeplácla tu lásku jiným vztahem, aby ji to nebolelo. Ale tohle nemůže trvat dlouho a jednou se to musí projevit, že nedala vůbec svému srdci čas, aby mohlo zapomenout a srovnat se s tou ztrátou a hned ho zaplnila někým jiným.

Bože, jak mě to štve, nejradši bych se sešel s tím blbcem a pořádně mu namlátil, ať si uvědomí co dělá! Dlouho jsem nebyl tak naštvanej jako teď...ani jsem se pořádně nevyspal a nadávám si, že se takhle ničím kvůli holce, která mi za to snad ani nestojí. Ale potom se ozve nějaký jiný hlas uvnitř mě a říká, že by jí to všechno odpustil....asi nejsem normální.
Zaznamenáno

KubaCZ
*


Karma: 3
Pohlaví: Mužské
Věk: 38
Místo: Brno
Příspěvků: 104


Zobrazit profil
« Odpověď #16 kdy: 09. Březen 2009, 07:43:16 »

Moc nečekej že si v blízké budoucnosti uvědomí jakou chybu udělala... Bůhví proč měla pocit že ten vztah jde do háje a teď je ve vztahu s klukem, který ji dokáže uklidňovat a uchlácholovat tak, že to od něj bere... To znamená, že dokud nekrachne ten její nový vztah (což se nejspíš v nejbližší době nestane), tak nejspíš není nikdo, kdo by ji přesvědčil o tom, že dělá chybu...
Btw v 25 si dodělává maturitu? Nechci dělat předčasné závěry, ale nabízí se vtíravá otázka, jestli se k sobě vážně hodíte tak ideálně jak to z tvého popisu vypadá...??? Ale neznám ji a nerad dělám zbrklé závěry na základě předsudků, takže to hážu jenom jako případnou otázku do pranice...

Proč měla pocit, že jde vztah do háje? Podle ní, kvůli mým vlastnostem...ta hrozba konce mě tak nakopla, že jsem na sobě zamakal a změnil se. Bohužel, ona už mi nedala šanci abych jí ty změny ukázal. Možná byla chyba zmizet z jejího života, možná jsem se s ní měl dál vídat, ale myslím, že by mě to jen psychicky zničilo ještě víc. Uklidňovat a uchlácholovat asi dokáže každej, stačí jen vytrvalost a využít krize, která na náš vztah přišla. On jí nedal ani na chvíli pokoj, zatímco ode mě měla klid, protože ji miluju, tak jsem respektoval její přání samoty.
S tou maturitou je to složité, doma to neměla jednoduchý a tak po učňáku, ikdyž se dostala na zdravotní školu, ji poslali pracovat s tím, že školu už jí dál platit nebudou. Takže až po pár letech odešla z domu bydlet sama a začala si dodělávat dálkově školu...v tu dobu taky poznala mě a moc dobře ví, jak velkou roli jsem sehrál v tom, že tou školou prošla až sem a zajímalo by mě jak se bude učit teď na maturitu, jestli jí ten kluk dokáže psychicky tak pomáhat jako jsem to pro ni dělal já.
Zaznamenáno

KubaCZ
*


Karma: 3
Pohlaví: Mužské
Věk: 38
Místo: Brno
Příspěvků: 104


Zobrazit profil
« Odpověď #17 kdy: 09. Březen 2009, 07:49:57 »

Kubo, do budoucna to ber tak, že nejste spolu a hledej si jinou. Neříkám, že jí musíš najít. Ale tím hledáním:
a) nebudeš myslet jen na ní
b) je šance, že někoho najdeš - lepšího než ona
c) až (jestli) se rozhodne, že se chce vrátit, budeš mít lepší pozici, protože nebudeš ten, co na ní celou dobu čekal jako poslušný pejsek u boudy
d) cokoli je lepší než sedět a čekat Úsměv

S tím hledáním máš jistě pravdu, nic negativního z toho vzejít nemůže. Bohužel pro mě ale teď nemám ani pomyšlení na to, že se budu někde s někým seznamovat. Nechci poznávat nové lidi, teď akorát trávím většinu volného času s kamarádkama, abych nemusel sedět doma v tom prázdným bytě a čumět do zdí. Ale po včerejšku asi udělám jednu zásadní věc, vezmu všechny její věci co tu zbyly, sundám fotky ze zdi a naházím to do krabice, zalepím a někde schovám. A ideální by bylo asi zakázat si chodit na její profil, ale to jen tak nepůjde. Možná bych si měl taky nějaký založit, když to takhle dokáže naštvat mě, třeba by ji pár fotek přimělo trochu se zamyslet...
Zaznamenáno

Mr.LiWu
*****


Advocatus diaboli

Karma: 40
Pohlaví: Mužské
Věk: 40
Místo: Praha
Příspěvků: 2 153


Zobrazit profil
« Odpověď #18 kdy: 09. Březen 2009, 09:16:13 »

Vážně si myslíš, že když tě holka miluje, tak ti ve skutečnosti nevyčítá chyby, ale jen si ospravedlňuje pro sebe budoucí rozchod? To se mi nějak nezdá...

Ano, vážně si to myslím. Mám pro to svoje důvody a říká se jim zkušenosti

Opravdu je taková jistota, když holce řekneš, že si ji jednou chceš vzít? Spíš neměla jistotu, nevěděla kdy to bude a myslela si, že až někdy za dlouho...takže to zasnoubení by bylo překvapení - teď bohužel můžu akorát nechat propadnou letenky.

To že ji mimoděk řekneš že si ji chceš jednou vzít ne. To že odpovíš jak poslušný přikyvovač že jo když se zeptá, ano

K těm růžím a medvědovi. Jednal jsem bezmyšlenkovitě, udělal jsem první věc co mě napadla. Taky jsem jí hodně ublížil, tak jsem jen chtěl, aby věděla že toho lituji a že jsem se změnil. Bohužel už v tu chvíli asi bylo pozdě...nejspíš byla rozhodnutá celou dobu, jen nevěděla jak mi to má říct a tak to řekla až po telefonu, protože do očí by to říct ani nedokázala.

Podle toho cos tu psal mi teda nepříjde žes jí ty ublížil...Spíš naopak, a jestli si ty myslíš že jsi ji ublížil pak asi chápu proč se tebou rozešla - uvažuješ dost zvláštně

A ano, jsem si opravdu jistý, že je to ta pravá. Ublížil jsem jí dost, ona mě podvedla v umělém prostředí, to se dá odpustit.

Na tohle opravdu nevím co napsat. Snad jen že hodně štěstí v životě, při tomhle stylu uvažování ho budeš setsakra potřebovat.

Ale tohle nemůže trvat dlouho a jednou se to musí projevit, že nedala vůbec svému srdci čas, aby mohlo zapomenout a srovnat se s tou ztrátou a hned ho zaplnila někým jiným.

No jestli se teď tomu že je holka štětka říká "zaplnění srdce někým jiným" tak to potěš koště

Bože, jak mě to štve, nejradši bych se sešel s tím blbcem a pořádně mu namlátil, ať si uvědomí co dělá! Dlouho jsem nebyl tak naštvanej jako teď...ani jsem se pořádně nevyspal a nadávám si, že se takhle ničím kvůli holce, která mi za to snad ani nestojí. Ale potom se ozve nějaký jiný hlas uvnitř mě a říká, že by jí to všechno odpustil....asi nejsem normální.

Pokud to tak cítíš, pak mu namlať, ale uvědom si že blbec tu není on, blbec jsi tu ty. On se chová jako chlap, ty jako blbec
Zaznamenáno

Kdo chce hledá možnosti, kdo nechce hledá důvody
KubaCZ
*


Karma: 3
Pohlaví: Mužské
Věk: 38
Místo: Brno
Příspěvků: 104


Zobrazit profil
« Odpověď #19 kdy: 09. Březen 2009, 09:36:36 »

Podle toho cos tu psal mi teda nepříjde žes jí ty ublížil...Spíš naopak, a jestli si ty myslíš že jsi ji ublížil pak asi chápu proč se tebou rozešla - uvažuješ dost zvláštně

Proč myslíš, že uvažuju zvláštně? Hádali jsme se, protože jsem se chvílemi choval jako blbec. Prostě jsem se učil a myslíš, že si zasloužím dostat šanci, zvlášť když jsem si všechno uvědomil a změnil se. Nebýt toho druhýho, tak je chvíli sama a potom mi dá šanci přesvědčit ji o to, že jsem jinej. Ale s takovou mi tu šanci nikdy nedá, protože nepocítí samotu a stesk.

Pokud to tak cítíš, pak mu namlať, ale uvědom si že blbec tu není on, blbec jsi tu ty. On se chová jako chlap, ty jako blbec

Tak a teď nechápu už vůbec? Chovám se jako blbec, když ji chci získat zpátky? A on jako chlap? Takže podle tebe bych na ni měl zapomenout a hledat jinde, jen proto, že tohle chlapi dělají? Potom jsem asi ženská, ale přemýšlím bohužel jinak...nedokážu brát vztah takhle na lehkou váhu a když už se někomu otevřu, je to vážné rozhodnutí a nezměním ho jen tak mávnutím kouzelného proutku.


Včera večer byla zase na blogu. Chodí tam proto, že ji zajímá jak se mám? Nebo jí chybím a čeká, že si přečte něco co jí zlepší náladu? Proč tam vůbec chodí a vyhledává na googlu moji přezdívku? Hledá snad nějaký můj profil na seznamkách, aby zjistila, jestli si někoho hledám? A nebo ji štve pocit, že neví co se mnou je, co dělám a jak se mám? Potom bych asi neměl na blog už nic psát...ale pokud tam chodí a čte si co píšu, třeba jí nějaký článek pomůže k probuzení z toho snu ve kterém se ocitla. Budu muset ještě hodně přemýšlet, jak se teď zachovat....nebo jak by se teč zachoval chlap? A jsem vůbec myšlením chlap, nebo spíš citlivej jak ženská? Podivený
Zaznamenáno

Mr.LiWu
*****


Advocatus diaboli

Karma: 40
Pohlaví: Mužské
Věk: 40
Místo: Praha
Příspěvků: 2 153


Zobrazit profil
« Odpověď #20 kdy: 09. Březen 2009, 10:23:56 »

Proč myslíš, že uvažuju zvláštně? Hádali jsme se, protože jsem se chvílemi choval jako blbec. Prostě jsem se učil a myslíš, že si zasloužím dostat šanci, zvlášť když jsem si všechno uvědomil a změnil se. Nebýt toho druhýho, tak je chvíli sama a potom mi dá šanci přesvědčit ji o to, že jsem jinej. Ale s takovou mi tu šanci nikdy nedá, protože nepocítí samotu a stesk.

Máš štěstí že mám dneska hodně času a fakt se nudím, jinak by mě ti už přestalo bavit řešit. Mě to co jsi uvedl prostě nepřijde jako chyby. A myslím že si šanci dostat nezasloužíš. Ty těmi šancemi vyloženě mrháš, pálíš jednu za druhou. Změň už ten přístup! Věř mi, holka se kterou budeš mít další vztah to ocení. A že budeš mít časem chuť na vztah s jinou, až pochopíš, to je téměř jistý, i když si to teďka nemyslíš.

Tak a teď nechápu už vůbec? Chovám se jako blbec, když ji chci získat zpátky? A on jako chlap? Takže podle tebe bych na ni měl zapomenout a hledat jinde, jen proto, že tohle chlapi dělají? Potom jsem asi ženská, ale přemýšlím bohužel jinak...nedokážu brát vztah takhle na lehkou váhu a když už se někomu otevřu, je to vážné rozhodnutí a nezměním ho jen tak mávnutím kouzelného proutku.

Ano, on se chová jako chlap. Protože o nic neprosí a prostě si to vezme. Ty se jako chlap nechováš. Pořád se shazuješ a ptáš se jestli něco můžeš. A tak partnerství nevypadá, ti 2 lidi by měli být rovnocení, pokud jeden buzeruje (ona), a druhý se za to pořád omlouvá pak to není partnerství, ale spíš jakýsi druh BDSM vztahu.

Včera večer byla zase na blogu. Chodí tam proto, že ji zajímá jak se mám? Nebo jí chybím a čeká, že si přečte něco co jí zlepší náladu? Proč tam vůbec chodí a vyhledává na googlu moji přezdívku? Hledá snad nějaký můj profil na seznamkách, aby zjistila, jestli si někoho hledám? A nebo ji štve pocit, že neví co se mnou je, co dělám a jak se mám? Potom bych asi neměl na blog už nic psát...ale pokud tam chodí a čte si co píšu, třeba jí nějaký článek pomůže k probuzení z toho snu ve kterém se ocitla. Budu muset ještě hodně přemýšlet, jak se teď zachovat....nebo jak by se teč zachoval chlap? A jsem vůbec myšlením chlap, nebo spíš citlivej jak ženská? Podivený

Viděl bych víc možností proč tam chodí :
a) dělá jí upřímnou radost jak jsi z toho na dně
b) chtěla by se k tobě vrátit a ve skrytu duše doufá že přecijen nejsi takový ubožák jak jsi převedl. No a zatím jí dokazuješ že jsi, takže tudy cesta nevede
c) je ženská a prostě je zvědavá, co děláš, s kým teď a nic víc než zvědavost za tím není.

A ne, článek ji nepomůže. Chlap se neprojevuje tak že píše nějaký články, ženská chlapa posuzuje podle toho jak se chová v reálném životě.

EDIT : Co ty vlastně děláš, krom toho že prohlížíš diskuzi o rozchodech? Možná bude problém tady, že nemáš jinou výplň volného času než je ona, což se v tom vztahu taky muselo projevit
Zaznamenáno

Kdo chce hledá možnosti, kdo nechce hledá důvody
KubaCZ
*


Karma: 3
Pohlaví: Mužské
Věk: 38
Místo: Brno
Příspěvků: 104


Zobrazit profil
« Odpověď #21 kdy: 09. Březen 2009, 11:00:32 »

Máš štěstí že mám dneska hodně času a fakt se nudím, jinak by mě ti už přestalo bavit řešit. Mě to co jsi uvedl prostě nepřijde jako chyby. A myslím že si šanci dostat nezasloužíš. Ty těmi šancemi vyloženě mrháš, pálíš jednu za druhou. Změň už ten přístup! Věř mi, holka se kterou budeš mít další vztah to ocení. A že budeš mít časem chuť na vztah s jinou, až pochopíš, to je téměř jistý, i když si to teďka nemyslíš.

Vážně si tvéhu času cením, ačkoliv způsob tvého přemýšlení jsem zatám buď nepochopil, nebo pokud ho chápu, je mi dost cizí. Nicméně to nemění nic na faktu, že si z toho nemůžu nic prospěšného odnést. Mohl bys mi říct přesněji jak mrhám šancemi? Z mého pohledu jsem ještě žádnou neměl. Zbavila se mě tak elegantně, že jsem dokonce zahodil i šanci si s ní promluvit, přičemž právě na to jsi mi napsal, že to byla konečně správná věc. Tak buď jsem úplně natvrdlej, nebo mrkev Otázka Změním přístup rád, ikdyž od chvíle co odešla jsem se vnitřně změnil už hodně...otázka je, jestli správným směrem. A díky za podporu, že si šanci nezasloužím - ještě že neradíš jí, šel bys jí do noty.

Ano, on se chová jako chlap. Protože o nic neprosí a prostě si to vezme. Ty se jako chlap nechováš. Pořád se shazuješ a ptáš se jestli něco můžeš. A tak partnerství nevypadá, ti 2 lidi by měli být rovnocení, pokud jeden buzeruje (ona), a druhý se za to pořád omlouvá pak to není partnerství, ale spíš jakýsi druh BDSM vztahu.

Takže pokud chápu dobře, jako chlap bych se neptal jestli si můžeme promluvit, ale prostě za ní přijel a vyklopil všechno co jsem chtěl? Asi teď řekneš, ne chyba. Tak potom nevím jak získat zpátky holku, ale chovat se přitom jako chlap? Asi to budeš muset se mnou vzdát, na tohle jsem prostě nejspíš moc hloupej...každýmu nemůže jít všechno no. A co je to BDSM vztah?


Viděl bych víc možností proč tam chodí :
a) dělá jí upřímnou radost jak jsi z toho na dně
b) chtěla by se k tobě vrátit a ve skrytu duše doufá že přecijen nejsi takový ubožák jak jsi převedl. No a zatím jí dokazuješ že jsi, takže tudy cesta nevede
c) je ženská a prostě je zvědavá, co děláš, s kým teď a nic víc než zvědavost za tím není.

A ne, článek ji nepomůže. Chlap se neprojevuje tak že píše nějaký články, ženská chlapa posuzuje podle toho jak se chová v reálném životě.

EDIT : Co ty vlastně děláš, krom toho že prohlížíš diskuzi o rozchodech? Možná bude problém tady, že nemáš jinou výplň volného času než je ona, což se v tom vztahu taky muselo projevit

Za a) bych vyřadil, taková svině to není, na to jsem ji poznal dost dobře. Takže buď b) nebo c). Podle tebe tím, že pokračuju v tom co jsem dělal doteď, tedy psal články na blog, které si vždycky četla a líbily se jí a pro které mě obdivovala, je dokazování toho, že se chovám jak ubožák? Jak jinak asi zjistí, že se jako ubožák nechovám, když mě neuvidí a nic o mně nebude vědět? Třeba právě ten blog je jediným komunikačním kanálem mezi námi a pokud tam budu psát o tom, jak se momentálně chodím skoro každý večer bavit někam s kamarádkama, tak jí dojde, že nejsem takovej ubožák a nesedím doma na zadku a nebrečím kvůli ní do polštáře. Prostě v reálném životě se teď těžko setkáme a psát jí rozhodně nic nebudu, když jsem jasně řekl ať mi nepíše a nechá mě být...
A co dělám? Momentálně jsem měl být už dávno ve škole, ale jaksi se mi tam nechce. Moc jsem se nevyspal, takže jsem ještě v posteli. Každopádně už brzy tam vyrazím. A že jsem neměl jinou výplň volného času? Spíš naopak, neměl jsem volný čas na ni a tak strádala, seděla doma já musel pracovat...takže se to projevilo, ale opačně než myslíš.
Zaznamenáno

Mr.LiWu
*****


Advocatus diaboli

Karma: 40
Pohlaví: Mužské
Věk: 40
Místo: Praha
Příspěvků: 2 153


Zobrazit profil
« Odpověď #22 kdy: 09. Březen 2009, 11:12:22 »

Mohl bys mi říct přesněji jak mrhám šancemi? Z mého pohledu jsem ještě žádnou neměl. Zbavila se mě tak elegantně, že jsem dokonce zahodil i šanci si s ní promluvit, přičemž právě na to jsi mi napsal, že to byla konečně správná věc. Tak buď jsem úplně natvrdlej, nebo mrkev Otázka

To že ti to nebylo přímo řečeno, neznamená že to tam nemohlol být. Je to mezi řádky, holka ti něco říká slovy, ale ten význam mnohdy sděluje mezi řádky. Není jednoduchý ho přečíst a chce to zkušenost abys to odhadl z pohledu a body language, intonace. Nicméně podle mě jsi ty šance měl, promrhal jsi je právě tím přístupem a nošením květin, to ji utvrdilo. Kdybych nechtěla, tak se t ebou neschází, utípne tě. Podle mě čekala že se projevíš trochu rozhodně, třeba jí řekneš ať to s tím milencem skončí, cokoliv co by jí naznačilo že ti není lhostejná, ale jsi rozhodný a máš nějakou vizi toho jak ten vztah chceš.

Takže pokud chápu dobře, jako chlap bych se neptal jestli si můžeme promluvit, ale prostě za ní přijel a vyklopil všechno co jsem chtěl? Asi teď řekneš, ne chyba. Tak potom nevím jak získat zpátky holku, ale chovat se přitom jako chlap? Asi to budeš muset se mnou vzdát, na tohle jsem prostě nejspíš moc hloupej...každýmu nemůže jít všechno no. A co je to BDSM vztah?

Ano, například že bys k ní přišel a prostě jí řekl co ti vadí a jak to chceš. Tvoje vize toho vztahu. No co je BDSM si najdi na internetu, je tam toho o tom hafec. Ve zktratce do je submisivita - dominance, pán a otrok - jeden se podřizuje a druhý ho ovládá...

Podle tebe tím, že pokračuju v tom co jsem dělal doteď, tedy psal články na blog, které si vždycky četla a líbily se jí a pro které mě obdivovala, je dokazování toho, že se chovám jak ubožák? Jak jinak asi zjistí, že se jako ubožák nechovám, když mě neuvidí a nic o mně nebude vědět? Třeba právě ten blog je jediným komunikačním kanálem mezi námi a pokud tam budu psát o tom, jak se momentálně chodím skoro každý večer bavit někam s kamarádkama, tak jí dojde, že nejsem takovej ubožák a nesedím doma na zadku a nebrečím kvůli ní do polštáře. Prostě v reálném životě se teď těžko setkáme a psát jí rozhodně nic nebudu, když jsem jasně řekl ať mi nepíše a nechá mě být...

Pokud občas napíšeš žes byl na party, ok..ale nepřeháněj to, na mě to tady působí že to píšeš účelově - a ženská tohle pozná, obelhat ženskou je těžší než obelhat chlapa. Pokud jí dojde že to píšeš proto aby si ONA něco myslela, je to ztracený. Musíš to dělat především kvůli sobě, a ne kvůli ní. Pokud budeš to co děláš, dělat proto aby se vrátila, můžeme rovnou přeskočit tyhle rady a posunout se k tomu jak efektivně spáchat sebevraždu. Protože s tímhle přístupem se ti kámo nevrátí. Musíš být silný, nezávislý, dokud na ní budeš takhle upoutaný, nehneš s tím
Zaznamenáno

Kdo chce hledá možnosti, kdo nechce hledá důvody
Av4
Globální Moderátor
*****


Married since 2017

Karma: 228
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 5 415


Zobrazit profil
« Odpověď #23 kdy: 09. Březen 2009, 12:38:55 »

Musíš to dělat především kvůli sobě, a ne kvůli ní. Pokud budeš to co děláš, dělat proto aby se vrátila, můžeme rovnou přeskočit tyhle rady a posunout se k tomu jak efektivně spáchat sebevraždu. Protože s tímhle přístupem se ti kámo nevrátí. Musíš být silný, nezávislý, dokud na ní budeš takhle upoutaný, nehneš s tím
Tohle je opravdu ta správná rada ! Úsměv
Zaznamenáno

Upozornění: Veškeré informace v tomto příspěvku jsou mým osobním názorem. Pokud se nimi chcete řídit, tak vizte, že mám mnohem víc teorie než praxe.
KubaCZ
*


Karma: 3
Pohlaví: Mužské
Věk: 38
Místo: Brno
Příspěvků: 104


Zobrazit profil
« Odpověď #24 kdy: 09. Březen 2009, 22:32:41 »

To že ti to nebylo přímo řečeno, neznamená že to tam nemohlol být. Je to mezi řádky, holka ti něco říká slovy, ale ten význam mnohdy sděluje mezi řádky. Není jednoduchý ho přečíst a chce to zkušenost abys to odhadl z pohledu a body language, intonace. Nicméně podle mě jsi ty šance měl, promrhal jsi je právě tím přístupem a nošením květin, to ji utvrdilo. Kdybych nechtěla, tak se t ebou neschází, utípne tě. Podle mě čekala že se projevíš trochu rozhodně, třeba jí řekneš ať to s tím milencem skončí, cokoliv co by jí naznačilo že ti není lhostejná, ale jsi rozhodný a máš nějakou vizi toho jak ten vztah chceš.

Hmm, tak to jsem nejspíš neviděl, jestli to tam bylo. Asi mám málo zkušeností. Ale nikdy by mě nenapadlo, že nošením květin něco pokazím...vůbec teď nevím jak se mám chovat, aby to nevypadalo, že je mi všechno lhostejné a nemám už o ni zájem, ale na druhou stranu abych nedolízal...jde to vůbec?

Ano, například že bys k ní přišel a prostě jí řekl co ti vadí a jak to chceš. Tvoje vize toho vztahu. No co je BDSM si najdi na internetu, je tam toho o tom hafec. Ve zktratce do je submisivita - dominance, pán a otrok - jeden se podřizuje a druhý ho ovládá...
Hádám, že teď už jí to říct nemůžu...na jednu stranu to ještě není ztracené, na stranu druhou už můžu jen sedět doma a doufat, že se jednoho dne ozve. Tohle asi nebude ten způsob pro mě.

Pokud občas napíšeš žes byl na party, ok..ale nepřeháněj to, na mě to tady působí že to píšeš účelově - a ženská tohle pozná, obelhat ženskou je těžší než obelhat chlapa. Pokud jí dojde že to píšeš proto aby si ONA něco myslela, je to ztracený. Musíš to dělat především kvůli sobě, a ne kvůli ní. Pokud budeš to co děláš, dělat proto aby se vrátila, můžeme rovnou přeskočit tyhle rady a posunout se k tomu jak efektivně spáchat sebevraždu. Protože s tímhle přístupem se ti kámo nevrátí. Musíš být silný, nezávislý, dokud na ní budeš takhle upoutaný, nehneš s tím

No, nevím co bych řekl. Už pomalu mám pocit, že chvi být silný a nezávislý a že i kdyby se vrátila, nebudu se na ni tolik poutat. Ale nevím jak to mám udělat, abych žil s tím, že už se nevrátí a nesnažil se o to a přitom ji chtěl uvnitř zpátky. To snad nejde, nebo jo? Myslím, že už pomalu chápu co se mi snažíš říct a poradit, jen nevím jestli mi radíš jak ji získat zpátky, nebo jen jak žít bez ní a srovnat se s rozchodem.
Zaznamenáno

Stran: [1] 2 3  Vše Tisk 
« předchozí další »
Skočit na:  

Copyright © 2005–2024 QARK.net Powered by SMF 1.1.11 | SMF © 2006-2008, Simple Machines LLC sitemap | RSS