Myslím, že každý vztah realisticky myslících dospělejších osob je založen na určité vypočítavosti, respektive plánování. Ta vypočítavost může být finanční (říkejme tomu zabezpečení), citová, sexuální, pohodlnostní, různá, a nejčastěji kombinace více typů. Nezatracoval bych to. Myslím, že podstatnější je jiná otázka než otázka motivace tvého přítele ke vztahu s tebou, a to otázka dlouhodobé perspektivy. Víš sama dobře, že vzhledem k těm projevům je dost pravděpodobné (neříkám jisté, ale dost pravděpodobné), že tě podvádí, a to v blíže neurčitelné míře (lhaní může být dáno tebou a obavou z tvého neoprávněného podezření, ale zamykání mobilu a "divné" chování už asi ne). Je taky možné, že mu to "zůstane" i nadále, tedy že nebudeš jediná, a je otázka na tebe, jak se k tomu postavíš. Ale spíš než na něj udeřit je myslím lepší praktikovat dosavadní strategii, tzn. občas couvnout, ukázat nezávislost na něm, nechat ho zažárlit a mít nadhled, nepropadnout pokušení dělat mu nějakou žárlivou scénu. Tak si ho prověříš zase v jiných tóninách - třeba jsi právě zjistila, že je ve skutečnosti hodně žárlivý - a za druhé mu dáš prostor, aby si v klidu urovnal priority a perspektivy, z čehož budeš mít jedině prospěch (ve všech případech), pokud usiluješ o dlouhodobý vztah s důvěrou a perspektivou.

Zažil jsem skoro přesně to samé!!! Roční vztah, dva rozchody (teda vážnější, dva 2měsíční), dával jsem do toho víc, pak změna, malá vůle ke kontaktu, málo komunikace, odumírání vztahu, fyzická odtažitost, když jsme se sešli. A zároveň pocit, že jsme spolu hodně prožili a že k sobě patříme - nej holka, s jakou jsem doposud byl. Z rozhovoru vyplynula pauza, ve které si potřebuje věci rozmyslet.
Možnosti jsou u tebe různé: propadla pochybnostem; nepřitahoval jsi ji tak moc fyzicky, ale nechala se, teď to ale řeší; potkala někoho jiného a projevil zájem; atd. To nemá cenu řešit, cenu by mělo jen si promluvit o problémech vztahu, ale myslím, že problém bude spíš v ní a její změně. Takže bych se tím nezabýval. Hlavní problém může být, že je poněkud mladší (a/nebo nezkušená) a "neodbržděná".
Pokud si ji chceš udržet a máš k tomu prostor, tak bych vytvářel hezké chvíle, když se vidíte, a vůbec netlačil. Buď se zase chytne, nebo ne.
S touto metodou se nevylučuje porozhlédnout se jinde - to bych doporučoval každopádně. Myslím, že na to máš morálně na základě jejího chování určitě právo. Jak to dopadne s ní, ukáže budoucnost. Třeba za chvíli nebudeš ty chtít ji, protože si najdeš jinou a připomeneš si, jak vypadá, když má holka opravdový zájem.

Pevně si v sobě ujasni, co s ním dál chceš. Asi už nic, asi je zranění důvěry takové, že by to už nefungovalo nikdy, i kdybyste třeba chtěli. Takže pokud se rozhodneš, že ne, tak bych spíš než obě joeiho možnosti volil chladné a promyšlené ignorování. Takže jen řekni, že je konec. Definitivně. Ale vinu bych neházel na nikoho a ego bych neurážel, obojí jen dále fixuje. Spíš chlad a přerušení kontaktů. Nedokážu si představit, že by vydržel bombardování dlouho, pokud bude odezva tu žádná, tu klidná a ledová.

Takže výsledek je jaký?

Typická mužská slabost - soucit se slabostí a neštěstím a snaha "pomáhat a chránit" Určitě je to škoda, ale přenechal bych toto jiným. Měli jste k sobě příliš blízko, než aby Ti byla lhostejná, což by se v nějakou tklivou intimní chvíli mohlo zlomit směrem, který nechceš. Nedoporučuju se o to vůbec zajímat - ne ve jménu nějaké alfa ideologie, ale proto, že by tě to mohlo stáhnout taky někam, kam nechceš.

Na druhou stranu budou už lidi jenom mizet, protože je fórum přestane zajímat - neobjeví se nikdo, kdo by to posunul někam dál...

[její neochota k sexu je jasný indikátor, že to jde do kytek]

Já se vrátím ještě k minulosti, k budoucnosti se vyjadřovat nebudu. Platí jedno dosti jednoduché pravidlo: její neochota k sexu je jasný indikátor, že to jde do kytek a že přejíždí na kolej "kamarád" nebo "rozchod dříve či později" nebo "při vhodné příležitosti pokročím někam jinam". Nemá smysl se trápit nebo si vyčítat (nebo si nechat vyčítat), že soudíš podle sexu. Neznamená to, že člověku jde jen o sex. Je to prostě tak, že není na světě jasnější indikátor, že (už) nemá zájem. A tehdy je nejvyšší čas to rozetnout, zvlášť když ona třeba ten krok sama udělat nechce.

PS. Stokrát to vím, a stejně jsem se znovu nechal zatáhnout do splínů a několikaměsíčního řešení téhle věci. Takže komu není rady, tomu není pomoci, a komu je rady, ten ať si to, co píšu, veme k srdci líp než já

Nepochopil jsem přesné znění otázky ale když sem má napsat někdo starší, tak teda napíšu :-D ovšem čistě svůj názor.

Ano, je normální, že někteří lidé mají preference jinde a nepotřebují životního partnera tak moc jako jiní.
Ne, není normální spát s manželem své kamarádky.
Ano i ne, je běžné, že muži po nějakých těch letech manželství hledají únik ze stereotypu. Zda je to normální, nevím, to je už otázka hodnocení, já na to mám názor spíše negativní (ovšem nezažil jsem tuto situaci na vlastní kůži), ale pokud vše pustila, přestala se takříkajíc snažit a např. místo milování a nápadů už jenom kojí a kojí, tak je těžké nerozhlížet se i jinde.
Ne, není normální, že to na tebe zkouší takhle trapným způsobem

Tak jsem se ptal dál a řekl jestli už s někým něco měla. Ona že jo a že mi nechce lhát, tak mi řekla, že už se s někým vyspala. Toto mě úplně omráčilo, byl jsem její první sexuální partner a ona nemá sex příliš v lásce a tak mě naprosto překvapilo, že zrovna ona se s někým vyspala bez jakýchkoliv závazků.

Toto některé holky, i pokud moc nejsou na sex (nebo obzvlášť ty, mám-li soudit podle svých zkušeností), dělají často. Je to fakt zvláštní, ale je to tak. Tomu, s kým jsou, "nedají", co je rok dlouhý, a pak se vyspí s prvním zajímavým, na koho narazí. Nevím přesně proč, kamarádka to nebyla schopná vysvětlit, tak na to reagovala, že to tak není, ale bývá to tak. Je potřeba se na to v životě připravit.
Pokud jde o tenhle vztah celkově, myslím, že je to patová a pro tebe nedobrá situace.

Nejsem si jistý, že vyhrožování či fyzické řešení je cesta k nejlepšímu výsledku. Záleží na vašem věku a hlavně odhadu jeho povahy a postoje tvé slečny k násilí. Daleko lepší je ho zesměšňovat s nadhledem (skutečným nebo předstíraným) než dštít oheň a síru. Problém není v něm, ale v tvé slečně - když jí říká takové věci o člověku, kterého má ráda, měla by se naštvat a dát ho okamžitě do black listu, a ne se trápit tím, co píše.

Nečetl jsem všechno. Bývalého nekontaktovat, přečtení mailu nepřiznávat (!!!), couvnout a dát trochu cítit nespokojenost (ne přímo holomráz), sledovat reakci a zařídit se podle ní.

Klasika. Nezavrhuji "druhé šance" a nevěřím, že "slepené vztahy" nemohou fungovat - prožil jsem vztah, kde když jsme byli spolu podruhé, bylo to nesrovnatelné, úžasné, daleko krásnější než poprvé.
Jen pozor na 2 věci: 1) ženám často stačí pocit, že to vrátit mohou, ale ve skutečnosti to konstruktivně vrátit nechtějí nebo ne celou svou osobností; 2) chceš ji zpátky ty?

Ve věku problém rozhodně není, i když se to některým z vás může zdát v 17 neuvěřitelné, i "důchodci" mají něhu rádi  . A s mladšími děvčaty snad ještě víc  .

Přesně tak, ten nápad s věkem je blbost. Spíš naopak. Když je takhle mladá, tak tím spíš je k ní člověk něžný, protože je křehká...

Dále taky myslím stejně jako Jirka, že z popsaných symptomů není automaticky dobrá rada rozchod.

Myslím si, že ten mladý muž má vážné problémy sám se sebou, a jeho sprostý styl už sám o sobě ukazuje, že postrádá právě tu povznesenost, o které píše. Inu, největší fanatici bývají právě lidé, kteří v nitru hrozně pochybují a fanatismem a křečovitou jistotou se snaží ujistit sebe sama, skrýt před sebou své pochybnosti a to, co je na nich samých deptá.
(Což neříkám jako uražený obránce nějakých dogmat o balení, za baliče se nepovažuji a neusiluji jím být.)

[nesmí]

Jasně, v podstatě je několik možností:
1) Nejsem moc spokojený > rozchod (extrémní metoda, tam to zatím tedaže určitě nedospělo).
2) Promluvit si přímo (souhlasím s Avarangerem - často kontraproduktivní a chybí radost z výsledku, protože byl přímo "vynucen").
3) Spíš naznačovat a mírně couvat.
4) Jet dál jako by nic, jsou to cykly, netrápit se tím, chytne se sama nebo to nechá padnout, nechat to plynout.

Asi nejspíš 3, ale být trochu míň megahodný a megaohleduplný, aby to nebyla taková bezzubá a neúčinná verze postupu 3 a zároveň abych to nepřehnal a nevedlo to k 1

Důvod není ani tak ve vývoji vztahu, stereotypu nebo něco. Je spíš v charakteru.
Ale zeptám se ještě konkrétněji na ten sex. Kdysi něco takového řešil Avaranger, si vzpomínám jako pamětník, je to http://forum.qark.net/o-zenskych/mam-problem-se-sexem-ale-nevim-na-kterem-konci/.

... výsledek je asi takový, že já jsem motor a ona je brzda. Tedy - já pořád musím něco zkoušet a jde jen o to, kolik ona dovolí. To je pro mě děsně na prd, protože si přijdu, jak kdybych byl nějak moc nadrženej a pořád na ní loudil Asi by bylo dobrý si o tom nějak promluvit - jako ve stylu "Lásko, chci sex" Ale tam je zas hrozně na prd, že to bude jako pořád - čili "ty by si chtěl? no... nechám si projít hlavou jestli ti to dovolim" a pak když by řekla jo, tak bych si připadal jak pes na vodítku "Tak můžeš. " resp. "Nesmíš, Alíku, nesmíš"

Galileo:

Podle mě je naprosto v pohodě, když na ni budeš trochu tlačit. Nemyslím slovně, ale při mazlení. Prostě se nenechej jen tak zastavit. Pokud tě bude brzdit jen tak jemně, tak si toho nevšímej. Jinak řečeno, trocha toho důrazu a jemné agresivity tam musí být. Teprve kdyby byl její odpor důrazný, tak přestaň. A to by byla dobrá chvíle na tu diskusi. I když se divím, že po čtyřech měsících chození ještě ta diskuse neproběhla. ... Pokud výsledek diskuse nebude pro tebe přijatelný (sex v brzké době) at už z jakéhokoliv důvou, tak se s ní rozejdi. Nejsi psycholog, aby jsi měsíce řešil nějaké její přápadné problémy.

Takže teď jinak a tvrději. Ona ti nedá zašukat, protože jsi ji nedokázal přesvědčit, aby sama chtěla. Místo toho jsi jen upozorňoval na to, že chceš ty a ve své hlavě jsi to podmiňoval tím, že je to tvoje přítelkyně a jste už spolu dlouho... atd... (a tak si to zasloužíš) Čím déle to trvá, tím se to zhoršuje.

Jak to napravit? Zaprvé odstranit z její hlavy pocit, že něco musí. Naopak, nasadit tam pocit, že nemusí a nebo ještě lépe, že nesmí!
...
Sváděj ji, dokud nebude sama prosit. A věř, že pokud vytrváš a budeš stupňovat její vzrušení, tak prosit bude!

To mi moc nefunguje

A poznámka na závěr od Galilea, škoda, že už asi nepřispívá, měl jsem jeho posty hodně rád:

Teď už vím jedno - i když mě bude připadat nějaká holka jinak dokonalá, pokud uvidím, že v oblasti sexu patří spíše mezi ty, které to moc nepotřebují, tak nebudu v tom vztahu pokračovat. Trápili bychom se oba, kdybychom v tom vztahu pokračovali.

[ve stavu zimního spánku]

Ahoj, potřeboval bych poradit. Jsou ve vztahu chvíle, kdy má člověk pocit, že je partnerka ve stavu zimního spánku. A to se mi zdá právě teď Jsem s ní asi rok, většinou to na další levely posouvám spíš já, což je první indikátor, že všechno není úplně jak má, že.

Můj zásadní problém je teď, co dělat, abych ji trochu popostrčil, aby byla aktivnější, iniciativnější k sexu a celkově aby do vztahu dávala víc a víc projevovala zájem? A přitom nespokojenost nevyjádřit  úplně přímo nebo ultimativně, to by bylo kontraproduktivní? Snad někdo napíše, díky předem za rady a snad pomůžou všem s tímhle, poměrně dost rozšířeným problémem

Tak definitivně zavrhuju první NC, jak jsem psal předtím, na první zprávu neodepsala, dnes jsem volal poprvé-nic,za 10 min.porduhé-někdo to zvedl, 5vteřin rachocení, ticho a konec, chvíli potom potřetí-nic. Ještě jsem napsal něco v tom smyslu, že jestli si to rozmyslela, tak ať napíše. Slušně, normálně. Je to asi půl hodiny a nic, takže už zbývá akorát smazat číslo.

Tím nastoluji ten prblém. Už jsem ho řešil dřív, a řešit ho budu asi pořád. Proč mi teda dávala ten kontakt?
-chtěla se mě zbavit - nevypadalo to tak, navíc je řada lepších možností jak odmítnout
-rozmyslela si to - to beru, ale klidně mohla napsat "neotravuj vole"

ne, fakt to nikdy nepochopím. Proč proč proč proč.

Kontakt holky dávají, protože:
1) Je v dané chvíli přesvědčíš.
2) Nic to nestojí, vždycky to pak můžou nezvednout/neodepsat.
3) Nemusejí odmítat slušný návrh na výměnu čísla, což je komunikačně složitější než souhlasit.

Na kontakty z ulice málo reagují proto, že:
1) Už nejsou "pod vlivem" (konverzace s tebou a prvního pozitivního dojmu, kvůli kterému ti kontakt daly).
2) Hodně po čemkoliv přemýšlejí a přebírají věci, a často se rozmyslí, že je vlastně divné se takhle seznamovat a že jsi asi trochu povrchní.

Jinak pokud jde o vhodnou strategii souhlasím s Avim.
Osobně mám "z ulice" minimální úspěch pokud jde o pozvání na rande (na jakékoli další setkání). Nechci říct, že to nefunguje, funguje, ale mně teda osobně moc ne. Pro úplnost: já = zkušenost na "dnešní poměry" relativně malá (něco přes 30 "na ulici" oslovených holek, nyní to moc nedělám).

Nečetl jsem všechno, sorry, pokud budu místy mimo. Podle mě chce případné vrácení nadhled, který ti dá čas. Zvaž, jestli opravdu teď máte oba na to, abyste se k sobě konstruktivně a dlouhodobě vrátili. Já bych na to v této situaci neměl, takže bych šel do jiných vztahů.

Z prvního postu se zdá, že tě nechal a ty ani nevíš proč. Z dalších víc a víc vyplývá, že jsi s ním dost nespokojená a čekáš od něj něco víc, co ti nedává. Pravděpodobně se podle toho i chováš, jako ostatně každý. Důležitým kritériem spokojenosti je, aby byl se mnou ten druhý spokojený; řekl bych, že to pro některé včetně mě je dokonce kritérium, přes které nejede vlak. Pokud ví, že s ním nejsi úplně spokojená, necítí se dobře a chtěl by radši holku, se kterou se bude cítit sebevědomě a jistě a jako ten nejlepší na světě - zkusil bych se zamyslet i z téhle strany.

Spíš nekecá; rozchod je těžký i pro toho, kdo se rozchází.

Zajímalo by mě, jak to holky berou. Za poslední tři měsíce jsem to tak na 5 holek zkusil, když jsem byl decentně pod vlivem, z toho 3 jsem znal z dřívějška (kámošky s flirtováním - ne kamarádky). Ani jedna se nenechala (taky decentně byly pod vlivem, kromě jedné, ale opravdu jen málo). Zajímalo by mě, jak to holky berou, jestli si drží větší odstup a jestli by třeba mohlo něco z těch 5 vyjít, kdybych na to šel jinak, třeba přes rande v čajovně nebo romantiku Neřeším tyhle konkrétní případy, to nikdo nemůže vědět, jestli by to vyšlo, spíš to řeším obecně - účinnost balení pod vlivem a taky jestli na to člověk sbalí spíš určitý "lehčí" typ holky, nebo jestli tam rozdíl není. Co myslíte?

J/R
Že bys to mohl vyzkoušet a poté dát vědět, jak jsi dopadl.

Petr M.: to není o slovech, ale o provedení - ne o tom, co říkáš, ale o tom, jak to říkáš. Jak J/R dopadne, je tím pádem dost irelevantní pro hodnocení tohohle otvíráku.

J/R: Mně se zdá dobrý, ale šitý na sebejistější jedince, od kterých zní přesvědčivě. Pro mě třeba není, neumím takovéto sebejisté otvíráky správně podat.

Tenhle problém taky znám Hele, já bych řekl, že sis toho ukousl moc. Psal to myslím někde Bobo nebo někdo: lepší je jít po malých krocích. Nejsi hráč, však já taky ne, tak co takhle si pro začátek nepředstavovat, jak ji sebejistě sbalím na metodu vyčtenou ze Hry, ale zkusit aspoň něco, začít chválením - i to chce si věřit, ale ve výsledku se za to žádná holka zlobit nebude, takže se to vyplatí zkusit a je to nezávazné, nic tím neříkáš Někdy může být fajn nestylizovat se do Hry, ale prostě přiznat, že jsi trochu nervózní, že je moc hezká, že prostě nevíš, co máš říct... Neříkám, že to je zrovna ta nejlepší metoda, ale je to možnost, jak to převést do osobnější roviny, navíc přiznaný strach je poloviční a dá se mu zasmát. Takže menší kroky možná, víc vycházející z toho, jaký jsi od přírody.

To jí právě nevysvětluj a nedefinuj! Je to test imaginace. Kostka je to proto, že je to dostatečně neurčité, aby si pod tím mohla představit cokoliv. V tom právě tenhle test spočívá. A kdo tam ten žebřík dal a takové věci, to vůbec neřeš.

Myslím, že kamarád by se na tebe potom ani nemusel zlobit, hlavně musíš té holce říct (až by to vyšlo), aby mu tvrdila, že se nerozešli kvůli tobě.

Sorry petanx, máš často dobré posty, ale pokud mám soudit podle svých zkušenost, tak tenhle názor je dost mimo. Bude nepříčetný, holce to věřit nebude, a i kdyby tomu věřil, tak na tebe i na ni bude naštvaný stejně.

Pitrsonek: Spíš bych vyhodnotil celkové postavení vašeho vztahu s kámošem v širším kolektivu. Máte společné kamarády? Jak by to posuzovali? Protože můžeš přijít ne jen o jednoho kámoše, ale i o úctu více lidí kolem sebe. Toto zvaž ještě víc než svého kámoše a teprve pak se rozhodni.

Nebral bych to tak negativně a neříkal bych jim hned krávy. Kolikrát jsi udělal něco, cos nějak dvakrát moc nechtěl? Já dostkrát. Banální příklad: třeba jsem dal na charitu, i když už mě unavovali, kolik jich je - pokud mě dokázali přesvědčit. Stejně tak i slečna, která nemá zájem, ti dá číslo, pokud ji umíš dobře přesvědčit, ale pak ti to nezvedne, jakmile není "pod vlivem" (konverzace). To je její věc. Teda mě to taky štve, jasně, chci, aby to zvedla a skončila v mé náruči Ale nešel bych na to hned tak zostra, jako že to jsou blbky.