pokračování:
v úterý jsem se za ní stavil u nich ve vesnici...
nejdřív jsme se šli projít (ona se zeptala jestli se půjdem projít, já jsem řek že jo a dal návrh, ona řekla že by šla radši jinam, že mi ukáže kam chodila jako malá...dobře, šli jsme), došli jsme k takový tůňce, kde jsme chvilku stáli, tam jsem ji zezadu obejmul a položil jí hlavu na rameno, ale štípali tam komáři, tak jsme šli jinam..
přišli jsme k rybníku, kde jsme si sedli na lavičku a povídali, já jí občas chytil za ruku (ona mě jednou sama taky!!!), opřela se o mě zádama...
pak jsme šli zas do vesnice, kde jsme si sedli ještě na jednu lavičku a ona mi povídá, že jestli se nechci jít podívat k nim (na fotky...jinak to už naznačovala i na minulých schůzkách, např. kdyby dneska pršelo, tak jsi mohl jít k nám atd.), ještě předtím jsem jí řek, že jsem se na ní těšil, ona že prej na mě taky.
dobře, šli jsme k nim domů, pozdravil jsem se s mámou, ta mi přinesla pití a šli jsme do obýváku, kde měla fotky...tak mi je ukazovala, pak jsme chvilku seděli v křesle, začala mě lochtit (hrál jsem že jsem, i když mi to vůbec nelochtilo...), pak já jí taky...
čekal jsem jestli mi neřekne, ať se jdu podívat do pokoje, ale neměla se k tomu...tak jsem jí řek, jestli mi taky ukáže pokojíček...ona že tam má bordel, ale hned na to, tak pojď (nevypadalo to tak jako že jen ze slušnosti, z toho tónu jak to řekla a zy tý rychlý reakce mi přišlo že na to čekala, až to navrhnu)
tak jsme přišli do jejího pokoje, sedli jsme si na gauč, kde měla plyšáky a povídali (hlavně teda o věcech v jejím pokoji) ukazovala mi fotky z tanečních atd., snažil jsem se jí občas dotýkat, pohladit po stehně atd...
pak si vzala toho jednoho plyšáka a lehla si na ten gauč, hlavou na takovýho jednoho obrovskýho plyšáka, a říkala že ho má odmala a že se na něm dobře leží...tak jsem řek, že to taky vyzkouším, tak jsem si taky na něj lehnul, a najednou jsme leželi vedle sebe...ona jakoby trochu ke mě natočená zádama, já jí trošku zezadu obejmul...ona že je ospalá a že jdem spát a vzala mi tu ruku co jsem měl na jejím ramení a jakoby se s ní obejmula a držela jí....
nu a pak jsme pořád leželi vedle sebe, hovor už byl víc osobní, ale....vždycky když jsem si říkal, jo to se ubírá dobrým směrem, tak nadhodila naprosto nějaký neosobní téma a zase bylo to napětí pryč....ale...
chvílema to fakt vypadalo dobře, přejížděl jsem rukou po bříšku, zajel pod tričko (ale ne až na prsa) a lochtil, hladil jí pod krkem až skoro u prsou, hrál si s řetízkem, občas jsem jí dal pusu na krk, na tvář i na rty...ona tohle neopětovala, ale ani se nebránila...ale co mi nejvíc překvapilo (pozitivně), že mě několikrát sama vzala ruku a propletla prsty s mýma.....
jenže já se snažil taky se něco dozvědět o těch jejích zábranách, o kterých mi psala, že už se mnou chtěla tolikrát mluvit, snažil jsem se na to jít opatrně, nezmiňovat jméno bejvalýho ale dozvědět se jestli jí brání něco z minulosti, jestli má z něčeho strach...ale jak jsem zmínil, něco ve smyslu že čeká že se něco z minulosti vrátí zpátky (už nevím jak jsem to formuloval), tak řekla že ne, a zas jí vytryskly do očí slzy...
nu pak jsem usoudil, že už je moc hodin a měl bych jet domů, ona že mě půjde vyprovodit, tak šla se mnou na konec ulice, tam jsem jí obejmul, ona mě taky pevně, pak jsem jí dal pusu na rty, zas jsem jí obejmul a pošeptal jí, že je pro mě moc důležitej človíček....ona na to:"Ty pro mě taky, víš to..."...já jen tak nějak potichu řekl "jo" o na se ještě jednou ujišťovala: "Víš to???" (bylo to řečeno s takovou nadějí, jestli si to fakt uvědomuju) a ať jí prominu ty slzy, pak jsem se jí snažil políbit, třikrát se naše polootevřený rty dotkli, ale pak už zas hned přestala.....
tak jsem jí ještě obejmul a rozloučili jsme se.....
Pak mi napsala sms-ku (klasickou): že děkuje za návštěvu, ráda mě viděla a byla se mnou, a že pro ní moc znamenám....
a jsem ještě víc zmatenej než jsem byl
jak mě bere, když se nechá na posteli hladit, myslím že i kdybych jí hladil třeba přes prsa, že by se v tu chvíli nechala....ale zase chvílema se jí ta nálada měnila díky těm vzpomínkám a taky díky tomu, že si občas vzpomněla na kamarádku co se jí zabila v autě před 2 týdny...takže to bylo chvílema spíš takový utěšování...
Autor